Platy ve veřejné sféře od ledna vzrostou
19.11.2024
Ministerstvo práce poslalo návrh dál. Platy státních zaměstnanců a zaměstnanců ve veřejné sféře od ledna paušálně vzrostou o 1400 korun. Informovalo o tom ministerstvo práce a sociálních věcí, které dnes poslalo příslušný návrh do připomínkového řízení. Jednotlivé platové tarify budou valorizovány v rozmezí od 1,8 % do 11,5 %. Výjimku tvoří pedagogové v regionálním školství a akademičtí pracovníci státních vysokých škol, jimž se platové tarify navýší o 7 procent, tedy v rozmezí od 1 090 Kč do 4 040 Kč. Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) je navýšení důležitým krokem pro rodiny zaměstnanců státu i pro posílení veřejného sektoru na trhu práce.
"Výrazně si polepší hlavně nejhůře odměňovaní pracovníci, jako jsou školní kuchařky, školníci, nepedagogičtí pracovníci nebo třeba soudní zapisovatelky. O různých návrzích jsme v posledních měsících intenzivně jednali mimo jiné se sociálními partnery a nyní přicházíme s konkrétní předlohou, která znamená více peněz pro všechny zaměstnance ve veřejné sféře již od ledna," uvedl Jurečka.
Náklady na tuto valorizaci vyčíslil ministr na 16,6 miliardy korun. Ministerstvo připomnělo, že ačkoliv tarify se naposledy valorizovaly předloni, vláda učinila jiné kroky ke zlepšení ekonomické situace zaměstnanců. Zvýšila například minimální mzdu.
Platové tarify pedagogických pracovníků v regionálním školství a akademických pracovníků státních vysokých škol se podle návrhu navýší o 7 %, tedy o 1090 až 4040 korun. "Zavázali jsme se, že budeme klást důraz na udržení 20 % podílu nadtarifních složek platu a jejich efektivního využívání. Za rok 2023 tento podíl dosáhl u pedagogických pracovníků 21 %. Příští rok by to mohlo být ještě více díky zvýšení objemu prostředků na platy učitelů, které letos nebylo promítnuto do platových tarifů," konstatoval ministr.
Zaměstnanci ve veřejné sféře a státní službě navíc budou od ledna chráněni před nízkými výdělky tzv. zaručeným platem. Další změnou je zrušení limitu šest let při zápočtu tzv. náhradní doby spočívající v péči o dítě. K tomu typicky dochází během mateřské a rodičovské dovolené při posuzování započitatelné praxe zaměstnance, a tedy i určení jeho platu. To přispěje k omezení negativního vlivu péče o dítě na odměňování zaměstnanců, kdy dojde především ke snížení rozdílu odměňování žen a mužů v důsledku péče o dítě. Návrh počítá také se sloučením stupnic platových tarifů, podle nichž jsou určovány platové tarify pracovníkům v sociálních službách, sociálním pracovníkům, manželským nebo rodinným poradcům a tzv. nelékařským zdravotnickým pracovníkům. Cílem je znovu sjednotit stanovování platových tarifů těchto zaměstnanců do jedné stupnice na základě principu rovného odměňování za stejnou práci a práci stejné hodnoty.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Nové zdanění provozovatelů hazardních her
28.02.2017
Od roku 2017 nová daň z hazardních her nahradila dosavadní odvod z loterií a jiných podobných her.
• Nové zdanění provozovatelů hazardních her od roku 2017:
- příjmy ze všech vsazených částek jsou součástí obecného základu daně z příjmů právnických osob,
- čtyři správní poplatky: 5 000 Kč za žádost o vydání základního povolení a 3 000 Kč za jeho změnu, 4 000 Kč za žádost o vydání povolení k umístění herního prostoru a 2 500 Kč za jeho změnu,
- daň z hazardních her, poplatníkem je ten, kdo provozuje hazardní hru, ať už jde o tuzemskou nebo zahraniční osobu, a to bez ohledu na to, jestli má legální povolením k provozování hazardní hry, předmětem daně není provozování tombol s herní jistinou do 100 000 Kč, jsou dva režimy zdanění:
- dílčí daň z technických her: dílčím základem daně je částka, o kterou úhrn přijatých a nevrácených vkladů převyšuje úhrn vyplacených výher (tzv. princip in – out), sazba daně 35 %, minimální dílčí daň z technických her činí součin součtu herních pozic povolených koncových zařízení a částky 9 200 Kč (s ohledem na čtvrtletní zdanění se efektivně jedná o zdanění každého takového zařízení ve výši 36 800 Kč ročně, tj. cca 100 Kč denně, výnos této dílčí daně je rozdělen mezi stát (35 %) a obce (65 % o což se obce podělí dle umístění koncových zařízení v obcích),
- dílčí daně z ostatních hazardních her: dílčím základem daně je částka, o kterou úhrn přijatých a nevrácených vkladů převyšuje úhrn vyplacených výher (tzv. princip in – out), sazba daně 23 %, a výnos těchto dílčích daní z ostatních hazardních her je rozdělen mezi stát (70 %) a obce (30 %),
- neexistuje žádná sleva na dani, na rozdíl od slevy na odvodu z loterií nebo z kursových sázek,
- příslušenství daně z hazardních her (např. úrok z prodlení, penále) je příjmem státního rozpočtu,
- daň je daňovým výdajem pro účely daně z příjmů, coby „ostatní daň“ § 24 odst. 2 písm. ch) ZDP,
- zdaňovacím obdobím je kalendářní čtvrtletí, pročež bylo upuštěno od placení záloh, daňové přiznání se podává povinně elektronicky do 25 dnů po uplynutí čtvrtletí, a daň se „samovyměří“,
- správu daně z hazardních her vykonávají finanční úřady, delikty ale řeší především celní úřady.
Bez věcné změny zůstává i nadále osvobození provozování hazardních her od DPH, a to tzv. bez nároku na odpočet daně podle § 60 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění p.p. Přičemž zdanitelnou výjimkou zůstávají služby související s jejich provozováním zajišťované pro provozovatele HH jinými osobami.
Dlouhodobě nemocní by si mohli přilepšit na nemocenské
28.02.2017
Dávky nemocenské pro dlouhodobě nemocné by mohly vzrůst od druhého měsíce nemoci na 66 procent, od třetího měsíce nemoci pak na 72 procent vyměřovacího základu. Kabinet dnes z šesti variant zvolil možnost, kterou podporovalo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) na Twitteru. Zvolená varianta by měla státní pokladnu vyjít na 2,4 miliardy korun ročně navíc. Novinka by mohla platit od příštího roku.
Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) uvedla, že vláda schválila návrat k době před škrty v době hospodářské krize, stejná pravidla platila do roku 2009. "Ráda bych viděla variantu ještě ambicióznější, bohužel to byly varianty dražší, hlasovali pro ně jen ministři ČSSD," uvedla na tiskové konferenci. Nižší varianty prosazovaly resorty ve správě hnutí ANO či Hospodářská komora ČR. Podle návrhu ministerstva financí se mělo přidávat až od čtvrtého či sedmého měsíce stonání, a to na 66 procent základu. Vyšlo by to buď na 700 milionů, nebo na 300 milionů korun. Odboráři chtěli, aby dávky stouply na 78 procent základu už po měsíci stonání. Na úpravě dávek se v listopadu dohodla tripartita, na výši ale shoda nebyla. Nepadla ani na jednání lídrů koalice. Původně byly návrhy čtyři - dva ministerstva práce, jeden odborů a jeden kompromisní. Resort financí po koaliční radě doplnil další dva. V prvních třech dnech stonání nyní lidé nedostávají nic. Od čtvrtého do 14. dne poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy za pracovní dny. Od 15. dne se nemocenské vyplácí z nemocenského pojištění. Činí 60 procent ze základu příjmu, který tvoří jen určitá část výdělku. Maximální denní nemocenské dosahuje letos 933 korun. Člověk s průměrnou mzdou, tedy s výdělkem 27 000 korun, dostává 480 korun za den. Systém nemocenského pojištění je v přebytku, který se ale v posledních letech snižuje. Loni za první tři čtvrtletí byly příjmy vyšší než výdaje o 1,7 miliardy korun. O rok dřív dosahoval přebytek 2,2 miliardy a v roce 2014 za první tři čtvrtletí pak 2,8 miliardy korun.
zdroj: ihned.cz
Novela zákona o DPH
23.02.2017
Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o dani z přidané hodnoty, která má účinnost od 1. 4. 2017.
Součástí schváleného balíčku je rozsáhlá novela zákona o dani z přidané hodnoty. Změny se týkají kromě jiného uplatnění DPH pro osoby, které společně podnikají na základě smlouvy o společnosti (novela v této problematice umožňuje přizpůsobit se novým pravidlům v přechodném období do 31. 12. 2018), obchodního majetku, nového přístupu k leasingu, zrušení speciální úpravy pro společnost bez právní subjektivity, upřesnění místa plnění, pořízení zboží do jiného členského státu pod českým DIČ, opravy základu a výše daně, osvobození služeb dětských skupin, služeb souvisejících s dovozem a s vývozem, mank a škod, rozšíření režimu přenesení daňové povinnosti, časového posunu, ručení za daň, nového institutu nespolehlivé osoby … Novela má účinnost od 1. 4. 2017.
Lhůta pro podání daňového přiznání
20.02.2017
V roce 2017 připadne poslední den lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období v neprodloužené lhůtě na sobotu 1. dubna, takže posledním dnem neprodloužené zákonné lhůty bude až pondělí 3. dubna 2017.
Zaměstnanci, kteří si nenechávají vypořádat daně od svých zaměstnavatelů, budou podávat daňové přiznání na novém zkráceném formuláři. Přiznání se vejde na dvě strany A4. Novinka je ale určena pouze pro zaměstnance, kteří nemají žádné vedlejší příjmy (příjmy z podnikání, příjmy z pronájmu či z kapitálových příjmů). Mohou však mít příjmy od více zaměstnavatelů.