Desetiprocentní růst tarifů u státních zaměstnanců vyjde na čtyři miliardy
01.08.2022
Desetiprocentní navýšení tarifů zaměstnanců ve veřejných službách se zmrazeným platem, které vláda plánuje od 1. září, vyjde veřejné rozpočty letos zhruba na čtyři miliardy korun. Návrh nařízení vlády poslalo v pátek ministerstvo práce a sociálních věcí do připomínkového řízení.
Materiál uvádí, že ze státního rozpočtu má jít na navýšení platů zhruba 1,97 miliardy korun, samosprávy vydají 1,8 miliardy korun a zdravotní pojišťovny 290 milionů korun.
Náklady jsou podle návrhu zahrnuty do aktualizovaného státního rozpočtu, jak ho ve středu schválila vláda.
Výdělek se pro letošek zmrazil úředníkům stejně jako pracovníkům kultury, nepedagogům ve školství a dalším profesím. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky se to týká asi 305 tisíc zaměstnanců. Cílem navýšení je podle zdůvodnění ministerstva práce zlepšení hospodářského postavení této skupiny zaměstnanců a posílení konkurenceschopnosti veřejné správy na trhu práce. Valorizace platových tarifů by měla rovněž snížit dopad rostoucí inflace na domácnosti těchto zaměstnanců, konstatuje materiál.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Základní zásady a principy týkající se místního šetření
28.08.2018
• místní šetření je jedním z postupů, které má správce daně k dispozici při správě daní,
• v rámci tohoto postupu správce daně zejména vyhledává důkazní prostředky a provádí ohledání u daňových subjektů a dalších osob zúčastněných na správě daní, je tak možné konstatovat, že slouží zejména k získávání informací v souvislosti s konkrétním daňovým řízením,
• místní šetření, na rozdíl od postupu k odstranění pochybností a daňové kontroly, nemá vliv na vyměření daně,
• v průběhu místního šetření může daňový subjekt podávat dodatečná daňová tvrzení,
• místní šetření nemá vliv na běh lhůty pro stanovení daně,
• místní šetření může správce daně provádět po celou dobu trvání daňového řízení,
• místní šetření může správce daně provádět i bez součinnosti s daňovým subjektem,
• v rámci místního šetření správce daně pouze vyhledává důkazní prostředky, nemá však oprávnění tyto důkazní prostředky hodnotit a vyvozovat odpovídající závěry, tj. zejména doměřit daň. Aby tak mohl učinit, musí zahájit daňovou kontrolu,
• na základě místního šetření ale může správce daně vyzvat daňový subjekt k podání dodatečného daňového tvrzení, pokud by tak daňový subjekt neučinil, může správce daně stanovit daň podle pomůcek,
•provedení místního šetření může být nezákonným zásahem ve smyslu § 82 soudního řádu správního (zákon č. 150/2002 Sb., v platném znění).
Daňový subjekt nesouhlasí s postupem správce daně při místním šetření
27.08.2018
V takovém případě má možnost podat stížnost podle § 261daňového řádu. Správce daně skutečnosti uvedené ve stížnosti prošetří, pokud je to vhodné nebo účelné prošetření stížnosti, také vyslechne stěžovatele, osoby, proti nimž stížnost směřuje, popřípadě další osoby, jejichž výpověď může přispět k objasnění věci.
Je ale nutné zdůraznit, že prošetřování stížnosti není řízením, jehož výsledkem by bylo vydání rozhodnutí. Jedná se o samostatný procesní postup, který primárně slouží k nápravě vad úkonů správce daně a nevhodného chování úředních osob. Stížnost lez podat ústně do protokolu nebo písemným podáním. Pokud je podána písemně, potom platí, že je nutné toto podání posuzovat podle skutečného obsahu, bez ohledu na to, zda je jako stížnost označena či nikoliv. Podání stížnosti není vázáno na žádnou lhůtu, záleží tedy na stěžovateli, z logiky věci ale vyplývá, že by to mělo být co nejdříve po tom, kdy chybný postup či nevhodné chování úředních osob zjistí.
Daňový řád stanoví lhůtu pro vyšetření stížnosti v délce 60 dnů ode dne doručení příslušnému správci daně, je možné konstatovat, že se jedná o poměrně dlouhou lhůtu.
Použití režimu přenesení daňové povinnosti
24.08.2018
Pokud poskytuje plátce stavební nebo montážní práce osobě, která není plátcem, použije běžný režim pro uplatnění DPH. V běžném režimu má povinnost přiznat a zaplatit daň plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění.
V režimu přenesení daňové povinnosti je plátce, který poskytl zdanitelné plnění povinen do patnácti dnů po uskutečnění zdanitelného plnění vystavit daňový doklad. Tento daňový doklad musí obsahovat základní náležitosti daňového dokladu a navíc sdělení „daň odvede zákazník“. Daňový doklad vystavený plátcem na zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti nemusí obsahovat sazbu daně a výši daně. Za správnost uplatněné daně odpovídá plátce, který zdanitelné plnění přijal.
Stanovení základu daně při poskytnutí stavebních a montážních prací
23.08.2018
Podle § 36 odst. 3 písm. e) zákona o DPH zahrnuje základ daně při poskytnutí stavebních a montážních prací, provedených v souvislosti s rekonstrukcí, modernizací nebo s opravou již dokončené stavby, materiál, stroje a konstrukce, které se do stavby jako její součást montážními nebo stavebními pracemi zabudují nebo zamontují.
V rámci různých oprav a rekonstrukcí se jedná například o zabudování kuchyňských linek, vnitřních rozvodů studené a teplé vody, vnitřních odpadových šachet, vnitřních rozvodů elektroinstalace, včetně nástropních a nástěnných svítidel, rozvodů zabezpečovacích a bezpečnostních zařízení, klozetů, van, umyvadel, dřezů, baterií, kuchyňských odsavačů par, karem, boilerů, ústředního vytápění včetně kotlů, krbů, tepelných čerpadel, vestavěného nábytku, protipožárního zařízení včetně rozvodů a hasicích přístrojů, technologií osobního výtahu, centrálních vysavačů, klimatizačního zařízení, dále u obkladů stěn a stropů, při zabudování okenic, mříží, žaluzií, rolet, markýz, pevně spojené podlahové krytiny apod.