Mzdy rostou, ale propad z covidu nevyrovnaly
05.12.2024
Kupní síla je jako v roce 2018. Průměrná hrubá mzda v Česku stoupla v letošním třetím čtvrtletí meziročně o sedm procent na 45.412 korun. Ve srovnání s loňským třetí kvartálem přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 2973 korun. Při zohlednění inflace, která činila 2,3 procenta, mzda reálně vzrostla o 4,6 procenta. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad.
Reálná mzda v Česku meziročně stoupla i v prvním a druhém čtvrtletí letošního roku. Stalo se tak poprvé po předchozích více než dvou letech poklesů. "Přes svižné tempo nominálního růstu mezd v letošním roce zůstává mzdová úroveň stále zpožděná vůči skokovému nárůstu spotřebitelských cen v letech 2022-2023; kupní síla mezd zaměstnanců je aktuálně na stejné úrovni jako v roce 2018," uvedli statistici v analýze.
Medián mezd, tedy střední hodnota, stoupl ve třetím čtvrtletí meziročně o 6,6 procenta na 40.482 korun. U mužů dosáhl 42.893 korun, u žen byl 37.824 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 21.349 Kč a 77.014 Kč.
Podle odvětví zaznamenaly nejvyšší meziroční růst průměrné mzdy činnosti týkající se nemovitostí, kde stouply o 14,4 procenta na 44.332 korun. Mzdy v profesních, vědeckých a technických činnostech vzrostly o 10,1 procenta a v zásobování vodou a činnostech souvisejících s odpadními vodami, odpady a sanacemi o 9,3 procenta. Naopak nejnižší růst evidovaly sekce veřejná správa a obrana a povinné sociální zabezpečení, kde mzdy meziročně vzrostly o 3,4. Ve vzdělávání byly vyšší o 3,7 procenta.
Nejvyšší mzdová úroveň byla ve třetím čtvrtletí nadále v informačních a komunikačních činnostech, kde se průměrná mzda zvýšila o šest procent na 82.175 korun. Na druhém místě byla sekce peněžnictví a pojišťovnictví s 70.450 Kč, která podle statistiků tentokrát výrazněji převýšila výrobu a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s aktuální úrovní 66.584 Kč. Tato trojice nicméně vede dlouhodobě, dodali.
Nejnižší mzdy zůstávají v ubytování, stravování a pohostinství, aktuálně je to necelých 28.200 korun. Druhá nejnižší průměrná mzda byla v administrativních a podpůrných činnostech, kde meziročně vzrostla o 8,6 procenta na 32.839 korun. Na třetím místě byly ostatní činnosti s průměrnou mzdou 34.922 korun.
Nejvyšší mzdy mají zaměstnanci v Praze, v průměru 55.854 korun hrubého měsíčně. Následují střední Čechy se zhruba 45.600 Kč a Jihomoravský kraj se 44.800 Kč. Na opačném konci žebříčku zůstává Karlovarský kraj s 39.165 Kč. V žádném jiném regionu průměrná mzda pod 40.000 korunami není.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Nový ztěžující vliv pracovního prostředí
08.02.2017
Mzdová/platová kompenzace přísluší zaměstnancům, kteří jsou při výkonu práce vystaveni ztěžujícím vlivům v intenzitě odpovídající čtvrté kategorii prací, s výjimkou vlivů vyplývajících z působení biologických činitelů, kde tato vazba není důsledně dodržena.
Druhou výjimkou je pak poslední ztěžující vliv – rozdělení směny nebo výkonu práce zaměstnavatelem, které v souhrnu činí alespoň 90 minut. Tento ztěžující vliv byl do nařízení vlády doplněn nyní s účinností od 1. ledna 2017 nařízením vlády č. 337/2016 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb. Toto nařízení vlády řešilo nepříznivý stav při odměňování řidičů ve veřejné linkové osobní autobusové dopravě formou jejich zařazení do vyšší skupiny prací v zájmu zvýšení úrovně jejich zaručené mzdy, a zavedení nového ztěžujícího vlivu pro účely poskytování příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí, spočívajícího ve výkonu práce rozděleném do více časových úseků, ve kterých nemůže zaměstnanec realizovat své osobní a rodinné zájmy nebo nemá zajištěno sociální zázemí a ochranu před nepříznivými vlivy prostředí, ve kterém je nucen toto přerušení trávit. Řidiči ve veřejné linkové osobní autobusové dopravě jsou nuceni trávit dobu odpočinku mezi částmi, do nichž je rozdělena směna nebo výkon práce, v místech, na nichž nelze zajistit standardní sociální zázemí a tito zaměstnanci ani nemají možnost uspokojit své společenské zájmy a osobní nebo rodinné potřeby. Za takto vynucená pracovní omezení nebylo právními předpisy stanoveno žádné ocenění, i když je lze srovnat z hlediska intenzity jejich negativního působení s dalšími vlivy, za jejichž působení vzniká zaměstnancům právo na příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí, proto zákonodárce tento stav napravil.
O nový státní příspěvek požádalo od listopadu 33 lidí, osm už jej dostalo
08.02.2017
Nový příspěvek na přestěhování se za prací získalo prvních osm lidí. O jednorázový příspěvek na přestěhování se za prací ve výši 50 tisíc korun mohou nezaměstnaní žádat od loňského listopadu. Zatím o něj požádalo 33 lidí.
Šanci na nový příspěvek má člověk, který nastoupil do práce mimo místo svého bydliště, nebo se už přestěhoval. Je však nutné, aby byl v evidenci uchazečů na úřadu práce déle než pět měsíců, a to půl roku před podáním žádosti. Žádosti je třeba podat na krajské pobočce úřadu práce, v jejímž územním obvodu se nacházela původní adresa žadatele a kde byl v evidenci. Zájemce pak musí ještě doložit adresu původního pobytu, pracovní smlouvu a kupní nebo nájemní smlouvu. Úřad může příspěvek opakovaně poskytnout stejnému žadateli jedenkrát za tři roky, a to jen tehdy, pokud odpracoval v zaměstnání, na které dostal původní podporu, minimálně dvanáct měsíců. Příspěvek nezaměstnaným, kteří vezmou práci mimo své bydliště, nabízejí úřady práce od loňského dubna původně v pěti krajích, od listopadu už je dostupný ve všech regionech. Má pomoci s vyššími náklady nejen na dojíždění, ale třeba také na ubytování nebo péči o dítě. O tuto finanční pomoc mohou žádat uchazeči o zaměstnání, kteří jsou v evidenci úřadu alespoň pět měsíců. Případně i kratší dobu, pokud přišli o práci kvůli hromadnému propouštění. Podmínkou je, že najdou práci mimo město či obec, kde bydlí. Další podmínkou je alespoň šestiměsíční pracovní smlouva nebo smlouva na dobu neurčitou. Nesmí však jít o zaměstnavatele, u něhož už v posledních 24 měsících pracovali.
zdroj: ihned.cz
Kontrolní hlášení vynesla deset miliard
07.02.2017
Kontrolní hlášení mají za sebou rok života. Podle ministerstva financí přinesly nahlášené faktury do státní pokladny miliardy, desítky milionů pak přinesli také podnikatelé v podobě pokut za chyby při vyplňování formulářů.
Podle zákona, který platí od ledna loňského roku, musí všichni plátci daně z přidané hodnoty (DPH) nahlásit státu, komu co fakturovali a naopak jaké hodnoty faktur přijali. Následné takzvané spárování má za úkol odhalit fiktivní faktury a jiné podvodné metody. "Máme spočteno, že výběr DPH se zvedl díky kontrolním hlášením o deset až dvanáct miliard," řekla náměstkyně ministra financí Alena Schillerová. Za nedodržení povinnosti hrozí sankce, na vlastní kůži to poznalo přes dva tisíce podnikatelů. Těm finanční správa rozdala pokuty v celkové výši 89 milionů korun. Někteří živnostníci nebo majitelé firem jsou přitom například rozčarováni z toho, že dostali v prosinci výměr pokuty za chybu, kterou udělali při prvním vyplňování čtvrtletního hlášení. "Žil jsem v domnění, že finanční správa podnikatelům odpustí jisté nedostatky z náběhu zasílání kontrolních hlášení. V prosinci přišel naší společnosti výměr na pokutu 10 tisíc za pozdní podání kontrolního hlášení za období březen 2016," popsal své zkušenosti Jiří Sojka, jednatel plzeňské společnosti Numer.
zdroj: ihned.cz
Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí - nově
03.02.2017
Podle § 117 ZP za dobu práce ve ztíženém pracovním prostředí přísluší zaměstnanci k dosažené mzdě příplatek, jehož výše musí činit minimálně 10 % částky, která je v nařízení vlády č. 567/2006 Sb. stanovena jako základní sazba minimální mzdy.
Od ledna letošního roku činí minimální mzda 11 000 Kč měsíčně a 66,00 Kč na hodinu. Tudíž minimální částka příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí činí nejméně 6,00 Kč na hodinu. Příplatek zaměstnanci přísluší za každý ztěžující vliv, a když tedy zaměstnanec pracuje např. zároveň v prachu a hluku, pak obdrží příplatek ve výši nejméně 12,00 Kč na hodinu.