Lidé zasažení povodněmi mohou čerpat dávku mimořádné pomoci
18.09.2024
MPSV prostřednictvím Úřadu práce ČR nabízí pomocnou ruku osobám, které zasáhly aktuální povodně. Lidé ve složité životní situaci mohou čerpat dávku mimořádné okamžité pomoci. Její celková výše může dosáhnout až 72 900 Kč, tedy patnáctinásobku životního minima.
Smyslem mimořádné okamžité pomoci je zabezpečit konkrétní osobu nebo rodinu na přechodnou dobu ve formě zajištění základních životních potřeb a prvotní pomoci k odstranění důsledků povodní do doby, než bude pomoc možné poskytnout z jiných zdrojů (např. z pojištění). Jde mimo jiné o úhradu nákladů na nákup nového oblečení, pokud bylo při povodni zničeno, úhradu dezinfekčních prostředků nebo o příspěvek na úhradu nezbytného jednorázového výdaje (zaplacení poplatku při ztrátě dokladů atd.).
Výše pomoci se stanoví s přihlédnutím k sociálním a majetkovým poměrům a příjmové situaci domácnosti až do patnáctinásobku částky životního minima jednotlivce, tj. maximálně 72 900 Kč. ÚP přitom prověřuje situaci v rámci okruhu společně posuzovaných osob, které spolu hospodaří. MOP je vyplácena jednomu zástupci domácnosti, tedy jedna dávka do rodiny. Klientům jsou veškeré aktuální informace k dispozici na webových stránkách ÚP.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Zrušení a omezení daňových slev
09.01.2024
Pro rok 2024 se ruší daňová sleva na studenta a školkovné, omezení doznává i sleva na manželku (manžela), kterou bude možné při rozhodných příjmech do limitu čerpat pouze v případě péče o dítě do tří let. Nejvíce tedy daňové změny dopadnou na rodiny, které ještě za rok 2023 mohly čerpat školkovné a slevu na manželku (manžela) a v roce 2024 již tyto slevy nebudou moci uplatňovat.
„Ještě za rok 2023 lze při uplatnění maximální částky školkovného na jedno dítě a slevy na manželku zaplatit na dani z příjmu méně o 42 140 Kč, což je značný daňový rozdíl oproti roku 2024, kdy rodina nebude moci uplatnit školkovné a nebude splňovat podmínku péče o dítě do tří let pro nárok na slevu na manželku,“ vypočítává Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Mazars.
S
Zvýšení minimálních záloh na pojistném pro OSVČ
09.01.2024
Pro rok 2024 se zvyšují minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění pro živnostníky a podnikatele vykonávající hlavní činnost. Minimální záloha na zdravotní pojištění činí 2 968 Kč a minimální záloha na sociální pojištění 3 852 Kč. OSVČ platící minimální měsíční zálohy zaplatí měsíčně více na povinném pojistném o 1 154 Kč.
Zvýšení minimálních záloh na povinném pojistném se promítá i do částek měsíční paušální daně. OSVČ, které dobrovolně vstoupí do paušálního režimu, budou v roce 2024 v prvním pásmu platit měsíční paušální platbu 7 498 Kč, ve druhém pásmu 16 745 Kč a ve třetím pásmu 27 139 Kč. „Sociální pojištění za rok 2024 se však prodraží i OSVČ s vyšším ziskem, neboť roční vyměřovací základ bude činit 55 % daňového základu, zatímco za rok 2023 je to 50 %,“ dodává Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
S
Změny v zákoníku práce pro „dohodáře“
08.01.2024
Novela zákoníku práce přinesla do českého pracovního práva řadu změn. Většina z nich vešla v platnost už v říjnu loňského roku, spousta novinek ale na zaměstnance a zaměstnavatele čeká teprve v průběhu letoška. Zřejmě největší změny zaznamenali pracovníci zaměstnaní na dohodu. Podmínky upravuje jak část vládního konsolidačního balíčku, tak novela zákoníku práce. Změny mají ve svém důsledku přiblížit „dohodáře“ ke klasickým zaměstnancům.
„První změnou je, že jak DPP, tak DPČ získaly od 1. ledna 2024 díky novele zákoníku práce nárok na dovolenou. Splnit musejí ale dvě podmínky – čtyři týdny nepřetržitého trvání pracovněprávního vztahu a zároveň odpracování aspoň 80 hodin u daného zaměstnavatele. Podmínky pro nárok na placené volno jsou v zásadě stejné jako u klasického zaměstnaneckého poměru, pouze se týdenní pracovní doba pro účely výpočtu dovolené stanoví fiktivně na 20 hodin. Za každých odpracovaných 20 hodin má dohodář právo na cca 1,5 hodiny dovolené, výsledek se následně zaokrouhluje na celé hodiny nahoru. V případě, že dovolenou nevyčerpá, po skončení domluvené práce mu bude proplacena,“ vysvětlila Olga Hyklová, majitelka a výkonná ředitelka personální agentury Advantage Consulting.
Od 1. července se mění režim pojistného vlivem vládního konsolidačního balíčku. „Zatímco do novelizace platilo, že do příjmu 10 tisíc korun měsíčně nevznikala dohodáři povinnost odvádět pojistné, od 1. července už nepůjde o fixní částku účasti na pojistném, ale o hranici 25 procent průměrné mzdy. Ta se ovšem týká případů, kdy daný člověk vykonává práci jen u jednoho zaměstnavatele. Pokud má člověk podepsaných dohod o provedení práce více, ty se sečtou dohromady a bude platit hranice ve výši 40 procent průměrné mzdy. Pro letošní rok byla výše průměrné mzdy stanovena na 43 967 korun, bez nutnosti řešit pojistné si tak bude možné na dohodu u jednoho zaměstnavatele vydělat 10 499 korun, při souběhu několika dohod pak půjde o limit 17 499 korun,“ vypočetla Marcela Vyskoková, marketingová manažerka personální agentury Advantage Consulting.
S
Novela zákoníku práce přináší řadu změn do práce z domova
08.01.2024
Ta se zejména během pandemie koronaviru stala běžnou součástí pracovního života milionů Čechů. „V roce 2019 pracovaly z domova pouhé čtyři procenta lidí, o rok později to bylo více než pětkrát tolik, aktuálně může z domova pracovat přes 30 procent pracující populace. Podle našeho průzkumu z prosince loňského roku nabízí možnost alespoň částečně pracovat z domova všechny oslovené firmy, ty musely už v listopadu loňského roku kvůli novele se současnými zaměstnanci pracujícími z domova uzavřít písemnou dohodu, a to i v případě, že šlo jen o jednorázovou práci.
S novými zaměstnanci je třeba takovou dohodu uzavřít ještě předtím, než začnou práci na dálku vykonávat. Ačkoli zákoník přesně nestanovuje, co by měla dohoda obsahovat, doporučují v ní upravit způsob komunikace mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, způsob přidělování práce, kontroly, rozvrh pracovní doby a stanovení způsobu hrazení vzniklých nákladů,“ řekla Olga Hyklová.
Právě úhradu nákladů řeší i novela zákoníku práce. Firmy díky nepřítomnosti zaměstnanců ušetří měsíčně desetitisíce, zaměstnancům naopak náklady rostou. „S přítomností zaměstnanců ve firmě je samozřejmě spojena i řada nákladů. Nejvíce firmy ušetří na hrazení energií, cestovních nákladů a v neposlední řadě z dlouhodobého hlediska i za pronájem kanceláří. Na druhé straně zaměstnancům naopak náklady rostou. Největší položkou je zpravidla nárůst spotřeby energií, platby za rychlejší internetové připojení nebo náklady spojené s vybavením domácí kanceláře. Z našeho průzkumu z roku 2020 vyplývá, že přes 98 procent firem nehradí svým zaměstnancům provoz domácích kanceláří. Právě to se ale mění. Novela počítá hned se třemi variantami, jak se s náklady vzniklými prací z domova vypořádat. Zaměstnavatel tyto náklady nahradí buď ve výši, kterou zaměstnanec náležitě prokáže, paušální částkou 4,50 korun za hodinu nebo může zaměstnavatel se zaměstnancem sepsat dohodu, že náhrada nákladů v souvislosti s výkonem práce na dálku zaměstnanci nepřísluší a jedná se o benefit,“ řekla Olga Hyklová.
S