Mzdy rostou, ale propad z covidu nevyrovnaly
05.12.2024
Kupní síla je jako v roce 2018. Průměrná hrubá mzda v Česku stoupla v letošním třetím čtvrtletí meziročně o sedm procent na 45.412 korun. Ve srovnání s loňským třetí kvartálem přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 2973 korun. Při zohlednění inflace, která činila 2,3 procenta, mzda reálně vzrostla o 4,6 procenta. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad.
Reálná mzda v Česku meziročně stoupla i v prvním a druhém čtvrtletí letošního roku. Stalo se tak poprvé po předchozích více než dvou letech poklesů. "Přes svižné tempo nominálního růstu mezd v letošním roce zůstává mzdová úroveň stále zpožděná vůči skokovému nárůstu spotřebitelských cen v letech 2022-2023; kupní síla mezd zaměstnanců je aktuálně na stejné úrovni jako v roce 2018," uvedli statistici v analýze.
Medián mezd, tedy střední hodnota, stoupl ve třetím čtvrtletí meziročně o 6,6 procenta na 40.482 korun. U mužů dosáhl 42.893 korun, u žen byl 37.824 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 21.349 Kč a 77.014 Kč.
Podle odvětví zaznamenaly nejvyšší meziroční růst průměrné mzdy činnosti týkající se nemovitostí, kde stouply o 14,4 procenta na 44.332 korun. Mzdy v profesních, vědeckých a technických činnostech vzrostly o 10,1 procenta a v zásobování vodou a činnostech souvisejících s odpadními vodami, odpady a sanacemi o 9,3 procenta. Naopak nejnižší růst evidovaly sekce veřejná správa a obrana a povinné sociální zabezpečení, kde mzdy meziročně vzrostly o 3,4. Ve vzdělávání byly vyšší o 3,7 procenta.
Nejvyšší mzdová úroveň byla ve třetím čtvrtletí nadále v informačních a komunikačních činnostech, kde se průměrná mzda zvýšila o šest procent na 82.175 korun. Na druhém místě byla sekce peněžnictví a pojišťovnictví s 70.450 Kč, která podle statistiků tentokrát výrazněji převýšila výrobu a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s aktuální úrovní 66.584 Kč. Tato trojice nicméně vede dlouhodobě, dodali.
Nejnižší mzdy zůstávají v ubytování, stravování a pohostinství, aktuálně je to necelých 28.200 korun. Druhá nejnižší průměrná mzda byla v administrativních a podpůrných činnostech, kde meziročně vzrostla o 8,6 procenta na 32.839 korun. Na třetím místě byly ostatní činnosti s průměrnou mzdou 34.922 korun.
Nejvyšší mzdy mají zaměstnanci v Praze, v průměru 55.854 korun hrubého měsíčně. Následují střední Čechy se zhruba 45.600 Kč a Jihomoravský kraj se 44.800 Kč. Na opačném konci žebříčku zůstává Karlovarský kraj s 39.165 Kč. V žádném jiném regionu průměrná mzda pod 40.000 korunami není.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Daňové přiznání first minute
25.02.2019
Daňové přiznání se podává nejpozději do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Tradičně se tak na konci března tvoří fronty na finančních úřadech po celé zemi. Proč si neušetřit čas a nervy a nepodat daňové přiznání už teď? Ještě než začnete, projděte si daňové novinky, které vám letos peníze přidají i uberou.
Ze statistik Generálního finančního ředitelství vychází, že poplatníci obvykle odevzdávají přiznání na poslední chvíli. "Například loni jsme za necelé dva první měsíce obdrželi pouze 235 276 přiznání od právnických i fyzických osob a jen v týdnu od 19. do 25. března jsme již obdrželi 375 631 podání. A poslední den jsme obdrželi téměř 160 tisíc podání," říká Lukáš Heřtus z Generálního finančního ředitelství. Od včasného podání daňového přiznání zřejmě odrazuje lidi fakt, že případné přeplatky dostanou "rychlíci" stejně jako opozdilci. Tedy až po uplynutí lhůty pro podání přiznání. Letos je posledním možným dnem k podání přiznání 1. duben. To je také den, kdy musí být zaplacena daň z příjmu. Jinak to mají poplatníci s prodlouženou lhůtou o tři měsíce například na základě plné moci daňového poradce. Ti odevzdávají daňová přiznání až v červenci. Jestliže máte datovou schránku, musíte poslat daňové přiznání elektronicky, tedy prostřednictvím této schránky.
Firmy čeká přísnější boj s daňovými podvody
20.02.2019
irmy v Česku musí zveřejňovat informace o svých skutečných majitelích. Tuto povinnost mají od ledna. Přestože o ní věděly rok předem, vlastnickou strukturu odkryla v rejstříku firem jen čtvrtina z nich. I proto ministerstvo spravedlnosti připravuje nový zákon, který pravidla zpřísní. Ty společnosti, které povinnost nesplní, budou riskovat pokutu v řádu stovek tisíc korun i další tresty. Rejstřík bude také veřejný. To vše se chystá na základě nových pravidel Evropské unie.
Pokuta by měla motivovat k odtajnění vlastníků především menší firmy, ty větší by mohla od ignorování pravidel odradit jiná hrozba. "Uvažujeme o následcích typu, když někdo nezapíše skutečného majitele, může to mít vliv na platnost nějaké smlouvy," říká Adam Hexner z ministerstva spravedlnosti, který se na přípravě zákona podílí. Stejná pravidla zavádějí všechny členské země. Brusel tak hodlá bojovat proti praní špinavých peněz i daňovým podvodům a únikům. Nový zákon by měl na vládu zamířit během jara, platit by měl v roce 2020.
Reakce Ministerstva práce a sociálních věcí ČR na závěry kontroly NKÚ
20.02.2019
Nejvyšší kontrolní úřad zveřejnil kontrolní záměr týkající se rozdělování financí na sociální služby a plnění cílů, které si MPSV v sociálních službách stanovilo. Kontrola se zaměřila na roky 2015 až 2017. Z prověrky vyplývá, že v souvislosti s největším dotačním programem ministerstva práce a sociálních věcí nebylo zjištěno porušení zákona, korupční či jiná zásadní provinění. Zajištění kvalitních sociálních služeb je pro MPSV zásadní. Resort proto činí veškeré možné kroky, aby se úroveň sociálních služeb postupně zvyšovala. S tím souvisí novela o sociálních službách, kterou se MPSV zavázalo předložit do konce roku.
NKÚ ministerstvu vytýká nesplnění 14 ze 17 vybraných opatření Národní strategie sociálních služeb 2016 až 2025. Je nutné uvést, že většina cílů je vázána právě na předložení novely zákona o sociálních službách, věcného záměru o sociálních pracovnících a dalších legislativních úpravách, které nebyly vládou nebo Parlamentem ČR v předchozím volebním období schváleny.
Jako jeden z důvodů, proč nebyla novela zákona o sociálních službách schválena, uvádí NKÚ, že měla sladit právní úpravu s dosavadní praxí, vymezit určité standardy kvality služeb, stabilizovat financování sociálních služeb. Norma ale neměla vymezovat standardy kvality sociálních služeb, ty jsou již nyní zahrnuty v zákoně a v prováděcím právním předpisu existují. V novele předkládané v minulosti šlo pouze o úpravu standardů, které se měly více zaměřit na lidská práva a potřeby klientu sociálních služeb a snížit administrativní náročnost.
Zmiňované rozdíly průměrných dotací poskytnutých na jedno lůžko v pobytových službách mezi jednotlivými kraji jsou normální skutečností, která odráží jak rozdíly v nákladovosti, tak i vícezdrojovou povahu financování sociálních služeb. Je například zřejmé,že příspěvková organizace města, která má financování zajištěné z 90 % z obecního rozpočtu, bude k dokrytí svých nákladů potřebovat z dotace MPSV mnohem menší část peněz na lůžko, než například nezisková organizace, která za sebou silného zřizovatele nemá.
Co se týká informace NKÚ, že MPSV nezavázal kraje k tomu, aby vracely nevyužité dotace. Je tento krok v souladu s platnou legislativou. Navíc se jedná o prostředky, které byly kraji navráceny od poskytovatelů až po skončení dotačního roku. Všechny prostředky, které byly krajům navráceny v průběhu dotačního roku a které kraje nedokázaly rozdělit, byly MPSV vráceny. Je třeba zmínit, že oněch 90 mil. Kč je v konečném důsledku pouze 0,32 % z celkových 28 mld. Kč, které byly krajům poskytnuty v letech 2015 - 2017.
Nedostatek sociálních pracovníků je reflexí celkového stavu českého trhu práce. V tomto ohledu MPSV realizuje několik kroků, např. od ledna 2018 se zvýšily platové třídy, za poslední tři roky se zvýšily platy sociálních pracovníků cca o 35 %. Díky tomu se počet sociálních pracovníků stabilizoval a nyní nedochází k úbytku.
(Zdroj: Tiskové oddělení MPSV)
Úřady loni vymohly dvě pětiny z nedoplatků daní
18.02.2019
Finanční úřady loni získaly 12,9 miliardy korun z 30,9 miliardy korun vymáhaných daňových nedoplatků. Úspěšnost vymáhání nedoplatků tak ve srovnání s předchozím rokem stoupla a činila 41,7 procenta. Vyplývá to z údajů, které poskytlo Generální finanční ředitelství.
Množství případů vymáhání daňových nedoplatků loni meziročně kleslo o osm procent na 2,34 milionu a objem vymáhaných peněz o 17 procent na uvedených 30,9 miliardy korun. Z nich úřady získaly 12,9 miliardy korun, což je zhruba o 700 milionů méně než předloni. Podíl na celkové sumě vymáhaných nedoplatků, ale stoupl z předloňských 36,4 procenta. Celkový objem daňových nedoplatků včetně těch, které vznikly před rokem 1993, činil ke konci loňského roku 41,6 miliardy korun. Meziročně jejich objem klesl o 8,7 miliardy korun.