Minimální mzda vzrostla, zaručená mzda u soukromých firem končí
17.02.2025
Od nového roku se v ČR zrušila tzv. zaručená mzda a změnil se způsob zvyšování minimální mzdy. Zaměstnavatelé však musí brát ohled na zákoník práce, který jim ukládá zohlednit nejen vzdělání, ale i znalosti, dovednosti, povahu práce nebo třeba míru odpovědnosti a riziko škod. Zaměstnanec, který se cítí být diskriminován při poskytování mzdy, platu nebo odměny z dohody, se může obrátit na příslušný oblastní inspektorát práce se stížností, popřípadě se se žalobou obrátit na soud.
„Zatímco dříve se minimální mzda zvyšovala podle rozhodnutí vlády, nově se bude automaticky valorizovat na základě průměrné mzdy v národním hospodářství. Pro zaměstnance pobírající minimální mzdu to znamená předvídatelný a pravidelný růst příjmů. Zaměstnavatelé zase ocení možnost lépe plánovat své mzdové náklady do budoucna,“ říká Tomáš Pavlíček z pracovního portálu Prace.cz. „Každý rok se bude minimální mzda zvyšovat podle koeficientu, který určuje její podíl na průměrné mzdě. Pro rok 2025 je koeficient 0,422 a minimální mzda dosáhla 20 800 Kč měsíčně, což je o 1 900 Kč více než minulý rok. V roce 2026 se zvýší podle koeficientu 0,434,“ říká Jana Jáčová z UOL Účetnictví.
Zaručená mzda, která dříve pomocí osmi kategorií určovala minimální výši odměny podle náročnosti, odpovědnosti a složitosti práce, již neplatí. Ať už jste prodavač/ka, účetní nebo elektrikář/ka, máte jistotu pouze v tom, že vaše mzda nesmí být nižší než minimální mzda.
„Ve veřejném a státním sektoru však zaručená odměna nezaniká úplně. Dosavadní způsob nahradil nový systém tzv. zaručeného platu, který zjednodušil odměňování. Místo původních osmi skupin jsou nově pouze čtyři skupiny. Zatímco nejnižší úroveň zaručeného platu odpovídá minimální mzdě, nejvyšší dosahuje 1,6násobku této částky,“ říká Jana Jáčová z UOL Účetnictví.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Zvýšení minimálních záloh na pojistném pro OSVČ
09.01.2024
Pro rok 2024 se zvyšují minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění pro živnostníky a podnikatele vykonávající hlavní činnost. Minimální záloha na zdravotní pojištění činí 2 968 Kč a minimální záloha na sociální pojištění 3 852 Kč. OSVČ platící minimální měsíční zálohy zaplatí měsíčně více na povinném pojistném o 1 154 Kč.
Zvýšení minimálních záloh na povinném pojistném se promítá i do částek měsíční paušální daně. OSVČ, které dobrovolně vstoupí do paušálního režimu, budou v roce 2024 v prvním pásmu platit měsíční paušální platbu 7 498 Kč, ve druhém pásmu 16 745 Kč a ve třetím pásmu 27 139 Kč. „Sociální pojištění za rok 2024 se však prodraží i OSVČ s vyšším ziskem, neboť roční vyměřovací základ bude činit 55 % daňového základu, zatímco za rok 2023 je to 50 %,“ dodává Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
S
Změny v zákoníku práce pro „dohodáře“
08.01.2024
Novela zákoníku práce přinesla do českého pracovního práva řadu změn. Většina z nich vešla v platnost už v říjnu loňského roku, spousta novinek ale na zaměstnance a zaměstnavatele čeká teprve v průběhu letoška. Zřejmě největší změny zaznamenali pracovníci zaměstnaní na dohodu. Podmínky upravuje jak část vládního konsolidačního balíčku, tak novela zákoníku práce. Změny mají ve svém důsledku přiblížit „dohodáře“ ke klasickým zaměstnancům.
„První změnou je, že jak DPP, tak DPČ získaly od 1. ledna 2024 díky novele zákoníku práce nárok na dovolenou. Splnit musejí ale dvě podmínky – čtyři týdny nepřetržitého trvání pracovněprávního vztahu a zároveň odpracování aspoň 80 hodin u daného zaměstnavatele. Podmínky pro nárok na placené volno jsou v zásadě stejné jako u klasického zaměstnaneckého poměru, pouze se týdenní pracovní doba pro účely výpočtu dovolené stanoví fiktivně na 20 hodin. Za každých odpracovaných 20 hodin má dohodář právo na cca 1,5 hodiny dovolené, výsledek se následně zaokrouhluje na celé hodiny nahoru. V případě, že dovolenou nevyčerpá, po skončení domluvené práce mu bude proplacena,“ vysvětlila Olga Hyklová, majitelka a výkonná ředitelka personální agentury Advantage Consulting.
Od 1. července se mění režim pojistného vlivem vládního konsolidačního balíčku. „Zatímco do novelizace platilo, že do příjmu 10 tisíc korun měsíčně nevznikala dohodáři povinnost odvádět pojistné, od 1. července už nepůjde o fixní částku účasti na pojistném, ale o hranici 25 procent průměrné mzdy. Ta se ovšem týká případů, kdy daný člověk vykonává práci jen u jednoho zaměstnavatele. Pokud má člověk podepsaných dohod o provedení práce více, ty se sečtou dohromady a bude platit hranice ve výši 40 procent průměrné mzdy. Pro letošní rok byla výše průměrné mzdy stanovena na 43 967 korun, bez nutnosti řešit pojistné si tak bude možné na dohodu u jednoho zaměstnavatele vydělat 10 499 korun, při souběhu několika dohod pak půjde o limit 17 499 korun,“ vypočetla Marcela Vyskoková, marketingová manažerka personální agentury Advantage Consulting.
S
Novela zákoníku práce přináší řadu změn do práce z domova
08.01.2024
Ta se zejména během pandemie koronaviru stala běžnou součástí pracovního života milionů Čechů. „V roce 2019 pracovaly z domova pouhé čtyři procenta lidí, o rok později to bylo více než pětkrát tolik, aktuálně může z domova pracovat přes 30 procent pracující populace. Podle našeho průzkumu z prosince loňského roku nabízí možnost alespoň částečně pracovat z domova všechny oslovené firmy, ty musely už v listopadu loňského roku kvůli novele se současnými zaměstnanci pracujícími z domova uzavřít písemnou dohodu, a to i v případě, že šlo jen o jednorázovou práci.
S novými zaměstnanci je třeba takovou dohodu uzavřít ještě předtím, než začnou práci na dálku vykonávat. Ačkoli zákoník přesně nestanovuje, co by měla dohoda obsahovat, doporučují v ní upravit způsob komunikace mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, způsob přidělování práce, kontroly, rozvrh pracovní doby a stanovení způsobu hrazení vzniklých nákladů,“ řekla Olga Hyklová.
Právě úhradu nákladů řeší i novela zákoníku práce. Firmy díky nepřítomnosti zaměstnanců ušetří měsíčně desetitisíce, zaměstnancům naopak náklady rostou. „S přítomností zaměstnanců ve firmě je samozřejmě spojena i řada nákladů. Nejvíce firmy ušetří na hrazení energií, cestovních nákladů a v neposlední řadě z dlouhodobého hlediska i za pronájem kanceláří. Na druhé straně zaměstnancům naopak náklady rostou. Největší položkou je zpravidla nárůst spotřeby energií, platby za rychlejší internetové připojení nebo náklady spojené s vybavením domácí kanceláře. Z našeho průzkumu z roku 2020 vyplývá, že přes 98 procent firem nehradí svým zaměstnancům provoz domácích kanceláří. Právě to se ale mění. Novela počítá hned se třemi variantami, jak se s náklady vzniklými prací z domova vypořádat. Zaměstnavatel tyto náklady nahradí buď ve výši, kterou zaměstnanec náležitě prokáže, paušální částkou 4,50 korun za hodinu nebo může zaměstnavatel se zaměstnancem sepsat dohodu, že náhrada nákladů v souvislosti s výkonem práce na dálku zaměstnanci nepřísluší a jedná se o benefit,“ řekla Olga Hyklová.
S
Sněmovna schválila smlouvy o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovým únikům
14.12.2023
Jedná se o smlouvy mezi Českem, Srí Lankou, Spojenými arabskými emiráty a Rwandou. Smlouvy uzavřeli zástupci české strany a uvedených zemí letos. Senát už souhlas s jejich ratifikací vyslovil. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) řekl, že Česko má uzavřeno 97 těchto smluv. Jde o smlouvy vypracované jako v případě dalších zemí podle vzorů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj nebo OSN. Finančním úřadům smluvních zemí dávají například právo zvýšit daňový základ, pokud zjistí, že nastal daňový únik skrytým převodem zisku mezi podniky v obou smluvních státech.
V daňových vztazích se Rwandou podle vlády zatím žádná smlouva neplatí. Rwanda je však stejně jako Česko smluvní stranou mnohostranné Úmluvy o vzájemné správní pomoci v daňových záležitostech, ke které Rwanda přistoupila loni v prosinci. Tato úmluva však podle vlády pokrývá pouze spolupráci daňových správ, ale ne problematiku vyloučení dvojího zdanění. Podle serveru Businessinfo.cz je Rwanda jednou z nejrychleji rostoucích afrických ekonomik. Přestože je stále klasifikovaná jako chudá země, nabízí jedno z nejpříznivějších obchodních prostředí na kontinentu, uvádí server. Podle serveru se do Rwandy z Česka vyvážejí hlavně zemědělské nebo lékařské technologie.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)