Důchody se od příštího roku zvýší, poroste i minimální mzda
19.09.2024
Vláda na základě příslušných statistických údajů schválila řádnou valorizaci důchodů pro příští rok. Od ledna 2025 se tedy zvýší všechny důchody, tedy nejen starobní, ale i invalidní a pozůstalostní. Průměrný starobní důchod se zvýší o 358 Kč a dosáhne tak hodnoty 21 080 Kč. Současně platí, že za posledních 10 let důchody vzrostly o 18 % více než inflace. Bonus 500 korun za vychované dítě se zvýší o tři koruny. Důchodové příplatky pro odbojáře, vězně komunistického režimu a jejich pozůstalé se také zvýší o 0,6 procenta. Nařízení o valorizaci schválila vláda, informovalo o tom ministerstvo práce. Na tuto valorizaci bude podle ministerstva v příštím roce potřeba přibližně 12,3 miliardy korun.
Česká správa sociálního zabezpečení ke konci prvního pololetí tohoto roku poskytovala 2,37 milionu starobních důchodů, 412.800 invalidních důchodů a 66.100 vdovských, vdoveckých a sirotčích důchodů. Průměrná starobní penze v červnu činila 20.704 korun. Další důchody vyplácejí penzijní systémy resortů obrany, vnitra a spravedlnosti, jejichž penze jsou vyšší.
Vláda také schválila nařízení o koeficientu pro výpočet minimální mzdy v roce 2025 a 2026, který stanovuje jeden z klíčových parametrů valorizačního mechanismu minimální mzdy. Její výše se bude na základě tohoto nařízení pohybovat přibližně na úrovni 42,2 % průměrné mzdy v roce 2025 a 43,4 % průměrné mzdy v roce 2026.
To znamená, že by se od ledna měla zvýšit z letošních 18.900 korun na 20.800 korun. O rok později by tento podíl měl vzrůst na 43,4 procenta. Ministerstvo práce oznámilo, že nařízení, které vláda schválila, minimální mzdu přímo nezvyšuje, ale stanovuje hodnoty pro její výpočet.
V současnosti činí minimální mzda 18.900 korun, což odpovídá 112,50 korunám na hodinu. Pro příští rok se průměrná mzda predikuje na 49.233 korun, což by po aplikaci koeficientu znamenalo zvýšení minimální mzdy na 20.800 korun a hodinové mzdy na 124,40 korun. Výši minimální mzdy na další rok zveřejní ministerstvo práce ve Sbírce zákonů do konce září.
Od července příštího roku by mohla čtyři současné dávky nahradit jedna nová podpora. Namísto příspěvku a doplatku na bydlení, příspěvku na živobytí a dětských přídavků by úřady práce mohly začít vyplácet novou dávku státní sociální pomoci.
Žadatelé by podávali a vyřizovali pouze jednu žádost a při posuzování nároku na státní podporu by se více zohledňoval příjem a majetek. Pobíraná částka by se mohla zvýšit o bonus za pracovní aktivitu. Vláda schválila návrh zákona o nové dávce státní sociální pomoci, jak oznámilo ministerstvo práce v tiskové zprávě.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Základní zásady a principy týkající se místního šetření
28.08.2018
• místní šetření je jedním z postupů, které má správce daně k dispozici při správě daní,
• v rámci tohoto postupu správce daně zejména vyhledává důkazní prostředky a provádí ohledání u daňových subjektů a dalších osob zúčastněných na správě daní, je tak možné konstatovat, že slouží zejména k získávání informací v souvislosti s konkrétním daňovým řízením,
• místní šetření, na rozdíl od postupu k odstranění pochybností a daňové kontroly, nemá vliv na vyměření daně,
• v průběhu místního šetření může daňový subjekt podávat dodatečná daňová tvrzení,
• místní šetření nemá vliv na běh lhůty pro stanovení daně,
• místní šetření může správce daně provádět po celou dobu trvání daňového řízení,
• místní šetření může správce daně provádět i bez součinnosti s daňovým subjektem,
• v rámci místního šetření správce daně pouze vyhledává důkazní prostředky, nemá však oprávnění tyto důkazní prostředky hodnotit a vyvozovat odpovídající závěry, tj. zejména doměřit daň. Aby tak mohl učinit, musí zahájit daňovou kontrolu,
• na základě místního šetření ale může správce daně vyzvat daňový subjekt k podání dodatečného daňového tvrzení, pokud by tak daňový subjekt neučinil, může správce daně stanovit daň podle pomůcek,
•provedení místního šetření může být nezákonným zásahem ve smyslu § 82 soudního řádu správního (zákon č. 150/2002 Sb., v platném znění).
Daňový subjekt nesouhlasí s postupem správce daně při místním šetření
27.08.2018
V takovém případě má možnost podat stížnost podle § 261daňového řádu. Správce daně skutečnosti uvedené ve stížnosti prošetří, pokud je to vhodné nebo účelné prošetření stížnosti, také vyslechne stěžovatele, osoby, proti nimž stížnost směřuje, popřípadě další osoby, jejichž výpověď může přispět k objasnění věci.
Je ale nutné zdůraznit, že prošetřování stížnosti není řízením, jehož výsledkem by bylo vydání rozhodnutí. Jedná se o samostatný procesní postup, který primárně slouží k nápravě vad úkonů správce daně a nevhodného chování úředních osob. Stížnost lez podat ústně do protokolu nebo písemným podáním. Pokud je podána písemně, potom platí, že je nutné toto podání posuzovat podle skutečného obsahu, bez ohledu na to, zda je jako stížnost označena či nikoliv. Podání stížnosti není vázáno na žádnou lhůtu, záleží tedy na stěžovateli, z logiky věci ale vyplývá, že by to mělo být co nejdříve po tom, kdy chybný postup či nevhodné chování úředních osob zjistí.
Daňový řád stanoví lhůtu pro vyšetření stížnosti v délce 60 dnů ode dne doručení příslušnému správci daně, je možné konstatovat, že se jedná o poměrně dlouhou lhůtu.
Použití režimu přenesení daňové povinnosti
24.08.2018
Pokud poskytuje plátce stavební nebo montážní práce osobě, která není plátcem, použije běžný režim pro uplatnění DPH. V běžném režimu má povinnost přiznat a zaplatit daň plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění.
V režimu přenesení daňové povinnosti je plátce, který poskytl zdanitelné plnění povinen do patnácti dnů po uskutečnění zdanitelného plnění vystavit daňový doklad. Tento daňový doklad musí obsahovat základní náležitosti daňového dokladu a navíc sdělení „daň odvede zákazník“. Daňový doklad vystavený plátcem na zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti nemusí obsahovat sazbu daně a výši daně. Za správnost uplatněné daně odpovídá plátce, který zdanitelné plnění přijal.
Stanovení základu daně při poskytnutí stavebních a montážních prací
23.08.2018
Podle § 36 odst. 3 písm. e) zákona o DPH zahrnuje základ daně při poskytnutí stavebních a montážních prací, provedených v souvislosti s rekonstrukcí, modernizací nebo s opravou již dokončené stavby, materiál, stroje a konstrukce, které se do stavby jako její součást montážními nebo stavebními pracemi zabudují nebo zamontují.
V rámci různých oprav a rekonstrukcí se jedná například o zabudování kuchyňských linek, vnitřních rozvodů studené a teplé vody, vnitřních odpadových šachet, vnitřních rozvodů elektroinstalace, včetně nástropních a nástěnných svítidel, rozvodů zabezpečovacích a bezpečnostních zařízení, klozetů, van, umyvadel, dřezů, baterií, kuchyňských odsavačů par, karem, boilerů, ústředního vytápění včetně kotlů, krbů, tepelných čerpadel, vestavěného nábytku, protipožárního zařízení včetně rozvodů a hasicích přístrojů, technologií osobního výtahu, centrálních vysavačů, klimatizačního zařízení, dále u obkladů stěn a stropů, při zabudování okenic, mříží, žaluzií, rolet, markýz, pevně spojené podlahové krytiny apod.