Důchodový věk se bude zvyšovat dle dožití
16.11.2023
Každý se konkrétní věk dozví až při dosažení 50 let. Změnu systému musíme provést co nejdříve, jinak se naše děti férového důchodu nedočkají a ve stáří se budou muset postarat samy o sebe. Takový cíl má důchodová reforma, s níž přišlo MPSV. Konkrétní opatření jsme představili už na jaře. Nyní se posouváme do další fáze zavedení klíčových změn, které jsou součástí širší legislativy. Předloha bude odeslána do meziresortního připomínkového řízení. Její součástí je například navázání hranice odchodu do důchodu na věk dožití, ale i celá řada dalších významných kroků, které podpoří rodiny.
„Nikdo už dnes nemůže pochybovat o tom, že musí přijít jasné a koncepční změny důchodového systému, které zajistí férové důchody nejen dnešním seniorům, ale i budoucím generacím. Už se nám podařilo zatáhnout za záchrannou brzdu. Prosadili jsme nové podmínky pro předčasné starobní důchody a změny v oblasti valorizací. Nyní přicházíme s rozsáhlejší úpravou, na kterou zatím nikdo jiný neměl odvahu. Bez důchodové reformy by hrozilo, že současný průběžný penzijní systém přestane fungovat,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podrobnosti k důchodové reformě včetně předpokládané účinnosti všech opatření a jejich dopadů na jednotlivé skupiny lidí jsou přehledně k dispozici na webu MPSV.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Paušální výdaje v roce 2017
14.08.2017
stanovené procentem z dosažených příjmů může použít poplatník – fyzická osoba, s příjmy ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP) nebo z pronájmu (§ 9 ZDP), ev. ze zemědělské činnosti, která není provozována podnikatelem (§ 10 ZDP).
Podle § 7 odst. 7 ZDP platí, že když poplatník neuplatní výdaje ve skutečné výši, může uplatnit paušální výdaje ve výši:
- 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů ze živnostenského podnikání řemeslného, nejvýše však lze uplatnit výdaje do částky 1 600 000 Kč,
- 60 % z příjmů ze živnostenského podnikání, nejvýše však lze uplatnit výdaje do částky 1 200 000 Kč,
- 30 % u příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku, nejvýše však lze uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč,
- 40 % z jiných příjmů ze samostatné činnosti nejvýše však lze uplatnit výdaje do částky 800 000 Kč.
Maximální výdaje, které jsou ve výše uvedených případech uvedeny absolutními částkami, odpovídají vždy příjmu ve výši 2 000 000 Kč. Jinými slovy: má-li poplatník, který hodlá uplatnit paušální výdaje, příjmy vyšší než 2 000 000 Kč, z částky, která tento limit přesahuje již žádné výdaje uplatnit nelze.
Vznik povinnosti přiznat daň
27.07.2017
S účinností od 1. 7. 2017 dochází k nové formulaci pravidla pro stanovení povinnosti přiznat daň a k jeho přesunutí do nového ustanovení § 20a zákona o DPH. Do tohoto ustanovení jsou promítnuty zásady vztahující se k této problematice, tak, jak vyplývají z ustálené judikatury SDEU1.
Obecné pravidlo pro vznik povinnosti přiznat daň při dodání zboží a poskytnutí služby, které je vymezeno v novém § 20a, a které vychází z čl. 63 a z čl. 65 směrnice o DPH2 , se prakticky věcně nemění. I po novele zákona o DPH stále platí, že povinnost přiznat daň při dodání zboží nebo poskytnutí služby vzniká ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Je-li před uskutečněním zdanitelného plnění přijata úplata, vzniká povinnost přiznat daň z přijaté částky ke dni přijetí úplaty. V ustanovení § 20a zákona o DPH je obecné pravidlo dále více upřesněno pro případy přijetí úplaty před uskutečněním zdanitelného plnění. V odst. 2 tohoto zákonného ustanovení je uvedeno, že povinnost přiznat daň z úplaty, která byla přijata před uskutečněním zdanitelného plnění, nevzniká, není-li zdanitelné plnění ke dni přijetí úplaty známo dostatečně určitě. Pokud tedy před samotným dodáním zboží či poskytnutím služby má vzniknout daňová povinnost z přijaté úplaty, je nutné, aby v okamžiku přijetí úplaty byly známy relevantní znaky zdanitelného plnění, tj. budoucího dodání zboží nebo budoucího poskytnutí služby.
Změny v související právní úpravě ve vazbě na § 20a zákona o DPH
27.07.2017
Ustanovení § 20a zákona o DPH se promítá do několika zákonných ustanovení.
2.1 Opravný daňový doklad (§ 45 zákona o DPH).
S ohledem na změny zakotvené v ustanovení § 20a zákona o DPH se z § 45 zákona o DPH pro nadbytečnost vypouští odstavce 5 a 6. V těchto odstavcích byla vymezena specifická pravidla pro opravný daňový doklad v případě opravy základu a výše daně u předplacených telekomunikačních služeb, pokud byla úplata, ze které vznikla plátci ke dni jejího přijetí povinnost přiznat daň, použita na úhradu jiného plnění. Při přijetí úplaty související s předplacenými dobíjecími kupony vzniká ve smyslu § 20a zákona o DPH povinnost přiznat daň poskytovateli/poskytovatelům plnění až ke dni čerpání zboží nebo služeb, které si konečný zákazník prostřednictvím kuponu pořídí. Z tohoto důvodu již nemůže vzniknout případná povinnost provést opravu základu daně a výše daně podle § 42 odst. 1 písm. f) zákona o DPH, a není tak třeba nadále normovat zvláštní úpravu pro opravný daňový doklad.
2.2 Povinnost přiznat plnění osvobozené od daně (§ 51 zákona o DPH)
Sjednocující formulační úpravy, které navazují na změny v § 20a zákona o DPH, se promítají také do pravidel pro stanovení vzniku povinnosti přiznat plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně. Pokud je před uskutečněním tohoto plnění přijata úplata, vzniká povinnost přiznat plnění z přijaté částky ke dni přijetí úplaty pouze v případě, je-li dané plnění osvobozené od daně ke dni přijetí úplaty známo dostatečně určitě.
Poslední daňové změny už platí, řada podnikatelů o nich ale neví
20.07.2017
Od začátku července začaly platit zatím poslední významné daňové změny a další budou následovat v příštím volebním období. Některá současná opatření, jako vyšší slevy na děti nebo rozšíření možnosti využití paušální daně pro více podnikatelů, jsou připomínána poměrně často. O jiných se ale příliš nemluví, a podnikatelé jsou tak překvapeni, že musí upravovat účetnictví, uvádí daňový poradce Roman Landgráf.
Patří nim třeba nová pravidla pro společné podnikání. Jako "sdružení" fungují někteří živnostníci. Kolik osob takto v Česku podniká, nelze podle finanční správy zjistit. Tato forma je ale oblíbená například mezi řemeslníky, a to zejména díky své jednoduchosti. Podnikatelé nemusí vést podvojné účetnictví ani se nikde registrovat. O činnosti stačí pouze informovat v daňovém přiznání. Pravidla se ale nyní změnila. Společné daňové přiznání k DPH dosud odevzdával za celé sdružení jenom jeden z podnikatelů. Nově ho budou muset vyplňovat všichni jednotlivě, k tomu musí každý ze společníků vést vlastní evidenci pro účely DPH. Vůči finančnímu úřadu vystupují tedy všichni společníci samostatně. "Podnikat formou sdružení je sice možné i nadále, novela ale ruší z hlediska DPH jakoukoliv jeho dosavadní výhodnost, takže přestává být pro podnikatele zajímavé. Lze tedy očekávat, že podnikatelé společnou činnost ukončí nebo budou pokračovat v podnikání jinou formou, která je ale administrativně ještě náročnější," vysvětluje Landgráf. Problém také je, že společníci budou nově muset ve firmě vyúčtovat DPH u veškerých plateb také vzájemně mezi sebou, což odporuje tomu, že mají společný podnik. "Každý společník nyní sleduje svůj obrat samostatně a v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty vede veškeré údaje za svá uskutečněná a přijatá plnění, tedy i ta uvnitř společnosti. Údaje potom uvádí ve svém daňovém přiznání," vysvětluje tisková mluvčí finanční správy Petra Petlachová. Zákon neřeší, jak má toto proúčtování přesně vypadat, a finanční správa k tomu teprve nyní připravuje metodiku, přestože pro sdružení založená po 30. červnu 2017 změny už platí. "V tuto chvíli není možné informaci poskytnout, neboť dosud nebyla schválena její konečná podoba," uvádí Petlachová.