Na letošní růst platů ve veřejném sektoru nejsou ve vládní rezervě peníze, hledají je resorty
26.08.2024
Prostředky na zářijové zvednutí tarifů hledají ale ještě ministerstva ve svých rozpočtech. Výdělky pracovníků veřejné sféry a státu porostou od ledna. V televizi Prima CNN to řekl premiér Petr Fiala. Uvedl, že státní rozpočet pro příští rok by měl hospodařit se schodkem 231 miliard korun a školství by mělo dostat proti letošku nejméně o deset miliard korun víc.
Ministerstvo práce navrhlo zvednout od příštího měsíce základ výdělku o sedm procent, nebo o deset procent části pracovníků veřejného sektoru a zaměstnancům státu. Potřeba by na to bylo do konce roku asi 4,6 miliardy korun, nebo 6,6 miliardy navíc. Odboráři žádají přidání o deset procent pro všechny ve veřejné sféře. Podle předáků na to ministerstva peníze ve svých pokladnách mohou najít. Zástupci vlády a odbory o tom budou jednat v úterý, kdy by měli uzavřít výslednou dohodu. O případném zářijovém růstu tarifů by vláda pak měla rozhodovat ve středu.
"My opravdu peníze v tuto chvíli nemáme… Prostředky nejsou na navýšení objemu platů, ale hledáme prostředky v jednotlivých resortech na navýšení tarifů," uvedl premiér. Podotkl, že rozpočtová rezerva slouží k pokrytí výdajů v mimořádných situacích a stát ji využil třeba při řešení potíží v hutní společnosti Liberty Ostrava. Úřady práce vyplácejí náhradu výdělků tamním zaměstnancům, podle dřívějších informací by to mělo stát kolem 1,3 miliardy korun.
Podle premiéra se zvýšením sumy na platy počítá rozpočet na příští rok. Výdělky by se měly zvednout od ledna. "Je shoda, že to uděláme," řekl předseda vlády. Fiala řekl, že rozpočet by měl příští rok hospodařit s deficitem 231 miliard korun. Pro letošek je to 252 miliard korun. Posílit by se měly v roce 2025 i finance na školství. "Příští rok tam bude minimálně nárůst o deset miliard korun," uvedl Fiala.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Rodičovský příspěvek se zvýší o 50 tisíc. Doba čerpání se zkrátí ze čtyř na tři roky
24.06.2023
Maximální doba čerpání rodičovského příspěvku by se mohla zkrátit ze čtyř let na tři roky. Rodiče ale budou moci s potomkem dál zůstávat doma na rodičovské do jeho čtyř let. Serveru iDNES.cz to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj se na tom dohodla koalice. Vládní politici už dřív uvedli, že mají shodu na navýšení příspěvku. Mluví se o přidání 50.000 korun k nynějším 300.000 korunám, a to od ledna. Dohoda ale není na tom, kdo všechno by měl mít na zvýšenou částku nárok.
Rodičovská se naposledy zvedla v roce 2020 o 80.000 korun na 300.000 korun. Rodiče mohou teď sumu čerpat do potomkových čtyř let. Čím vyšší je měsíční částka, tím rychleji se suma vybere. Měsíčně je možné pobírat až 70 procent základu výdělku. Loni výdaje činily 33 miliard korun, v roce 2019 před navýšením při vyšším počtu dětí 24,5 miliardy korun.
„Jednání K5 (lídrů koaličních stran) potvrdilo od 1. ledna zvýšení o 50.000 korun a zkráceni čerpání na tři roky, podotýkám zkráceni čerpání, nikoliv zkrácení možnosti byt doma s dítětem do čtyř let věku. Tato základní dohoda již je potvrzena a takto bude novela zákona o státní sociální podpoře upravena a schválena na jednání vlády v příštích týdnech," řekl serveru Jurečka.
Zaměstnavatel drží rodiči místo do tří let věku dítěte. Školek či dětských skupin není dost, a to hlavně ve velkých městech. Posílení počtu míst a zkrácení rodičovské doporučovala Národní ekonomická rada vlády (NERV) i další experti.
Koalice zatím nemá shodu na tom, kdo by měl zvýšenou částku pobírat. Podle toho bude pak zřejmé, o kolik se zvednou výdaje. Rozpočet je v deficitu. Pro příští rok vláda původně počítala se schodkem 235 miliard korun, nyní mluví o částce mezi 235 a 270 miliardami. Současně premiér Petr Fiala (ODS) v polovině června zmínil případné další úspory ještě letos, pokud by se hospodaření státu nevyvíjelo dobře.
B
Podpora penzijního spoření by se měla od ledna změnit
16.06.2023
Státní podpora penzijního spoření by se od příštího roku měla změnit. Zvýší se práh pro čerpání státního příspěvku i maximální výše příspěvku a u nových smluv se prodlouží minimální doba spoření z pěti na deset let. Nově bude možné také využít daňové zvýhodnění dlouhodobých investičních produktů, které slouží k zajištění na stáří. Předpokládá to návrh zákona, který schválila vláda. Novelu ještě musí posoudit Parlament.
V současnosti stát vyplácí podporu penzijního spoření při minimálním měsíčním vkladu 300 korun, v takovém případě je příspěvek 90 korun. Maximální výše 230 korun dosáhne státní příspěvek při vkladu 1000 korun měsíčně. Podle novely zákona by nárok na příspěvek vznikal až od vkladu měsíčního 500 korun, kdy by činil 100 korun. S každou další stokorunou vkladu by se státní příspěvek zvyšoval o 20 korun, maximální výše 340 korun by dosáhl při měsíčním vkladu 1700 korun.
Spodní hranice pro odpočet příspěvků na spoření ze základu daně se zvýší z 11 korun měsíčně na 1700 korun měsíčně. Minimální doba spoření, po které bude možné peníze vybrat bez sankce, se prodlouží z pěti na deset let pro nové smlouvy.
Státní příspěvky podle novely již nebudou vypláceny střadatelům, kteří mají přiznaný starobní důchod. Podle ministerstva je smyslem podpory motivace lidí k tvorbě úspor pro důchodový věk, což po přiznání důchodu ztrácí smysl a spoření pak slouží pouze jako krátkodobý spořicí produkt.
Novela předpokládá rovněž zavedení nového typu fondu v doplňkovém penzijním spoření. Takzvaný alternativní účastnický fond by měl mít volněji nastavenou investiční strategii, takže lidé budou moct investovat i do rizikovějších produktů, které ale mohou dosáhnout vyššího zhodnocení.
Novou daňově zvýhodněnou formou spoření na stáří bude dlouhodobý investiční produkt. V rámci tohoto produktu bude možné evidovat například akcie, dluhopisy, podíly v investičním fondu nebo zajišťovací deriváty, sloužící ke krytí úrokového nebo měnového rizika, uvádí ministerstvo financí. Mezi podmínkami pro zvýhodnění podle důvodové zprávy k zákonu je, že produkt trvá nejméně deset let a majetek z něj nebyl vyveden před dosažením 60 let věku účastníka.
S
Žádost o přiznání důchodu budou moci lidé podávat patrně také on-line
14.06.2023
Žádost o přiznání důchodu budou moci lidé podávat patrně také on-line. Změní se i termíny výplaty penzí. Mělo by jich být méně a důchod by lidé měli dostávat v první polovině měsíce. Předpokládá to novela o sociálním zabezpečení, kterou v dnešním úvodním kole podpořila Sněmovna. Před dalším projednávání na plénu ji posoudí sociální výbor.
Žadatelé, kteří budou chtít podat žádost o přiznání penze osobně, už podle novely nebudou muset do pobočky správy podle bydliště. Úřad si budou moci vybrat.
Termínů pro výplatu penzí by mělo být nově pět, a to v sudé dny první poloviny měsíce. Nyní je termínů 12, od druhého do 24. dne v měsíci. Nově mají být mezi šestým a 14. dnem v měsíci. Někteří senioři tak budou dostávat peníze dříve než teď. Důchody se budou podle předlohy vyplácet na kalendářní měsíc, nikoli na takzvaný klouzavý měsíc, tedy od splatnosti do splatnosti.
B
Pracujících důchodců v Česku přibývá
13.06.2023
Počet pracujících seniorů nad 65 let v Česku roste, potvrzují data shromážděná během posledního sčítání lidu. Stojí za tím snaha udržet si životní standard, ale i větší úsilí firem neztratit nedostatkovou pracovní sílu. Přes čtvrt milionu českých penzistů ve věku nad 65 let si k důchodu přivydělává a chodí alespoň na pár hodin týdně do práce. Vyplývá to z podrobných údajů z posledního sčítání lidu. Jedná se tak zhruba o 2,5 procenta obyvatel Česka. Počet seniorů s přivýdělkem v průběhu let roste. O deset let dříve to bylo jen necelé procento, konkrétně se jednalo o 86 tisíc lidí ve věku nad 65 let. Statistici ale během sčítání mezi "pracující důchodce" zahrnovali i mladší obyvatele, a to v případě, že pobírali invalidní důchod. Dohromady jich tak v roce 2021 bylo skoro 566 tisíc. "Počet pracujících důchodců v Česku se za deset let více než zdvojnásobil," spočítal Český statistický úřad.
Počet pracujících důchodců podle ředitele odboru sociálního pojištění ministerstva práce a sociálních věcí Tomáše Machance roste díky větší ochotě firem zaměstnávat seniory i motivaci důchodců pracovat. "V této oblasti například ministerstvo připravilo snížení pojistného pro pracující důchodce, které má potenciál motivovat více seniorů k práci v důchodovém věku," podotýká Machanec.
Slevu může uplatnit zaměstnavatel, pokud se zaměstnancem starším 55 let sjedná kratší pracovní dobu. Sleva platí od února a znamená pět procent z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců.
Podle ekonoma Filipa Pertolda z institutu IDEA při CERGE-E ovšem hraje roli při zaměstnávání důchodců fakt, že populace stárne. Na trh práce vstupují slabé ročníky, které nejsou schopné nahrazovat ty starší.
Český důchodový systém však funguje "průběžně". To znamená, že pracující lidé, kteří do důchodového systému přispívají, ať už jako zaměstnanci nebo OSVČ, financují penze svých spoluobčanů v důchodovém věku. V současnosti na jednoho důchodce přispívají zhruba tři pracující. Zhruba za 20 let to budou podle analýzy společnosti Cyrrus už jen dva.
Nejvíce pracujících důchodců pobírajících starobní důchod se nachází v hlavním městě. Pražanů nad 65 let, kteří k penzi i pracují, je 3,9 procenta všech obyvatel metropole. K datu posledního sčítání v roce 2021 se tedy jednalo téměř o 50 tisíc lidí. Následují okresy Hradec Králové, Brno a Plzeň-město.
Naopak nejmenší procento pracujících důchodců je například v Karviné, Novém Jičíně či ve Znojmě.
Počet starobních důchodů byl v březnu podle dat České správy sociálního zabezpečení 2,3 milionu. Z toho starobní důchod pobírá 687 495 důchodců. Žádostí o předčasné důchody na konci loňského roku výrazně přibylo. Penze přiznané v roce 2022 totiž byly díky mimořádným valorizacím vyšší než ty přiznávané letos. A to dokonce do takové míry, že se loni vyplatilo požádat o předčasný důchod, který za běžných podmínek naopak penzi krátí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)