Platy ve veřejné sféře od ledna vzrostou
19.11.2024
Ministerstvo práce poslalo návrh dál. Platy státních zaměstnanců a zaměstnanců ve veřejné sféře od ledna paušálně vzrostou o 1400 korun. Informovalo o tom ministerstvo práce a sociálních věcí, které dnes poslalo příslušný návrh do připomínkového řízení. Jednotlivé platové tarify budou valorizovány v rozmezí od 1,8 % do 11,5 %. Výjimku tvoří pedagogové v regionálním školství a akademičtí pracovníci státních vysokých škol, jimž se platové tarify navýší o 7 procent, tedy v rozmezí od 1 090 Kč do 4 040 Kč. Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) je navýšení důležitým krokem pro rodiny zaměstnanců státu i pro posílení veřejného sektoru na trhu práce.
"Výrazně si polepší hlavně nejhůře odměňovaní pracovníci, jako jsou školní kuchařky, školníci, nepedagogičtí pracovníci nebo třeba soudní zapisovatelky. O různých návrzích jsme v posledních měsících intenzivně jednali mimo jiné se sociálními partnery a nyní přicházíme s konkrétní předlohou, která znamená více peněz pro všechny zaměstnance ve veřejné sféře již od ledna," uvedl Jurečka.
Náklady na tuto valorizaci vyčíslil ministr na 16,6 miliardy korun. Ministerstvo připomnělo, že ačkoliv tarify se naposledy valorizovaly předloni, vláda učinila jiné kroky ke zlepšení ekonomické situace zaměstnanců. Zvýšila například minimální mzdu.
Platové tarify pedagogických pracovníků v regionálním školství a akademických pracovníků státních vysokých škol se podle návrhu navýší o 7 %, tedy o 1090 až 4040 korun. "Zavázali jsme se, že budeme klást důraz na udržení 20 % podílu nadtarifních složek platu a jejich efektivního využívání. Za rok 2023 tento podíl dosáhl u pedagogických pracovníků 21 %. Příští rok by to mohlo být ještě více díky zvýšení objemu prostředků na platy učitelů, které letos nebylo promítnuto do platových tarifů," konstatoval ministr.
Zaměstnanci ve veřejné sféře a státní službě navíc budou od ledna chráněni před nízkými výdělky tzv. zaručeným platem. Další změnou je zrušení limitu šest let při zápočtu tzv. náhradní doby spočívající v péči o dítě. K tomu typicky dochází během mateřské a rodičovské dovolené při posuzování započitatelné praxe zaměstnance, a tedy i určení jeho platu. To přispěje k omezení negativního vlivu péče o dítě na odměňování zaměstnanců, kdy dojde především ke snížení rozdílu odměňování žen a mužů v důsledku péče o dítě. Návrh počítá také se sloučením stupnic platových tarifů, podle nichž jsou určovány platové tarify pracovníkům v sociálních službách, sociálním pracovníkům, manželským nebo rodinným poradcům a tzv. nelékařským zdravotnickým pracovníkům. Cílem je znovu sjednotit stanovování platových tarifů těchto zaměstnanců do jedné stupnice na základě principu rovného odměňování za stejnou práci a práci stejné hodnoty.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Ministerstvo předloží návrh v září, bez penzí pro náročné profese
16.08.2023
Ministerstvo práce plánuje předložit návrh zákona s reformními změnami v oblasti penzí v září. Úprava dřívějších důchodů pro náročné profese se ale zatím do novely nedostane. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) to dnes podle Českého rozhlasu oznámil novinářům. Celkový reformní návrh by měl být předložen kabinetu do konce roku a jednotlivá opatření by měla začít platit od roku 2025.
Vláda představila svůj plán důchodové reformy 11. května. Tato větší novela má upravit důchodový věk, výpočet nových penzí, garantovaný důchod a i dřívější penze pro náročné profese. Novela, která zpomaluje tempo valorizace penzí a zpřísňuje pravidla předčasných důchodů, bude nyní projednávána Senátem. Opozice k těmto změnám zaujímá negativní stanovisko.
"Dodržujeme termíny. Děláme všechny kroky, aby návrh byl v září poslán do meziresortního připomínkového řízení a vláda ho mohla projednat do konce roku," řekl Jurečka. Ohledně úpravy dřívějších penzí pro náročné profese však dodal, že na jejím nastavení se stále pracuje a nedá se stihnout do září.
"Správné nastavení náročných profesí není jednoduché. To vyžaduje minimálně čtyři měsíce. Je pravděpodobné, že se tento návrh bude upravovat a legislativně doplňovat při jednání vlády nebo ve druhém čtení ve Sněmovně. Nemáme dostatek času na to, abychom tuto část měli připravenou pro zářijový návrh. Nechceme však brzdit celý proces a čekat na přesnou definici náročných profesí. To by zpozdilo celý postup," vysvětlil.
Plány vlády zahrnují nastavení penzijního věku podle očekávané doby dožití pro osoby starší 50 let. Nové důchody by měly být mírně nižší než současné, a lidé by si měli na své penze naspořit. Garantovaná penze by měla být 20 % průměrné mzdy místo současných 10 %. Páry by mohly mít společný výpočet pro výši penze.
Za mateřství, péči o blízké a další zohlední fiktivní odvody z průměrné mzdy. Většina opatření by měla být zavedena od roku 2025. Upravená pravidla valorizace penzí a předčasných důchodů by měla začít platit od příštího roku a změny u živnostníků a dohodářů pravděpodobně od pololetí 2024. Ministr Jurečka také uvedl, že se může ještě "doladit" návrh spoření na stáří, kdy by peníze byly vypláceny postupně v pravidelných splátkách.
B
Průměrná sazba hypoték na počátku srpna klesla na 6,19 procenta
14.08.2023
Průměrná sazba hypoték na počátku srpna klesla na 6,19 procenta z červencových 6,24 procenta, snížila se tak třetí měsíc za sebou. Vyplývá to z údajů Swiss Life Hypoindexu, který se zpracovává na základě údajů k pátému pracovnímu dni každého měsíce. Metodika odráží aktuální průměrnou nabídkovou sazbu hypotečního úvěru pro 80 procent hodnoty nemovitosti.
"Nabídkové hypoteční sazby bank klesají již třetí měsíc po sobě. Pokles proti minulému měsíci byl však opět jen v řádu setin, a od května tak činil pokles jen 0,13 procentního bodu. Jde tak stále spíše o kosmetické úpravy než o nějakou dramatickou změnu trendu směrem k nižším sazbám," uvedl hypoteční analytik Swiss Life Select Jiří Sýkora. Pokles sazeb od letošního května tak představuje u splátky hypotéky 3,5 milionu korun se splatností 20 let rozdíl 276 korun.
Měsíční splátka hypotečního úvěru na 3,5 milionu korun sjednaného do 80 procent odhadní ceny nemovitosti při splatnosti 25 let a průměrné nabídkové sazbě 6,19 procenta klesla o 118 korun na 22.950 korun.
"Splátka hypotečního úvěru klesá stejně jako průměrná nabídková sazba třetí měsíc v řadě. Pod hranici 23.000 korun se průměrná měsíční splátka hypotéky dostala naposledy v říjnu loňského roku, kdy při průměrné nabídkové sazbě hypoték 6,2 procenta činila 22.991 korun," dodal Sýkora.
Nejvýrazněji zlevnily v uplynulém měsíci hypotéky fixované na tři roky, a to o osm bodů. U hypoték do 80 procent zástavní hodnoty nemovitosti klesla průměrná sazba na 6,2 procenta a u hypoték pro mladé do 36 let (se zástavní hodnotou nemovitosti nad 80 procent) na 6,48 procenta.
O sedm bodů se snížila průměrná sazba hypoték fixovaných na pět let. U hypoték se zástavní hodnotou nemovitosti do 80 procent klesla na 5,92 procenta a u hypoték pro mladé na 6,2 procenta. Pět bodů odepsaly hypotéky s desetiletou fixací, a to na 6,03 procenta u hypoték se zástavní hodnotou nemovitosti do 80 procent. Sazby hypoték fixovaných na jeden rok klesly pouze o jeden bod, a to na 6,6 procenta, respektive 6,09 procenta.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) na srpnovém zasedání ponechala v souladu s očekáváním úrokové sazby opět beze změny. Základní úroková sazba tak již více než rok zůstává a zřejmě ještě nějakou dobu zůstane na sedmi procentech. Vyhlídky na snižování úrokových sazeb hypoték tak nejsou příliš pravděpodobné.
"Tak jako ČNB na počátku srpna neučinila žádnou změnu ve vyhlašovaných sazbách, tak logicky ani banky nepřistupují k nějakému výraznějšímu snižování hypotečních sazeb. A tak jedinými hybnými silami, které roztáčejí kola hypotečního trhu, zůstávají snižující se ceny nemovitostí a zmírnění omezujícího limitu DSTI,“ upozornil Sýkora. S platností od 1. července totiž zrušila ČNB limit ukazatele DSTI, který určoval, jaký nejvyšší podíl může mít celková měsíční splátka úvěru na čistém měsíčním příjmu žadatele o úvěr.
B
Vláda bude moci zvyšovat jmění státních podniků, Senát to již schválil
04.08.2023
Vláda zřejmě bude moci navyšovat základní jmění státních podniků. Umožnit jí to má novela zákona o státním podniku, která souvisí i se situací ve ztrátové České poště. Ačkoli dva senátní výbory doporučovaly novelu vrátit Sněmovně a vyřadit z ní úpravy, které se do ní ve Sněmovně dostaly, dali senátoři přednost návrhu novelu zákona schválit. Nyní ji dostane k podpisu prezident.
Vláda podle předlohy bude moci zvyšovat základní jmění státních podniků, pokud si takový krok vyžádají bezpečnostní zájmy státu nebo zajištění důležitých veřejných potřeb. Úpravu zákona kabinet předložil i s ohledem na situaci ztrátové České pošty, kterou po zrušení skoro desetiny poboček a propouštění čeká celková reorganizace. Státních podniků v Česku v současnosti existuje šest desítek. Zákon nyní neumožňuje navyšování jejich základního jmění podobným způsobem, jako je to možné u akciových společností, tedy novým vkladem vlastníků nebo vydáním nových akcií. Podle novely bude možné základní jmění státního podniku zvýšit rozšířením okruhu státního majetku, s nímž má státní podnik právo hospodařit. V praxi to podle důvodové zprávy bude zpravidla převedením peněz.
S
Lidé a firmy letos odevzdali 2,95 milionu daňových přiznání
03.08.2023
Proti loňsku se počet podaných daňových přiznání zvýšil zhruba o 120.000. Z celkového počtu podaných přiznání jich bylo 2,4 milionu od fyzických osob a zhruba 554.000 od firem. Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytlo Generální finanční ředitelství. U odevzdaných daňových přiznání poprvé převažovala elektronická forma podání nad papírovou, a to u lidí i u firem. Elektronickou formu využilo zhruba 59 procent fyzických osob a 99 procent firem. K nárůstu podílu elektronicky podaných přiznání přispělo i to, že tuto formu museli nově uplatňovat i živnostníci, kterým stát letos ze zákona zřídil datovou schránku.
Papírové přiznání bylo letos nutné podat do 3. dubna. Pro elektronické podání byl termín 2. května. Termín pro ty, kdo podávají přiznání prostřednictvím daňového poradce nebo advokáta, a pro firmy, jejichž účetní závěrka musí být ověřena auditorem, byl do 3. července. Den po uplynutí posledního termínu evidovala Finanční správa 2,89 milionu podaných přiznání, v dalších týdnech se jejich počet ještě zvýšil. Bez sankce za opožděné podání lze daňové přiznání odevzdat ještě pět pracovních dnů po zákonné lhůtě. Následné sankce za každý den prodlení činí 0,05 procenta ze zaplacené daně nebo 0,01 procenta stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení. Maximální postih je pět procent. Pokud daňové přiznání není odevzdáno vůbec, a to ani po výzvě úřadu, pokuta je minimálně 500 korun a maximálně 300.000 korun.
S