Mzdy letos navyšuje 85 procent výrobních firem
08.04.2025
Mzdy zaměstnancům letos v Česku zvyšuje 85 procent výrobních, velkoobchodních a logistických firem. Průměrné zvýšení činí 4,8 procenta, což je méně než loňských 5,5 procenta. Vyplývá to z průzkumu personální agentury Hofmann Personal, kterého se zúčastnilo 255 respondentů z řad personalistů mezi výrobními, velkoobchodními a logistickými firmami v Česku s více než stovkou zaměstnanců. "Je pozitivní, že podniky navyšují mzdy, i když tempo růstu je nižší než průměr celé ekonomiky. Podle dat Českého statistického úřadu se meziročně průměrná nominální měsíční mzda v ekonomice zvýšila o 7,2 procenta. Spotřebitelské ceny se za toto období zvýšily o tři procenta, reálně tak mzda vzrostla o 4,2 procenta. Zaměstnanci ve zkoumaných podnicích si tak reálně si polepšili o 1,8 procenta," uvedla ředitelka Hofmann Personal Gabriela Hrbáčková.
Nižší stavy zaměstnanců hlásí 28 procent firem. Naopak 21 procent podniků uvádí, že letos zaměstnance přibíralo. Podle úřadu práce míra nezaměstnanosti vzrostla meziročně o 0,3 procentního bodu na 4,3 procenta v lednu 2025. To naznačuje, že pracovní trh dokáže propouštěné pracovníky dobře absorbovat. "I když téměř třetina firem hlásí nižší stavy, na celkové nezaměstnanosti se tento trend výrazně neprojevuje. Zaměstnanci si nacházejí nové uplatnění, což ukazuje na přetrvávající poptávku po pracovní síle," doplnila Hrbáčková.
Průzkum ukázal na to, že zhoršení ekonomické situace očekává především 27 procent firem s německým vlastníkem, a to kvůli obavám z možné krize v Německu. Největší obavy z poklesu poptávky mají podniky v automobilovém a lehkém průmyslu, stejně jako větší firmy s více než 500 zaměstnanců. Firmy z velkoobchodu, logistiky a služeb, které rovněž očekávají zhoršení ekonomické situace, za hlavní příčinu svých obav považují inflaci.
reklama
I přes propouštění většina firem, 62 procent, stále čelí nedostatku určitých typů zaměstnanců, zejména kvalifikovaných dělníků. Data úřadu práce ukazují změny ve struktuře nezaměstnaných podle délky setrvání v jeho evidenci. Podíl těch, kteří jsou bez práce méně než tři měsíce, na celkovém počtu nezaměstnaných klesl o 3,6 procentního bodu na 33,2 procenta. Naopak podíl uchazečů, kteří jsou v evidenci více než rok, vzrostl o 2,3 procentního bodu na 30,7 procenta.
Průměrná mzda v Česku se v loňském roce zvýšila meziročně o 7,1 procenta na 46 165 korun. Lidem tak v průměru na výplatní pásce přibylo 3044 korun. Reálně po zohlednění inflace průměrná mzda po předchozích dvou letech poklesu loni vzrostla o 4,6 procenta, vyplývá z dat Českého statistického úřadu. Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Poslanci schválili daň z mimořádných zisků
07.11.2022
Na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky zřejmě od příštího roku dopadne daň z neočekávaných zisků. V pátek ji v takzvaném daňovém balíčku schválila sněmovna. Příjmy z daně mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Platit má po dobu tří let od příštího roku do roku 2025. Její sazba bude činit 60 procent.
Návrh musí ještě schválit Senát a podepsat prezident. Daň prošla v podobě, v jaké ji předložil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), pouze s jedním technickým zpřesněním. Většina koaličních poslanců, kteří vznesli své pozměňovací návrhy k podobě mimořádné daně, je stáhla. Zůstal pouze návrh předsedy klubu Pirátů Jakuba Michálka, který chtěl snížit práh pro vstup bank do systému daně na dvě nebo alternativně tři miliardy korun čistých úrokových výnosů. Michálek návrh zdůvodňoval tím, že daň by dopadla na víc bank a vynesla by během tří let celkově asi osm miliard korun navíc. Ani jednu z verzí sněmovna neschválila. Hlasovali pro ni jen všichni čtyři pirátští poslanci, nikdo jiný ruku nezvedl. Daň by měla v příštím roce vynést 85 miliard korun a počítá s ní už návrh rozpočtu na příští rok. Ministerstvo financí odhaduje, že na kompenzaci maximálních cen energií bude potřebovat zhruba 100 miliard korun. Další peníze chce získat na odvodech z výroby elektřiny.
V
Zdanění pracovních dohod v roce 2023
02.11.2022
Výrazné zdražování energií a vysoká inflace nutí hodně lidí hledat si přivýdělek, zejména na některou z pracovních dohod. Jak bude vypadat zdanění pracovních dohod v roce 2023? Jak se zvyšuje limit pro účast na nemocenském pojištění pro rok 2023? Na základě některé z pracovních dohod si mohou přivydělávat nejenom penzisté nebo studenti, ale i zaměstnanci nebo osoby samostatně výdělečně činné. Kdo pracuje pouze na základě některé z pracovních dohod, ten může u zaměstnavatele podepsat prohlášení k dani a uplatňovat při výpočtu čisté mzdy daňovou slevu na poplatníka. Zaměstnanci s podepsaným prohlášením k dani u hlavního zaměstnavatele již u přivýdělku žádné daňové slevy uplatnit nemohou. „Měsíční daňová sleva na poplatníka činí 2 570 Kč, při podepsaném prohlášení k dani se tak neplatí ani z pracovních dohod žádná daň z příjmu až do hrubé měsíční odměny 17 100 Kč,“ vypočítává Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Mazars.
V případě, že je hrubá měsíční odměna z pracovní dohody do limitu, tak se z ní neplatí sociální pojištění ani zdravotní pojištění, a to bez ohledu na počet takových dohod v jednom měsíci. Účast na nemocenském pojištění totiž vzniká až od rozhodného příjmu. V roce 2022 se neplatí pojistné z dohody o provedení práce, pokud je hrubá měsíční odměna 10 000 Kč a méně a z dohody o pracovní činnosti, jestliže je hrubá měsíční odměna 3 499 Kč a méně. „Pro rok 2023 se limit u dohody o provedení práce nemění, u dohody o pracovní činnosti bude vznikat účast na nemocenském pojištění až od hrubé odměny ve výši 4 000 Kč a více,“ upozorňuje Gabriela Ivanco.
S
Životní a existenční minimum stoupne od ledna o pět až šest procent
31.10.2022
Životní a existenční minimum se od ledna zvýší o pět až šest procent. Přesné číslo chce ministerstvo práce a sociálních věcí stanovit podle údajů ČSÚ o inflaci za říjen. Přídavek na dítě by se měl zvýšit o 30 procent. V pořadu Otázky Václava Moravce to uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Minimum slouží pro stanovení nároku na řadu dávek i pro výpočet některých podpor. Letos se kvůli vysoké inflaci upravovalo dvakrát. Od dubna se po dvou letech zvedlo o deset procent z 3860 na 4250 korun pro samotného dospělého. Od července pak vzrostlo o 8,8 procenta na 4620 korun. Přídavek na dítě nyní činí průměrně 1110 Kč měsíčně.
Od ledna chce Jurečka v rámci novely energetického zákona zavést také definici zranitelného zákazníka, kterému bude možné směřovat adresnou pomoc. Má jít o invalidy třetího stupně, osoby napojené na plicní ventilaci nebo lidi pobírající příspěvek na péči ve třetím nebo čtvrtém stupni.
V
Finanční správa odhalila nepřiznané příjmy u tvůrců internetových videí
24.10.2022
Finanční správa odhalila nepřiznané příjmy u subjektů, které zveřejňují videa na internetových platformách YouTube a Twitch. Kontrola v Moravskoslezském kraji ukázala na desítky milionů korun nezaplacených daní, uvedla dnes Finanční správa v tiskové zprávě. Kontroly odvádění daní v tomto sektoru budou pokračovat i příští rok, zaměří se na širší spektrum platforem.
"Rozdíl mezi zjištěnými příjmy a údaji tvrzenými daňovými subjekty v přiznáních k dani z příjmů fyzických či právnických osob, případně k dani z přidané hodnoty těchto subjektů činil jen v dosud ukončených případech řešených Finančním úřadem pro Moravskoslezský kraj v souhrnu desítky milionů korun, které nebyly odvedeny do veřejných rozpočtů," uvedl zástupce generálního ředitele Finanční správy Jan Ronovský.
Kontrola se zaměřila na subjekty, které publikují videa nebo živé přenosy na internetových platformách, a dosahují tak zdanitelných příjmů. Týká se to například příjmů z prodejů produktů s logem, ze smluvních produktů nebo ze sponzorských darů.
V