Od prosince půjde vyřizovat příspěvky na bydlení plně digitálně
21.11.2023
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) oznámil, že od prosince bude možné plně digitálně vyřizovat příspěvky na bydlení. Digitalizace má zjednodušit celý proces a přiblížit sociální systém klientům. Jurečka to řekl v pořadu Partie Terezie Tománkové televize Prima CNN News.
Úřady práce vyplatily v září letošního roku přibližně 272 400 příspěvků na bydlení, což je nárůst oproti předchozímu roku, kdy bylo vyplaceno 188 300 těchto dávek. Stínový ministr práce Aleš Juchelka z hnutí ANO varoval před růstem počtu příjemců příspěvků kvůli možnému zdražování energií. Jurečka vysvětlil, že od prosince budou příspěvky na bydlení spravovány v jednotném systému dávek, podobně jako rodičovský příspěvek. Digitální vyřizování žádostí bylo dosud nemožné, ale od prosince by mělo být plně elektronické.
Příspěvek na bydlení mohou žádat domácnosti, jejichž příjem nestačí na zaplacení přiměřeného bydlení, a to do 30 % příjmu. Dávka odpovídá rozdílu mezi výdaji na bydlení a státem stanovenými normativy a 0,3násobkem příjmu. Normativní strop pro výpočet dávek byl zvýšen, což vedlo ke zvýšení podpory. V září bylo vyplaceno 272 390 příspěvků na bydlení, přičemž úřady práce poskytly 1,72 miliardy korun. Průměrná dávka činila 6304 korun.
B
(Zdroj: https://eurozpravy.cz)
Otcovská poporodní péče – novela zákona o nemocenském pojištění
16.05.2017
Navrhuje se zavést do systému nemocenského pojištění novou dávku otcovské poporodní péče (dále jen „otcovská“). Účelem této nové dávky bude především posílení vazby mezi dítětem a jeho oběma rodiči v raných týdnech života dítěte, podpora a motivace otců k zapojení se do péče o novorozené dítě a rozvoj vztahů v rámci rodiny a kompenzace ucházejícího příjmu otce z důvodu péče o novorozené dítě a matku krátce po porodu.
Nárok na otcovskou má pojištěnec, který pečuje o dítě, jehož je otcem a pojištěnec, který pečuje o dítě, které převzal do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, pokud dítě ke dni převzetí do této péče nedosáhlo 7 let věku.
Nová dávka bude poskytována z nemocenského pojištění otci dítěte po dobu jednoho týdne, nástup na otcovskou bude možný v období 6 týdnů ode dne narození dítěte a výše této dávky za kalendářní den bude činit 70 % denního vyměřovacího základu. Na dávku bude mít nárok při splnění podmínek zaměstnanec a osoba samostatně výdělečně činná (nemocensky pojištěná), pokud je otcem dítěte nebo osobou, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu. Zákona bude mít pozitivní přínos pro rovnost žen a mužů. Konkrétně zavedení otcovské vytvoří prostor pro participaci mužů na péči o malé děti a o domácnost, ale také umožní otcům rozvíjet své rodičovské kompetence při zachování jistoty zaměstnání a výdělku. Zákona dále zvýznamňuje potřebu slaďování pracovního, soukromého a rodinného života ve veřejném povědomí a přispívá k jejímu naplňování v praktickém životě.
Absurditou roku je povinnost odvádět DPH z nezaplacených faktur
10.05.2017
Soutěž o nejabsurdnější byrokratickou přítěž Absurdita roku vyhrál v roce 2017 příkaz, který trápí podnikatele už řadu let – nutnost odvádět DPH i z nezaplacených faktur. Povinnost přitom žádnou novinkou není, protože ji upravuje zákon z roku 2004 a směrnice EU z roku 2006 a podnikatelé si na ni za tu dobu zvykli.
Představitele zejména malých a středních podniků však trápí natolik, že jí letos v internetovém hlasování poslali nejvíce hlasů, a přiřkli jí tak bezkonkurenční vítězství ankety. Menší firmy, které nemají páku na vymáhání pohledávek a nemohou si dovolit vůči svým vlastním dodavatelům platit později, mohou kvůli této povinnosti přijít o svůj byznys. Podnikatelé musí daň z nezaplacených faktur platit hned, žádat zpět ji mohou jen za určitých okolností. Někteří živnostníci, kteří nezvládli zacelit narušené cash-flow, proto skončili v úpadku. Finanční správa v reakci na letošního vítěze ankety Absurdita roku 2017 vysvětluje, že daň z přidané hodnoty je všeobecnou daní ze spotřeby, přičemž mechanismus fungování systému DPH je založen na odvodu DPH z uskutečněných zdanitelných plnění dodání zboží nebo poskytnutí služeb (jejich spotřeby). "V okamžiku uskutečnění zdanitelného plnění je proto plátce povinen přiznat a následně i zaplatit daň, a to v souladu s běžnými procesními postupy, neboť není sporu o tom, že předmětné plnění bylo poskytnuto, a tím pádem i umožněna jeho spotřeba. Související hrozba úplného či částečného nezaplacení představuje riziko podnikání, jehož eliminace v zásadě nepřísluší daňovým právním předpisům," uvedla ředitelka odboru komunikace Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová.
zdroj: ihned.cz
Úrokové sazby zůstávají na rekordně nízké úrovni
04.05.2017
Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek nechala úrokové sazby beze změny na rekordně nízké úrovni. Informoval o tom mluvčí centrální banky Marek Zeman. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstala na 0,05 procenta. Sazby centrální banka snížila na minima v listopadu 2012.
Čtvrteční jednání rady bylo prvním měnovým po ukončení devizových intervencí 6. dubna. Ty centrální banka zahájila v listopadu 2013 kvůli obavě z deflace s cílem držet kurz koruny nad hranicí 27 korun za euro. V posledních dnech se koruna obchodovala kolem 26,90 koruny za euro, ve středu posílila na 26,78 koruny za euro. Zvyšování sazeb ekonomové očekávají nejdříve ve druhé polovině roku, spíše ale na přelomu letošního a příštího roku. Kroky ČNB budou podle nich záviset na vývoji kurzu koruny. Pokud měna neposílí, zvyšování sazeb může zahájit ČNB dříve, soudí analytici. Čtvrtečního měnového zasedání rady se zúčastnilo všech sedm členů. Tisková konference po jednání rady se uskuteční ve 14:15. Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům nižší úroky přinášejí levnější úvěry na investice a provoz, domácnostem například levnější půjčky na bydlení.
zdroj: ihned.cz
Přes milion Čechů ohrožuje příjmová chudoba
24.04.2017
Podíl obyvatel, kteří jsou v Česku ohroženi takzvanou příjmovou chudobou, loni dosáhl 9,7 procenta, tedy asi 1,02 milionu lidí. Zůstal tak prakticky na stejné úrovni jako v předchozích dvou letech. Vyplývá to z nově zveřejněných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).
"Příjmovou chudobou byl loni ohrožen zhruba každý desátý obyvatel České republiky," říká Michaela Brázdilová z oddělení sociálních šetření ČSÚ. Jde zejména o nezaměstnané, neúplné rodiny s dětmi a starobní důchodkyně, které žijí samy. Ohroženo je 8,5 procenta mužů a 10,8 procenta žen. Finanční hranice pro ohrožení příjmovou chudobou stále roste. U domácnosti samostatně žijícího člověka loni stoupla na 10 691 korun, což je téměř o 500 korun více než před rokem. U rodičů se dvěma dětmi do 13 let loni tato hranice dosáhla 22 450 korun. Na nejnižší hodnotu za posledních jedenáct let však loni klesla míra takzvané materiální deprivace. Zatímco v roce 2005 dosahovala 11,8 procenta a například v roce 2014 činila 6,7 procenta, loni už klesla na 4,8 procenta. Míra materiální deprivace ukazuje podíl osob, jejichž domácnosti si nemohou dovolit čtyři a více položek z těchto devíti: auto, pračka, telefon, barevná televize, dostatečně vytápěný byt, týdenní dovolená pro všechny členy domácnosti, konzumace masa každý druhý den, úhrada neočekávaného výdaje (ve výši odpovídajícího nynějším 9900 korunám) a včasné hrazení pravidelných plateb za bydlení či splácení půjček. Neočekávaný výdaj ve výši 9900 korun by si nemohla ze svých peněz (bez půjčky) dovolit zaplatit třetina obyvatel (32,1 procenta). Na týdenní dovolenou nemá peníze 28,9 procenta lidí. Míra ohrožení příjmovou chudobou, míra materiální deprivace a míra nízké pracovní intenzity (ta v Česku loni klesla z 6,8 na 6,7 procenta) tvoří dohromady ukazatel nazvaný souhrnný evropský indikátor sociálního vyloučení. Česká hodnota souhrnného indikátoru sociálního vyloučení loni klesla o sedm desetin procentního bodu na 13,3 procenta a zůstává mezi nejnižšími v Evropě. Podle zatím posledních dat za rok 2015 na tom byl lépe jen Island. Průměr EU dosahoval 23,7 procenta. Porovnání s ostatními státy za rok 2016 ještě není k dispozici. Statistici také zjistili, že více než šestina lidí (17,8 procenta) má problém s výdaji za zdravotní péči - tedy léky, ošetření a další služby zaplatí jen s obtížemi. Více než desetina (11,3 procenta) pak má potíže zaplatit školní družinu.
zdroj: ihned.cz