Na sociální služby půjde příští rok 28,5 miliardy korun
05.12.2024
Ministerstvo práce a sociálních věcí plánuje na příští rok poskytnout 28,5 miliardy korun na dotace pro financování sociálních služeb. Tato částka opět meziročně narůstá, což odráží zvyšující se náklady na jejich provoz. Většina prostředků je alokována krajům, které je následně přerozdělují jednotlivým poskytovatelům. Financování sociálních služeb v ČR vychází z více zdrojů, přičemž dotace ze státního rozpočtu dlouhodobě pokrývají přibližně 40 % celkových nákladů. Další financování mohou poskytovatelé získávat například z evropských fondů. „Celková dotace od MPSV bude v příštím roce opět vyšší než letos. Je to trend, který se nám daří udržet. Sociální služby však nejsou odkázány pouze na tento zdroj financování. Část příjmů pochází také z plateb klientů, prostředků samospráv a z evropských fondů, které poskytují významné prostředky například na zajištění dostupnosti sociálních služeb,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
V červenci letošního roku navíc výrazně vzrostl příspěvek na péči ve stupních závislosti II, III a IV. Zároveň také došlo k navýšení hodinové sazby k zajištění úkonů péče o 10 Kč z původních 155 kč na 165 Kč. Pokud se pak služba osobě poskytuje v rozsahu vyšším než 80 hodin měsíčně dochází k navýšení ze 135 Kč na 145 Kč. Maximální celkový přínos tohoto navýšení pro systém sociálních služeb znamená 2,35 miliardy korun.
V minulém roce také došlo k navýšení úhrad za stravu o 20 Kč za poskytnutí celodenní stravy, nově je to tedy 255 Kč. U oběda jde o navýšení o 10 Kč na 115 Kč. U ubytování pak došlo k navýšení o 25 Kč, z 280 Kč na 305 Kč. Maximální celkový přínos byl kalkulován na částku 1,135 miliardy korun za rok. Od 1. ledna 2025 dojde k navýšení o inflaci cca 3 %.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Letošní snížení platů soudců u soudu neobstálo. Mají nárok na zpětné dorovnání
29.05.2024
Trvalé snížení koeficientu pro výpočet soudcovské platové základny neobstálo před Ústavním soudem. Politici musí zákon změnit, soudcům náleží za letošek zpětné dorovnání. Soud se zabýval také zmrazením platů v letech 2021 a 2022. Zatímco v prvním roce bylo vzhledem k pandemickým mimořádným okolnostem v souladu s Ústavou, v následujícím roce nikoliv. Zpětné dorovnání za rok 2022 ale nedostanou.
Premiér Petr Fiala (ODS) rozhodnutí Ústavního soudu respektuje. Je na soudu, aby své rozhodnutí veřejnosti náležitě zdůvodnil, uvedla mluvčí vlády Lucie Ješátková. Vládní koalice bude situaci řešit, potvrdil vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Prezident Soudcovské unie Libor Vávra řekl, že argumenty soudu do značné míry odpovídají postojům unie. Za důležitou považuje nikoliv konkrétní výši platů, ale princip, že platy kopírují růst či pokles v celém národním hospodářství a nepodléhají svévolným zásahům.
Nález Ústavního soudu k platům soudců nevede k sociální solidaritě, míní opoziční SPD. Předsedkyně sněmovního klubu opozičního hnutí ANO Alena Schillerová spojila téma s avizovanou stávkou justičního personálu. "Ve světle toho, že má proběhnout stávka zaměstnanců soudů, mám z toho podivný pocit," uvedla Schillerová…
B
Televizní poplatek nově i pro domácnosti s internetem
17.05.2024
Počet domácností, které v Česku platí televizní poplatek, by se měl po přijetí mediálních novel zvýšit o 615 tisíc na 3,95 milionu. Vedle vlastníků televize nově budou mít povinnost hradit poplatek i všechny domácnosti s připojením k internetu. Těch jsou podle Českého statistického úřadu necelé čtyři miliony, tedy 87,5 procenta z celkového počtu domácností. Vyplývá to z údajů ministerstva kultury a České televize.
Povinnost ohledně hrazení poplatku se podle návrhu zákona nebude, stejně jako u televizních přístrojů, vztahovat na každé zařízení, ale pouze na jeden mobilní telefon, tablet nebo počítač připojený k internetu v rámci domácnosti. O uživatelích internetového připojení by přitom měli Českou televizi na vyžádání informovat poskytovatelé připojení. Bude pak na České televizi, aby uživatele internetu přiměla poplatek platit. Ministerstvo kultury zároveň navrhuje od příštího roku zvýšit televizní poplatek o 15 korun na 150 korun. Česká televize tím získá navíc v příštím roce 865 milionů korun. Letos televize předpokládá výnos z poplatků 5,7 miliardy korun. Český rozhlas předpokládá vlivem novely zvýšení počtu poplatníků během tří let o 250 tisíc až 300 tisíc ze stávajících 3,81 milionu. Zvýšení poplatku o desetikorunu na 55 Kč mu má příští rok přinést 331 milionů korun ke stávajícímu výnosu 2,06 miliardy korun. Návrhy novel musí schválit vláda a následně poslanci a senátoři. S účinností se počítá od začátku příštího roku.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Důchody porostou jen o pár stovek, inflaci to ale pokryje
09.05.2024
Důchody by mohly od příštího roku vzrůst o více než čtyři stovky. Řekl to hlavní ekonom společnosti Sirius Vít Hradil. Průměrný český důchod by se v příštím roce měl zvýšit o 433 korun, což představuje asi dvouprocentní růst.
Podle ekonoma Hradila by tato částka měla stačit na pokrytí inflace a dokonce zohledňuje i specifickou inflaci pro důchodce. "Konstrukce toho výpočtu je taková, že to bude přesně stačit na vykompenzování inflace. A nejenom to, ona se dokonce zohledňuje i jiná inflace než ta, která se týká průměrného Čecha. Důchodci nakupují trošku jiné zboží než průměrný Čech a pro tento účel se právě používá statistiky jinak vypočtená inflace," objasnil Hradil pro TNcz.
Hradil podotýká, že Česko je zhruba v průměru v celoevropském srovnání, co se týče výše důchodů. "Srovnání je obtížné, protože údaje o výši důchodů se liší v závislosti na populaci jednotlivých států. Například Itálie vydává na důchody více, ale má starší populaci, což logicky znamená vyšší výdaje na důchody," vysvětluje. Důchodci v Česku jsou historicky na tom podle Hradila dobře. "Náhradový poměr, tedy poměr průměrného důchodu k průměrné mzdě, je v současnosti kolem 48 %, což je historicky neobvykle vysoko. Důchodci jsou tak více ceněni než v minulosti, kdy se tento poměr pohyboval mezi 40 až 45 %," uzavírá Hradil.
S
Poslanci podpořili růst minimální mzdy do roku 2029 na téměř 19 tisíc koun
07.05.2024
Minimální mzda by měla do roku 2029 růst tak, aby odpovídala 47 procentům průměrné mzdy. Nyní je na 41,1 procenta a od ledna vzrostla na 18 900 korun. Zaručené mzdy podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce by měly od příštího roku platit už jen pro veřejný sektor, ne pro firmy. Počítá s tím novela zákoníku práce, kterou v úvodním kole projednali poslanci.
Kvůli rušení zaručené mzdy v soukromém sektoru si chtějí odbory stěžovat Evropské komisi. Podle novely se má minimální mzda v Česku postupně dostat do roku 2029 na 47 procent průměrné mzdy. Nyní je asi na 41 procentech. Zaručená mzda, která představuje nejnižší výdělek podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce a která se vyplácí v osmi stupních od minimální mzdy do jejího dvojnásobku, by se měla od ledna ve firmách zrušit. Zůstat by měla ve veřejném sektoru, ale ve čtyřech stupních od minimální mzdy do jejího 1,6násobku.
Přiměřené minimální mzdy upravuje předloňská směrnice EU, kterou mají členské země promítnout do praxe do poloviny listopadu. Předpis doporučuje nejnižší výdělek na 60 procentech mediánu hrubé mzdy či na 50 procentech průměrné hrubé mzdy. Minimální mzda se od ledna zvedla o 1600 korun na 18 900 korun a podle ministerstva práce odpovídá 41,1 procenta průměrného hrubého výdělku, který se předpovídal pro letošek. Podle dřívějšího vyjádření ministra práce Mariana Jurečky by měla minimální mzda do roku 2029 růst každý rok zhruba o stejné procento, příští rok by měla dosáhnout 42,2 procenta průměrné mzdy.
Výpočet minimální mzdy má vycházet z predikované průměrné mzdy na další rok, kterou by ministerstvo financí oznámilo do konce srpna. Vláda by stanovila koeficient, který by zohlednil kupní sílu, životní náklady, úroveň a tempo růstu mezd i vývoj produktivity. Ministerstvo práce by pak do konce září stanovilo minimální mzdu na další rok. Vypočítala by se jako součin očekávaného průměrného výdělku a koeficientu. Pokud by ale hrozilo, že nově vyhlášená minimální mzda bude nižší než ta předchozí, použila by se právě naposledy vyhlášená minimální mzda.
Místo osmi zaručených mezd by se měly vyplácet čtyři, ale jen v platové sféře. Pohybovat by se měly od minimální mzdy do jejího 1,6násobku. Podle vlády je současná právní úprava problematická, zaměstnavatelé ji kritizují a podle zjištění inspekce práce o povinnosti zaručené mzdy zaměstnavatelé často ani nevědí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)