Důchody se od příštího roku zvýší, poroste i minimální mzda
19.09.2024
Vláda na základě příslušných statistických údajů schválila řádnou valorizaci důchodů pro příští rok. Od ledna 2025 se tedy zvýší všechny důchody, tedy nejen starobní, ale i invalidní a pozůstalostní. Průměrný starobní důchod se zvýší o 358 Kč a dosáhne tak hodnoty 21 080 Kč. Současně platí, že za posledních 10 let důchody vzrostly o 18 % více než inflace. Bonus 500 korun za vychované dítě se zvýší o tři koruny. Důchodové příplatky pro odbojáře, vězně komunistického režimu a jejich pozůstalé se také zvýší o 0,6 procenta. Nařízení o valorizaci schválila vláda, informovalo o tom ministerstvo práce. Na tuto valorizaci bude podle ministerstva v příštím roce potřeba přibližně 12,3 miliardy korun.
Česká správa sociálního zabezpečení ke konci prvního pololetí tohoto roku poskytovala 2,37 milionu starobních důchodů, 412.800 invalidních důchodů a 66.100 vdovských, vdoveckých a sirotčích důchodů. Průměrná starobní penze v červnu činila 20.704 korun. Další důchody vyplácejí penzijní systémy resortů obrany, vnitra a spravedlnosti, jejichž penze jsou vyšší.
Vláda také schválila nařízení o koeficientu pro výpočet minimální mzdy v roce 2025 a 2026, který stanovuje jeden z klíčových parametrů valorizačního mechanismu minimální mzdy. Její výše se bude na základě tohoto nařízení pohybovat přibližně na úrovni 42,2 % průměrné mzdy v roce 2025 a 43,4 % průměrné mzdy v roce 2026.
To znamená, že by se od ledna měla zvýšit z letošních 18.900 korun na 20.800 korun. O rok později by tento podíl měl vzrůst na 43,4 procenta. Ministerstvo práce oznámilo, že nařízení, které vláda schválila, minimální mzdu přímo nezvyšuje, ale stanovuje hodnoty pro její výpočet.
V současnosti činí minimální mzda 18.900 korun, což odpovídá 112,50 korunám na hodinu. Pro příští rok se průměrná mzda predikuje na 49.233 korun, což by po aplikaci koeficientu znamenalo zvýšení minimální mzdy na 20.800 korun a hodinové mzdy na 124,40 korun. Výši minimální mzdy na další rok zveřejní ministerstvo práce ve Sbírce zákonů do konce září.
Od července příštího roku by mohla čtyři současné dávky nahradit jedna nová podpora. Namísto příspěvku a doplatku na bydlení, příspěvku na živobytí a dětských přídavků by úřady práce mohly začít vyplácet novou dávku státní sociální pomoci.
Žadatelé by podávali a vyřizovali pouze jednu žádost a při posuzování nároku na státní podporu by se více zohledňoval příjem a majetek. Pobíraná částka by se mohla zvýšit o bonus za pracovní aktivitu. Vláda schválila návrh zákona o nové dávce státní sociální pomoci, jak oznámilo ministerstvo práce v tiskové zprávě.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Při zrušení nejnižší sazby DPH bude mít stát o 24 miliard korun ročně více
12.04.2023
Chystané změny daně z přidané hodnoty jsou vlastně zvýšením daně, v rozporu s původními sliby vládních stran. Ministerstvo financí má pravdu v tom, že zamýšlené snížení počtu sazeb DPH, ze tří na dvě, představuje zjednodušení daňového systému. To je kýžené. Jenže způsob, jakým ke snížení počtu sazeb vláda hodlá dospět, bude v celkovém efektu daň lidem navyšovat. Vláda se přitom „schová“ za obchodníky a prodejce, protože DPH je daň nepřímá, takže lidé budou často za předpokládané související zdražení spílat právě obchodníkovi či prodejci, a nikoli vládě, která přitom bude skutečným původcem zdražení.
Ministerstvo financí hodlá v rámci snížení počtu sazeb DPH zrušit stávající sazbu nejnižší, desetiprocentní. Ta byla zavedena v roce 2015 tehdejší Sobotkovou vládou. Nyní jsou touto sazbou daněny například léky, kojenecká výživa, voda z vodovodu, stravování a ubytování nebo noviny, časopisy a knihy. Toto zboží by tedy po zrušení sazby zdražilo. To proto, že obchodníci a prodejci by do ceny rychle promítli vyšší sazbu DPH, a to čtrnácti, nebo dokonce 21procentní.
S
Zahradníkům stouply nástupní mzdy o třetinu
11.04.2023
Řadě profesí vzrostly v březnu výrazně nástupní mzdy, firmy reagují na inflaci. Například zahradníkům nabídly firmy nástupní mzdu v průměru 29 500 korun proti únorové průměrné nabídce 22 200 korun, což je o třetinu více. Polepšily si také nástupní mzdy malířů pokojů o dvacet procent či uklízeček o 19 procent. Ukazují to statistiky pracovního portálu JenPráce.cz, který data poskytl ČTK.
"Firmy nabízí stále dostatek pracovních pozic a za uplynulý měsíc vzrostly i mnoha profesím výrazně minimální nabízené odměny. Společnosti tak zareagovaly na inflaci, která trápí domácnosti už řadu měsíců," uvedla ředitelka JenPráce.cz Anna Kevorkyan.
Podle Českého statistického úřadu meziroční růst cen v Česku v únoru zvolnil na 16,7 procenta z lednových 17,5 procenta. Pokles inflace na jednocifernou hodnotu však očekávají analytici až v polovině roku nebo ve třetím čtvrtletí. Minimální mzda v Česku se od začátku letošního roku zvýšila o 1100 korun na 17 300 korun měsíčně hrubého. Minimální nabízená odměna vzrostla v březnu podle portálu nejvíce obchodním ředitelům a vedoucím pracovníkům, polepšila si ale i profese zahradníka či malíře, kterým firmy nabídly oproti únoru o 7300 korun, respektive o 5825 korun více. Uváděná změna přitom ukazuje minimální odměnu, kterou zaměstnanec dostane při nástupu. Nástupní mzdy rostly také daňovým specialistům, strojníkům či podpoře IT, uvedl web JenPráce.cz.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Téměř třičtvrtě milionu podnikatelů se nepřihlásilo do datové schránky
11.04.2023
datové schránky se zatím nepřihlásilo téměř 734 tisíc podnikatelů nebo nepodnikajících právnických osob, kterým stát letos schránku nově ze zákona zřídil. Celkově bylo nově aktivováno 1,8 milionu schránek a 1,077 milionu lidí se do nich přihlásilo, vyplývá z aktuálních údajů Digitální informační agentury, která správu datových schránek od dubna převzala.
Ministerstvo vnitra od začátku roku rozeslalo přes dva miliony dopisů s aktivačními údaji ke schránkám. "Dopis zaslaný ministerstvem vnitra k povinně zřízeným datovým schránkám si nevyzvedlo 321 tisíc osob. Neznamená to však, že všichni z nich datovou schránku zřízenou ze zákona ignorují. Někteří se mohli přihlásit přes Identitu občana, což je například přes mobilní klíč eGovernmentu či bankovní identitu, nebo přišli osobně na Czech POINT a zažádali si o nové přístupové údaje," uvedl ředitel agentury Martin Mesrš
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Termín pro podání daňového přiznání se blíží. Koho se týká a co se stane, když se zpozdíte?
31.03.2023
První zákonný termín pro podání přiznání k dani z příjmů se rychle blíží. Nejpozději do 3.4.2023 jej musí odevzdat všichni ti, kteří využívají „papírový“ způsob podání. Koho se to týká a kdo má naopak ještě čas? A v jaké situaci musí podat daňové přiznání poplatník v paušálním režimu?
Pokud poplatník nemá povinnost podat přiznání elektronicky a chce podat přiznání klasicky, tedy v papírové podobě, musí to stihnout do 3.4.2023. „Typicky jde například o zaměstnance, za kterého daňové přiznání nepodává jeho zaměstnavatel, dále pak nepodnikající osoby, které mají příjmy z nájmu nebo ostatní příjmy (prodeje cenných papírů, kryptoměn a podobně),“ vysvětluje Jan Kašpar, daňový poradce ze společnosti KODAP. Pokud se tento poplatník rozhodne podat přiznání později, musí využít elektronické formy podání.
V případě, že poplatník podává elektronicky a již má přiznání hotové, může ho také podat do 3.4.2023 a nemusí čekat na nejzazší termín pro elektronické podání, tedy 2.5.2023. Výhodné to bude hlavně tehdy, pokud mu z přiznání vychází přeplatek. Ten mu totiž finanční úřad zašle dříve, než pokud by podal až v květnovém termínu.
Zvýšenou pozornost by povinnosti podat přiznání měli věnovat zejména ti, kteří byli v roce 2022 poplatníky v paušálním režimu. Samotná účast v paušálním režimu totiž ještě vůbec neznamená, že povinnost podat přiznání poplatník nemá, tedy, že daň je rovna paušální dani. „Naopak, podle našich zkušeností dochází často k případům, kdy poplatník v paušálním režimu musí podat daňové přiznání, a přitom o této povinnosti vůbec neví,” říká Jan Kašpar, daňový poradce ze společnosti KODAP, který doporučuje vznik povinnosti prověřit, pokud došlo k některé z uvedených situací:
• OSVČ se stala v průběhu roku 2022 zaměstnancem a podepsala prohlášení k dani,
• OSVČ měla příjmy ze samostatné činnosti v roce 2022 vyšší než 1 milion korun,
• Dosáhla za rok 2022 jiných příjmů než příjmů z podnikání (např. příjmů z nájmu nebo prodeje akcií, kryptoměn atd.) v součtu vyšších než 15 000 Kč nebo
• Stala se během roku 2022 plátcem DPH nebo jí vznikla jako plátci DPH registrační povinnost.
V případě, že se s podáním daňového přiznání opozdíte maximálně o pět pracovních dnů, sankce za pozdní podání nehrozí. Následné sankce za každý den prodlení činí 0,05 procenta ze zaplacené daně nebo 0,01 procenta stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení. Maximální postih pak činí 5 procent ze stanovené daně.
S pozdním podáním přiznání může být spojena i pozdní platba daně, za což může poplatník čelit úroku z prodlení. Úrok z prodlení vzniká od čtvrtého dne následujícího po původním dni splatnosti daně do dne její platby. Jeho výše je pak rovna výši úroku z prodlení podle občanského zákoníku.
J