Od dubna se mění termíny výplaty důchodů
17.02.2025
Česká správa sociálního zabezpečení změní od dubna dvěma pětinám důchodců a důchodkyň termín výplaty starobních, invalidních a pozůstalostních penzí. Týká se to víc než 1,16 milionu lidí. Peníze budou dostávat o deset dnů dřív, tedy jen v první polovině měsíce. Do seniorských domovů a dalších zařízení pak od července důchody dorazí místo 15. dne v měsíci vždy už 12. den. Úřad to oznámil v tiskové zprávě. U důchodů, které správa posílá do zahraničí, se termíny nemění.
Starobní, invalidní a pozůstalostní důchody od správy sociálního zabezpečení pobíralo na konci loňska téměř 2,85 milionu lidí. Změna termínu se týká téměř 1,2 milionu lidí, upřesnilo oddělení komunikace správy. Podle něj úřad u nových penzí dlouhodobě už data ve druhé polovině měsíce nepřiděluje. V roce 2023 celkem 2,22 milionu výplat důchodů provedla správa na účet, necelých 600 tisíc poštou a 24 tisíc do domovů.
Penze se zatím posílají vždy v sudých dnech, a to do 24. dne v měsíci. Výplatních termínů tak od dubna ubude, zůstane jich sedm. Nově budou už jen v první polovině měsíce.
Správa podotkla, že s Českou národní bankou a Českou poštou je změna dohodnutá. Informace včas dostanou i všichni příjemci. Úřad jim pošle v březnu dopis poštou či do datové schránky, pokud ji mají. Změna splatnosti bude i ve zprávě u platby na účet či na výplatním dokladu.
Do domovů listy dorazí v červnu. Posunem termínu přeplatky nevzniknou, nikomu se tak pobíraná částka nijak upravovat nebude, uvedlo oddělení komunikace.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Program Povodeň 2024
07.10.2024
Stát pomůže firmám, které byly postižené povodněmi s platy zaměstnanců. V reakci na povodňovou situaci, která nastala od 13. září 2024, byl spuštěn MPSV program Povodeň 2024. Tento program má za cíl podpořit zaměstnavatele, kteří museli přerušit činnost a nemohou z důvodu povodňových škod nebo výpadků ve výrobě přidělovat práci svým zaměstnancům.
Příspěvek bude poskytován ve výši 50 % náhrad mezd vyplacených zaměstnavatelem za dobu, kdy zaměstnanci v důsledku povodní nemohou pracovat, a to včetně povinných odvodů. Maximální výše příspěvku činí 18 400 Kč měsíčně na jednoho zaměstnance. „Chceme zajistit, aby firmy postižené povodněmi měly potřebnou podporu a mohly si udržet své zaměstnance i v době, kdy jsou nuceni přerušit svou činnost. Program Povodeň 2024 je klíčovou pomocí také pro podniky, které čelí neočekávaným výpadkům energie nebo surovin. Tento program nejen zmírňuje ekonomické dopady pro zaměstnavatele, ale také zajišťuje, že zaměstnanci nepřijdou o své příjmy v těžkých chvílích,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Program pokryje část nákladů zaměstnavatelům v těchto případech:
• Přerušení práce kvůli škodám na majetku – Příspěvek se vztahuje na překážku v práci na straně zaměstnavatele [§ 207 písm. b) zákoníku práce]. Zaměstnanci mají v tomto případě nárok na náhradu mzdy nebo platu nejméně ve výši 60 % jejich průměrného výdělku.
• Výpadky energie či surovin – Jde o případy, kdy zaměstnavatel nebyl přímo zasažen povodní, ale přerušil činnost kvůli výpadku dodávek energie či surovin. Jedná se o prostoj [§ 207 písm. a) zákoníku práce]. V tomto případě je zaměstnavatel povinen vyplácet náhradu mzdy nejméně ve výši 80 % jejich průměrného výdělku.
Na základě žádosti zaměstnavatele bude uzavřena písemná dohoda mezi ÚP ČR a zaměstnavatelem, ve které budou sjednány podmínky pro poskytování příspěvku. Příspěvek za kalendářní měsíc bude poskytován ÚP ČR v co nejkratším čase na základě zaměstnavatelem předloženého vyúčtování náhrad mezd a doložení příčinné souvislosti mezi vznikem překážky v práci a povodňovou situací. Období uznatelnosti nákladů počíná 5. kalendářním dnem následujícím po dni vzniku první příslušné překážky v práci v provozovně / sídle zaměstnavatele a končí 31. října 2024.
S
Platy státních zaměstnanců porostou, potvrdila vláda
07.10.2024
Platy státních zaměstnanců vzrostou od ledna o 1400 korun, oznámil premiér Petr Fiala (ODS) po jednání s odbory. Změna má kompenzovat pokles reálných příjmů způsobený inflací, přičemž nejvíce pomůže těm, kteří byli inflací nejvíce zasaženi. "Od ledna příštího roku vláda zvedne platy ve veřejném sektoru o 1400 Kč," uvedl Fiala na sociální síti X po dohodě s odbory.
Podle premiéra jde o více než jedenáctiprocentní nárůst pro státní zaměstnance s nejnižšími platy, kterým v uplynulých letech reálné příjmy klesly nejvíce. "Platy ve veřejném sektoru již delší dobu nerostly, dohoda tento stav napravuje," dodal předseda vlády. Odbory sdružené v Českomoravské konfederaci odborových svazů (ČMKOS) sdělily, že bylo dosaženo nelehkého kompromisu. "Od ledna dostanou zaměstnanci ve veřejných službách a správě přidáno: 1400 Kč ti zařazení do tabulek č. 1–4. Navýšení pro pedagogy se bude řešit zvlášť," informovali zástupci zaměstnanců. Podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí pracuje pro stát a veřejný sektor více než 840 tisíc lidí.
S
Důchody se od příštího roku zvýší, poroste i minimální mzda
19.09.2024
Vláda na základě příslušných statistických údajů schválila řádnou valorizaci důchodů pro příští rok. Od ledna 2025 se tedy zvýší všechny důchody, tedy nejen starobní, ale i invalidní a pozůstalostní. Průměrný starobní důchod se zvýší o 358 Kč a dosáhne tak hodnoty 21 080 Kč. Současně platí, že za posledních 10 let důchody vzrostly o 18 % více než inflace. Bonus 500 korun za vychované dítě se zvýší o tři koruny. Důchodové příplatky pro odbojáře, vězně komunistického režimu a jejich pozůstalé se také zvýší o 0,6 procenta. Nařízení o valorizaci schválila vláda, informovalo o tom ministerstvo práce. Na tuto valorizaci bude podle ministerstva v příštím roce potřeba přibližně 12,3 miliardy korun.
Česká správa sociálního zabezpečení ke konci prvního pololetí tohoto roku poskytovala 2,37 milionu starobních důchodů, 412.800 invalidních důchodů a 66.100 vdovských, vdoveckých a sirotčích důchodů. Průměrná starobní penze v červnu činila 20.704 korun. Další důchody vyplácejí penzijní systémy resortů obrany, vnitra a spravedlnosti, jejichž penze jsou vyšší.
Vláda také schválila nařízení o koeficientu pro výpočet minimální mzdy v roce 2025 a 2026, který stanovuje jeden z klíčových parametrů valorizačního mechanismu minimální mzdy. Její výše se bude na základě tohoto nařízení pohybovat přibližně na úrovni 42,2 % průměrné mzdy v roce 2025 a 43,4 % průměrné mzdy v roce 2026.
To znamená, že by se od ledna měla zvýšit z letošních 18.900 korun na 20.800 korun. O rok později by tento podíl měl vzrůst na 43,4 procenta. Ministerstvo práce oznámilo, že nařízení, které vláda schválila, minimální mzdu přímo nezvyšuje, ale stanovuje hodnoty pro její výpočet.
V současnosti činí minimální mzda 18.900 korun, což odpovídá 112,50 korunám na hodinu. Pro příští rok se průměrná mzda predikuje na 49.233 korun, což by po aplikaci koeficientu znamenalo zvýšení minimální mzdy na 20.800 korun a hodinové mzdy na 124,40 korun. Výši minimální mzdy na další rok zveřejní ministerstvo práce ve Sbírce zákonů do konce září.
Od července příštího roku by mohla čtyři současné dávky nahradit jedna nová podpora. Namísto příspěvku a doplatku na bydlení, příspěvku na živobytí a dětských přídavků by úřady práce mohly začít vyplácet novou dávku státní sociální pomoci.
Žadatelé by podávali a vyřizovali pouze jednu žádost a při posuzování nároku na státní podporu by se více zohledňoval příjem a majetek. Pobíraná částka by se mohla zvýšit o bonus za pracovní aktivitu. Vláda schválila návrh zákona o nové dávce státní sociální pomoci, jak oznámilo ministerstvo práce v tiskové zprávě.
S
Česko má čtvrtý největší rozdíl v platech mezi pohlavími
18.09.2024
Největší rozdíly ve mzdách mužů a žen jsou na obchodních pozicích a v účetnictví, vyplývá z analýzy mezd personální agenturay Grafton Recruitment. Rozdíl v průměru v Česku činí 17,7 procenta, Česko je tak podle Eurostatu čtvrté nejhorší v Evropské unii.
Více peněz berou podle dat Českého statistického úřadu muži zejména ve Zlínském, Královéhradeckém a Jihočeském kraji. Ve Zlínském kraji činil rozdíl téměř 19 procent. Druhou a třetí příčku tohoto žebříčku zaujaly Královéhradecký a Jihočeský kraj s rozdílem 16 procent. Naopak nejmenší desetiprocentní rozdíl je v Karlovarském kraji. V absolutních číslech berou ženy ve Zlínském kraji o 7573 korun méně než muži, v Karlovarském kraji tento rozdíl činí 3679 Kč. Částky vycházejí z mediánu, tedy střední hodnoty měsíčních mezd.
"Důvodů, proč jsou rozdíly v některých krajích větší než v jiných, může být mnoho. Od struktury zaměstnanosti v daném kraji, přes míru zastoupení mezinárodních firem až po porodnost a dostupnost předškolní péče," uvedla ředitelka marketingu Grafton Recruitment Jitka Kouba. Narovnání se podle ní blíží. Pomoci má směrnice EU, podle níž od června 2027 budou muset firmy s více než 150 zaměstnanci každý rok reportovat, že ve mzdách rozdíly nedělají. Novinka počítá s transparentností už během náborového pohovoru.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)