Daňové změny 2025
04.12.2024
Od 1. ledna 2025 vstoupí v účinnost řada nových daňových opatření, která přinášejí významné změny pro jednotlivce i firmy.
• Nový limit pro zdravotní výdaje
Zaměstnancům přináší novela možnost osvobození benefitů v podobě zdravotnických služeb a prostředků až do výše průměrné mzdy, což umožní větší podporu zdraví zaměstnanců. Zůstává však původní limit pro ostatní benefity.
• Nové limity pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů
„Jednou z nejvýraznějších změn, kterou novela přináší, je omezení dosud neomezeného daňového osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů na obchodních korporacích. Od ledna 2025 bude platit roční limit 40 milionů Kč na osvobozené příjmy. Toto omezení se týká brutto příjmů a zahrnuje veškeré prodeje, které splňují podmínky časového testu, tedy 3 roky u cenných papírů, 5 let u podílů,“ vysvětluje Michal Jelínek, partner V4 Group.
Důležitým aspektem je, že rozhodující bude datum přijetí příjmů, nikoli datum uzavření smlouvy o prodeji. Pokud například prodávající uzavře smlouvu v roce 2024, ale finanční prostředky obdrží až v roce 2025, bude nový limit aplikován i na tento příjem. Pro příjmy nad limit 40 milionů Kč bude možné využít daňově uznatelný náklad – buď ve formě nabývací ceny cenného papíru nebo podílu, nebo v podobě tržní hodnoty stanovené k 31. prosinci 2024. Možnost uplatnění tržní hodnoty však vyžaduje znalecký posudek, což představuje další náklad pro poplatníky.
• Změna pravidel pro obrat a nové povinnosti pro plátce
„Pro plátcovství k dani z přidané hodnoty (DPH) přicházejí zásadní změny, které budou mít dopad zejména na podnikatele. Od roku 2025 se bude obrat počítat na základě kalendářního roku místo dosavadního období 12 po sobě jdoucích měsíců. Limit pro povinnost registrovat se k DPH zůstává dva miliony Kč. Dále je zaveden nový obratový limit 2 536 500 Kč, po jehož překročení se osoba povinná k dani stává plátcem DPH ihned následující den,“ dodává Michal Jelínek.
„Mezi další změny patří prodloužení lhůty pro uplatnění nároku na odpočet DPH, vracení uplatněného odpočtu v případě nezaplacení do šesti měsíců od splatnosti, a také nové možnosti uplatnění odpočtu při registraci nového plátce,“ uvádí Jelínek.
• Osvobození příjmů z prodeje kryptoaktiv
Zcela novou oblastí daňové legislativy je osvobození příjmů z prodeje kryptoaktiv u fyzických osob. Dle nového návrhu by měly být příjmy z prodeje kryptoaktiv osvobozeny do limitu 100 000 Kč ročně, nebo pokud držení kryptoaktiv přesáhne dobu tří let. Tento krok reaguje na rostoucí význam kryptoaktiv a přibližuje legislativu evropským standardům.
„Pro fyzické osoby znamená tato změna daňové zvýhodnění při obchodování s kryptoaktivy, ale současně bude existovat roční souhrnný limit 40 milionů Kč, který zahrnuje příjmy z prodeje kryptoaktiv, cenných papírů a podílů na obchodních korporacích. Novela však neumožňuje uplatnit tržní hodnotu kryptoaktiv jako daňový náklad, jako je tomu u cenných papírů nebo podílů,“ říká Jelínek.
• Úprava zdanění příjmů z akciových a opčních plánů zaměstnanců
K dalším změnám patří úprava zdanění příjmů z akciových a opčních plánů zaměstnanců, která má zaměstnavatelům umožnit návrat ke způsobu zdanění platnému do roku 2023. „Zaměstnavatelé budou mít možnost zvolit, zda chtějí zdanění odložit, nebo zdanit příjem již v okamžiku, kdy zaměstnanec akcie či opce nabude. Cílem této změny je snížení administrativní náročnosti spojené s novým režimem odloženého zdanění zavedeného v roce 2024,“ komentuje Michal Jelínek z V4 Group.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Mzdy v Česku by se měly zvyšovat výrazně rychleji
15.12.2016
Kupní síla průměrné mzdy v Česku činí jen 59 procent unijního průměru, zatímco výkonnost ekonomiky (hrubý domácí produkt v paritě kupní síly) přitom dosahuje 86 procent průměru Evropské unie. Vyplývá to z porovnání, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Pokud nezohledníme rozdílnou cenovou úroveň (přepočet na uměle vytvořenou jednotku PPS), klesne průměrná česká mzda z 59 na 37 procent průměru Evropské unie. "Patří nám tak 19. pozice v žebříčku unijních zemí," upřesňuje předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová. Nejvyšší mzdy v absolutním vyjádření (po přepočtu kurzu) měli lidé v Lucembursku, Dánsku a Irsku, mimo Evropskou unii pak ve Švýcarsku a Norsku. Naopak nejnižší výdělky jsou v Bulharsku (ani desetina lucemburské úrovně), Makedonii a Rumunsku. Téměř pětina (18,7 procenta) zaměstnanců v Česku se podle statistiků nachází v tzv. pracující chudobě. Pobírají totiž méně než dvě třetiny mediánové mzdy. Unijní průměr dosahuje 17,2 procenta. Medián představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed jejich pomyslné řady. To znamená, že polovina hodnot mezd je nižší a druhá polovina je vyšší než medián. Tento ukazatel je tedy méně zkreslený případnými extrémně vysokými či nízkými platy než průměr. Střední a východní Evropa se nicméně v posledních letech mírně přibližuje k mzdové úrovni západní Evropy. Od roku 2008 stouply hodinové mzdové náklady v Česku o 17 procent, zatímco třeba v Německu jen o osm procent. V Bulharsku stouply reálně dokonce o 65 procent, v Rumunsku o 39 procent a v Estonsku o 14 procent, naopak v Portugalsku klesly o 12 procent. V celé EU se mzdové náklady reálně zvýšily pouze o tři procenta.
zdroj: ihned.cz
Firmy musí rychleji zvyšovat platy
14.12.2016
Nezaměstnanost v České republice se dostala na nejnižší úroveň v Evropské unii. Ekonomika roste a prostřednictvím pracovních úřadů nabízejí zaměstnavatelé nejvíc volných pracovních míst za posledních jedenáct let. Analýza ekonomů z ČSOB ale ukázala, že většinu těchto pozic nebude možné obsadit, pokud firmy nebudou ochotny dál zvyšovat nabízené platy.
Ekonomové z Československé obchodní banky zkoumali asi 60 tisíc ze 136 tisíc volných míst, nabízených uchazečům na pracovních úřadech. Podle úřadů práce zaměstnavatelé v současnosti nejvíc hledají pomocné pracovníky, řidiče, stavební dělníky, kuchaře nebo pracovníky ostrahy. Zájem je také o svářeče, nástrojáře a seřizovače strojů. V listopadu byla tuzemská míra nezaměstnanosti 4,9 procenta, nejnižší za osm let. Analýza také ukázala, že největší zájem je o profese s nízkou kvalifikací. Ze zkoumaných 60 tisíc nabídek je největší poptávka po pomocných pracovnících ve výrobě (téměř 8 tisíc pozic), pak po montážních dělnících (7,2 tisíce pozic), po kovářích (6,6 tisíce) a řidičích (6,4 tisíce). Velkou skupinou pracovníků, které firmy hledají, jsou také lidé na ostrahu objektů (5,9 tisíce). U těchto profesí jsou firmy nejvíce nuceny zvyšovat nabízené platy. Jen za první polovinu roku rostly platy nabízené pomocným dělníkům o jedenáct procent. U prodávajícího personálu rostly například o devět procent a u automechaniků o sedm procent. Platy svářečů rostly o šest procent. Růst těchto platů se bude zrychlovat i příští rok, protože právě o tyto profese firmy bojují i tím, že si pracovníky vzájemně přetahují.
zdroj: ihned.cz
Vratka spotřební daně z tzv. zelené nafty - změny
12.12.2016
Do konce roku 2016 byla vratka ze spotřební daně z tzv. zelené nafty poskytována pouze osobám provozujícím zemědělskou rostlinnou prvovýrobu.
Od roku 2017 dochází novelou zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních (Senátní tisk zákona č. 355 schválen Senátem dne 1. prosince 2016) k výrazným změnám ve vracení části spotřební daně z minerálních olejů, a to rozšířením na vratky na živočišnou výrobu a hospodaření v lese. Dále tento zákon v rámci přechodných ustanovení upravuje nárok na vratku rovněž v období, které předchází účinnosti jednotlivých změn. Vratka ze spotřební daně u zelené nafty se váže na podnikání v zemědělství, ale pro účely vracení spotřební daně existuje v zákoně o spotřebních daních speciální vymezení jednotlivých činností, s nimiž je tato vratka svázána.
Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi
06.12.2016
Zákon č. 367/2016 Sb., který nabude účinnosti 1. února 2017, mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů.
Cílem novely je navrátit institut veřejné služby do obdobného postavení, v jakém byl před účinností Sociální reformy I a zachovat přitom hledisko nálezu Ústavního soudu. Pouze byla posílena motivační složka osob v hmotné nouzi a zakotveno do systému hodnocení aktivní snahy osoby nalézt si zaměstnání a mezi tuto snahu mj. zařadit i výkon veřejné služby. Princip hodnocení této aktivity zůstane zachovaný jako je i dnes v souvislosti s uplatněním pohledávek a nároků či využitím majetku, tzn., že se bude postupně navyšovat částka živobytí o určitý procentní rozdíl mezi životním a existenčním minimem. Úprava hodnocení vlastní aktivity a institutu veřejné služby bude tak ve větší míře sloužit k motivaci osob v hmotné nouzi nalézt si zaměstnání a k zachování jejich pracovních schopností a dovedností a nezůstávat pouze pasivně na dávkách pomoci v hmotné nouzi.