Na sociální služby půjde příští rok 28,5 miliardy korun
05.12.2024
Ministerstvo práce a sociálních věcí plánuje na příští rok poskytnout 28,5 miliardy korun na dotace pro financování sociálních služeb. Tato částka opět meziročně narůstá, což odráží zvyšující se náklady na jejich provoz. Většina prostředků je alokována krajům, které je následně přerozdělují jednotlivým poskytovatelům. Financování sociálních služeb v ČR vychází z více zdrojů, přičemž dotace ze státního rozpočtu dlouhodobě pokrývají přibližně 40 % celkových nákladů. Další financování mohou poskytovatelé získávat například z evropských fondů. „Celková dotace od MPSV bude v příštím roce opět vyšší než letos. Je to trend, který se nám daří udržet. Sociální služby však nejsou odkázány pouze na tento zdroj financování. Část příjmů pochází také z plateb klientů, prostředků samospráv a z evropských fondů, které poskytují významné prostředky například na zajištění dostupnosti sociálních služeb,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
V červenci letošního roku navíc výrazně vzrostl příspěvek na péči ve stupních závislosti II, III a IV. Zároveň také došlo k navýšení hodinové sazby k zajištění úkonů péče o 10 Kč z původních 155 kč na 165 Kč. Pokud se pak služba osobě poskytuje v rozsahu vyšším než 80 hodin měsíčně dochází k navýšení ze 135 Kč na 145 Kč. Maximální celkový přínos tohoto navýšení pro systém sociálních služeb znamená 2,35 miliardy korun.
V minulém roce také došlo k navýšení úhrad za stravu o 20 Kč za poskytnutí celodenní stravy, nově je to tedy 255 Kč. U oběda jde o navýšení o 10 Kč na 115 Kč. U ubytování pak došlo k navýšení o 25 Kč, z 280 Kč na 305 Kč. Maximální celkový přínos byl kalkulován na částku 1,135 miliardy korun za rok. Od 1. ledna 2025 dojde k navýšení o inflaci cca 3 %.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Středa 31. ledna je posledním dnem pro podání daňového přiznání
17.01.2018
Letošní přiznání k dani z nemovitých věcí je potřeba podat nejpozději do středy 31. ledna. Přiznání by neměli zapomenout podat zejména poplatníci, kteří v roce 2017 nově nabyli do svého vlastnictví pozemek, zdanitelnou stavbu nebo bytovou či nebytovou jednotku. Také ti poplatníci, kteří nemovitou věc darovali, prodali nebo jinak pozbyli, musí tuto skutečnost oznámit finančnímu úřadu. Pokud jim ještě nějaká nemovitá věc v kraji zbyla, podají dílčí daňové přiznání. Pokud všechny své nemovité věci v daném kraji v roce 2017 pozbyli, doručí na finanční úřad písemné oznámení o této skutečnosti.
Povinnost podat daňové přiznání mají také poplatníci, kteří na v minulosti přiznané nemovité věci provedli přístavbu, nástavbu nebo ji částečně zlikvidovali, pokud na základě těchto změn současně došlo ke změně druhu nebo výměry pozemku, případně zvýšení nadzemních podlaží a podobně. Změnou rozhodnou pro stanovení daně je také změna výměry parcely na základě obnovy katastrálního operátu. Dále je nutné upozornit, že i část budovy nebo inženýrské stavby, je-li dokončená a užívaná, je předmětem zdanění. Koho se povinnost podat daňové přiznání naopak netýká?
Povinnost podat daňové přiznání nemá poplatník, který podával daňové přiznání v uplynulých letech a nezměnily se u něj skutečnosti rozhodné pro stanovení daně. Změna místního koeficientu, který si určuje pro každý rok obec nebo změna ceny půdy, také není důvodem pro podání daňového přiznání. Správce daně tyto změny automaticky zohlední při výpočtu daně na aktuální rok.
(Zdroj: financnisprava.cz)
Průměrný plat v průmyslu se přehoupl přes 36 tisíc
09.01.2018
Průmyslová výroba v Česku v loňském listopadu zpomalila meziroční růst na 8,5 procenta po říjnovém zvýšení o 10,5 procenta. Růst podpořila hlavně energetika, výroba automobilů a elektrických zařízení. Ve srovnání s říjnem průmyslová produkce očištěná o sezonní vlivy vzrostla o 3,7 procenta. Růst zpomalila také stavební výroba, snížil se na 1,9 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad.
Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu v listopadu meziročně stoupla o 16,3 procenta, výroba motorových vozidel se zvýšila o 7,5 procenta a výroba elektrických zařízení vzrostla o 18,5 procenta. Pokles statistici zaznamenali ve výrobě ostatních dopravních prostředků, těžbě a dobývání a u tisku a rozmnožování nahraných nosičů.
Tržby v průmyslu meziročně stouply o 5,7 procenta. Tržby z přímého vývozu se zvýšily výrazněji než domácí tržby, které zahrnují i nepřímý vývoz prostřednictvím neprůmyslových podniků. Hodnota nových zakázek se oproti listopadu 2016 zvýšila o 3,3 procenta. "Nové zakázky ze zahraničí se zvýšily o 1,8 procenta, zatímco tuzemské nové zakázky vzrostly o 6,2 procenta," uvedl ČSÚ. V průmyslu v listopadu dál přibývalo pracovníků a rostly mzdy. Počet zaměstnanců v podnicích s 50 a více pracovníky meziročně stoupl o dvě procenta, průměrně brali 36 796 korun hrubého, tedy o 8,4 procenta více než o rok dřív. Ještě v říjnu byla průměrná mzda ve větších průmyslových podnicích 31 211 korun. Zahraniční obchod skončil v listopadu přebytkem 11,7 miliardy korun, meziročně byl o 3,4 miliardy koruny vyšší. Podle ČSÚ mělo pozitivní vliv na výsledek hlavně snížení deficitu v obchodu s chemikáliemi. Proti říjnu se po sezonním očištění snížil export o 1,5 procenta a import o tři procenta. V porovnání s předloňským listopadem vývoz vzrostl o 2,3 procenta a dovoz o 1,2 procenta.
Saúdská Arábie a Emiráty zavádějí poprvé v historii DPH
03.01.2018
Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie zavedly od 1. ledna vůbec poprvé daň z přidané hodnoty (DPH), pětiprocentní sazba se uplatňuje na většinu zboží a služeb. Oba státy Perského zálivu si tímto způsobem chtějí zvýšit příjmy v situaci, kdy jim nižší ceny ropy přinášejí do rozpočtu méně peněz. Uvedl to server BBC.
Spojené arabské emiráty odhadují, že v prvním roce by DPH mohla přinést kolem 12 miliard dirhamů (téměř 71 miliard korun). Zdanění bude podléhat benzin a nafta, potraviny, oděvy, veřejné služby a ubytování v hotelech. Na některé položky, jako je lékařské ošetření, finanční služby a hromadná doprava, se daň vztahovat nebude anebo bude nulová. Na oba státy už dlouho naléhají organizace, jako je Mezinárodní měnový fond (MMF), aby snížily závislost na ropě a diverzifikovaly zdroje příjmů. Saúdskoarabský rozpočet je na ropném průmyslu závislý z více než 90 procent, v případě Spojených arabských emirátů je to zhruba 80 procent. Obě země už v tomto směru některé kroky učinily. Saúdská Arábie například zavedla spotřební daň na tabák a nealkoholické nápoje a omezila některé subvence pro místní subjekty. Spojené arabské emiráty pak zvýšily silniční poplatky a zavedly daň z turistiky. Ani jedna země ale nehodlá zdaňovat příjmy svých obyvatel. Zavést DPH plánují i další státy Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC), což je Bahrajn, Kuvajt, Omán a Katar. Nejdříve však v roce 2019.
Minimální mzda se od ledna zvýší na 12 200 korun
29.12.2017
Minimální mzda se od ledna zvýší, a to o 1200 korun na 12 200 Kč. Zvedne se tak o 11 procent. Podle údajů ministerstva práce by si mělo polepšit asi 132 tisíc lidí, kteří pracují za nejnižší odměnu. Vláda Andreje Babiše v programovém prohlášení uvedla, že připraví závazná pravidla pro předvídatelný růst minimální mzdy. Menšinový kabinet ANO nemá ale ve sněmovně vyjednanou podporu.
Nejnižší hodinová mzda se z 66 korun zvyšuje na 73. Přidání lidem s minimálním výdělkem podle propočtů resortu práce podnikatele letos vyjde na 3,1 miliardy navíc a stát pak na 671 milionů. Na sociálním a zdravotním pojištění by mělo do rozpočtu přibýt o 1,28 miliardy víc. Bývalá vláda Bohuslava Sobotky zvedala minimální mzdu každý rok. Za čtyři roky ji tak zvýšila o 3700 korun. Chtěla ji přiblížit dvěma pětinám průměrné mzdy a tlačit také na růst ostatních výdělků v zemi. Podle zaměstnavatelů se minimální mzda v Česku stala politickým tématem. Její skokové zvyšování odmítají. Žádají jasná pravidla pro růst, aby firmy mohly předem odhadnout náklady a připravit se na ně. Podle vedení Svazu průmyslu a dopravy ČR by se nejnižší výdělek měl navázat na vývoj průměrné mzdy, HDP a cen. Podnikatelé podotýkají, že zvýšení minimální mzdy o 11 procent neodpovídá růstu ostatních výdělků ani růstu české ekonomiky. Odbory naopak požadovaly výraznější přidání, a to o 1500 korun. Argumentovaly tím, že čistá minimální mzda je pod hranicí příjmové chudoby. V roce 2016 činil nejnižší čistý výdělek 8811 korun a hranice chudoby pro jednotlivce 10 691 korun.