Na minimální důstojnou mzdu vloni opět nedosáhla většina Čechů
23.04.2025
Takzvaná minimální důstojná mzda za práci na plný úvazek tak, aby pokryla potřeby dospělého s dítětem, volný čas i menší spoření, by měla v Česku za minulý rok činit 45 865 korun hrubého. Meziročně se zvedla asi o 300 korun. Pod důstojnou částkou bylo 63 procent zaměstnaných. Spočítal to tým odborníků z Platformy pro minimální důstojnou mzdu. V Praze a Brně byl důstojný hrubý příjem kvůli vysokým nákladům na bydlení na 53 953 korunách, proti předloňsku loni vzrostl o víc než 6200 korun. Nedosáhlo na něj 59 procent zaměstnanců. Méně než stanovenou důstojnou sumu vydělávalo 2,5 milionu pracovníků a pracovnic.
Minimální mzda loni činila 18 900 korun. Průměrná mzda dosáhla podle statistického úřadu 46 165 korun. Experti ve svém výpočtu důstojného výdělku zohlednili náklady na jídlo, bydlení, oblečení, dopravu, zdraví, vzdělání, mobil, internet i menší rezervu a také růst cen.
Mzdu pod vypočítaným důstojným výdělkem mělo loni 56 procent zaměstnanců a 72 procent zaměstnankyň. Ve veřejném sektoru na ni nedosáhlo 56 procent pracujících, v soukromém 65 procent. Důstojnou částku pobíralo v Česku 32 procent mladých do 35 let, v Praze a Brně 35 procent.
Přes dvě desítky odborníků na sociální problematiku, ekonomů, sociologů a politologů pracovaly na konceptu minimálního důstojného výdělku od roku 2016. Při výpočtech experti vycházeli z údajů statistického úřadu, ministerstev i dalších institucí. Počítali odměnu za práci na plný úvazek pro člověka, který živí ještě další osobu - dítě či dospělého. Poprvé částku zveřejnili pro rok 2019. Pro loňský rok využili u bydlení místo normativních nákladů ministerstva práce částky z cenových map resortu financí.
Proti předloňsku se minimální důstojná mzda v Česku zvedla o 292 korun. Na část položek lidé potřebovali meziročně o několik desetikorun méně, na část víc. Odborníci spočítali loňské měsíční výdaje na přiměřené bydlení s energiemi a službami na 14 373 korun, na potraviny na 8199 korun, na oblečení a obuv na 1496 korun, na dopravu na 1846, na zdraví a hygienu na 1412 korun, na telekomunikace na 1323 korun, na volný čas na 3996 korun a k tomu úspory 4856 korun.
V Praze se proti předloňsku důstojná mzda zvedla o 6235 korun. Částka na bydlení činila 20 076 korun, meziročně o 3943 korun víc. Výdaje na potraviny byly 8443 korun, tedy stejné jako v roce 2023. Stejnou minimální důstojnou mzdu jako v metropoli přiřadili experti i Brnu.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Různé sazby DPH jsou pro sociální politiku neefektivní
13.10.2023
Používání různých sazeb daně z přidané hodnoty (DPH) jako nástroje sociální politiky je ekonomicky neefektivní. Pro stát by bylo výhodnější sjednotit sazby do jedné a následně adresně pomáhat nízkopříjmovým skupinám. Vyplývá to z analýzy společnosti Cyrrus, kterou novinářům představil její hlavní ekonom Vít Hradil. Česko v současnosti uplatňuje základní sazbu DPH 21 procent a dvě snížené sazby deset a 15 procent.
Vládní konsolidační balíček, který bude v pátek v závěrečném čtení schvalovat sněmovna, počítá se sjednocením obou snížených sazeb na 12 procentech.
Podle Hradila se stanovení snížených sazeb DPH nejčastěji zdůvodňuje podporou sociálně slabých skupin a podporou zdravějšího životního stylu. "Argumenty, proč mít víc sazeb DPH, ale z ekonomického pohledu neobstojí," řekl Hradil.
Upozornil, že nižší sazby DPH se v konečných prodejních cenách neprojevují v plné výši. "Průsak nižší DPH do finálních cen se odhaduje jen na zhruba 50 procent. Zbytek zůstává v maržích prodejců," řekl Hradil. "U nás v Česku to v současnosti vychází zhruba na 46 miliard, které jsou v podstatě transfer prodejcům, který nedoputuje ke skutečně potřebným," doplnil.
Za problém považuje i skutečnost, že DPH je plošná daň. Výhodu z nižších sazeb tak nemají pouze nízkopříjmové skupiny, ale i bohatší lidé, kteří by zvýhodnění nepotřebovali. V některých případech je navíc nastavení daně degresivní, kdy výhody více čerpají středně a vysokopříjmové skupiny. Týká se to například luxusních potravin nebo péče o děti, které si nízkopříjmové skupiny nemohou dovolit platit bez ohledu na sazbu DPH.
Nastavení různých sazeb DPH podle analýzy vytváří dodatečné administrativní náklady pro stát i pro firmy, zatěžuje zejména malé podnikatele. Komplikovanější daňový systém navíc otvírá prostor pro daňové úniky.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Minimální mzda by se mohla pravidelně valorizovat
12.10.2023
Novelu zákoníku práce, která zavádí valorizační mechanismus minimální mzdy, posílá MPSV do meziresortního připomínkového řízení. Zákon bude stanovovat jasná a předvídatelná pravidla pro výpočet i aktualizaci minimální mzdy. Tu bude pro příslušný kalendářní rok MPSV vyhlašovat sdělením vždy do 30. září předcházejícího kalendářního roku. Výše bude vycházet ze zákonných parametrů. Plní se tak jeden z bodů programového prohlášení vlády.
"Jsem rád, že v otázce systémového řešení stanovování minimální mzdy se nyní výrazně posouváme. Konečnou podobu novely jsme připravovali v úzké spolupráci s odborníky, vycházíme ale i z požadavků a dohody se sociálními partnery, se kterými MPSV v uplynulých týdnech intenzivně jednalo v rámci pracovní skupiny. Je naším společným cílem, aby minimální mzda rostla vždy transparentně a hlavně předvídatelně. Odpadne tak každoroční vyjednávání, které není srozumitelné pro nikoho," přiblížil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Částka minimální mzdy bude podle návrhu MPSV výsledkem součinu koeficientu stanoveného vládou a predikce průměrné mzdy v národním hospodářství pro příslušný kalendářní rok. Tento údaj zveřejňuje Ministerstvo financí. Materiál je předkládán ve dvou variantách, a to s referenční hodnotou 50 % nebo 45 % průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství. Tento podíl v České republice meziročně narůstá.
Koeficient bude představovat cílený poměr minimální a průměrné mzdy v daném kalendářním roce. Při jeho stanovování bude vláda vycházet ze zákonem stanovených kritérií. Mezi ně patří kupní síla zákonných minimálních mezd s ohledem na životní náklady, obecná úroveň mezd a jejich rozdělení, tempo růstu mezd, dlouhodobá vnitrostátní míra produktivity a její vývoj.
S
Dojde k navýšení příspěvku pro pěstouny
10.10.2023
Vláda schválila novelu zákona o sociálně-právní ochraně dětí, která přinese zvýšení státního příspěvku na pěstounskou péči na 66 000 Kč a 72 000 Kč u pěstounů na přechodnou dobu. Novela také zjednoduší procesy spojené s náhradní péčí o děti, což urychlí a zefektivní celý systém. Současný systém zprostředkování náhradní rodinné péče je poměrně zdlouhavý a neflexibilní.
Schválená novela navrhuje systematické a zpřesňující změny. Ty zahrnují zjednodušení posuzování žadatelů o osvojení nebo pěstounskou péči, úpravu postupů řízení a sjednocení kritérií pro posouzení žadatelů. Cílem je urychlit proces a zefektivnit ho, včetně stanovení lhůt pro řízení a zjednodušení pravidel pro absolvování příprav a psychologických posouzení.
„Novela také navrhuje sjednocení institutů náhradní rodinné péče, konkrétně svěřenectví a nezprostředkované pěstounské péče. To zahrnuje shodná práva a povinnosti pro osoby pečující o děti ve svěřenectví a pěstouny, stejně jako nárok na podporu a příspěvky,“ uvedl ministr Jurečka. Tato změna odstraní nerovnosti mezi oběma formami péče a zajistí lepší péči pro děti. Zároveň bude zajištěna systematická podpora pro všechny náhradní pečovatele. To odstraní nejistotu ohledně preferované formy péče ze strany soudů.
Navrhovaná úprava také zohledňuje fakt, že dětské domovy pro děti do 3 let věku již nemají v rámci stávající ústavní péče své místo. Budou proto ze systému odstraněny. „Počet dětí v dětských domovech pro děti do 3 let věku setrvale klesá. Nadále ale platí, že, v případě pobytových služeb pro malé děti chceme umožnit výjimky pro krizové situace nebo sourozenecké skupiny, a také zvýšit věkovou hranici pro tuto službu na 4 roky věku. Ruku v roce s tímto opatřením jde zvýšená podpora pěstounů a rodin, které se dostanou do problémů při péči o děti,“ zdůvodnil ministr Jurečka.
S
Poslanci schválili novelu zákoníku práce
15.09.2023
Poslanecká sněmovna schválila novelu zákoníku práce, která jí byla k projednání vrácena Senátem. MPSV předložilo rozsáhlou transpoziční novelu, jež vznikla po diskusích se zaměstnavateli a odbory. Během nich bylo dosaženo kompromisní úpravy týkající se například práce na dálku a pravidel pro tzv. dohodáře. Novela byla schválena Poslaneckou sněmovnou v podobě, v níž byla postoupena Senátu. „Výsledkem našeho úsilí je zákon, který je v souladu s evropskými předpisy, a především přináší výhody pro pracující rodiče, pečující osoby a dohodáře. Důležité je, že shoda nad touto novelou existuje nejen na koaliční úrovni, ale také mezi zaměstnavateli a odbory,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Novela zákoníku práce prování transpozici několika evropských směrnic a zároveň zavede také několik dalších novinek. Představuje pozitivní změny pro těhotné zaměstnankyně, rodiče s dětmi do 9 let a osoby pečující o závislé osoby, kteří budou moci zaměstnavatele nově požádat o výkon práce na dálku. Každý případ odmítnutí takového požadavku bude muset být zaměstnavatelem písemně zdůvodněn. „Záměrem je, aby zejména rodiče malých dětí nebo pečující měli co nejlepší oporu v zákoně a dobré podmínky pro skloubení rodinného života s prací,“ doplnil ministr Jurečka.
Zákoník rovněž stanovuje obecná pravidla pro práci na dálku (home office), která bude možná pouze na základě písemné dohody se zaměstnancem. Zohledňuje se také možnost poskytnout zaměstnancům paušální náhradu za nejběžnější náklady spojené s prací na dálku, a to za každou odpracovanou hodinu. Cílem je takto kompenzovat náklady např. za energie, teplo a vodu. Ve výši, kterou stanoví vyhláška MPSV za hodinu práce na dálku, půjde o daňově uznatelnou částku.
Úpravy se týkají i „dohodářů“. Zaměstnavatel bude nově povinen rozvrhovat pracovní dobu zaměstnancům pracujícím na dohody, a to s nejméně třídenním předstihem, pokud se nedomluví na jiné sobě seznámení. S tím souvisí i právo na veškeré překážky v práci.
„Velmi důležitou novinkou je také dovolená, která nyní bude náležet i zaměstnancům pracujícím na dohody. Toto právo jim vznikne automaticky podle zákona, pokud splní příslušné podmínky. Ty jsou podobné těm, které platí pro pracovní poměr,“ řekl ministr Jurečka.
Prostřednictvím poslaneckých pozměňovacích návrhů jsou do novely zahrnuty i další úpravy. Mezi ně patří zpřesnění pravidel pro poskytování nepřetržitého odpočinku v týdnu. Dále se v zákoně výslovně potvrzuje možnost zaměstnance požádat o čerpání rodičovské dovolené i opakovaně. Dalším z pozměňovacích návrhů s cílem zajistit dostupnost lékařské péče opětovně, se zavadí úprava tzv. další dohodnuté práce přesčas ve zdravotnictví.
S