Na minimální důstojnou mzdu vloni opět nedosáhla většina Čechů
23.04.2025
Takzvaná minimální důstojná mzda za práci na plný úvazek tak, aby pokryla potřeby dospělého s dítětem, volný čas i menší spoření, by měla v Česku za minulý rok činit 45 865 korun hrubého. Meziročně se zvedla asi o 300 korun. Pod důstojnou částkou bylo 63 procent zaměstnaných. Spočítal to tým odborníků z Platformy pro minimální důstojnou mzdu. V Praze a Brně byl důstojný hrubý příjem kvůli vysokým nákladům na bydlení na 53 953 korunách, proti předloňsku loni vzrostl o víc než 6200 korun. Nedosáhlo na něj 59 procent zaměstnanců. Méně než stanovenou důstojnou sumu vydělávalo 2,5 milionu pracovníků a pracovnic.
Minimální mzda loni činila 18 900 korun. Průměrná mzda dosáhla podle statistického úřadu 46 165 korun. Experti ve svém výpočtu důstojného výdělku zohlednili náklady na jídlo, bydlení, oblečení, dopravu, zdraví, vzdělání, mobil, internet i menší rezervu a také růst cen.
Mzdu pod vypočítaným důstojným výdělkem mělo loni 56 procent zaměstnanců a 72 procent zaměstnankyň. Ve veřejném sektoru na ni nedosáhlo 56 procent pracujících, v soukromém 65 procent. Důstojnou částku pobíralo v Česku 32 procent mladých do 35 let, v Praze a Brně 35 procent.
Přes dvě desítky odborníků na sociální problematiku, ekonomů, sociologů a politologů pracovaly na konceptu minimálního důstojného výdělku od roku 2016. Při výpočtech experti vycházeli z údajů statistického úřadu, ministerstev i dalších institucí. Počítali odměnu za práci na plný úvazek pro člověka, který živí ještě další osobu - dítě či dospělého. Poprvé částku zveřejnili pro rok 2019. Pro loňský rok využili u bydlení místo normativních nákladů ministerstva práce částky z cenových map resortu financí.
Proti předloňsku se minimální důstojná mzda v Česku zvedla o 292 korun. Na část položek lidé potřebovali meziročně o několik desetikorun méně, na část víc. Odborníci spočítali loňské měsíční výdaje na přiměřené bydlení s energiemi a službami na 14 373 korun, na potraviny na 8199 korun, na oblečení a obuv na 1496 korun, na dopravu na 1846, na zdraví a hygienu na 1412 korun, na telekomunikace na 1323 korun, na volný čas na 3996 korun a k tomu úspory 4856 korun.
V Praze se proti předloňsku důstojná mzda zvedla o 6235 korun. Částka na bydlení činila 20 076 korun, meziročně o 3943 korun víc. Výdaje na potraviny byly 8443 korun, tedy stejné jako v roce 2023. Stejnou minimální důstojnou mzdu jako v metropoli přiřadili experti i Brnu.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Platy ve veřejné sféře od ledna vzrostou
19.11.2024
Ministerstvo práce poslalo návrh dál. Platy státních zaměstnanců a zaměstnanců ve veřejné sféře od ledna paušálně vzrostou o 1400 korun. Informovalo o tom ministerstvo práce a sociálních věcí, které dnes poslalo příslušný návrh do připomínkového řízení. Jednotlivé platové tarify budou valorizovány v rozmezí od 1,8 % do 11,5 %. Výjimku tvoří pedagogové v regionálním školství a akademičtí pracovníci státních vysokých škol, jimž se platové tarify navýší o 7 procent, tedy v rozmezí od 1 090 Kč do 4 040 Kč. Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) je navýšení důležitým krokem pro rodiny zaměstnanců státu i pro posílení veřejného sektoru na trhu práce.
"Výrazně si polepší hlavně nejhůře odměňovaní pracovníci, jako jsou školní kuchařky, školníci, nepedagogičtí pracovníci nebo třeba soudní zapisovatelky. O různých návrzích jsme v posledních měsících intenzivně jednali mimo jiné se sociálními partnery a nyní přicházíme s konkrétní předlohou, která znamená více peněz pro všechny zaměstnance ve veřejné sféře již od ledna," uvedl Jurečka.
Náklady na tuto valorizaci vyčíslil ministr na 16,6 miliardy korun. Ministerstvo připomnělo, že ačkoliv tarify se naposledy valorizovaly předloni, vláda učinila jiné kroky ke zlepšení ekonomické situace zaměstnanců. Zvýšila například minimální mzdu.
Platové tarify pedagogických pracovníků v regionálním školství a akademických pracovníků státních vysokých škol se podle návrhu navýší o 7 %, tedy o 1090 až 4040 korun. "Zavázali jsme se, že budeme klást důraz na udržení 20 % podílu nadtarifních složek platu a jejich efektivního využívání. Za rok 2023 tento podíl dosáhl u pedagogických pracovníků 21 %. Příští rok by to mohlo být ještě více díky zvýšení objemu prostředků na platy učitelů, které letos nebylo promítnuto do platových tarifů," konstatoval ministr.
Zaměstnanci ve veřejné sféře a státní službě navíc budou od ledna chráněni před nízkými výdělky tzv. zaručeným platem. Další změnou je zrušení limitu šest let při zápočtu tzv. náhradní doby spočívající v péči o dítě. K tomu typicky dochází během mateřské a rodičovské dovolené při posuzování započitatelné praxe zaměstnance, a tedy i určení jeho platu. To přispěje k omezení negativního vlivu péče o dítě na odměňování zaměstnanců, kdy dojde především ke snížení rozdílu odměňování žen a mužů v důsledku péče o dítě. Návrh počítá také se sloučením stupnic platových tarifů, podle nichž jsou určovány platové tarify pracovníkům v sociálních službách, sociálním pracovníkům, manželským nebo rodinným poradcům a tzv. nelékařským zdravotnickým pracovníkům. Cílem je znovu sjednotit stanovování platových tarifů těchto zaměstnanců do jedné stupnice na základě principu rovného odměňování za stejnou práci a práci stejné hodnoty.
S
Hasiči a policisté dostanou přidáno o 2500 korun měsíčně
15.11.2024
Ti, kteří pracují ve směnném provozu, dostanou přidáno ještě o 150 korun více. Po jednání s odbory bezpečnostních sborů to řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Kromě již slíbených 1500 korun navíc v tarifní složce získají policisté a hasiči tisícikorunový stabilizační příspěvek. Zástupci odborů bezpečnostních sborů označili zvýšení platů o 2500 korun za posun, spokojeni jsou ale jen částečně. Zda uskuteční protest naplánovaný na 21. listopadu před sídlem ministerstva vnitra na pražské Letné, musí ještě projednat s dalšími členy odborů. Jasno by mohli mít do tří dnů.
Podle předsedy Unie bezpečnostních složek Aleše Lehkého je částka pro příslušníky výrazný posun. Rozdělení na tarifní složku a stabilizační příspěvek však odborář označil za balancování na hraně. "Samozřejmě představujeme si tu částku mnohem vyšší, protože ministr sliboval deset procent. Deset procent to není, protože by to odpovídalo částce okolo 4000 korun do tarifních tříd," řekl Lehký. Výsledek jednání odboráři projednají ve vedení svých organizací.
Prostředky na navýšení získá podle Rakušana ministerstvo přesunem z položky výdajů na sociální dávky. Nepřekročí tedy již schválený návrh rozpočtu. K přesunu má souhlas ministerstva financí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Poslanci schválili důchodovou reformu
14.11.2024
Současný důchodový systém je dlouhodobě neudržitelný. Prodlužuje se doba dožití a zvyšuje se podíl seniorů nad 65 let. Lidé častěji studují a nastupují do práce později, než tomu bylo dříve, a rodí se méně dětí, než tomu bylo zvykem u našich rodičů nebo babiček. Chceme-li pro další generace v České republice zajistit důstojné stáří, jsou úpravy důchodového systému reagující na změny ve společnosti nezbytné. „Důchodová reforma, na níž pracovala řada odborníků, představuje nevyhnutelnou změnu, na kterou nikdo před námi neměl dlouhá léta odvahu. Díky reformě zajistíme důstojné a férové důchody nejen dnešním seniorům, ale i jejich potomkům. Zároveň platí, že současných důchodců se reforma nijak nedotkne a její náběh bude postupný. Každý rok v lednu se budou důchody i nadále zvyšovat o inflaci a třetinu růstu reálné mzdy,“ zdůraznil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Níže přinášíme přehled konkrétních prvků, které důchodová reforma přináší.
• Věk odchodu do důchodu bude předvídatelný
Důchodový věk bude lépe odrážet postupný očekávaný nárůst věku dožití, který je transparentním a nezpochybnitelným demografickým ukazatelem. Podle aktuálních prognóz ČSÚ se věk dožití bude ještě více prodlužovat, a to mimo jiné díky rozvoji medicíny nebo zlepšování pracovního prostředí. Ostatně tento pozitivní trend je pozorovatelný již přibližně 30 let a důchodový věk se postupně zvyšuje již od roku 1996. Důchodový věk bude zastropován na 67 letech. Této hranice se dosáhne nicméně až v roce 2056 u osob narozených v roce 1989. Reforma navíc reflektuje návrh České demografické společnosti, podle kterého důchodový věk poroste o jeden měsíc ročně. Původně se počítalo se dvěma měsíci. „Nejaktuálnější prognózy ve spojitosti se všemi opatřeními, která přináší důchodová reforma i předchozí přijatá opatření, ukazují, že je tato úprava možná. Posouvat věk odchodu do důchodu je nutné. I po reformě to ale budeme dělat pomaleji než dosud, kdy u mužů roste důchodový věk již od roku 1996 o 2 měsíce ročně a u žen až o 6 měsíců ročně,“ řekl ministr Jurečka.
• Rodinný vyměřovací základ ocení výchovu dětí a péči o závislé osoby
Další novinku představuje rodinný vyměřovací základ. Ten ocení výchovu dětí a péči obecně, čímž přímo řeší příčinu nízkých penzí u pečujících. Na takovou osobu se pro potřeby výpočtu důchodu bude po dobu péče nahlížet tak, jako by pobírala průměrnou mzdu. Pokud bude pečující také pracovat, jeho skutečný výdělek se k rodinnému vyměřovacímu základu přičte.
Tento systém postupně nahradí výchovné. Stále ale platí, že výchovné zůstane každému, komu již bylo přiznáno a také ženám, které vychovají tři a více dětí.
• Lidé pracující v nejnáročnějších profesích půjdou dříve do důchodu
Důchodová reforma nezapomíná na ty, kteří trávili velkou část profesního života rizikovou prací. Všechny osoby pracující na pracovištích s přítomností rizik kategorie 4 podle zákona o ochraně veřejného zdraví budou zvýhodněni formou snížení důchodového věku. Bude možné získat nárok na snížení důchodového věku maximálně o 15 měsíců při odpracování 2 200 směn. Snížení věku až o 30 měsíců bude možné po odpracování 4 400 směn, což odpovídá asi 20 letům práce.
Návrh pamatuje také na osoby na pracovištích s přítomností rizik kategorie 3, tito lidé budou mít nárok na příspěvek zaměstnavatele do třetího pilíře.
• Pracující senioři budou více zvýhodněni
Důchodová reforma obsahuje motivační prvky pro pracující důchodce. Stát pracujícím důchodcům odpustí zaměstnanecké sociální pojištění. „Reforma myslí na zvýšení motivace lidí, kteří chtějí a mohou pracovat v seniorním věku. Právě na vrcholu své kariéry mají lidé trhu práce stále co nabídnout, zejména pak své bohaté celoživotní zkušenosti a expertízu. Profitovat pak mohou nejen oni sami v podobě dalšího příjmu, ale také třeba samotné firmy,“ uvedl ministr Jurečka. Důchodová reforma předpokládá nahrazení trvalého zvyšování důchodů o malé částky snížením sazby pojistného o 6,5 % pro všechny starobní důchodce s výdělečnou činností. V případě OSVČ bude sníženo pojistné také o 6,5 %. Sazba pojistného placeného zaměstnavatelem zůstane zachována.
Zvyšovat mzdy pro rok 2025 plánuje 43 procent malých a středních firem
13.11.2024
Z toho čtvrtina z chce v příštím roce zvyšovat zaměstnancům mzdy stejně jako letos a 11 procent hodlá přidávat více. Dalších 6,5 procenta svým pracovníkům mzdy vylepší, ale méně než v tomto roce.
Zbylých 57 procent přidávání neplánuje nebo o něm nemá jasno, vyplývá z říjnového průzkumu Index očekávání firem, který ČSOB poskytla ČTK. Přístup ke mzdám se výrazně liší podle velikosti podniků. Zatímco ve firmách s ročními tržbami nad 40 milion korun chtějí přidávat zaměstnancům tři čtvrtiny dotazovaných, tak u firem a podnikatelů s tržbami do tří milionů korun je to necelá pětina.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)