Letošní snížení platů soudců u soudu neobstálo. Mají nárok na zpětné dorovnání
29.05.2024
Trvalé snížení koeficientu pro výpočet soudcovské platové základny neobstálo před Ústavním soudem. Politici musí zákon změnit, soudcům náleží za letošek zpětné dorovnání. Soud se zabýval také zmrazením platů v letech 2021 a 2022. Zatímco v prvním roce bylo vzhledem k pandemickým mimořádným okolnostem v souladu s Ústavou, v následujícím roce nikoliv. Zpětné dorovnání za rok 2022 ale nedostanou.
Premiér Petr Fiala (ODS) rozhodnutí Ústavního soudu respektuje. Je na soudu, aby své rozhodnutí veřejnosti náležitě zdůvodnil, uvedla mluvčí vlády Lucie Ješátková. Vládní koalice bude situaci řešit, potvrdil vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Prezident Soudcovské unie Libor Vávra řekl, že argumenty soudu do značné míry odpovídají postojům unie. Za důležitou považuje nikoliv konkrétní výši platů, ale princip, že platy kopírují růst či pokles v celém národním hospodářství a nepodléhají svévolným zásahům.
Nález Ústavního soudu k platům soudců nevede k sociální solidaritě, míní opoziční SPD. Předsedkyně sněmovního klubu opozičního hnutí ANO Alena Schillerová spojila téma s avizovanou stávkou justičního personálu. "Ve světle toho, že má proběhnout stávka zaměstnanců soudů, mám z toho podivný pocit," uvedla Schillerová…
B
(Zdroj: aktualne.cz)
Přes milion Čechů ohrožuje příjmová chudoba
24.04.2017
Podíl obyvatel, kteří jsou v Česku ohroženi takzvanou příjmovou chudobou, loni dosáhl 9,7 procenta, tedy asi 1,02 milionu lidí. Zůstal tak prakticky na stejné úrovni jako v předchozích dvou letech. Vyplývá to z nově zveřejněných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).
"Příjmovou chudobou byl loni ohrožen zhruba každý desátý obyvatel České republiky," říká Michaela Brázdilová z oddělení sociálních šetření ČSÚ. Jde zejména o nezaměstnané, neúplné rodiny s dětmi a starobní důchodkyně, které žijí samy. Ohroženo je 8,5 procenta mužů a 10,8 procenta žen. Finanční hranice pro ohrožení příjmovou chudobou stále roste. U domácnosti samostatně žijícího člověka loni stoupla na 10 691 korun, což je téměř o 500 korun více než před rokem. U rodičů se dvěma dětmi do 13 let loni tato hranice dosáhla 22 450 korun. Na nejnižší hodnotu za posledních jedenáct let však loni klesla míra takzvané materiální deprivace. Zatímco v roce 2005 dosahovala 11,8 procenta a například v roce 2014 činila 6,7 procenta, loni už klesla na 4,8 procenta. Míra materiální deprivace ukazuje podíl osob, jejichž domácnosti si nemohou dovolit čtyři a více položek z těchto devíti: auto, pračka, telefon, barevná televize, dostatečně vytápěný byt, týdenní dovolená pro všechny členy domácnosti, konzumace masa každý druhý den, úhrada neočekávaného výdaje (ve výši odpovídajícího nynějším 9900 korunám) a včasné hrazení pravidelných plateb za bydlení či splácení půjček. Neočekávaný výdaj ve výši 9900 korun by si nemohla ze svých peněz (bez půjčky) dovolit zaplatit třetina obyvatel (32,1 procenta). Na týdenní dovolenou nemá peníze 28,9 procenta lidí. Míra ohrožení příjmovou chudobou, míra materiální deprivace a míra nízké pracovní intenzity (ta v Česku loni klesla z 6,8 na 6,7 procenta) tvoří dohromady ukazatel nazvaný souhrnný evropský indikátor sociálního vyloučení. Česká hodnota souhrnného indikátoru sociálního vyloučení loni klesla o sedm desetin procentního bodu na 13,3 procenta a zůstává mezi nejnižšími v Evropě. Podle zatím posledních dat za rok 2015 na tom byl lépe jen Island. Průměr EU dosahoval 23,7 procenta. Porovnání s ostatními státy za rok 2016 ještě není k dispozici. Statistici také zjistili, že více než šestina lidí (17,8 procenta) má problém s výdaji za zdravotní péči - tedy léky, ošetření a další služby zaplatí jen s obtížemi. Více než desetina (11,3 procenta) pak má potíže zaplatit školní družinu.
zdroj: ihned.cz
Otcové dostanou po porodu týden placeného volna, schválili senátoři
19.04.2017
Čerství tatínkové získají novou možnost, jak pomoci matce svého dítěte během šestinedělí. Senátoři ve středu schválili návrh ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD) na zavedení nové dávky ze systému nemocenského pojištění - otcovské poporodní péče. Návrh nyní dostane k podpisu prezident. Novinka pak začne fungovat nejspíše od ledna či února roku 2018, tedy devět měsíců poté, co vyjde ve Sbírce zákonů. Nárok na dávku získají i otcové dětí, které se narodí v období šesti týdnů před začátkem účinnosti.
"Otcovská" má trvat sedm dnů a muži si ji budou moci vybrat v prvních šesti týdnech po porodu. Stát jim během tohoto týdne vyplatí dávku, která se počítá stejně jako peněžitá pomoc v mateřství, tedy takzvaná mateřská. Nárok na ni budou mít zaměstnanci a také podnikatelé, kteří si platí dobrovolné nemocenské pojištění. Nová dávka podle ministerských výpočtů nahradí ušlou čistou mzdu hlavně lidem, kteří si vydělají přibližně od 15 do 25 tisíc korun hrubého měsíčně. "Při příjmu vyšším, než je průměrná mzda, by podíl otcovské k čistému příjmu postupně klesal," uvádí ministerstvo v návrhu. Dávka bude v praxi nižší než čistá mzda i pro lidi, kteří si vydělají zhruba 10 tisíc korun, což je podle úřadu způsobeno konstrukcí daně z příjmu. Při průměrné mzdě 26 tisíc korun bude "otcovská" za jeden týden volna činit zhruba 4200 korun, při hrubé mzdě 15 tisíc korun by mírně přesáhla 2400 korun a naopak při nadprůměrném výdělku 40 tisíc hrubého by otec dostal od státu kolem 5600 korun. Obecně bude tato dávka dosahovat - stejně jako u peněžité pomoci v mateřství - 70 procent takzvaného denního vyměřovacího základu (v zásadě hrubé mzdy, která je u vyšších hodnot omezena redukcí a stropem).
zdroj: ihned.cz
Novela zákona o důchodovém pojištění – úprava nároku na sirotčí důchod
19.04.2017
Senátoři ve středu schválili návrh novely zákona o důchodovém pojištění.
Návrh nyní dostane k podpisu prezident. Novela má nabýt účinnosti až devátým měsícem po zveřejnění ve Sbírce zákonů, což bude na počátku roku 2018. Novela upravuje vznik nároku na sirotčí důchod. V případě sirotčích důchodů, totiž ukazují praktické zkušenosti, že i přes dosud provedená zmírnění podmínky potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod pro účely vzniku nároku na sirotčí důchod se stále vyskytují případy, kdy nárok na sirotčí důchod nevznikne. Z toho důvodu se zavádí další alternativní možnost vzniku nároku na sirotčí důchod v případech, kdy by podle současné právní úpravy nárok na tento důchod nevznikl z důvodu, že zemřelý/zemřelá nesplňuje podmínku potřebné doby pojištění pro vznik nároku na „vlastní“ invalidní důchod (úmrtí se fiktivně považuje za den vzniku invalidity).
Novela zákona o nemocenském pojištění – změna u členů jednotek záchranných sborů
19.04.2017
Senátoři ve středu schválili návrh novely zákona o nemocenském pojištění.
Návrh nyní dostane k podpisu prezident. Novela má nabýt účinnosti až devátým měsícem po zveřejnění ve Sbírce zákonů, což bude na počátku roku 2018. Novelizace zákona o nemocenském pojištění přichází tentokrát se třemi změnami. První změna se týká členů jednotek záchranných sborů. Členům jednotek sboru dobrovolných hasičů obce, kteří byli uznáni dočasně práce neschopnými z důvodu nemoci nebo úrazu, protože se podíleli na provádění záchranných nebo likvidačních prací při požáru, ekologické nebo průmyslové havárii, povodni nebo při jiných mimořádných událostech, anebo jim byla nařízena karanténa, se totiž poskytuje za předpokladu jejich účasti na nemocenském pojištění stejně jako jiným pojištěncům nemocenské od patnáctého kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény ve výši 60 % denního vyměřovacího základu, přestože vykonávají tuto činnost v obecném zájmu k ochraně života a zdraví občanů, jejich majetku a majetku právnických osob. Právní úprava se zřetelem na významné pozitivní dopady jejich činnosti umožní poskytování nemocenského odchylně od obecné úpravy ve výši 100 % denního vyměřovacího základu. Členům jednotky sboru dobrovolných hasičů obce, kteří byli uznáni dočasně práce neschopnými, nebo jim byla nařízena karanténa z důvodu, že se prokazatelně podíleli na provádění záchranných nebo likvidačních prací při požáru, ekologické nebo průmyslové havárii, při povodni, vichřici nebo vyšším stupni větrné pohromy nebo při jiných mimořádných událostech. Podmínkou rovněž je, že jednotka sboru dobrovolných hasičů obce byla povolána k zásahu operačním střediskem hasičského záchranného sboru. Další podmínkou k přiznání nemocenského ve zvýšené výměře je, aby hasičský záchranný sbor kraje, jehož operačním střediskem byla jednotka k zásahu povolána, vyhotovil potvrzení o tom, že žadatel o nemocenské je členem jednotky sboru dobrovolných hasičů obce, zúčastnil se zásahu a že k jeho dočasné pracovní neschopnosti nebo k nařízení karantény došlo v souvislosti se zásahem, k němuž byla tato jednotka povolána.