Důchodový věk se bude zvyšovat dle dožití
21.11.2023
Změnu systému musíme provést co nejdříve, jinak se naše děti férového důchodu nedočkají a ve stáří se budou muset postarat samy o sebe. Takový cíl má důchodová reforma, s níž přišlo MPSV. Konkrétní opatření jsme představili už na jaře. Nyní se posouváme do další fáze zavedení klíčových změn, které jsou součástí širší legislativy. Zítra bude předloha odeslána do meziresortního připomínkového řízení. Její součástí je například navázání hranice odchodu do důchodu na věk dožití, ale i celá řada dalších významných kroků, které podpoří rodiny.
„Nikdo už dnes nemůže pochybovat o tom, že musí přijít jasné a koncepční změny důchodového systému, které zajistí férové důchody nejen dnešním seniorům, ale i budoucím generacím. Už se nám podařilo zatáhnout za záchrannou brzdu. Prosadili jsme nové podmínky pro předčasné starobní důchody a změny v oblasti valorizací. Nyní přicházíme s rozsáhlejší úpravou, na kterou zatím nikdo jiný neměl odvahu. Bez důchodové reformy by hrozilo, že současný průběžný penzijní systém přestane fungovat,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Podrobnosti k důchodové reformě včetně předpokládané účinnosti všech opatření a jejich dopadů na jednotlivé skupiny lidí jsou přehledně k dispozici na webu MPSV.
Důchodový věk bude transparentní
Navržená úprava naváže důchodový věk na transparentní demografické ukazatele, tedy věk dožití. Cílem je, aby pro budoucí generace byla udržována průměrná délka výplaty starobního důchodu přibližně po dobu 21,5 let. „Informace o důchodovém věku bude každému známa při dosažení 50 let. Tedy vždy s dostatečným předstihem, aby lidé věděli, s čím mohou počítat, a zároveň nebyla ohrožena relevance výpočtu důchodového věku pro danou generaci,“ vysvětlil ministr Jurečka.
B
(Zdroj: https://moneymag.cz/duchody-penze/)
Nový ztěžující vliv pracovního prostředí
08.02.2017
Mzdová/platová kompenzace přísluší zaměstnancům, kteří jsou při výkonu práce vystaveni ztěžujícím vlivům v intenzitě odpovídající čtvrté kategorii prací, s výjimkou vlivů vyplývajících z působení biologických činitelů, kde tato vazba není důsledně dodržena.
Druhou výjimkou je pak poslední ztěžující vliv – rozdělení směny nebo výkonu práce zaměstnavatelem, které v souhrnu činí alespoň 90 minut. Tento ztěžující vliv byl do nařízení vlády doplněn nyní s účinností od 1. ledna 2017 nařízením vlády č. 337/2016 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb. Toto nařízení vlády řešilo nepříznivý stav při odměňování řidičů ve veřejné linkové osobní autobusové dopravě formou jejich zařazení do vyšší skupiny prací v zájmu zvýšení úrovně jejich zaručené mzdy, a zavedení nového ztěžujícího vlivu pro účely poskytování příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí, spočívajícího ve výkonu práce rozděleném do více časových úseků, ve kterých nemůže zaměstnanec realizovat své osobní a rodinné zájmy nebo nemá zajištěno sociální zázemí a ochranu před nepříznivými vlivy prostředí, ve kterém je nucen toto přerušení trávit. Řidiči ve veřejné linkové osobní autobusové dopravě jsou nuceni trávit dobu odpočinku mezi částmi, do nichž je rozdělena směna nebo výkon práce, v místech, na nichž nelze zajistit standardní sociální zázemí a tito zaměstnanci ani nemají možnost uspokojit své společenské zájmy a osobní nebo rodinné potřeby. Za takto vynucená pracovní omezení nebylo právními předpisy stanoveno žádné ocenění, i když je lze srovnat z hlediska intenzity jejich negativního působení s dalšími vlivy, za jejichž působení vzniká zaměstnancům právo na příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí, proto zákonodárce tento stav napravil.
O nový státní příspěvek požádalo od listopadu 33 lidí, osm už jej dostalo
08.02.2017
Nový příspěvek na přestěhování se za prací získalo prvních osm lidí. O jednorázový příspěvek na přestěhování se za prací ve výši 50 tisíc korun mohou nezaměstnaní žádat od loňského listopadu. Zatím o něj požádalo 33 lidí.
Šanci na nový příspěvek má člověk, který nastoupil do práce mimo místo svého bydliště, nebo se už přestěhoval. Je však nutné, aby byl v evidenci uchazečů na úřadu práce déle než pět měsíců, a to půl roku před podáním žádosti. Žádosti je třeba podat na krajské pobočce úřadu práce, v jejímž územním obvodu se nacházela původní adresa žadatele a kde byl v evidenci. Zájemce pak musí ještě doložit adresu původního pobytu, pracovní smlouvu a kupní nebo nájemní smlouvu. Úřad může příspěvek opakovaně poskytnout stejnému žadateli jedenkrát za tři roky, a to jen tehdy, pokud odpracoval v zaměstnání, na které dostal původní podporu, minimálně dvanáct měsíců. Příspěvek nezaměstnaným, kteří vezmou práci mimo své bydliště, nabízejí úřady práce od loňského dubna původně v pěti krajích, od listopadu už je dostupný ve všech regionech. Má pomoci s vyššími náklady nejen na dojíždění, ale třeba také na ubytování nebo péči o dítě. O tuto finanční pomoc mohou žádat uchazeči o zaměstnání, kteří jsou v evidenci úřadu alespoň pět měsíců. Případně i kratší dobu, pokud přišli o práci kvůli hromadnému propouštění. Podmínkou je, že najdou práci mimo město či obec, kde bydlí. Další podmínkou je alespoň šestiměsíční pracovní smlouva nebo smlouva na dobu neurčitou. Nesmí však jít o zaměstnavatele, u něhož už v posledních 24 měsících pracovali.
zdroj: ihned.cz
Kontrolní hlášení vynesla deset miliard
07.02.2017
Kontrolní hlášení mají za sebou rok života. Podle ministerstva financí přinesly nahlášené faktury do státní pokladny miliardy, desítky milionů pak přinesli také podnikatelé v podobě pokut za chyby při vyplňování formulářů.
Podle zákona, který platí od ledna loňského roku, musí všichni plátci daně z přidané hodnoty (DPH) nahlásit státu, komu co fakturovali a naopak jaké hodnoty faktur přijali. Následné takzvané spárování má za úkol odhalit fiktivní faktury a jiné podvodné metody. "Máme spočteno, že výběr DPH se zvedl díky kontrolním hlášením o deset až dvanáct miliard," řekla náměstkyně ministra financí Alena Schillerová. Za nedodržení povinnosti hrozí sankce, na vlastní kůži to poznalo přes dva tisíce podnikatelů. Těm finanční správa rozdala pokuty v celkové výši 89 milionů korun. Někteří živnostníci nebo majitelé firem jsou přitom například rozčarováni z toho, že dostali v prosinci výměr pokuty za chybu, kterou udělali při prvním vyplňování čtvrtletního hlášení. "Žil jsem v domnění, že finanční správa podnikatelům odpustí jisté nedostatky z náběhu zasílání kontrolních hlášení. V prosinci přišel naší společnosti výměr na pokutu 10 tisíc za pozdní podání kontrolního hlášení za období březen 2016," popsal své zkušenosti Jiří Sojka, jednatel plzeňské společnosti Numer.
zdroj: ihned.cz
Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí - nově
03.02.2017
Podle § 117 ZP za dobu práce ve ztíženém pracovním prostředí přísluší zaměstnanci k dosažené mzdě příplatek, jehož výše musí činit minimálně 10 % částky, která je v nařízení vlády č. 567/2006 Sb. stanovena jako základní sazba minimální mzdy.
Od ledna letošního roku činí minimální mzda 11 000 Kč měsíčně a 66,00 Kč na hodinu. Tudíž minimální částka příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí činí nejméně 6,00 Kč na hodinu. Příplatek zaměstnanci přísluší za každý ztěžující vliv, a když tedy zaměstnanec pracuje např. zároveň v prachu a hluku, pak obdrží příplatek ve výši nejméně 12,00 Kč na hodinu.