Od prosince půjde vyřizovat příspěvky na bydlení plně digitálně
21.11.2023
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) oznámil, že od prosince bude možné plně digitálně vyřizovat příspěvky na bydlení. Digitalizace má zjednodušit celý proces a přiblížit sociální systém klientům. Jurečka to řekl v pořadu Partie Terezie Tománkové televize Prima CNN News.
Úřady práce vyplatily v září letošního roku přibližně 272 400 příspěvků na bydlení, což je nárůst oproti předchozímu roku, kdy bylo vyplaceno 188 300 těchto dávek. Stínový ministr práce Aleš Juchelka z hnutí ANO varoval před růstem počtu příjemců příspěvků kvůli možnému zdražování energií. Jurečka vysvětlil, že od prosince budou příspěvky na bydlení spravovány v jednotném systému dávek, podobně jako rodičovský příspěvek. Digitální vyřizování žádostí bylo dosud nemožné, ale od prosince by mělo být plně elektronické.
Příspěvek na bydlení mohou žádat domácnosti, jejichž příjem nestačí na zaplacení přiměřeného bydlení, a to do 30 % příjmu. Dávka odpovídá rozdílu mezi výdaji na bydlení a státem stanovenými normativy a 0,3násobkem příjmu. Normativní strop pro výpočet dávek byl zvýšen, což vedlo ke zvýšení podpory. V září bylo vyplaceno 272 390 příspěvků na bydlení, přičemž úřady práce poskytly 1,72 miliardy korun. Průměrná dávka činila 6304 korun.
B
(Zdroj: https://eurozpravy.cz)
Daňové zvýhodnění na děti
14.08.2017
Poplatník – fyzická osoba – má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu EÚ nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, tj. Norska, Islandu nebo Lichtenštejnska ve výši 13 404 Kč ročně na jedno dítě, za r. 2017 ve výši 19 404 Kč ročně na druhé dítě a 24 204 Kč ročně na třetí a každé další dítě, pokud neuplatňuje slevu na dani podle § 35a nebo § 35b. Poplatník o daňové zvýhodnění sníží daň vypočtenou podle § 16, případně sníženou podle § 35 nebo § 35ba.
Daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu nebo slevy na dani a daňového bonusu. Je-li v jedné společně hospodařící domácnosti vyživováno více dětí, posuzují se pro účely tohoto ustanovení dohromady.
Vzhledem ke skutečnosti, že novela č. 170/2017 Sb., zákona nabyla účinnosti od 1. července 2017, zaměstnancům, kteří vyživují děti a podepsali prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 zákona, se uplatní zvýšené měsíční daňové zvýhodnění od července s tím, že za předcházející měsíce se zvýšení daňového zvýhodnění zaměstnanci dorovná v rámci ročního zúčtování za r. 2017. Další možností je, že si zaměstnanec zvýšené daňové zvýhodnění uplatní prostřednictvím daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za r. 2017, ve kterém požádá o vrácení přeplatku na dani z příjmů správce daně.
Paušální výdaje v roce 2017
14.08.2017
stanovené procentem z dosažených příjmů může použít poplatník – fyzická osoba, s příjmy ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP) nebo z pronájmu (§ 9 ZDP), ev. ze zemědělské činnosti, která není provozována podnikatelem (§ 10 ZDP).
Podle § 7 odst. 7 ZDP platí, že když poplatník neuplatní výdaje ve skutečné výši, může uplatnit paušální výdaje ve výši:
- 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů ze živnostenského podnikání řemeslného, nejvýše však lze uplatnit výdaje do částky 1 600 000 Kč,
- 60 % z příjmů ze živnostenského podnikání, nejvýše však lze uplatnit výdaje do částky 1 200 000 Kč,
- 30 % u příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku, nejvýše však lze uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč,
- 40 % z jiných příjmů ze samostatné činnosti nejvýše však lze uplatnit výdaje do částky 800 000 Kč.
Maximální výdaje, které jsou ve výše uvedených případech uvedeny absolutními částkami, odpovídají vždy příjmu ve výši 2 000 000 Kč. Jinými slovy: má-li poplatník, který hodlá uplatnit paušální výdaje, příjmy vyšší než 2 000 000 Kč, z částky, která tento limit přesahuje již žádné výdaje uplatnit nelze.
Vznik povinnosti přiznat daň
27.07.2017
S účinností od 1. 7. 2017 dochází k nové formulaci pravidla pro stanovení povinnosti přiznat daň a k jeho přesunutí do nového ustanovení § 20a zákona o DPH. Do tohoto ustanovení jsou promítnuty zásady vztahující se k této problematice, tak, jak vyplývají z ustálené judikatury SDEU1.
Obecné pravidlo pro vznik povinnosti přiznat daň při dodání zboží a poskytnutí služby, které je vymezeno v novém § 20a, a které vychází z čl. 63 a z čl. 65 směrnice o DPH2 , se prakticky věcně nemění. I po novele zákona o DPH stále platí, že povinnost přiznat daň při dodání zboží nebo poskytnutí služby vzniká ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Je-li před uskutečněním zdanitelného plnění přijata úplata, vzniká povinnost přiznat daň z přijaté částky ke dni přijetí úplaty. V ustanovení § 20a zákona o DPH je obecné pravidlo dále více upřesněno pro případy přijetí úplaty před uskutečněním zdanitelného plnění. V odst. 2 tohoto zákonného ustanovení je uvedeno, že povinnost přiznat daň z úplaty, která byla přijata před uskutečněním zdanitelného plnění, nevzniká, není-li zdanitelné plnění ke dni přijetí úplaty známo dostatečně určitě. Pokud tedy před samotným dodáním zboží či poskytnutím služby má vzniknout daňová povinnost z přijaté úplaty, je nutné, aby v okamžiku přijetí úplaty byly známy relevantní znaky zdanitelného plnění, tj. budoucího dodání zboží nebo budoucího poskytnutí služby.
Změny v související právní úpravě ve vazbě na § 20a zákona o DPH
27.07.2017
Ustanovení § 20a zákona o DPH se promítá do několika zákonných ustanovení.
2.1 Opravný daňový doklad (§ 45 zákona o DPH).
S ohledem na změny zakotvené v ustanovení § 20a zákona o DPH se z § 45 zákona o DPH pro nadbytečnost vypouští odstavce 5 a 6. V těchto odstavcích byla vymezena specifická pravidla pro opravný daňový doklad v případě opravy základu a výše daně u předplacených telekomunikačních služeb, pokud byla úplata, ze které vznikla plátci ke dni jejího přijetí povinnost přiznat daň, použita na úhradu jiného plnění. Při přijetí úplaty související s předplacenými dobíjecími kupony vzniká ve smyslu § 20a zákona o DPH povinnost přiznat daň poskytovateli/poskytovatelům plnění až ke dni čerpání zboží nebo služeb, které si konečný zákazník prostřednictvím kuponu pořídí. Z tohoto důvodu již nemůže vzniknout případná povinnost provést opravu základu daně a výše daně podle § 42 odst. 1 písm. f) zákona o DPH, a není tak třeba nadále normovat zvláštní úpravu pro opravný daňový doklad.
2.2 Povinnost přiznat plnění osvobozené od daně (§ 51 zákona o DPH)
Sjednocující formulační úpravy, které navazují na změny v § 20a zákona o DPH, se promítají také do pravidel pro stanovení vzniku povinnosti přiznat plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně. Pokud je před uskutečněním tohoto plnění přijata úplata, vzniká povinnost přiznat plnění z přijaté částky ke dni přijetí úplaty pouze v případě, je-li dané plnění osvobozené od daně ke dni přijetí úplaty známo dostatečně určitě.