Novela zákoníku práce přináší řadu změn do práce z domova
08.01.2024
Ta se zejména během pandemie koronaviru stala běžnou součástí pracovního života milionů Čechů. „V roce 2019 pracovaly z domova pouhé čtyři procenta lidí, o rok později to bylo více než pětkrát tolik, aktuálně může z domova pracovat přes 30 procent pracující populace. Podle našeho průzkumu z prosince loňského roku nabízí možnost alespoň částečně pracovat z domova všechny oslovené firmy, ty musely už v listopadu loňského roku kvůli novele se současnými zaměstnanci pracujícími z domova uzavřít písemnou dohodu, a to i v případě, že šlo jen o jednorázovou práci.
S novými zaměstnanci je třeba takovou dohodu uzavřít ještě předtím, než začnou práci na dálku vykonávat. Ačkoli zákoník přesně nestanovuje, co by měla dohoda obsahovat, doporučují v ní upravit způsob komunikace mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, způsob přidělování práce, kontroly, rozvrh pracovní doby a stanovení způsobu hrazení vzniklých nákladů,“ řekla Olga Hyklová.
Právě úhradu nákladů řeší i novela zákoníku práce. Firmy díky nepřítomnosti zaměstnanců ušetří měsíčně desetitisíce, zaměstnancům naopak náklady rostou. „S přítomností zaměstnanců ve firmě je samozřejmě spojena i řada nákladů. Nejvíce firmy ušetří na hrazení energií, cestovních nákladů a v neposlední řadě z dlouhodobého hlediska i za pronájem kanceláří. Na druhé straně zaměstnancům naopak náklady rostou. Největší položkou je zpravidla nárůst spotřeby energií, platby za rychlejší internetové připojení nebo náklady spojené s vybavením domácí kanceláře. Z našeho průzkumu z roku 2020 vyplývá, že přes 98 procent firem nehradí svým zaměstnancům provoz domácích kanceláří. Právě to se ale mění. Novela počítá hned se třemi variantami, jak se s náklady vzniklými prací z domova vypořádat. Zaměstnavatel tyto náklady nahradí buď ve výši, kterou zaměstnanec náležitě prokáže, paušální částkou 4,50 korun za hodinu nebo může zaměstnavatel se zaměstnancem sepsat dohodu, že náhrada nákladů v souvislosti s výkonem práce na dálku zaměstnanci nepřísluší a jedná se o benefit,“ řekla Olga Hyklová.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Nové zdanění provozovatelů hazardních her
28.02.2017
Od roku 2017 nová daň z hazardních her nahradila dosavadní odvod z loterií a jiných podobných her.
• Nové zdanění provozovatelů hazardních her od roku 2017:
- příjmy ze všech vsazených částek jsou součástí obecného základu daně z příjmů právnických osob,
- čtyři správní poplatky: 5 000 Kč za žádost o vydání základního povolení a 3 000 Kč za jeho změnu, 4 000 Kč za žádost o vydání povolení k umístění herního prostoru a 2 500 Kč za jeho změnu,
- daň z hazardních her, poplatníkem je ten, kdo provozuje hazardní hru, ať už jde o tuzemskou nebo zahraniční osobu, a to bez ohledu na to, jestli má legální povolením k provozování hazardní hry, předmětem daně není provozování tombol s herní jistinou do 100 000 Kč, jsou dva režimy zdanění:
- dílčí daň z technických her: dílčím základem daně je částka, o kterou úhrn přijatých a nevrácených vkladů převyšuje úhrn vyplacených výher (tzv. princip in – out), sazba daně 35 %, minimální dílčí daň z technických her činí součin součtu herních pozic povolených koncových zařízení a částky 9 200 Kč (s ohledem na čtvrtletní zdanění se efektivně jedná o zdanění každého takového zařízení ve výši 36 800 Kč ročně, tj. cca 100 Kč denně, výnos této dílčí daně je rozdělen mezi stát (35 %) a obce (65 % o což se obce podělí dle umístění koncových zařízení v obcích),
- dílčí daně z ostatních hazardních her: dílčím základem daně je částka, o kterou úhrn přijatých a nevrácených vkladů převyšuje úhrn vyplacených výher (tzv. princip in – out), sazba daně 23 %, a výnos těchto dílčích daní z ostatních hazardních her je rozdělen mezi stát (70 %) a obce (30 %),
- neexistuje žádná sleva na dani, na rozdíl od slevy na odvodu z loterií nebo z kursových sázek,
- příslušenství daně z hazardních her (např. úrok z prodlení, penále) je příjmem státního rozpočtu,
- daň je daňovým výdajem pro účely daně z příjmů, coby „ostatní daň“ § 24 odst. 2 písm. ch) ZDP,
- zdaňovacím obdobím je kalendářní čtvrtletí, pročež bylo upuštěno od placení záloh, daňové přiznání se podává povinně elektronicky do 25 dnů po uplynutí čtvrtletí, a daň se „samovyměří“,
- správu daně z hazardních her vykonávají finanční úřady, delikty ale řeší především celní úřady.
Bez věcné změny zůstává i nadále osvobození provozování hazardních her od DPH, a to tzv. bez nároku na odpočet daně podle § 60 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění p.p. Přičemž zdanitelnou výjimkou zůstávají služby související s jejich provozováním zajišťované pro provozovatele HH jinými osobami.
Dlouhodobě nemocní by si mohli přilepšit na nemocenské
28.02.2017
Dávky nemocenské pro dlouhodobě nemocné by mohly vzrůst od druhého měsíce nemoci na 66 procent, od třetího měsíce nemoci pak na 72 procent vyměřovacího základu. Kabinet dnes z šesti variant zvolil možnost, kterou podporovalo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) na Twitteru. Zvolená varianta by měla státní pokladnu vyjít na 2,4 miliardy korun ročně navíc. Novinka by mohla platit od příštího roku.
Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) uvedla, že vláda schválila návrat k době před škrty v době hospodářské krize, stejná pravidla platila do roku 2009. "Ráda bych viděla variantu ještě ambicióznější, bohužel to byly varianty dražší, hlasovali pro ně jen ministři ČSSD," uvedla na tiskové konferenci. Nižší varianty prosazovaly resorty ve správě hnutí ANO či Hospodářská komora ČR. Podle návrhu ministerstva financí se mělo přidávat až od čtvrtého či sedmého měsíce stonání, a to na 66 procent základu. Vyšlo by to buď na 700 milionů, nebo na 300 milionů korun. Odboráři chtěli, aby dávky stouply na 78 procent základu už po měsíci stonání. Na úpravě dávek se v listopadu dohodla tripartita, na výši ale shoda nebyla. Nepadla ani na jednání lídrů koalice. Původně byly návrhy čtyři - dva ministerstva práce, jeden odborů a jeden kompromisní. Resort financí po koaliční radě doplnil další dva. V prvních třech dnech stonání nyní lidé nedostávají nic. Od čtvrtého do 14. dne poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy za pracovní dny. Od 15. dne se nemocenské vyplácí z nemocenského pojištění. Činí 60 procent ze základu příjmu, který tvoří jen určitá část výdělku. Maximální denní nemocenské dosahuje letos 933 korun. Člověk s průměrnou mzdou, tedy s výdělkem 27 000 korun, dostává 480 korun za den. Systém nemocenského pojištění je v přebytku, který se ale v posledních letech snižuje. Loni za první tři čtvrtletí byly příjmy vyšší než výdaje o 1,7 miliardy korun. O rok dřív dosahoval přebytek 2,2 miliardy a v roce 2014 za první tři čtvrtletí pak 2,8 miliardy korun.
zdroj: ihned.cz
Novela zákona o DPH
23.02.2017
Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o dani z přidané hodnoty, která má účinnost od 1. 4. 2017.
Součástí schváleného balíčku je rozsáhlá novela zákona o dani z přidané hodnoty. Změny se týkají kromě jiného uplatnění DPH pro osoby, které společně podnikají na základě smlouvy o společnosti (novela v této problematice umožňuje přizpůsobit se novým pravidlům v přechodném období do 31. 12. 2018), obchodního majetku, nového přístupu k leasingu, zrušení speciální úpravy pro společnost bez právní subjektivity, upřesnění místa plnění, pořízení zboží do jiného členského státu pod českým DIČ, opravy základu a výše daně, osvobození služeb dětských skupin, služeb souvisejících s dovozem a s vývozem, mank a škod, rozšíření režimu přenesení daňové povinnosti, časového posunu, ručení za daň, nového institutu nespolehlivé osoby … Novela má účinnost od 1. 4. 2017.
Lhůta pro podání daňového přiznání
20.02.2017
V roce 2017 připadne poslední den lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období v neprodloužené lhůtě na sobotu 1. dubna, takže posledním dnem neprodloužené zákonné lhůty bude až pondělí 3. dubna 2017.
Zaměstnanci, kteří si nenechávají vypořádat daně od svých zaměstnavatelů, budou podávat daňové přiznání na novém zkráceném formuláři. Přiznání se vejde na dvě strany A4. Novinka je ale určena pouze pro zaměstnance, kteří nemají žádné vedlejší příjmy (příjmy z podnikání, příjmy z pronájmu či z kapitálových příjmů). Mohou však mít příjmy od více zaměstnavatelů.