Mzdy letos navyšuje 85 procent výrobních firem
08.04.2025
Mzdy zaměstnancům letos v Česku zvyšuje 85 procent výrobních, velkoobchodních a logistických firem. Průměrné zvýšení činí 4,8 procenta, což je méně než loňských 5,5 procenta. Vyplývá to z průzkumu personální agentury Hofmann Personal, kterého se zúčastnilo 255 respondentů z řad personalistů mezi výrobními, velkoobchodními a logistickými firmami v Česku s více než stovkou zaměstnanců. "Je pozitivní, že podniky navyšují mzdy, i když tempo růstu je nižší než průměr celé ekonomiky. Podle dat Českého statistického úřadu se meziročně průměrná nominální měsíční mzda v ekonomice zvýšila o 7,2 procenta. Spotřebitelské ceny se za toto období zvýšily o tři procenta, reálně tak mzda vzrostla o 4,2 procenta. Zaměstnanci ve zkoumaných podnicích si tak reálně si polepšili o 1,8 procenta," uvedla ředitelka Hofmann Personal Gabriela Hrbáčková.
Nižší stavy zaměstnanců hlásí 28 procent firem. Naopak 21 procent podniků uvádí, že letos zaměstnance přibíralo. Podle úřadu práce míra nezaměstnanosti vzrostla meziročně o 0,3 procentního bodu na 4,3 procenta v lednu 2025. To naznačuje, že pracovní trh dokáže propouštěné pracovníky dobře absorbovat. "I když téměř třetina firem hlásí nižší stavy, na celkové nezaměstnanosti se tento trend výrazně neprojevuje. Zaměstnanci si nacházejí nové uplatnění, což ukazuje na přetrvávající poptávku po pracovní síle," doplnila Hrbáčková.
Průzkum ukázal na to, že zhoršení ekonomické situace očekává především 27 procent firem s německým vlastníkem, a to kvůli obavám z možné krize v Německu. Největší obavy z poklesu poptávky mají podniky v automobilovém a lehkém průmyslu, stejně jako větší firmy s více než 500 zaměstnanců. Firmy z velkoobchodu, logistiky a služeb, které rovněž očekávají zhoršení ekonomické situace, za hlavní příčinu svých obav považují inflaci.
reklama
I přes propouštění většina firem, 62 procent, stále čelí nedostatku určitých typů zaměstnanců, zejména kvalifikovaných dělníků. Data úřadu práce ukazují změny ve struktuře nezaměstnaných podle délky setrvání v jeho evidenci. Podíl těch, kteří jsou bez práce méně než tři měsíce, na celkovém počtu nezaměstnaných klesl o 3,6 procentního bodu na 33,2 procenta. Naopak podíl uchazečů, kteří jsou v evidenci více než rok, vzrostl o 2,3 procentního bodu na 30,7 procenta.
Průměrná mzda v Česku se v loňském roce zvýšila meziročně o 7,1 procenta na 46 165 korun. Lidem tak v průměru na výplatní pásce přibylo 3044 korun. Reálně po zohlednění inflace průměrná mzda po předchozích dvou letech poklesu loni vzrostla o 4,6 procenta, vyplývá z dat Českého statistického úřadu. Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Kdy je nutné podat přiznání a jak získat příjemný bonus
03.03.2023
Penzisté, studenti nebo lidé na rodičovské dovolené si často přivydělávají, aby zlepšili svoji finanční situaci. Zda budou muset letos vyplnit daňové přiznání, záleží na výši jejich příjmu a způsobu, jakým si peníze vydělali.
A také na tom, zda chtějí získat z loňské brigády něco navíc. Zjistěte, kdo musí růžový formulář vyplnit, a koho se naopak daňová povinnost letos netýká.
Daňové přiznání musí podávat každý student, penzista nebo ženy a muži na rodičovské, kteří si loni přivydělávali více brigádami současně...
B
Vyšší školkovné i výhodnější dary pro Ukrajinu. Tyto daňové slevy vám ušetří peníze
03.03.2023
Letos si Češi odečtou z daní více peněz než loni. Slevy na poplatníka a školkovné jsou totiž vyšší, u darů zase byla prodloužena platnost mimořádného "covidového" limitu. Daňoví experti radí, co všechno vám sníží daňovou povinnost a kolik vám loni poskytnutá finanční pomoc Ukrajině ušetří peněz.
Daňové slevy snižují přímo vypočtenou daň z příjmu. Daňové odpočty snižují daňový základ – každá tisícikoruna daňového odpočtu přináší daňovou úsporu ve výši 150 korun. Jaké slevy a odpočty mohou lidé využít?
B
Vláda chce připravit koncepční změny v systému sociálních dávek
02.03.2023
Pomoc plánuje cílit adresně "ve vhodných případech". Nepočítá už s udržením nynějšího valorizačního vzorce pro navyšování penzí. Škrtá také slib snížit případně sociální odvody zaměstnavatelům či znovu započítávat dobu studia do nároku na penzi. Vyplývá to z aktualizovaného programového prohlášení, které pětikoaliční kabinet dnes schválil. Sociální kapitola zůstává téměř beze změn.
"Budeme klást ještě větší důraz na co nejlepší zacílení sociální pomoci. Naším cílem je, aby stabilizace veřejných financí nezhoršila situaci občanů, kteří se bez pomoci státu neobejdou," řekl na tiskové konferenci premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj v programovém prohlášení nejde o "zásadní revoluční změny", ale spíš o úpravy a upřesnění termínů.
Vláda chtěla svůj program upravit kvůli snaze zbrzdit zadlužování státu a kvůli dopadům války na Ukrajině a energetické krizi. V aktualizované verzi slibuje ve spolupráci s Národní ekonomickou radou vlády (NERV) a Národní rozpočtovou radou (NRR) úpravy na příjmové i výdajové straně. NERV už loni navrhla ke zmírnění deficitů změnu valorizací důchodů, zrušení výchovného, omezení předčasných penzí, zkrácení rodičovské či snížení podpor v nezaměstnanosti. Kromě vyškrtnutí cíle "udržet stávající valorizační mechanismus" důchodů se v prohlášení tato doporučení neobjevila.
Slovní spojení "rozpočtové úspory" vláda nahradila slovy "stabilizace veřejných financí". Do sociální kapitoly přibyl plán připravit koncepční změny systému dávek. Kabinet doplnil i větu, že "stát bude ve vhodných případech klást větší důraz na adresné cílení sociální pomoci"...
B
Učitelé by mohli mít ze zákona plat v průměru na úrovni 130 procent průměrné hrubé mzdy
28.02.2023
Učitelé by mohli mít ze zákona plat v průměru na úrovni 130 procent průměrné hrubé mzdy od příštího roku. Vliv na konkrétní výši mezd jednotlivých pedagogů ale budou mít ředitelé škol. Počítá s tím návrh koaličních poslanců k novele školského zákona, kterou dnes Sněmovna poslala do závěrečného kola schvalování.
Předloha také zavádí pozici provázejícího učitele pro zvýšení kvality pedagogických praxí a systém uvádějících učitelů, kteří by po dobu dvou let podporovali začínající kolegy. Terčem kritiky byla možnost vysokoškoláků učit po omezenou dobu tří let na druhých stupních základních škol a na středních školách jako kvalifikovaní pedagogové i bez učitelského vzdělání...
B