Minimální mzda vzroste od 1. 1. 2024 o 1600 korun
11.12.2023
Na 18 900 korun od ledna vzroste minimální mzda. To představuje růst o 9,2 %, tedy o 1 600 korun. Vyplývá to z návrhu nařízení vlády, který vypracovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Podle předlohy porostou také některé úrovně zaručené mzdy, konkrétně v 1., 2., 3. a 8. skupině prací. Podle odhadu MPSV si tak polepší asi 1,5 milionu zaměstnanců. Návrh bude vláda definitivně schvalovat tento týden. „Za MPSV jsme přišli s návrhem na nominálně nejvyšší navýšení minimální mzdy v historii. Od ledna se tak výrazně zlepší příjmová situace řady důležitých profesí, které jsou odměňovány v nejnižších stupních zaručených mezd. Jde například o kuchařky a kuchaře, uklízečky a uklízeče, pracovníky v sociálních službách, ale i další personál,“ shrnul ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Náš návrh představuje kompromis, protože opět nedošlo ke shodě mezi zástupci odborů a zaměstnavatelů. Odráží dnešní ekonomickou realitu. Musíme pamatovat na to, aby firmy dokázaly zaplatit své zaměstnance a nezačaly kvůli dalším nákladům propouštět,“ přiblížil.
Kromě minimální mzdy porostou také některé úrovně zaručené mzdy.
„Zvýšení minimální mzdy by se mělo pozitivně projevit ve vyšších příjmech systémů sociálního a zdravotního pojištění. Předpokládaný nárůst těchto příjmů by mohl činit asi 2,65 mld. korun za rok,“ dodal ministr Jurečka. Do pěti let je cílem dosáhnout poměru minimální a průměrné mzdy ve výši 45 %. Navrhované zvýšení minimální mzdy by mělo zajistit podle současného předpokládaného nárůstu průměrné mzdy dosažení tohoto poměru ve výši 41,1 %. Těmto změnám předchází návrh novely zákoníku práce, která zavádí valorizační mechanismus minimální mzdy pro další období. Zákon tak stanoví jasná a předvídatelná pravidla pro výpočet i aktualizaci minimální mzdy.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Vyrovnání odpočtu po novelizaci zákona o DPH
05.10.2017
Vyrovnání odpočtu daně, při němž se snižuje krácený nárok na odpočet daně
Firma, která je plátcem daně s měsíčním zdaňovacím obdobím, a která uskutečňuje jak zdanitelná plnění, tak i plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně (finanční činnosti podle § 54 zákona o DPH), pořídila v dubnu 2016 notebook za cenu 25 000 Kč + daň ve výši 5 250 Kč.
Notebook byl přidělen zaměstnanci firmy, který se v rámci své pracovní náplně zabývá jako činnostmi, které jsou pro firmu zdanitelnými plněními, tak i finančními činnostmi, které jsou osvobozeny od daně bez nároku na odpočet daně, a proto firma uplatnila v daňovém přiznání za měsíc duben 2016, kdy byl notebook pořízen, nárok na odpočet daně ve zkrácené výši, a to se zálohovým koeficientem, který činil 70 %. To znamená, že uplatněný nárok na odpočet daně činil 3 675 Kč (70 % z 5 250 Kč). V měsíci září 2017 bude notebook přidělen jinému zaměstnanci firmy, který se v rámci své pracovní náplně zabývá pouze finančními činnostmi, které jsou osvobozeny od daně.
Tato změna účelu využívání notebooku je pro firmu důvodem k vyrovnání odpočtu daně. V této souvislosti vznikne firmě v daňovém přiznání za září 2017 povinnost původně uplatněnou výši odpočtu daně vyrovnat, a to v ř. 45 daňového přiznání, v němž uvede částku 3 675 Kč se záporným znaménkem jako částka snižující původně uplatněný zkrácený nárok na odpočet daně, protože notebook bude od tohoto zdaňovacího období využíván výhradně pro osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně.
Zdaňování záloh po novelizaci zákona o DPH
28.09.2017
Vznik povinnosti přiznat daň při dodání zboží a poskytnutí služby v tuzemsku ve standardním režimu zdanění je po novelizaci upraven v novém § 20a zákona o DPH, do něhož byl prakticky převeden dřívější § 21 odst. 1 zákona o DPH. V § 20a zákona o DPH je vymezen vznik povinnosti přiznat daň při dodání zboží a poskytnutí služby. K aplikaci nového § 20a zákona o DPH byl zveřejněna na webových stránkách finanční správy informace GFŘ, v níž je uvedena řada příkladů aplikace nově platných pravidel.
Podle § 20a odst. 1 zákona o DPH nadále vzniká povinnost přiznat daň při dodání zboží nebo poskytnutí služby ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, který je vymezen v novelizovaném znění § 21 zákona o DPH. Z § 20a odst. 2 zákona o DPH obdobně jako dříve vyplývá, že je-li před uskutečněním zdanitelného plnění přijata úplata, vzniká povinnost přiznat daň z přijaté částky ke dni přijetí této úplaty. Tato povinnost však neplatí, není-li zdanitelné plnění ke dni přijetí úplaty známo dostatečně určitě. Jedná se prakticky o promítnutí judikatury Soudního dvora EU, podle níž vzniká povinnost přiznat daň ze zálohové platby poskytnuté před uskutečněním plnění pouze, pokud jsou k okamžiku zaplacení zálohy známy veškeré relevantní znaky uskutečnění zdanitelného plnění, tj. budoucího dodání zboží nebo poskytnutí služby.
Podle § 20a odst. 3 zákona o DPH je zdanitelné plnění známo dostatečně určitě, je-li alespoň známo, jaké zboží má být dodáno, nebo jaká služba má být poskytnuta, sazba daně a místo plnění. Nejsou-li tyto skutečnosti plátci známy, nevzniká tedy prakticky plátci povinnost z přijaté úplaty např. za voucher či poukázku nahrazující peníze, kterým lze uhradit různé zboží či služby, přiznat daň okamžitě k datu přijetí úplaty, ale až v okamžiku uskutečnění zdanitelného plnění.
Dodání zboží do jiného státu EU osvobozené od DPH
28.09.2017
Podle § 13 odst. 2 ZDPH se dodáním zboží do jiného státu EU rozumí dodání zboží, které je skutečně odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu. Je tedy nezbytný faktický přeshraniční pohyb zboží, nestačí fakturace mezi firmami z různých států EU. Toto reálné fyzické přepravení daného zboží z ČR do jiného státu EU je rovněž stěžejní z podmínek stanovených pro osvobození tohoto dodání od české daně v § 64 ZDPH:
• pořizovatelem zboží je osoba registrovaná k dani v jiném členském státě (než v Česku),
• zboží je odesláno nebo přepraveno z tuzemska,
• a to plátcem nebo pořizovatelem nebo zmocněnou třetí osobou,
• zboží bylo skutečně odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu,
• pro pořizovatele je pořízení zboží v jiném členském státě předmětem daně.
Příklad
Důležité je přepravení zboží mimo ČR
Český plátce prodá zboží slovenské firmě, která je registrována k DPH na Slovensku. Přeprava zboží z Prahy ale skončí již v Brně, kde má dotyčný slovenský odběratel jednu ze svých provozoven.
V tomto případě nepůjde o osvobozené přeshraniční dodání zboží, ale o tuzemské dodání zboží v ČR podléhající české DPH.
Ručení oprávněného příjemce
25.09.2017
Podle § 108a zákona o DPH, který se novelou zákona o DPH s účinností od 1. 7. 2017 nezměnil, ručí nadále za stanovených podmínek oprávněný příjemce, jemuž vznikla povinnost přiznat a zaplatit spotřební daň, za nezaplacenou DPH při prodeji tohoto zboží, které je předmětem spotřební daně. Toto ustanovení se prakticky vztahuje na oprávněné subjekty, které mají povoleno provozovat daňový sklad podle zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřební dani“).
Podle § 108a odst. 1 zákona o DPH ručí oprávněný příjemce, jemuž vznikla v souvislosti s přijetím výrobků, podléhajících spotřebním daním, povinnost přiznat a zaplatit spotřební daň, pokud nebyla osobou, která pořídila toto zboží z jiného členského státu zaplacena správci daně při dodání tohoto zboží třetí osobě. Nejedná se však o bezvýhradné ručení, protože oprávněný příjemce se může ručení vyhnout, pokud prokáže, že přijal veškerá opatření, která od něj mohou být rozumně požadována, aby ověřil, že daň bude osobou, která toto zboží pořídila, řádně zaplacena. Může se přitom jednat např. o záruku nebo uzavření partnerské dohody, že bude daň osobou, která toto zboží pořídila z jiného členského státu nebo toto zboží dovezla, při jeho dodání třetí osobě, správci daně zaplacena.
Oprávněný příjemce a provozovatel daňového skladu ručí podle § 108a odst. 2 zákona o DPH správci daně za nezaplacenou daň z přidané hodnoty do výše daně, která se vypočte ze základu daně, který odpovídá ceně obvyklé včetně spotřební daně.