K paušální dani se nově přihlásilo přes 30 tisíc podnikatelů
16.01.2023
K paušální dani se nově zatím přihlásilo zhruba 31 500 drobných podnikatelů, další stovky přihlášek ještě mohou na finanční úřady dorazit poštou. Celkově bude letos paušální daň využívat asi 100 000 podnikatelů, uvedlo dnes v tiskové zprávě ministerstvo financí. Loni paušální daň uplatňovalo 82 000 podnikatelů, část ale ukončila živnost nebo se rozhodla v režimu paušální daně nepokračovat. Od letošního ledna se zdvojnásobil limit ročních tržeb pro vstup do režimu paušální daně na dva miliony korun.
"Jedinou trvalou měsíční platbou v internetovém bankovnictví letos bude řešit své daně a odvody okolo 100 000 osob samostatně výdělečně činných. Myslím, že paušální daň je přesně tím správným projektem symbolizujícím zjednodušení daňových povinností a méně byrokracie, na jehož rozšiřování i pro další skupiny podnikatelů bychom měli do budoucna pracovat," uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Paušální daň je určena pro živnostníky, neplátce DPH s ročními příjmy z podnikání do dvou milionů korun. Živnostníkům má ušetřit byrokracii a podle ministerstva financí odpadne i důvod k většině kontrol. Při jedné platbě podnikatelé odvádějí daň, zdravotní i sociální pojištění. Loni ministerstvo financí při představení návrhu na zdvojnásobení limitu tržeb odhadovalo, že by se letos mohlo do systému nově přihlásit až 60 000 živnostníků.
V
(Zdroj: aktualne.cz)
Lhůta pro podání daňového přiznání
20.02.2017
V roce 2017 připadne poslední den lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období v neprodloužené lhůtě na sobotu 1. dubna, takže posledním dnem neprodloužené zákonné lhůty bude až pondělí 3. dubna 2017.
Zaměstnanci, kteří si nenechávají vypořádat daně od svých zaměstnavatelů, budou podávat daňové přiznání na novém zkráceném formuláři. Přiznání se vejde na dvě strany A4. Novinka je ale určena pouze pro zaměstnance, kteří nemají žádné vedlejší příjmy (příjmy z podnikání, příjmy z pronájmu či z kapitálových příjmů). Mohou však mít příjmy od více zaměstnavatelů.
Nebankovní firmy poskytly v minulém roce klientům 155 miliard
16.02.2017
Členské společnosti České leasingové a finanční asociace (ČLFA) v roce 2016 poskytly klientům prostřednictvím leasingu, úvěrů a factoringu 155 miliard korun, což je o sedm procent více než předloni. Ve středu o tom informovala ČLFA. O 8,4 procenta stouplo financování podnikatelských investic úvěry a leasingem, o 7,1 procenta spotřebitelskými úvěry či spotřebitelským leasingem a o 12,1 procenta financování factoringem.
Z celkových 155 miliard korun bylo 124 miliard určeno na financování firemních investic a provozu a 30,95 miliardy na financování zboží a služeb pro domácnosti. Loni pokračoval trend započatý po odeznění recese v roce 2014, kdy začaly silně narůstat objemy leasingových kontraktů. Hodnota leasingu movitých investic členů ČLFA v roce 2016 meziročně stoupla o 17,5 procenta na 57,36 miliardy korun. Naopak objem podnikatelských úvěrů meziročně poklesl o 1,5 procenta na 49,35 miliardy. Na leasingovém trhu loni opět zvýšil svůj podíl operativní leasing, a to na 60,1 procenta. Výrazný meziroční nárůst o 38,7 procenta zaznamenal leasing nemovitostí, který se přitom dlouhodobě potýká se specifickými nepříznivými daňovými podmínkami. V loňském roce jeho objem přesáhl čtyři miliardy korun. Nejvíce kontraktů jako každoročně loni členové ČLFA uzavřeli na financování automobilů. Na silniční dopravní prostředky poskytli 88,11 miliardy korun, z toho 46,09 miliardy bylo určeno na pořízení 113 000 nových osobních vozů. Prostřednictvím produktů členů asociace tak bylo financováno 43,5 procenta nových osobních aut prvně registrovaných v ČR. Objem peněz určených na pořízení nových osobních vozů meziročně vzrostl o 32 procent a jejich počet téměř o 20 procent.
zdroj: ihned.cz
Babiš naráží s plánem zdanit i své dluhopisy.
14.02.2017
Ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš chce zdanit výnosy z korunových dluhopisů. Rozhodl se tak ve chvíli, kdy čelí kritice za to, že si v roce 2012 koupil dluhopisy vydané jeho vlastním Agrofertem za jednu a půl miliardy. Tím získal každoroční přísun nezdaněných devadesáti milionů korun.
"Předložím pozměňovací návrh zákona o daních z příjmu, aby tyhle dluhopisy byly od příštího roku zdaněné," uvedl Andrej Babiš. Dodal, že návrh nevychází z kritiky, které čelí jak od opozice, tak i ze strany koaliční ČSSD. "Chci jen napravit to, co pokazil Miroslav Kalousek už v roce 2012, stejně tak tu možnost měl premiér Sobotka, který to tak kritizuje," dodal ministr financí. Vláda v té době měla možnost nulovou daň zrušit. Korunové dluhopisy pro občany začal vydávat stát v roce 2011. Nakoupilo si je kolem 73 tisíc domácností. Protože se daně z úroků zaokrouhlují na celé koruny dolů, z korunových dluhopisů se žádné daně neplatily. Brzy si toho všimli majitelé velkých firem a vydali sami pro sebe emise dluhopisů, které jim zajistily nezdanitelné příjmy. V případě Andreje Babiše to bylo šest procent z jedné a půl miliardy, což dělá devadesát milionů korun ročně. Sám ale popírá, že by to byl důvod, proč jeho společnost vydala dluhopisy v hodnotě jedné koruny, a nikoliv třeba milionové, když si jich nakoupil za jednu a půl miliardy. "Chci dokázat, že mi nešlo o ty peníze. Bylo to jen financování Agrofertu na deset let," řekl. Babišův návrh kromě hnutí ANO těžko nějaká strana podpoří. Podle poslance za ČSSD a předsedy sněmovního rozpočtového výboru Václava Votavy novela vůbec není potřeba a stačilo by, kdyby se podobným případům vyvádění peněz z vlastních firem více věnovaly finanční úřady. "Je tady 73 tisíc lidí, kteří si v dobré víře koupili státní dluhopisy. Babiš se teď probral, když zjistil, že má problém, a chce měnit zákon. Právě na takové podezřelé případy by se ale měla zaměřit finanční správa," řekl Votava.
zdroj: ihned.cz
Nový ztěžující vliv pracovního prostředí
08.02.2017
Mzdová/platová kompenzace přísluší zaměstnancům, kteří jsou při výkonu práce vystaveni ztěžujícím vlivům v intenzitě odpovídající čtvrté kategorii prací, s výjimkou vlivů vyplývajících z působení biologických činitelů, kde tato vazba není důsledně dodržena.
Druhou výjimkou je pak poslední ztěžující vliv – rozdělení směny nebo výkonu práce zaměstnavatelem, které v souhrnu činí alespoň 90 minut. Tento ztěžující vliv byl do nařízení vlády doplněn nyní s účinností od 1. ledna 2017 nařízením vlády č. 337/2016 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb. Toto nařízení vlády řešilo nepříznivý stav při odměňování řidičů ve veřejné linkové osobní autobusové dopravě formou jejich zařazení do vyšší skupiny prací v zájmu zvýšení úrovně jejich zaručené mzdy, a zavedení nového ztěžujícího vlivu pro účely poskytování příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí, spočívajícího ve výkonu práce rozděleném do více časových úseků, ve kterých nemůže zaměstnanec realizovat své osobní a rodinné zájmy nebo nemá zajištěno sociální zázemí a ochranu před nepříznivými vlivy prostředí, ve kterém je nucen toto přerušení trávit. Řidiči ve veřejné linkové osobní autobusové dopravě jsou nuceni trávit dobu odpočinku mezi částmi, do nichž je rozdělena směna nebo výkon práce, v místech, na nichž nelze zajistit standardní sociální zázemí a tito zaměstnanci ani nemají možnost uspokojit své společenské zájmy a osobní nebo rodinné potřeby. Za takto vynucená pracovní omezení nebylo právními předpisy stanoveno žádné ocenění, i když je lze srovnat z hlediska intenzity jejich negativního působení s dalšími vlivy, za jejichž působení vzniká zaměstnancům právo na příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí, proto zákonodárce tento stav napravil.