Na letošní růst platů ve veřejném sektoru nejsou ve vládní rezervě peníze, hledají je resorty
26.08.2024
Prostředky na zářijové zvednutí tarifů hledají ale ještě ministerstva ve svých rozpočtech. Výdělky pracovníků veřejné sféry a státu porostou od ledna. V televizi Prima CNN to řekl premiér Petr Fiala. Uvedl, že státní rozpočet pro příští rok by měl hospodařit se schodkem 231 miliard korun a školství by mělo dostat proti letošku nejméně o deset miliard korun víc.
Ministerstvo práce navrhlo zvednout od příštího měsíce základ výdělku o sedm procent, nebo o deset procent části pracovníků veřejného sektoru a zaměstnancům státu. Potřeba by na to bylo do konce roku asi 4,6 miliardy korun, nebo 6,6 miliardy navíc. Odboráři žádají přidání o deset procent pro všechny ve veřejné sféře. Podle předáků na to ministerstva peníze ve svých pokladnách mohou najít. Zástupci vlády a odbory o tom budou jednat v úterý, kdy by měli uzavřít výslednou dohodu. O případném zářijovém růstu tarifů by vláda pak měla rozhodovat ve středu.
"My opravdu peníze v tuto chvíli nemáme… Prostředky nejsou na navýšení objemu platů, ale hledáme prostředky v jednotlivých resortech na navýšení tarifů," uvedl premiér. Podotkl, že rozpočtová rezerva slouží k pokrytí výdajů v mimořádných situacích a stát ji využil třeba při řešení potíží v hutní společnosti Liberty Ostrava. Úřady práce vyplácejí náhradu výdělků tamním zaměstnancům, podle dřívějších informací by to mělo stát kolem 1,3 miliardy korun.
Podle premiéra se zvýšením sumy na platy počítá rozpočet na příští rok. Výdělky by se měly zvednout od ledna. "Je shoda, že to uděláme," řekl předseda vlády. Fiala řekl, že rozpočet by měl příští rok hospodařit s deficitem 231 miliard korun. Pro letošek je to 252 miliard korun. Posílit by se měly v roce 2025 i finance na školství. "Příští rok tam bude minimálně nárůst o deset miliard korun," uvedl Fiala.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
MPSV pokračuje v podpoře dětských skupin. Jejich počet neustále narůstá
22.11.2018
Péče o děti v tzv. dětských skupinách byla legislativně ustanovena zákonem, který vešel v účinnost v listopadu 2014. Od té doby se tento nový fenomén služeb péče o děti významně vyvíjí a počet dětských skupin se výrazně navyšuje. Pro další efektivní fungování této služby je důležité především sdílení dobré praxe mezi jejími poskytovateli, legislativní opatření a dostatečné financování. To byla stěžejní témata odborné konference, která se konala 20. listopadu 2018 v Praze.
Celorepublikové setkání poskytovatelů dětských skupin, které bylo zahájeno úvodním slovem ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD), bylo oficiálně první konferencí svého druhu a konalo se pod záštitou systémového projektu Podpora implementace dětských skupin.
Účastníci konference se dozvěděli nejen to, jak být dobrým poskytovatelem i zaměstnavatelem, ale také např. to, jak dítě úspěšně adaptovat na nové kolektivní zařízení nebo jak vést efektivní komunikaci s rodiči. O zásadních tématech souvisejících s výchovou a vývojem dítěte pohovořili také odborníci ze zahraničí, jejichž účast byla velkým přínosem. Současně konferenci zaměřené na poskytování služeb v oblasti péče o děti přidala na významnosti a pozvedla ji na mezinárodní úroveň.
Důležitou součástí problematiky dětských skupin je samozřejmě také legislativa. V souvislosti s tím MPSV připravuje novelu zákona č. 247/2014 Sb. o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů. Ta by měla vést především ke zkvalitnění poskytovaných služeb, zavedení nové služby péče o nejmenší děti, tzv. mikrojeslí, a v souvislosti s podporou těchto služeb také k zavedení národního financování.
V současnosti poskytuje v České republice služby 847 dětských skupin s kapacitou více než 11 tisíc míst. Ministerstvo práce a sociálních věcí bude i nadále podporovat dětské skupiny a mikrojesle z Evropského sociálního fondu. Výzvy budou postupně otevírány v roce 2019.
(Zdroj: Tiskové oddělení MPSV)
Druhé největší nominální zvýšení minimální mzdy v historii
21.11.2018
Minimální mzda se v České republice od 1. ledna 2019 zvýší o 1150 korun na 13 350 korun. Návrh růstu mezd, který předložila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), schválila vláda na svém jednání v úterý 20. listopadu 2018. Jedná se o druhé nejvýraznější nominální navýšení od zavedení minimální mzdy v roce 1991.
Ke zvýšení minimální měsíční mzdy z 12 200 Kč na 13 350 Kč a základní hodinové sazby ze 73,20 Kč na 79,80 Kč dojde k 1. lednu 2019.
„Pracovat se musí lidem vyplatit. Není možné, aby lidé, kteří chodí do zaměstnání, měli existenční problémy a museli brát sociální dávky. Ekonomika je ve velmi dobré kondici. Výkon české ekonomiky dosahuje na 70 % té německé, ale naši zaměstnanci vydělávají jen přibližně 30 % německých mezd. Proto jsem navrhovala ještě rychlejší růst minimální mzdy, než na jakém jsme se v rámci koalice dohodli. Zvyšování minimální mzdy má pozitivní dopad nejen na 150 tisíc českých zaměstnanců, kteří ji pobírají, ale i na ostatní pracující, neboť celkově zvyšuje tlak na růst mezd,“ uvedla ministryně Jana Maláčová.
MPSV má zájem, aby růst platů a mezd byl pravidelný, jednoduše a včas předvídatelný a bez výrazných výkyvů. Ministryně Maláčová proto navrhuje v novele zákoníku práce zavedení tzv. automatického valorizačního mechanismu, který by stanovoval úroveň minimální mzdy jako předem přesně daný poměr průměrné mzdy v národním hospodářství.
Společně s úrovní nejnižšího výdělku dojde také k růstu nejnižších úrovní zaručené mzdy, a to o 1150 až 2300 Kč měsíčně. Nejnižší úrovně zaručené mzdy jsou výdělková minima platná pro zaměstnance, jejichž mzdy nejsou sjednány v kolektivních smlouvách a pro zaměstnance ve veřejných službách a správě a ve státní službě, jimž je za práci poskytován plat. Jsou stanoveny v osmi úrovních podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce. První úroveň je rovna minimální mzdě, nejvyšší jejímu dvojnásobku. Od začátku příštího roku se bude nejnižší úroveň zaručené mzdy pohybovat v rozmezí od 13 350 do 26 700 Kč měsíčně pro zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou v délce 40 hodin (viz odkaz níže).
https://www.mpsv.cz/files/clanky/34598/TZ_-_Ministryne_Malacova_prosadila_druhe_nejvetsi_nominalni_zvyseni_minimalni_mzdy_v_historii.pdf
Vláda nové daně letos nestihne, firmy čeká nejistota
20.11.2018
S koncem roku se podnikatelé a firmy chystají na daňové změny, které je od ledna pravidelně čekají. Letos však již poněkolikáté nebudou až do poslední chvíle vědět, na co a odkdy se mají nachystat. Takzvaný daňový balíček z dílny ministerstva financí, který zatím prošel prvním čtením ve sněmovně, se pravděpodobně do konce roku protlačit až k podpisu prezidenta nepodaří.
Termín schválení se nedá odhadnout. "Není možné vyloučit, že novela bude vrácena Senátem," řekla mluvčí resortu Šárka Šmolíková. O horní komoru se vláda skutečně nemůže opírat, což potvrdily i nedávné volby, v nichž posílily opoziční strany. Ministerstvo financí přiznává, že vypracovalo návrh, který by posunul platnost daňových změn namísto od 1. ledna až na následující měsíc po vyhlášení zákona.
Zaměstnanci ve veřejných službách a státní službě si polepší
16.11.2018
Vláda na svém jednání dnes schválila nařízení o změně platových poměrů zaměstnanců ve veřejných službách, správě a ve státní službě. Díky návrhu ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) tak od 1. ledna 2019 vzrostou platové tarify těchto zaměstnanců o 5 procent. Platové tarify zdravotnických nelékařských pracovníků, sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách se zvýší o 7 procent.
Pedagogičtí pracovníci si polepší o 10 procent. U lékařů, zubních lékařů, lékařů orgánu sociálního zabezpečení a ochrany veřejného zdraví se platové tarify zvýší nerovnoměrně. Od 11. do 13. platové třídy o 7 procent a od 14. do 16. platové třídy o 2 procenta. Připočteme-li k tarifní složce platu prostředky určené na netarifní složky platu, měli by si v průměru polepšit zaměstnanci České správy sociálního zabezpečení o 9,6 procenta, Úřadu práce o 10,5 procenta. Pracovníci v kultuře pak o 10,9 procenta, zaměstnanci civilních soudů o 13,9 procenta a také pracovníci státních zastupitelství o 15,9 procenta. Kromě zmíněného navýšení platových tarifů se dále zvyšuje spodní nároková hranice příplatku za práci nebo službu ve ztíženém pracovním prostředí a zvláštního příplatku cca o 25 procent. Nově se vymezují některé podmínky pro poskytování zvláštního příplatku za práci nebo službu spojenou s mimořádnou neuropsychickou zátěží, rizikem ohrožení života a zdraví nebo obtížnými pracovními režimy. Upravuje se také katalog prací ve veřejných službách a správě s cílem zohlednit zvyšující se náročnost a odpovědnost spojenou se změnami podmínek při výkonu soudnictví a kompetencí státních zastupitelství.
(Zdroj: Tiskové oddělení MPSV)