Platy ve veřejné sféře od ledna vzrostou
19.11.2024
Ministerstvo práce poslalo návrh dál. Platy státních zaměstnanců a zaměstnanců ve veřejné sféře od ledna paušálně vzrostou o 1400 korun. Informovalo o tom ministerstvo práce a sociálních věcí, které dnes poslalo příslušný návrh do připomínkového řízení. Jednotlivé platové tarify budou valorizovány v rozmezí od 1,8 % do 11,5 %. Výjimku tvoří pedagogové v regionálním školství a akademičtí pracovníci státních vysokých škol, jimž se platové tarify navýší o 7 procent, tedy v rozmezí od 1 090 Kč do 4 040 Kč. Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) je navýšení důležitým krokem pro rodiny zaměstnanců státu i pro posílení veřejného sektoru na trhu práce.
"Výrazně si polepší hlavně nejhůře odměňovaní pracovníci, jako jsou školní kuchařky, školníci, nepedagogičtí pracovníci nebo třeba soudní zapisovatelky. O různých návrzích jsme v posledních měsících intenzivně jednali mimo jiné se sociálními partnery a nyní přicházíme s konkrétní předlohou, která znamená více peněz pro všechny zaměstnance ve veřejné sféře již od ledna," uvedl Jurečka.
Náklady na tuto valorizaci vyčíslil ministr na 16,6 miliardy korun. Ministerstvo připomnělo, že ačkoliv tarify se naposledy valorizovaly předloni, vláda učinila jiné kroky ke zlepšení ekonomické situace zaměstnanců. Zvýšila například minimální mzdu.
Platové tarify pedagogických pracovníků v regionálním školství a akademických pracovníků státních vysokých škol se podle návrhu navýší o 7 %, tedy o 1090 až 4040 korun. "Zavázali jsme se, že budeme klást důraz na udržení 20 % podílu nadtarifních složek platu a jejich efektivního využívání. Za rok 2023 tento podíl dosáhl u pedagogických pracovníků 21 %. Příští rok by to mohlo být ještě více díky zvýšení objemu prostředků na platy učitelů, které letos nebylo promítnuto do platových tarifů," konstatoval ministr.
Zaměstnanci ve veřejné sféře a státní službě navíc budou od ledna chráněni před nízkými výdělky tzv. zaručeným platem. Další změnou je zrušení limitu šest let při zápočtu tzv. náhradní doby spočívající v péči o dítě. K tomu typicky dochází během mateřské a rodičovské dovolené při posuzování započitatelné praxe zaměstnance, a tedy i určení jeho platu. To přispěje k omezení negativního vlivu péče o dítě na odměňování zaměstnanců, kdy dojde především ke snížení rozdílu odměňování žen a mužů v důsledku péče o dítě. Návrh počítá také se sloučením stupnic platových tarifů, podle nichž jsou určovány platové tarify pracovníkům v sociálních službách, sociálním pracovníkům, manželským nebo rodinným poradcům a tzv. nelékařským zdravotnickým pracovníkům. Cílem je znovu sjednotit stanovování platových tarifů těchto zaměstnanců do jedné stupnice na základě principu rovného odměňování za stejnou práci a práci stejné hodnoty.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Daňové přiznání first minute
25.02.2019
Daňové přiznání se podává nejpozději do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Tradičně se tak na konci března tvoří fronty na finančních úřadech po celé zemi. Proč si neušetřit čas a nervy a nepodat daňové přiznání už teď? Ještě než začnete, projděte si daňové novinky, které vám letos peníze přidají i uberou.
Ze statistik Generálního finančního ředitelství vychází, že poplatníci obvykle odevzdávají přiznání na poslední chvíli. "Například loni jsme za necelé dva první měsíce obdrželi pouze 235 276 přiznání od právnických i fyzických osob a jen v týdnu od 19. do 25. března jsme již obdrželi 375 631 podání. A poslední den jsme obdrželi téměř 160 tisíc podání," říká Lukáš Heřtus z Generálního finančního ředitelství. Od včasného podání daňového přiznání zřejmě odrazuje lidi fakt, že případné přeplatky dostanou "rychlíci" stejně jako opozdilci. Tedy až po uplynutí lhůty pro podání přiznání. Letos je posledním možným dnem k podání přiznání 1. duben. To je také den, kdy musí být zaplacena daň z příjmu. Jinak to mají poplatníci s prodlouženou lhůtou o tři měsíce například na základě plné moci daňového poradce. Ti odevzdávají daňová přiznání až v červenci. Jestliže máte datovou schránku, musíte poslat daňové přiznání elektronicky, tedy prostřednictvím této schránky.
Firmy čeká přísnější boj s daňovými podvody
20.02.2019
irmy v Česku musí zveřejňovat informace o svých skutečných majitelích. Tuto povinnost mají od ledna. Přestože o ní věděly rok předem, vlastnickou strukturu odkryla v rejstříku firem jen čtvrtina z nich. I proto ministerstvo spravedlnosti připravuje nový zákon, který pravidla zpřísní. Ty společnosti, které povinnost nesplní, budou riskovat pokutu v řádu stovek tisíc korun i další tresty. Rejstřík bude také veřejný. To vše se chystá na základě nových pravidel Evropské unie.
Pokuta by měla motivovat k odtajnění vlastníků především menší firmy, ty větší by mohla od ignorování pravidel odradit jiná hrozba. "Uvažujeme o následcích typu, když někdo nezapíše skutečného majitele, může to mít vliv na platnost nějaké smlouvy," říká Adam Hexner z ministerstva spravedlnosti, který se na přípravě zákona podílí. Stejná pravidla zavádějí všechny členské země. Brusel tak hodlá bojovat proti praní špinavých peněz i daňovým podvodům a únikům. Nový zákon by měl na vládu zamířit během jara, platit by měl v roce 2020.
Reakce Ministerstva práce a sociálních věcí ČR na závěry kontroly NKÚ
20.02.2019
Nejvyšší kontrolní úřad zveřejnil kontrolní záměr týkající se rozdělování financí na sociální služby a plnění cílů, které si MPSV v sociálních službách stanovilo. Kontrola se zaměřila na roky 2015 až 2017. Z prověrky vyplývá, že v souvislosti s největším dotačním programem ministerstva práce a sociálních věcí nebylo zjištěno porušení zákona, korupční či jiná zásadní provinění. Zajištění kvalitních sociálních služeb je pro MPSV zásadní. Resort proto činí veškeré možné kroky, aby se úroveň sociálních služeb postupně zvyšovala. S tím souvisí novela o sociálních službách, kterou se MPSV zavázalo předložit do konce roku.
NKÚ ministerstvu vytýká nesplnění 14 ze 17 vybraných opatření Národní strategie sociálních služeb 2016 až 2025. Je nutné uvést, že většina cílů je vázána právě na předložení novely zákona o sociálních službách, věcného záměru o sociálních pracovnících a dalších legislativních úpravách, které nebyly vládou nebo Parlamentem ČR v předchozím volebním období schváleny.
Jako jeden z důvodů, proč nebyla novela zákona o sociálních službách schválena, uvádí NKÚ, že měla sladit právní úpravu s dosavadní praxí, vymezit určité standardy kvality služeb, stabilizovat financování sociálních služeb. Norma ale neměla vymezovat standardy kvality sociálních služeb, ty jsou již nyní zahrnuty v zákoně a v prováděcím právním předpisu existují. V novele předkládané v minulosti šlo pouze o úpravu standardů, které se měly více zaměřit na lidská práva a potřeby klientu sociálních služeb a snížit administrativní náročnost.
Zmiňované rozdíly průměrných dotací poskytnutých na jedno lůžko v pobytových službách mezi jednotlivými kraji jsou normální skutečností, která odráží jak rozdíly v nákladovosti, tak i vícezdrojovou povahu financování sociálních služeb. Je například zřejmé,že příspěvková organizace města, která má financování zajištěné z 90 % z obecního rozpočtu, bude k dokrytí svých nákladů potřebovat z dotace MPSV mnohem menší část peněz na lůžko, než například nezisková organizace, která za sebou silného zřizovatele nemá.
Co se týká informace NKÚ, že MPSV nezavázal kraje k tomu, aby vracely nevyužité dotace. Je tento krok v souladu s platnou legislativou. Navíc se jedná o prostředky, které byly kraji navráceny od poskytovatelů až po skončení dotačního roku. Všechny prostředky, které byly krajům navráceny v průběhu dotačního roku a které kraje nedokázaly rozdělit, byly MPSV vráceny. Je třeba zmínit, že oněch 90 mil. Kč je v konečném důsledku pouze 0,32 % z celkových 28 mld. Kč, které byly krajům poskytnuty v letech 2015 - 2017.
Nedostatek sociálních pracovníků je reflexí celkového stavu českého trhu práce. V tomto ohledu MPSV realizuje několik kroků, např. od ledna 2018 se zvýšily platové třídy, za poslední tři roky se zvýšily platy sociálních pracovníků cca o 35 %. Díky tomu se počet sociálních pracovníků stabilizoval a nyní nedochází k úbytku.
(Zdroj: Tiskové oddělení MPSV)
Úřady loni vymohly dvě pětiny z nedoplatků daní
18.02.2019
Finanční úřady loni získaly 12,9 miliardy korun z 30,9 miliardy korun vymáhaných daňových nedoplatků. Úspěšnost vymáhání nedoplatků tak ve srovnání s předchozím rokem stoupla a činila 41,7 procenta. Vyplývá to z údajů, které poskytlo Generální finanční ředitelství.
Množství případů vymáhání daňových nedoplatků loni meziročně kleslo o osm procent na 2,34 milionu a objem vymáhaných peněz o 17 procent na uvedených 30,9 miliardy korun. Z nich úřady získaly 12,9 miliardy korun, což je zhruba o 700 milionů méně než předloni. Podíl na celkové sumě vymáhaných nedoplatků, ale stoupl z předloňských 36,4 procenta. Celkový objem daňových nedoplatků včetně těch, které vznikly před rokem 1993, činil ke konci loňského roku 41,6 miliardy korun. Meziročně jejich objem klesl o 8,7 miliardy korun.