Na podání daně online zbývá už jen pár dní. Pro koho je povinné a jak předejít pokutě
28.04.2023
Do konce termínu pro podání daňového přiznání elektronicky zbývají už jen čtyři pracovní dny. Ten je totiž stanoven na úterý 2. května, tedy hned po prvním květnovém prodlouženém víkendu. Online musejí povinně podávat všichni podnikatelé i někteří další vlastníci datových schránek. Podívejte se, co vše je třeba si ohlídat.
Dle zákona musejí mít letos všechny podnikající osoby datovou schránku. Od ledna jim ji zřizovalo ministerstvo vnitra. Nyní už datovku skutečně všichni podnikatelé i firmy, spolky a neziskovky mají. A platí pro ně, že musejí podávat daňová přiznání elektronicky, tedy například právě přes datovou schránku.
Běžní občané, kteří si datovku zřídili sami dobrovolně, dostali na výběr – buď podali přiznání papírově do 3. dubna, nebo nyní elektronicky do 2. května.
Pro osoby, za něž podává přiznání daňový poradce či advokát, pak končí termín podání až 3. července.
Daňové přiznání v elektronické podobě musí být podáno v.xml formátu. Nestačí tedy poslat například naskenovaný formulář ve formátu.pdf prostřednictvím datové schránky nebo e-mailu…
J
(Zdroj: aktualne.cz)
Zdaňování příjmů z provozu výroben elektřiny (fotovoltaické elektrárny)
05.03.2017
Jaká změna nastala u příjmů z provozu výroben elektřiny, ke kterému není vyžadována licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem?
Přechodné ustanovení č. 2 zákona č. 125/2016 Sb. stanoví, že ustanovení § 10 odst. 1 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze použít již pro zdaňovací období roku 2016. Příjmy z provozu výroben elektřiny, ke kterému není vyžadována licence udělována Energetickým regulačním úřadem, jsou již za celé zdaňovací období r. 2016 považovány za ostatní příjmy podle § 10 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů, pokud se tak provozovatel rozhodne. Příjmy z provozu výroben elektřiny, ke kterému není vyžadována licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem, jsou počínaje r. 2017 ostatními příjmy podle § 10 odst. 1 písm. a) zákona. To platí i v případě, že uvedené výrobny byly uvedeny do provozu před rokem 2016.
Nové zdanění výherců hazardních her
28.02.2017
Od roku 2017 nová daň z hazardních her nahradila dosavadní odvod z loterií a jiných podobných her.
• Nové zdanění výherců daní z příjmů fyzických osob od roku 2017:
- výhry z hazardních her jsou u fyzických osob tzv. ostatním příjmem podle § 10 odst. 1 písm. h) ZDP,
- přičemž ale podle § 10 odst. 3 písm. b) ZDP jsou osvobozeny výhry z: tomboly s herní jistinou do 100 000 Kč, hazardní hry provozované na základě ohlášení nebo základního povolení podle ZHH, hazardní hry provozované na základě právních předpisů obdobných ZHH vydaných v EU nebo EHP,
- neosvobozené ostatní příjmy z hazardních her (tj. zejména z nelegálních her nebo ze zahraničí mimo EU/EHP) patří do daňového přiznání výherce, přičemž je u nich možno uplatnit prokázané výdaje vynaložené na dosažení těchto výher (maximálně ale do výše těchto příjmů podle § 10 odst. 4 ZDP).
Nové zdanění provozovatelů hazardních her
28.02.2017
Od roku 2017 nová daň z hazardních her nahradila dosavadní odvod z loterií a jiných podobných her.
• Nové zdanění provozovatelů hazardních her od roku 2017:
- příjmy ze všech vsazených částek jsou součástí obecného základu daně z příjmů právnických osob,
- čtyři správní poplatky: 5 000 Kč za žádost o vydání základního povolení a 3 000 Kč za jeho změnu, 4 000 Kč za žádost o vydání povolení k umístění herního prostoru a 2 500 Kč za jeho změnu,
- daň z hazardních her, poplatníkem je ten, kdo provozuje hazardní hru, ať už jde o tuzemskou nebo zahraniční osobu, a to bez ohledu na to, jestli má legální povolením k provozování hazardní hry, předmětem daně není provozování tombol s herní jistinou do 100 000 Kč, jsou dva režimy zdanění:
- dílčí daň z technických her: dílčím základem daně je částka, o kterou úhrn přijatých a nevrácených vkladů převyšuje úhrn vyplacených výher (tzv. princip in – out), sazba daně 35 %, minimální dílčí daň z technických her činí součin součtu herních pozic povolených koncových zařízení a částky 9 200 Kč (s ohledem na čtvrtletní zdanění se efektivně jedná o zdanění každého takového zařízení ve výši 36 800 Kč ročně, tj. cca 100 Kč denně, výnos této dílčí daně je rozdělen mezi stát (35 %) a obce (65 % o což se obce podělí dle umístění koncových zařízení v obcích),
- dílčí daně z ostatních hazardních her: dílčím základem daně je částka, o kterou úhrn přijatých a nevrácených vkladů převyšuje úhrn vyplacených výher (tzv. princip in – out), sazba daně 23 %, a výnos těchto dílčích daní z ostatních hazardních her je rozdělen mezi stát (70 %) a obce (30 %),
- neexistuje žádná sleva na dani, na rozdíl od slevy na odvodu z loterií nebo z kursových sázek,
- příslušenství daně z hazardních her (např. úrok z prodlení, penále) je příjmem státního rozpočtu,
- daň je daňovým výdajem pro účely daně z příjmů, coby „ostatní daň“ § 24 odst. 2 písm. ch) ZDP,
- zdaňovacím obdobím je kalendářní čtvrtletí, pročež bylo upuštěno od placení záloh, daňové přiznání se podává povinně elektronicky do 25 dnů po uplynutí čtvrtletí, a daň se „samovyměří“,
- správu daně z hazardních her vykonávají finanční úřady, delikty ale řeší především celní úřady.
Bez věcné změny zůstává i nadále osvobození provozování hazardních her od DPH, a to tzv. bez nároku na odpočet daně podle § 60 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění p.p. Přičemž zdanitelnou výjimkou zůstávají služby související s jejich provozováním zajišťované pro provozovatele HH jinými osobami.
Dlouhodobě nemocní by si mohli přilepšit na nemocenské
28.02.2017
Dávky nemocenské pro dlouhodobě nemocné by mohly vzrůst od druhého měsíce nemoci na 66 procent, od třetího měsíce nemoci pak na 72 procent vyměřovacího základu. Kabinet dnes z šesti variant zvolil možnost, kterou podporovalo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) na Twitteru. Zvolená varianta by měla státní pokladnu vyjít na 2,4 miliardy korun ročně navíc. Novinka by mohla platit od příštího roku.
Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) uvedla, že vláda schválila návrat k době před škrty v době hospodářské krize, stejná pravidla platila do roku 2009. "Ráda bych viděla variantu ještě ambicióznější, bohužel to byly varianty dražší, hlasovali pro ně jen ministři ČSSD," uvedla na tiskové konferenci. Nižší varianty prosazovaly resorty ve správě hnutí ANO či Hospodářská komora ČR. Podle návrhu ministerstva financí se mělo přidávat až od čtvrtého či sedmého měsíce stonání, a to na 66 procent základu. Vyšlo by to buď na 700 milionů, nebo na 300 milionů korun. Odboráři chtěli, aby dávky stouply na 78 procent základu už po měsíci stonání. Na úpravě dávek se v listopadu dohodla tripartita, na výši ale shoda nebyla. Nepadla ani na jednání lídrů koalice. Původně byly návrhy čtyři - dva ministerstva práce, jeden odborů a jeden kompromisní. Resort financí po koaliční radě doplnil další dva. V prvních třech dnech stonání nyní lidé nedostávají nic. Od čtvrtého do 14. dne poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy za pracovní dny. Od 15. dne se nemocenské vyplácí z nemocenského pojištění. Činí 60 procent ze základu příjmu, který tvoří jen určitá část výdělku. Maximální denní nemocenské dosahuje letos 933 korun. Člověk s průměrnou mzdou, tedy s výdělkem 27 000 korun, dostává 480 korun za den. Systém nemocenského pojištění je v přebytku, který se ale v posledních letech snižuje. Loni za první tři čtvrtletí byly příjmy vyšší než výdaje o 1,7 miliardy korun. O rok dřív dosahoval přebytek 2,2 miliardy a v roce 2014 za první tři čtvrtletí pak 2,8 miliardy korun.
zdroj: ihned.cz