Důchodový věk se bude zvyšovat dle dožití
16.11.2023
Každý se konkrétní věk dozví až při dosažení 50 let. Změnu systému musíme provést co nejdříve, jinak se naše děti férového důchodu nedočkají a ve stáří se budou muset postarat samy o sebe. Takový cíl má důchodová reforma, s níž přišlo MPSV. Konkrétní opatření jsme představili už na jaře. Nyní se posouváme do další fáze zavedení klíčových změn, které jsou součástí širší legislativy. Předloha bude odeslána do meziresortního připomínkového řízení. Její součástí je například navázání hranice odchodu do důchodu na věk dožití, ale i celá řada dalších významných kroků, které podpoří rodiny.
„Nikdo už dnes nemůže pochybovat o tom, že musí přijít jasné a koncepční změny důchodového systému, které zajistí férové důchody nejen dnešním seniorům, ale i budoucím generacím. Už se nám podařilo zatáhnout za záchrannou brzdu. Prosadili jsme nové podmínky pro předčasné starobní důchody a změny v oblasti valorizací. Nyní přicházíme s rozsáhlejší úpravou, na kterou zatím nikdo jiný neměl odvahu. Bez důchodové reformy by hrozilo, že současný průběžný penzijní systém přestane fungovat,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podrobnosti k důchodové reformě včetně předpokládané účinnosti všech opatření a jejich dopadů na jednotlivé skupiny lidí jsou přehledně k dispozici na webu MPSV.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Zveřejňování účetních závěrek, přehledů i výročních zpráv
25.11.2015
Novela zákona o účetnictví přinesla zpřesnění i u zveřejňování účetních závěrek, přehledů i výročních zpráv. Jaká jsou nově účinná pravidla?
Účetní závěrku nebo přehled o majetku a závazcích a výroční zprávu povinně zveřejňují ty účetní jednotky, které se zapisují do rejstříku, nebo ty, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis.
Účetní jednotky zveřejňují účetní závěrku v rozsahu, v jakém jimi byla sestavena.
Účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, v rozsahu a znění, ve kterém byla ověřena auditorem.
Termín zveřejnění je do 30 dnů po jejich ověření auditorem a po schválení k tomu příslušným orgánem, nejpozději však do 12 měsíců od rozvahového dne zveřejňované účetní závěrky bez ohledu na to, zda byly tyto účetní záznamy uvedeným způsobem schváleny.
Účetní jednotky jsou povinny zveřejnit i zprávu auditora a informaci o tom, že zveřejňované účetní záznamy nebyly případně schváleny.
Trvalé použití režimu přenesení daňové povinnosti
24.11.2015
Režim přenesení daňové povinnosti se člení na trvalé použití režimu přenesení daňové povinnosti a dočasné použití režimu přenesení daňové povinnosti.
Trvalé použití režimu přenesení daňové povinnosti se vztahuje na dodání zlata, zboží uvedeného v příloze č. 5 k zákonu o DPH, na poskytnutí stavebních nebo montážních prací a od 1. ledna 2016 na dodání nemovité věci:
• Dodání zlata – režim přenesení daňové povinnosti se použije, pokud se jedná o dodání neopracovaného zlata o ryzosti 333 tisícin nebo vyšší, s výjimkou investičního zlata, zejména v podobě slitku, cihly, prutu, valounu, zrna, granule, granálie, lístku, drátu, prášku, zlomků, smetků nebo odpadu. Režim přenesení daňové povinnosti se nepoužije při dodání zlatnických výrobků, jako jsou například řetízky, prsteny, náušnice, různé kroužky, karabiny atd. Režim přenesení daňové povinnosti se dále použije při dodání investičního zlata, u kterého se plátce rozhodl, že při jeho dodání uplatní daň.
• Dodání zboží uvedeného v příloze č. 5 – jedná se o různé druhy odpadu a šrotu, například železný odpad, odpad a úlomky z plastů, sběrový papír, kartón, lepenku, bavlněný a niťový odpad, skleněné střepy, měděný, hliníkový, olověný a další odpad. Režim přenesení daňové povinnosti se u tohoto zboží použije také při dodání tohoto zboží po zpracování v podobě čištění, leštění, třídění, řezání, štěpení, lisování nebo odlévání do ingotů. Zboží musí odpovídat kódu nomenklatury celního sazebníku a slovnímu popisu zboží.
• Dodání nemovité věci v případě, že se plátce rozhodne využít možnosti podle § 56 odst. 5 zákona o DPH a při dodání nemovité věci, které by bylo po zákonem stanovené lhůtě osvobozeno od daně, jinému plátci, uplatní daň. Pokud je příjemce plátcem, může být uplatněna daň pouze po jeho předchozím souhlasu.
Opravné a následné kontrolní hlášení
20.11.2015
Kontrolní hlášení budou plátci poprvé předkládat za leden 2016 nebo I. čtvrtletí 2016.
V návaznosti na pravidla, která vyplývají z daňového řádu, jsou stanovena s určitými odchylkami od daňového řádu pravidla pro podávání opravných a následných kontrolních hlášení v § 101f zákona o DPH. Podle § 101f odst. 1 zákona o DPH plátce před uplynutím lhůty k podání kontrolního hlášení nahradit kontrolní hlášení, které již podal, opravným kontrolním hlášením. Po podání tohoto opravného hlášení se již k předchozímu kontrolnímu hlášení se nepřihlíží. Pokud plátce po uplynutí lhůty k podání kontrolního hlášení zjistí, že v tomto kontrolním hlášení uvedl nesprávné nebo neúplné údaje, je povinen do 5 pracovních dnů ode dne zjištění nesprávných nebo neúplných údajů podat následné kontrolní hlášení, ve kterém tyto nedostatky napraví, jak vyplývá z § 101f odst. 2 zákona o DPH. Podle metodiky GFŘ oproti obecné úpravě, která vyplývá z daňového řádu, nebude následné kontrolní hlášení podáváno pouze jako rozdíl proti dříve podanému kontrolnímu hlášení, ale znovu, tj. jako úplné se všemi údaji za předmětné období s promítnutím oprav.
NEMOC ZAMĚSTNANCE
19.11.2015
Ve zdravotním pojištění je důležité, jak dlouho nemoc trvá.
Pokud je zaměstnanec nemocen po dobu nejméně jednoho celého kalendářního měsíce, je za této situace postup zaměstnavatele následující:
• z titulu nemoci nevzniká v tomto případě povinnost placení pojistného ani zaměstnavateli, ani zaměstnanci,
• nemoc zaměstnance zaměstnavatel zdravotní pojišťovně neoznamuje (zvláštní postup může být uplatněn při onemocnění v ochranné lhůtě – kódy „N“ resp. „K“, kdy zaměstnavatel oznamuje zdravotní pojišťovně období pobírání nemocenských dávek tehdy, jsou-li mu dané skutečnosti známy),
• jelikož trvá u zaměstnance pracovněprávní vztah, uvádí jej zaměstnavatel i na předkládaném Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele s nulovým vyměřovacím základem,
• i v případě nemoci má zaměstnanec svůj pojistný vztah v příslušném kalendářní měsíci vyřešen.
V kalendářním měsíci, ve kterém zaměstnanec nemoc zahájí a zároveň ukončí, musí být zaměstnavatelem zajištěn odvod pojistného v návaznosti na poměrnou část minimálního vyměřovacího základu za podmínky, že se na zaměstnance (a zaměstnavatele) tato povinnost vztahuje.