Odbory žádají růst minimální mzdy od července o 1000 korun, dále pak i od ledna
28.04.2023
Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) požaduje po vládě zvýšení minimální mzdy od července o 1000 korun na 18 300 korun. Přidání o dalších 1200 korun pak žádá od ledna 2024. Usilovat chce i o dorovnání šesti z osmi stupňů zaručených výdělků, které se letos na začátku roku neupravily, uvedl v pátek na tiskové konferenci předák ČMKOS Josef Středula.
Minimální mzda se v Česku zvedala naposledy od ledna o 1100 korun na 17 300 korun. Ministr práce Marian Jurečka novinářům řekl, že je připraven vládě případně předložit společný návrh odborů a zaměstnavatelů pro letošní navýšení a od příštího roku roku by se minimální mzda měla valorizovat už automaticky podle průměrné mzdy. Zaměstnavatelé jsou proti letošnímu navyšování, žádají zavedení automatické valorizace.
"Čistá minimální mzda je 15 372 korun. Je tak pod hranicí příjmové chudoby. Člověk, který ji pobírá, je tak z definice chudý. Navýšení minimální mzdy je skutečně žalostné, zoufalé a proti prosperitě," uvedl Středula. Poukázal na vysokou inflaci a propad reálných výdělků. Podle předáka by díky přidání lidé víc utráceli, a tak podpořili firmy a ekonomiku...
J
(Zdroj: aktualne.cz)
Otcové dostanou po porodu týden placeného volna, schválili senátoři
19.04.2017
Čerství tatínkové získají novou možnost, jak pomoci matce svého dítěte během šestinedělí. Senátoři ve středu schválili návrh ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD) na zavedení nové dávky ze systému nemocenského pojištění - otcovské poporodní péče. Návrh nyní dostane k podpisu prezident. Novinka pak začne fungovat nejspíše od ledna či února roku 2018, tedy devět měsíců poté, co vyjde ve Sbírce zákonů. Nárok na dávku získají i otcové dětí, které se narodí v období šesti týdnů před začátkem účinnosti.
"Otcovská" má trvat sedm dnů a muži si ji budou moci vybrat v prvních šesti týdnech po porodu. Stát jim během tohoto týdne vyplatí dávku, která se počítá stejně jako peněžitá pomoc v mateřství, tedy takzvaná mateřská. Nárok na ni budou mít zaměstnanci a také podnikatelé, kteří si platí dobrovolné nemocenské pojištění. Nová dávka podle ministerských výpočtů nahradí ušlou čistou mzdu hlavně lidem, kteří si vydělají přibližně od 15 do 25 tisíc korun hrubého měsíčně. "Při příjmu vyšším, než je průměrná mzda, by podíl otcovské k čistému příjmu postupně klesal," uvádí ministerstvo v návrhu. Dávka bude v praxi nižší než čistá mzda i pro lidi, kteří si vydělají zhruba 10 tisíc korun, což je podle úřadu způsobeno konstrukcí daně z příjmu. Při průměrné mzdě 26 tisíc korun bude "otcovská" za jeden týden volna činit zhruba 4200 korun, při hrubé mzdě 15 tisíc korun by mírně přesáhla 2400 korun a naopak při nadprůměrném výdělku 40 tisíc hrubého by otec dostal od státu kolem 5600 korun. Obecně bude tato dávka dosahovat - stejně jako u peněžité pomoci v mateřství - 70 procent takzvaného denního vyměřovacího základu (v zásadě hrubé mzdy, která je u vyšších hodnot omezena redukcí a stropem).
zdroj: ihned.cz
Novela zákona o důchodovém pojištění – úprava nároku na sirotčí důchod
19.04.2017
Senátoři ve středu schválili návrh novely zákona o důchodovém pojištění.
Návrh nyní dostane k podpisu prezident. Novela má nabýt účinnosti až devátým měsícem po zveřejnění ve Sbírce zákonů, což bude na počátku roku 2018. Novela upravuje vznik nároku na sirotčí důchod. V případě sirotčích důchodů, totiž ukazují praktické zkušenosti, že i přes dosud provedená zmírnění podmínky potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod pro účely vzniku nároku na sirotčí důchod se stále vyskytují případy, kdy nárok na sirotčí důchod nevznikne. Z toho důvodu se zavádí další alternativní možnost vzniku nároku na sirotčí důchod v případech, kdy by podle současné právní úpravy nárok na tento důchod nevznikl z důvodu, že zemřelý/zemřelá nesplňuje podmínku potřebné doby pojištění pro vznik nároku na „vlastní“ invalidní důchod (úmrtí se fiktivně považuje za den vzniku invalidity).
Novela zákona o nemocenském pojištění – změna u členů jednotek záchranných sborů
19.04.2017
Senátoři ve středu schválili návrh novely zákona o nemocenském pojištění.
Návrh nyní dostane k podpisu prezident. Novela má nabýt účinnosti až devátým měsícem po zveřejnění ve Sbírce zákonů, což bude na počátku roku 2018. Novelizace zákona o nemocenském pojištění přichází tentokrát se třemi změnami. První změna se týká členů jednotek záchranných sborů. Členům jednotek sboru dobrovolných hasičů obce, kteří byli uznáni dočasně práce neschopnými z důvodu nemoci nebo úrazu, protože se podíleli na provádění záchranných nebo likvidačních prací při požáru, ekologické nebo průmyslové havárii, povodni nebo při jiných mimořádných událostech, anebo jim byla nařízena karanténa, se totiž poskytuje za předpokladu jejich účasti na nemocenském pojištění stejně jako jiným pojištěncům nemocenské od patnáctého kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény ve výši 60 % denního vyměřovacího základu, přestože vykonávají tuto činnost v obecném zájmu k ochraně života a zdraví občanů, jejich majetku a majetku právnických osob. Právní úprava se zřetelem na významné pozitivní dopady jejich činnosti umožní poskytování nemocenského odchylně od obecné úpravy ve výši 100 % denního vyměřovacího základu. Členům jednotky sboru dobrovolných hasičů obce, kteří byli uznáni dočasně práce neschopnými, nebo jim byla nařízena karanténa z důvodu, že se prokazatelně podíleli na provádění záchranných nebo likvidačních prací při požáru, ekologické nebo průmyslové havárii, při povodni, vichřici nebo vyšším stupni větrné pohromy nebo při jiných mimořádných událostech. Podmínkou rovněž je, že jednotka sboru dobrovolných hasičů obce byla povolána k zásahu operačním střediskem hasičského záchranného sboru. Další podmínkou k přiznání nemocenského ve zvýšené výměře je, aby hasičský záchranný sbor kraje, jehož operačním střediskem byla jednotka k zásahu povolána, vyhotovil potvrzení o tom, že žadatel o nemocenské je členem jednotky sboru dobrovolných hasičů obce, zúčastnil se zásahu a že k jeho dočasné pracovní neschopnosti nebo k nařízení karantény došlo v souvislosti se zásahem, k němuž byla tato jednotka povolána.
Na korunové dluhopisy může daňová správa jenom do července
11.04.2017
Nezačne-li finanční správa v kauze korunových dluhopisů, která se dotýká i ministra financí Andreje Babiše (ANO), urychleně jednat, od července už nebude co řešit. Za necelé tři měsíce vyprší tříletá lhůta, po kterou lze dodatečně stanovit daň za rok 2013, kdy nákupy privátních dluhopisů většinově proběhly. A hlavně pak už nebude možné prověřit původ peněz použitých na jejich nákup. Uplynutí lhůty může daňová správa zabránit, zahájí-li u dotyčných osob daňovou kontrolu.
Korunové dluhopisy sice dani nepodléhají, ale vyšlo najevo, že podnikatelé je využívali, aby ze svých firem získali nezdaněné peníze. Babiš nakoupil dluhopisy Agrofertu za skoro 1,5 miliardy korun. "Základní promlčecí lhůta pro hlavní vlnu korunových dluhopisů nakoupených v roce 2013 končí 1. července. Když finanční správa do té doby nezahájí kontrolu, pak už toho moc nenadělá," říká bývalý šéf finanční správy Jiří Žežulka, který je nyní daňovým expertem společnosti Apogeo. Tento fakt potvrdili HN i další oslovení právníci. Možnost stanovit daň z příjmů za rok 2013 do července se týká lidí, pro které zpracovává přiznání daňový poradce nebo kteří podléhají auditu. Pokud u nich začne kontrola, prodlouží se lhůta o další tři roky. "Podezření na daňové úniky u korunových dluhopisů standardně prověřujeme," tvrdí mluvčí finanční správy Petra Petlachová. Plošné kontroly, které požadují poslanci, ale odmítá. Šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček si stěžuje, že daňová správa je kvůli korunovým dluhopisům pod tlakem. Protestuje proti tomu, aby správu v této věci úkolovali poslanci. Sněmovní rozpočtový výbor Janečka 8. března požádal, aby jeho úřad neprodleně připravil metodiku k prověření dluhopisů, zda nemohlo dojít k obcházení zákonů v oblasti daní. Finanční úřady pak mají dle této metodiky zkontrolovat emise soukromých dluhopisů z roku 2012, usnesl se rozpočtový výbor. Dluhopisy tehdy vydala víc než pětistovka firem včetně bank
zdroj: ihned.cz