Minimální mzda vzroste od 1. 1. 2024 o 1600 korun
11.12.2023
Na 18 900 korun od ledna vzroste minimální mzda. To představuje růst o 9,2 %, tedy o 1 600 korun. Vyplývá to z návrhu nařízení vlády, který vypracovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Podle předlohy porostou také některé úrovně zaručené mzdy, konkrétně v 1., 2., 3. a 8. skupině prací. Podle odhadu MPSV si tak polepší asi 1,5 milionu zaměstnanců. Návrh bude vláda definitivně schvalovat tento týden. „Za MPSV jsme přišli s návrhem na nominálně nejvyšší navýšení minimální mzdy v historii. Od ledna se tak výrazně zlepší příjmová situace řady důležitých profesí, které jsou odměňovány v nejnižších stupních zaručených mezd. Jde například o kuchařky a kuchaře, uklízečky a uklízeče, pracovníky v sociálních službách, ale i další personál,“ shrnul ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Náš návrh představuje kompromis, protože opět nedošlo ke shodě mezi zástupci odborů a zaměstnavatelů. Odráží dnešní ekonomickou realitu. Musíme pamatovat na to, aby firmy dokázaly zaplatit své zaměstnance a nezačaly kvůli dalším nákladům propouštět,“ přiblížil.
Kromě minimální mzdy porostou také některé úrovně zaručené mzdy.
„Zvýšení minimální mzdy by se mělo pozitivně projevit ve vyšších příjmech systémů sociálního a zdravotního pojištění. Předpokládaný nárůst těchto příjmů by mohl činit asi 2,65 mld. korun za rok,“ dodal ministr Jurečka. Do pěti let je cílem dosáhnout poměru minimální a průměrné mzdy ve výši 45 %. Navrhované zvýšení minimální mzdy by mělo zajistit podle současného předpokládaného nárůstu průměrné mzdy dosažení tohoto poměru ve výši 41,1 %. Těmto změnám předchází návrh novely zákoníku práce, která zavádí valorizační mechanismus minimální mzdy pro další období. Zákon tak stanoví jasná a předvídatelná pravidla pro výpočet i aktualizaci minimální mzdy.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Způsob odpočtu daňové ztráty
19.09.2017
Odpočet daňové ztráty od základu daně, resp. od dílčích základů daně podle § 7 až 10 zákona, musí poplatník řádně zvážit. Především musí pamatovat, že daňovou ztrátu lze odečítat po dobu 5 následujících let, zatím co některé odpočty, resp. daňové výhody, jsou možné pouze v daném roce.
Pokud poplatník odečte daňovou ztrátu tak, že výsledný základ daně je nízký, může se stát, že:
nevyužije (a tedy propadne) slevu na dani na poplatníka a další slevy na dani dané § 35ba, tj. sleva na manžela (manželku), invaliditu, na studenta a na umístění dítěte,
nevyužije nezdanitelné částky podle § 15 zákona, tj. odečet z titulu darů, bytové potřeby, životního pojištění, členské příspěvky zaplacené odborové organizaci, úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání,
nevyužije slevu z titulu zaměstnávání zdravotně postižených osob,
nevyužije daňové zvýhodnění na děti.
Vhodné je uplatnit odečet daňové ztráty tak, aby poplatník o výše uvedené daňové výhody nepřišel.
Vykázal-li např. podnikatel v letošním roce základ daně 170 000 Kč s tím, že má z minulého roku daňovou ztrátu 30 000 Kč, není výhodné tuto ztrátu od základu daně odečíst. V daném případě je základ daně tak nízký, že pro poplatníka je výhodnější ztrátu převést do dalších let a v letošním roce si uplatnit základní slevu na poplatníka.
Vykázání daňové ztráty je nevýhodné jak z důvodu, že poplatník nemůže v daném zdaňovacím období uplatnit výše uvedené daňové výhody, tak i z důvodu, že se prodlouží doba pro stanovení a doměření daně v souladu s § 38r zákona. Pokud by mělo dojít k vykázání ztráty a poplatník se snaží tomu zabránit, je vhodným řešením např. přerušit daňové odpisy, počkat s nákupem zásob zboží nebo materiálu, případně i přejít na vedení účetnictví, apod., čímž ke ztrátě nedojde.
Finanční leasing podle ZDP
18.09.2017
zahrnuje nejenom smlouvy, jež vykazují znaky smlouvy nájemní, ale též smlouvy mající povahu pachtovní smlouvy, případně obdobných smluv, pokud je jejich předmětem dočasné užívání věci za úplatu s následným převodem vlastnického práva.
Se zavedením nové definice pojmu finanční leasing v ustanovení § 21d ZDP došlo oproti původní právní úpravě ke změně terminologie:
– pojem „finanční leasing“, nahrazuje pojem „finanční pronájem s následnou koupí“,
– pojem „úplata“, nahrazuje pojem „nájemné“,
– pojem „uživatel“, nahrazuje pojem „nájemce“,
– pojem „doba finančního leasingu“, nahrazuje pojem „doba nájmu“,
– pojem „převod vlastnického práva“, který nahrazuje pojem „prodej“.
Z věcného hlediska zůstaly podmínky pro posuzování daňové uznatelnosti „finančního leasingu“ nezměněny.
Změny u vratky spotřební daně u zelené nafty – od 1. července 2017
18.09.2017
S účinností změnového zákona od 1. července 2017 tak dochází k úpravě vratky spotřební daně u osob podnikajících podle zákona upravujícího zemědělství, které provozují současně rostlinnou a živočišnou výrobu – tzv. kombinovanou živočišnou výrobu, v návaznosti na intenzitu chovu zvířat, kdy se zavádí tři pásma objemu vrácené částky spotřební daně v závislosti na stanovená kritéria:
– intenzita chovu do 0,2 velké dobytčí jednotky na hektar,
– intenzita chovu nad 0,2 do 0,4 velké dobytčí jednotky na hektar,
– intenzita chovu nad 0,4 velké dobytčí jednotky na hektar.
Nově si tak tyto osoby budou muset vypočítat intenzitu chovu zvířat v závislosti na počtu a druhu zvířat a druhu zemědělské kultury – orná půda, trvalý travní porost nebo trvalá kultura, přepočtenou na velké dobytčí jednotky (VDJ). Koeficient tak bude vyjadřovat podíl VDJ na hektar půdy – VDJ/hektar. Zároveň budou moci uplatnit vratku zvlášť u minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm. b)[2] nebo v § 45 odst. 2 písm. j)[3] (minerální oleje s menším obsahem biopaliva) a zvlášť u minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 2 písm. c)[4] zákona o spotřebních daních. Podle § 57 odst. 9 zákona o spotřebních daních si tak tyto osoby nebudou moci za měsíc uplatnit vratku zvlášť u rostlinné a zvlášť u živočišné výroby. Jak již bylo uvedeno, bude od 1. července 2017 umožněno oprávněným osobám požádat o vratku spotřební daně i u činností rybnikářství a hospodaření v lese.
V rámci jednoho daňového přiznání tak bude možné uplatnit současně vratku spotřební daně:
– u živočišné výroby, rybnikářství a hospodaření v lese,
– rostlinné výroby, rybnikářství a hospodaření v lese,
– a kombinované živočišné výroby, rybnikářství a hospodaření v lese.
Přechod ze skutečných výdajů na paušální výdaje
14.09.2017
Každý podnikatel by měl sledovat své skutečné výdaje a dle jejich výše by se měl nejpozději do skončení zdaňovacího období resp. do sestavení daňového přiznání k dani z příjmů za uplynulé zdaňovací období rozhodnout, zda je pro něho výhodnější uplatňovat skutečné výdaje, nebo přejít na uplatnění paušálních výdajů.
Vždy je třeba v rámci optimalizace daňové povinnosti zvolit tu nejvýhodnější variantu pro poplatníka daně z příjmů. Pokud se poplatník rozhodne, že namísto uplatnění skutečných výdajů je pro něho výhodnější přejít na paušální výdaje, bude postupovat podle znění § 23 odst. 8 písm. b) ZDP. Zde se říká, že stejným způsobem jako při ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti nebo při ukončení nájmu postupují poplatníci daně z příjmů fyzických osob při změně způsobu uplatňování výdajů podle § 24 (uplatnění výdajů pro-kazatelným způsobem) na způsob podle § 7 odst. 7 nebo § 9 odst. 4 ZDP (uplatnění výdajů procentem z příjmů), anebo při zahájení účtování, nebo při zahájení vedení daňové evidence nebo zahájení vedení záznamů o příjmech a výdajích.