Minimální mzda vzrostla, zaručená mzda u soukromých firem končí
17.02.2025
Od nového roku se v ČR zrušila tzv. zaručená mzda a změnil se způsob zvyšování minimální mzdy. Zaměstnavatelé však musí brát ohled na zákoník práce, který jim ukládá zohlednit nejen vzdělání, ale i znalosti, dovednosti, povahu práce nebo třeba míru odpovědnosti a riziko škod. Zaměstnanec, který se cítí být diskriminován při poskytování mzdy, platu nebo odměny z dohody, se může obrátit na příslušný oblastní inspektorát práce se stížností, popřípadě se se žalobou obrátit na soud.
„Zatímco dříve se minimální mzda zvyšovala podle rozhodnutí vlády, nově se bude automaticky valorizovat na základě průměrné mzdy v národním hospodářství. Pro zaměstnance pobírající minimální mzdu to znamená předvídatelný a pravidelný růst příjmů. Zaměstnavatelé zase ocení možnost lépe plánovat své mzdové náklady do budoucna,“ říká Tomáš Pavlíček z pracovního portálu Prace.cz. „Každý rok se bude minimální mzda zvyšovat podle koeficientu, který určuje její podíl na průměrné mzdě. Pro rok 2025 je koeficient 0,422 a minimální mzda dosáhla 20 800 Kč měsíčně, což je o 1 900 Kč více než minulý rok. V roce 2026 se zvýší podle koeficientu 0,434,“ říká Jana Jáčová z UOL Účetnictví.
Zaručená mzda, která dříve pomocí osmi kategorií určovala minimální výši odměny podle náročnosti, odpovědnosti a složitosti práce, již neplatí. Ať už jste prodavač/ka, účetní nebo elektrikář/ka, máte jistotu pouze v tom, že vaše mzda nesmí být nižší než minimální mzda.
„Ve veřejném a státním sektoru však zaručená odměna nezaniká úplně. Dosavadní způsob nahradil nový systém tzv. zaručeného platu, který zjednodušil odměňování. Místo původních osmi skupin jsou nově pouze čtyři skupiny. Zatímco nejnižší úroveň zaručeného platu odpovídá minimální mzdě, nejvyšší dosahuje 1,6násobku této částky,“ říká Jana Jáčová z UOL Účetnictví.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Daňové zvýhodnění na děti
14.08.2017
Poplatník – fyzická osoba – má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu EÚ nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, tj. Norska, Islandu nebo Lichtenštejnska ve výši 13 404 Kč ročně na jedno dítě, za r. 2017 ve výši 19 404 Kč ročně na druhé dítě a 24 204 Kč ročně na třetí a každé další dítě, pokud neuplatňuje slevu na dani podle § 35a nebo § 35b. Poplatník o daňové zvýhodnění sníží daň vypočtenou podle § 16, případně sníženou podle § 35 nebo § 35ba.
Daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu nebo slevy na dani a daňového bonusu. Je-li v jedné společně hospodařící domácnosti vyživováno více dětí, posuzují se pro účely tohoto ustanovení dohromady.
Vzhledem ke skutečnosti, že novela č. 170/2017 Sb., zákona nabyla účinnosti od 1. července 2017, zaměstnancům, kteří vyživují děti a podepsali prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 zákona, se uplatní zvýšené měsíční daňové zvýhodnění od července s tím, že za předcházející měsíce se zvýšení daňového zvýhodnění zaměstnanci dorovná v rámci ročního zúčtování za r. 2017. Další možností je, že si zaměstnanec zvýšené daňové zvýhodnění uplatní prostřednictvím daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za r. 2017, ve kterém požádá o vrácení přeplatku na dani z příjmů správce daně.
Paušální výdaje v roce 2017
14.08.2017
stanovené procentem z dosažených příjmů může použít poplatník – fyzická osoba, s příjmy ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP) nebo z pronájmu (§ 9 ZDP), ev. ze zemědělské činnosti, která není provozována podnikatelem (§ 10 ZDP).
Podle § 7 odst. 7 ZDP platí, že když poplatník neuplatní výdaje ve skutečné výši, může uplatnit paušální výdaje ve výši:
- 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů ze živnostenského podnikání řemeslného, nejvýše však lze uplatnit výdaje do částky 1 600 000 Kč,
- 60 % z příjmů ze živnostenského podnikání, nejvýše však lze uplatnit výdaje do částky 1 200 000 Kč,
- 30 % u příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku, nejvýše však lze uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč,
- 40 % z jiných příjmů ze samostatné činnosti nejvýše však lze uplatnit výdaje do částky 800 000 Kč.
Maximální výdaje, které jsou ve výše uvedených případech uvedeny absolutními částkami, odpovídají vždy příjmu ve výši 2 000 000 Kč. Jinými slovy: má-li poplatník, který hodlá uplatnit paušální výdaje, příjmy vyšší než 2 000 000 Kč, z částky, která tento limit přesahuje již žádné výdaje uplatnit nelze.
Vznik povinnosti přiznat daň
27.07.2017
S účinností od 1. 7. 2017 dochází k nové formulaci pravidla pro stanovení povinnosti přiznat daň a k jeho přesunutí do nového ustanovení § 20a zákona o DPH. Do tohoto ustanovení jsou promítnuty zásady vztahující se k této problematice, tak, jak vyplývají z ustálené judikatury SDEU1.
Obecné pravidlo pro vznik povinnosti přiznat daň při dodání zboží a poskytnutí služby, které je vymezeno v novém § 20a, a které vychází z čl. 63 a z čl. 65 směrnice o DPH2 , se prakticky věcně nemění. I po novele zákona o DPH stále platí, že povinnost přiznat daň při dodání zboží nebo poskytnutí služby vzniká ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Je-li před uskutečněním zdanitelného plnění přijata úplata, vzniká povinnost přiznat daň z přijaté částky ke dni přijetí úplaty. V ustanovení § 20a zákona o DPH je obecné pravidlo dále více upřesněno pro případy přijetí úplaty před uskutečněním zdanitelného plnění. V odst. 2 tohoto zákonného ustanovení je uvedeno, že povinnost přiznat daň z úplaty, která byla přijata před uskutečněním zdanitelného plnění, nevzniká, není-li zdanitelné plnění ke dni přijetí úplaty známo dostatečně určitě. Pokud tedy před samotným dodáním zboží či poskytnutím služby má vzniknout daňová povinnost z přijaté úplaty, je nutné, aby v okamžiku přijetí úplaty byly známy relevantní znaky zdanitelného plnění, tj. budoucího dodání zboží nebo budoucího poskytnutí služby.
Změny v související právní úpravě ve vazbě na § 20a zákona o DPH
27.07.2017
Ustanovení § 20a zákona o DPH se promítá do několika zákonných ustanovení.
2.1 Opravný daňový doklad (§ 45 zákona o DPH).
S ohledem na změny zakotvené v ustanovení § 20a zákona o DPH se z § 45 zákona o DPH pro nadbytečnost vypouští odstavce 5 a 6. V těchto odstavcích byla vymezena specifická pravidla pro opravný daňový doklad v případě opravy základu a výše daně u předplacených telekomunikačních služeb, pokud byla úplata, ze které vznikla plátci ke dni jejího přijetí povinnost přiznat daň, použita na úhradu jiného plnění. Při přijetí úplaty související s předplacenými dobíjecími kupony vzniká ve smyslu § 20a zákona o DPH povinnost přiznat daň poskytovateli/poskytovatelům plnění až ke dni čerpání zboží nebo služeb, které si konečný zákazník prostřednictvím kuponu pořídí. Z tohoto důvodu již nemůže vzniknout případná povinnost provést opravu základu daně a výše daně podle § 42 odst. 1 písm. f) zákona o DPH, a není tak třeba nadále normovat zvláštní úpravu pro opravný daňový doklad.
2.2 Povinnost přiznat plnění osvobozené od daně (§ 51 zákona o DPH)
Sjednocující formulační úpravy, které navazují na změny v § 20a zákona o DPH, se promítají také do pravidel pro stanovení vzniku povinnosti přiznat plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně. Pokud je před uskutečněním tohoto plnění přijata úplata, vzniká povinnost přiznat plnění z přijaté částky ke dni přijetí úplaty pouze v případě, je-li dané plnění osvobozené od daně ke dni přijetí úplaty známo dostatečně určitě.