Mzdy letos navyšuje 85 procent výrobních firem
08.04.2025
Mzdy zaměstnancům letos v Česku zvyšuje 85 procent výrobních, velkoobchodních a logistických firem. Průměrné zvýšení činí 4,8 procenta, což je méně než loňských 5,5 procenta. Vyplývá to z průzkumu personální agentury Hofmann Personal, kterého se zúčastnilo 255 respondentů z řad personalistů mezi výrobními, velkoobchodními a logistickými firmami v Česku s více než stovkou zaměstnanců. "Je pozitivní, že podniky navyšují mzdy, i když tempo růstu je nižší než průměr celé ekonomiky. Podle dat Českého statistického úřadu se meziročně průměrná nominální měsíční mzda v ekonomice zvýšila o 7,2 procenta. Spotřebitelské ceny se za toto období zvýšily o tři procenta, reálně tak mzda vzrostla o 4,2 procenta. Zaměstnanci ve zkoumaných podnicích si tak reálně si polepšili o 1,8 procenta," uvedla ředitelka Hofmann Personal Gabriela Hrbáčková.
Nižší stavy zaměstnanců hlásí 28 procent firem. Naopak 21 procent podniků uvádí, že letos zaměstnance přibíralo. Podle úřadu práce míra nezaměstnanosti vzrostla meziročně o 0,3 procentního bodu na 4,3 procenta v lednu 2025. To naznačuje, že pracovní trh dokáže propouštěné pracovníky dobře absorbovat. "I když téměř třetina firem hlásí nižší stavy, na celkové nezaměstnanosti se tento trend výrazně neprojevuje. Zaměstnanci si nacházejí nové uplatnění, což ukazuje na přetrvávající poptávku po pracovní síle," doplnila Hrbáčková.
Průzkum ukázal na to, že zhoršení ekonomické situace očekává především 27 procent firem s německým vlastníkem, a to kvůli obavám z možné krize v Německu. Největší obavy z poklesu poptávky mají podniky v automobilovém a lehkém průmyslu, stejně jako větší firmy s více než 500 zaměstnanců. Firmy z velkoobchodu, logistiky a služeb, které rovněž očekávají zhoršení ekonomické situace, za hlavní příčinu svých obav považují inflaci.
reklama
I přes propouštění většina firem, 62 procent, stále čelí nedostatku určitých typů zaměstnanců, zejména kvalifikovaných dělníků. Data úřadu práce ukazují změny ve struktuře nezaměstnaných podle délky setrvání v jeho evidenci. Podíl těch, kteří jsou bez práce méně než tři měsíce, na celkovém počtu nezaměstnaných klesl o 3,6 procentního bodu na 33,2 procenta. Naopak podíl uchazečů, kteří jsou v evidenci více než rok, vzrostl o 2,3 procentního bodu na 30,7 procenta.
Průměrná mzda v Česku se v loňském roce zvýšila meziročně o 7,1 procenta na 46 165 korun. Lidem tak v průměru na výplatní pásce přibylo 3044 korun. Reálně po zohlednění inflace průměrná mzda po předchozích dvou letech poklesu loni vzrostla o 4,6 procenta, vyplývá z dat Českého statistického úřadu. Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Zvýšení minimálních záloh na pojistném pro OSVČ
09.01.2024
Pro rok 2024 se zvyšují minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění pro živnostníky a podnikatele vykonávající hlavní činnost. Minimální záloha na zdravotní pojištění činí 2 968 Kč a minimální záloha na sociální pojištění 3 852 Kč. OSVČ platící minimální měsíční zálohy zaplatí měsíčně více na povinném pojistném o 1 154 Kč.
Zvýšení minimálních záloh na povinném pojistném se promítá i do částek měsíční paušální daně. OSVČ, které dobrovolně vstoupí do paušálního režimu, budou v roce 2024 v prvním pásmu platit měsíční paušální platbu 7 498 Kč, ve druhém pásmu 16 745 Kč a ve třetím pásmu 27 139 Kč. „Sociální pojištění za rok 2024 se však prodraží i OSVČ s vyšším ziskem, neboť roční vyměřovací základ bude činit 55 % daňového základu, zatímco za rok 2023 je to 50 %,“ dodává Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
S
Změny v zákoníku práce pro „dohodáře“
08.01.2024
Novela zákoníku práce přinesla do českého pracovního práva řadu změn. Většina z nich vešla v platnost už v říjnu loňského roku, spousta novinek ale na zaměstnance a zaměstnavatele čeká teprve v průběhu letoška. Zřejmě největší změny zaznamenali pracovníci zaměstnaní na dohodu. Podmínky upravuje jak část vládního konsolidačního balíčku, tak novela zákoníku práce. Změny mají ve svém důsledku přiblížit „dohodáře“ ke klasickým zaměstnancům.
„První změnou je, že jak DPP, tak DPČ získaly od 1. ledna 2024 díky novele zákoníku práce nárok na dovolenou. Splnit musejí ale dvě podmínky – čtyři týdny nepřetržitého trvání pracovněprávního vztahu a zároveň odpracování aspoň 80 hodin u daného zaměstnavatele. Podmínky pro nárok na placené volno jsou v zásadě stejné jako u klasického zaměstnaneckého poměru, pouze se týdenní pracovní doba pro účely výpočtu dovolené stanoví fiktivně na 20 hodin. Za každých odpracovaných 20 hodin má dohodář právo na cca 1,5 hodiny dovolené, výsledek se následně zaokrouhluje na celé hodiny nahoru. V případě, že dovolenou nevyčerpá, po skončení domluvené práce mu bude proplacena,“ vysvětlila Olga Hyklová, majitelka a výkonná ředitelka personální agentury Advantage Consulting.
Od 1. července se mění režim pojistného vlivem vládního konsolidačního balíčku. „Zatímco do novelizace platilo, že do příjmu 10 tisíc korun měsíčně nevznikala dohodáři povinnost odvádět pojistné, od 1. července už nepůjde o fixní částku účasti na pojistném, ale o hranici 25 procent průměrné mzdy. Ta se ovšem týká případů, kdy daný člověk vykonává práci jen u jednoho zaměstnavatele. Pokud má člověk podepsaných dohod o provedení práce více, ty se sečtou dohromady a bude platit hranice ve výši 40 procent průměrné mzdy. Pro letošní rok byla výše průměrné mzdy stanovena na 43 967 korun, bez nutnosti řešit pojistné si tak bude možné na dohodu u jednoho zaměstnavatele vydělat 10 499 korun, při souběhu několika dohod pak půjde o limit 17 499 korun,“ vypočetla Marcela Vyskoková, marketingová manažerka personální agentury Advantage Consulting.
S
Novela zákoníku práce přináší řadu změn do práce z domova
08.01.2024
Ta se zejména během pandemie koronaviru stala běžnou součástí pracovního života milionů Čechů. „V roce 2019 pracovaly z domova pouhé čtyři procenta lidí, o rok později to bylo více než pětkrát tolik, aktuálně může z domova pracovat přes 30 procent pracující populace. Podle našeho průzkumu z prosince loňského roku nabízí možnost alespoň částečně pracovat z domova všechny oslovené firmy, ty musely už v listopadu loňského roku kvůli novele se současnými zaměstnanci pracujícími z domova uzavřít písemnou dohodu, a to i v případě, že šlo jen o jednorázovou práci.
S novými zaměstnanci je třeba takovou dohodu uzavřít ještě předtím, než začnou práci na dálku vykonávat. Ačkoli zákoník přesně nestanovuje, co by měla dohoda obsahovat, doporučují v ní upravit způsob komunikace mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, způsob přidělování práce, kontroly, rozvrh pracovní doby a stanovení způsobu hrazení vzniklých nákladů,“ řekla Olga Hyklová.
Právě úhradu nákladů řeší i novela zákoníku práce. Firmy díky nepřítomnosti zaměstnanců ušetří měsíčně desetitisíce, zaměstnancům naopak náklady rostou. „S přítomností zaměstnanců ve firmě je samozřejmě spojena i řada nákladů. Nejvíce firmy ušetří na hrazení energií, cestovních nákladů a v neposlední řadě z dlouhodobého hlediska i za pronájem kanceláří. Na druhé straně zaměstnancům naopak náklady rostou. Největší položkou je zpravidla nárůst spotřeby energií, platby za rychlejší internetové připojení nebo náklady spojené s vybavením domácí kanceláře. Z našeho průzkumu z roku 2020 vyplývá, že přes 98 procent firem nehradí svým zaměstnancům provoz domácích kanceláří. Právě to se ale mění. Novela počítá hned se třemi variantami, jak se s náklady vzniklými prací z domova vypořádat. Zaměstnavatel tyto náklady nahradí buď ve výši, kterou zaměstnanec náležitě prokáže, paušální částkou 4,50 korun za hodinu nebo může zaměstnavatel se zaměstnancem sepsat dohodu, že náhrada nákladů v souvislosti s výkonem práce na dálku zaměstnanci nepřísluší a jedná se o benefit,“ řekla Olga Hyklová.
S
Sněmovna schválila smlouvy o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovým únikům
14.12.2023
Jedná se o smlouvy mezi Českem, Srí Lankou, Spojenými arabskými emiráty a Rwandou. Smlouvy uzavřeli zástupci české strany a uvedených zemí letos. Senát už souhlas s jejich ratifikací vyslovil. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) řekl, že Česko má uzavřeno 97 těchto smluv. Jde o smlouvy vypracované jako v případě dalších zemí podle vzorů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj nebo OSN. Finančním úřadům smluvních zemí dávají například právo zvýšit daňový základ, pokud zjistí, že nastal daňový únik skrytým převodem zisku mezi podniky v obou smluvních státech.
V daňových vztazích se Rwandou podle vlády zatím žádná smlouva neplatí. Rwanda je však stejně jako Česko smluvní stranou mnohostranné Úmluvy o vzájemné správní pomoci v daňových záležitostech, ke které Rwanda přistoupila loni v prosinci. Tato úmluva však podle vlády pokrývá pouze spolupráci daňových správ, ale ne problematiku vyloučení dvojího zdanění. Podle serveru Businessinfo.cz je Rwanda jednou z nejrychleji rostoucích afrických ekonomik. Přestože je stále klasifikovaná jako chudá země, nabízí jedno z nejpříznivějších obchodních prostředí na kontinentu, uvádí server. Podle serveru se do Rwandy z Česka vyvážejí hlavně zemědělské nebo lékařské technologie.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)