Platy ve veřejné sféře od ledna vzrostou
19.11.2024
Ministerstvo práce poslalo návrh dál. Platy státních zaměstnanců a zaměstnanců ve veřejné sféře od ledna paušálně vzrostou o 1400 korun. Informovalo o tom ministerstvo práce a sociálních věcí, které dnes poslalo příslušný návrh do připomínkového řízení. Jednotlivé platové tarify budou valorizovány v rozmezí od 1,8 % do 11,5 %. Výjimku tvoří pedagogové v regionálním školství a akademičtí pracovníci státních vysokých škol, jimž se platové tarify navýší o 7 procent, tedy v rozmezí od 1 090 Kč do 4 040 Kč. Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) je navýšení důležitým krokem pro rodiny zaměstnanců státu i pro posílení veřejného sektoru na trhu práce.
"Výrazně si polepší hlavně nejhůře odměňovaní pracovníci, jako jsou školní kuchařky, školníci, nepedagogičtí pracovníci nebo třeba soudní zapisovatelky. O různých návrzích jsme v posledních měsících intenzivně jednali mimo jiné se sociálními partnery a nyní přicházíme s konkrétní předlohou, která znamená více peněz pro všechny zaměstnance ve veřejné sféře již od ledna," uvedl Jurečka.
Náklady na tuto valorizaci vyčíslil ministr na 16,6 miliardy korun. Ministerstvo připomnělo, že ačkoliv tarify se naposledy valorizovaly předloni, vláda učinila jiné kroky ke zlepšení ekonomické situace zaměstnanců. Zvýšila například minimální mzdu.
Platové tarify pedagogických pracovníků v regionálním školství a akademických pracovníků státních vysokých škol se podle návrhu navýší o 7 %, tedy o 1090 až 4040 korun. "Zavázali jsme se, že budeme klást důraz na udržení 20 % podílu nadtarifních složek platu a jejich efektivního využívání. Za rok 2023 tento podíl dosáhl u pedagogických pracovníků 21 %. Příští rok by to mohlo být ještě více díky zvýšení objemu prostředků na platy učitelů, které letos nebylo promítnuto do platových tarifů," konstatoval ministr.
Zaměstnanci ve veřejné sféře a státní službě navíc budou od ledna chráněni před nízkými výdělky tzv. zaručeným platem. Další změnou je zrušení limitu šest let při zápočtu tzv. náhradní doby spočívající v péči o dítě. K tomu typicky dochází během mateřské a rodičovské dovolené při posuzování započitatelné praxe zaměstnance, a tedy i určení jeho platu. To přispěje k omezení negativního vlivu péče o dítě na odměňování zaměstnanců, kdy dojde především ke snížení rozdílu odměňování žen a mužů v důsledku péče o dítě. Návrh počítá také se sloučením stupnic platových tarifů, podle nichž jsou určovány platové tarify pracovníkům v sociálních službách, sociálním pracovníkům, manželským nebo rodinným poradcům a tzv. nelékařským zdravotnickým pracovníkům. Cílem je znovu sjednotit stanovování platových tarifů těchto zaměstnanců do jedné stupnice na základě principu rovného odměňování za stejnou práci a práci stejné hodnoty.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Poprvé za osm let se na důchody vybralo více, než se vyplatilo
28.02.2018
Důchodový systém v Česku se loni poprvé po osmi letech dostal ze schodku. Na penze se vybralo o 0,9 miliardy víc, než se na ně vyplatilo. Penzijní soustava byla v deficitu od roku 2009. V letech 2012 a 2013 se blížil 50 miliardám korun. Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Do penzijního systému loni na odvodech přiteklo rekordních 405,3 miliardy korun. Důvodem je vysoká zaměstnanost a růst výdělků.
Důchodový účet byl v plusu naposledy v roce 2008. Příjmy z důchodových odvodů byly tehdy o šest miliard vyšší než suma, která se vyplatila na penzích. Na důchody se loni vybralo 405,3 miliardy. O rok dřív to bylo 372,9 miliardy. V roce 2015 pak příjmy činily 352 miliard. V minulém roce se na důchody vyplatilo poprvé přes 400 miliard korun, bylo to celkem 404,4 miliardy. Z toho 333,8 miliardy dostali starobní důchodci a důchodkyně. Na invalidní důchody se využilo 43,6 miliardy, na pozůstalostní pak 27 miliard. V době krize se systém propadl do dluhů. Po šestimiliardovém přebytku v roce 2008 spadl do minusu 30,5 miliardy v roce 2009. V letech 2012 a 2013 se deficit blížil 50 miliardám, pak začal se zlepšováním kondice české ekonomiky každoročně klesat. Předloni se snížil na 16,3 miliardy.
Lidl zvyšuje nástupní mzdy prodavačkám a pokladním
22.02.2018
Diskonty Lidl v České republice zvýší od března nástupní mzdu pokladních a prodavaček o pětinu na 28 000 korun, v Praze a okolí stoupne pak na více než 29 000 korun. Stejným tempem se zvýší i platy současných zaměstnanců. Do tří let chce firma přijmout 2000 lidí, neboť každoročně otevírá několik nových prodejen. Lidl to ve středu uvedl v tiskové zprávě. Od března zvýší mzdy i Penny Market.
Průměrná mzda v Česku v loňském třetím čtvrtletí meziročně stoupla o 6,8 procenta na 29 050 korun. Od loňska se tempo růstu platů v tuzemských obchodech výrazně zrychlilo, mzdy navýšila většina velkých obchodních řetězců, některé dokonce i vícekrát. Nutí je k tomu nedostatek provozních pracovníků či snaha udržet si ty stávající. "Chceme být nejatraktivnějším zaměstnavatelem v oboru, to znamená volbou číslo jedna pro ty nejlepší. Výborné ocenění velmi náročné práce přitom považujeme za základ, proto jsme se rozhodli pro další krok," uvedl generální ředitel společnosti Lidl ČR Pavel Stratil. Firma uvádí, že po dvou letech nástupní mzda stoupne v celé České republice na v průměru 30 286 korun, respektive v Praze a okolí na 31 429 korun. Za poslední dva roky Lidl přijal 2500 nových zaměstnanců. "Již dnes zaměstnáváme více než 10 000 zaměstnanců a v následujících třech letech počítáme s tím, že nabídneme práci dalším přibližně dvěma tisícům lidí," dodal Stratil. Firma začala loni nabízet kratší pracovní úvazky 30 nebo 35 hodin týdně, ty nyní využívá většina zaměstnanců prodejen. Nyní nově nabízí i úvazky 25 hodin týdně. Kratší úvazky se podle ředitele setkaly s velkým ohlasem.
Čechů v exekuci je už téměř 900 tisíc, v dluzích se topí i tisíce dětí
14.02.2018
Ekonomice se daří nejlépe v historii. V Trmicích na Ústecku to ale statistikům uvěří jen málokdo. V třítisícovém městě je v exekuci už přes 40 procent dospělých. Nemají peníze a do budoucnosti hledí s obavami. Stejně jako další statisíce lidí po celé zemi. Nová data navíc ukazují, že se situace stále zhoršuje. Mezi oběťmi dluhů přibývá seniorů a ušetřeny nejsou ani tisíce dětí.
Nová data projektu Mapaexekucí.cz ukazují, že v minulém roce mělo alespoň jednu exekuci už 862 507 lidí, to je meziroční nárůst o 3,4 procenta. Problémem je ale především růst počtu lidí, kteří mají více exekucí. Téměř půl milionu osob má více než tři exekuce, 151 tisíc z nich pak čelí dokonce více než 10 exekucím. Data navíc poprvé ukazují i věkovou strukturu dlužníků. Největší je skupina mezi 40 a 49 lety, v ní je téměř 230 tisíc lidí. Dluhy se dle dat nevyhýbají ani dětem, exekuci jich čelí téměř šest tisíc. Takové dluhy vznikly například ve chvíli, kdy jelo dítě bez lístku, chytil jej revizor a rodič pokutu neuhradil. Z několika set korun se pak časem mohou stát desítky tisíc. Další ohroženou skupinou jsou senioři a také matky s dětmi. Na růst počtu důchodců v exekuci upozorňovala už loni Česká správa sociálního zabezpečení. Podle projektu Mapyexekucí.cz je v exekuci téměř 61 tisíc lidí starších 65 let. Data sociální správy ukazují, že lidí, kteří pobírají důchod a zároveň jsou v exekuci, je už 88 tisíc. Správa ale mezi důchody počítá i ty sirotčí nebo invalidní. Na Ústecku tak například čelí exekuci každý desátý invalidní důchodce. Správa také uvádí, že prudce narůstá počet srážek z nemocenské či z peněžité pomoci v mateřství.
Proč dodaňovat dluhy
07.02.2018
Jako by nestačilo, že podnikatelé vedou¬cí podvojné účetnictví musejí platit daň z příjmů z pohledávek, aniž je inkasovali, tak musejí v určitých případech platit daň z příjmů také z dluhů, které neuhradili. Vypadá to na první pohled jako pou¬há negativní motivace – „Zaplať nebo zdaň!“ – která v daních nemá místo, protože podle uznávané daňové teorie by daně měly zůstávat vždy v pozadí ekonomických rozhodování, neměly by je ovlivňovat a působit tzv. distorze (narušení) volného trhu.
Při druhém, podrobnějším pohledu na věc ovšem dojdeme k závěru, že narušení volného trhu by naopak způsobilo nezdaňování neuhrazených dluhů (závazků).
Pro dlužníka vedoucího podvojné účetnictví totiž i neuhrazený dluh představuje daňový náklad (výjimky zatím nechme stranou). Nesolidní (neplatící) dlužník vydělá např. při koupi zboží hned třikrát
– od prodávajícího (věřitele) získal „bezúplatně“ zboží, které může okamžitě dále se ziskem prodat,
– zůstaly mu k dispozici peníze ušetřené za tuto „koupi“ (rychlého soudního vymáhání se s.r.o. bát nemusí) a
– přestože dluh nezaplatil, sníží mu vzniklý náklad účetní i daňový základ, a tak ještě ušetří na dani z příjmů.
Na druhé straně stojí nešťastný věřitel, pro něhož – vede-li rovněž podvojné účetnictví – představuje i neuhrazená pohledávka okamžitý zdanitelný výnos, takže u něj zaznamenáme zrcadlové tři nevýhody
– nemá prodané,
– nemá ani peníze z prodeje (kupní cenu), takže pořizovací cenu (výrobní náklady) zboží kryje ze svého a
– přestože pohledávku nemá zinkasovanou, zvyšuje mu vzniklý výnos základ daně, a musí jí celou zdanit.