Poslanci podpořili růst minimální mzdy do roku 2029 na téměř 19 tisíc koun
07.05.2024
Minimální mzda by měla do roku 2029 růst tak, aby odpovídala 47 procentům průměrné mzdy. Nyní je na 41,1 procenta a od ledna vzrostla na 18 900 korun. Zaručené mzdy podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce by měly od příštího roku platit už jen pro veřejný sektor, ne pro firmy. Počítá s tím novela zákoníku práce, kterou v úvodním kole projednali poslanci.
Kvůli rušení zaručené mzdy v soukromém sektoru si chtějí odbory stěžovat Evropské komisi. Podle novely se má minimální mzda v Česku postupně dostat do roku 2029 na 47 procent průměrné mzdy. Nyní je asi na 41 procentech. Zaručená mzda, která představuje nejnižší výdělek podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce a která se vyplácí v osmi stupních od minimální mzdy do jejího dvojnásobku, by se měla od ledna ve firmách zrušit. Zůstat by měla ve veřejném sektoru, ale ve čtyřech stupních od minimální mzdy do jejího 1,6násobku.
Přiměřené minimální mzdy upravuje předloňská směrnice EU, kterou mají členské země promítnout do praxe do poloviny listopadu. Předpis doporučuje nejnižší výdělek na 60 procentech mediánu hrubé mzdy či na 50 procentech průměrné hrubé mzdy. Minimální mzda se od ledna zvedla o 1600 korun na 18 900 korun a podle ministerstva práce odpovídá 41,1 procenta průměrného hrubého výdělku, který se předpovídal pro letošek. Podle dřívějšího vyjádření ministra práce Mariana Jurečky by měla minimální mzda do roku 2029 růst každý rok zhruba o stejné procento, příští rok by měla dosáhnout 42,2 procenta průměrné mzdy.
Výpočet minimální mzdy má vycházet z predikované průměrné mzdy na další rok, kterou by ministerstvo financí oznámilo do konce srpna. Vláda by stanovila koeficient, který by zohlednil kupní sílu, životní náklady, úroveň a tempo růstu mezd i vývoj produktivity. Ministerstvo práce by pak do konce září stanovilo minimální mzdu na další rok. Vypočítala by se jako součin očekávaného průměrného výdělku a koeficientu. Pokud by ale hrozilo, že nově vyhlášená minimální mzda bude nižší než ta předchozí, použila by se právě naposledy vyhlášená minimální mzda.
Místo osmi zaručených mezd by se měly vyplácet čtyři, ale jen v platové sféře. Pohybovat by se měly od minimální mzdy do jejího 1,6násobku. Podle vlády je současná právní úprava problematická, zaměstnavatelé ji kritizují a podle zjištění inspekce práce o povinnosti zaručené mzdy zaměstnavatelé často ani nevědí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Ministerstvo předloží návrh v září, bez penzí pro náročné profese
16.08.2023
Ministerstvo práce plánuje předložit návrh zákona s reformními změnami v oblasti penzí v září. Úprava dřívějších důchodů pro náročné profese se ale zatím do novely nedostane. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) to dnes podle Českého rozhlasu oznámil novinářům. Celkový reformní návrh by měl být předložen kabinetu do konce roku a jednotlivá opatření by měla začít platit od roku 2025.
Vláda představila svůj plán důchodové reformy 11. května. Tato větší novela má upravit důchodový věk, výpočet nových penzí, garantovaný důchod a i dřívější penze pro náročné profese. Novela, která zpomaluje tempo valorizace penzí a zpřísňuje pravidla předčasných důchodů, bude nyní projednávána Senátem. Opozice k těmto změnám zaujímá negativní stanovisko.
"Dodržujeme termíny. Děláme všechny kroky, aby návrh byl v září poslán do meziresortního připomínkového řízení a vláda ho mohla projednat do konce roku," řekl Jurečka. Ohledně úpravy dřívějších penzí pro náročné profese však dodal, že na jejím nastavení se stále pracuje a nedá se stihnout do září.
"Správné nastavení náročných profesí není jednoduché. To vyžaduje minimálně čtyři měsíce. Je pravděpodobné, že se tento návrh bude upravovat a legislativně doplňovat při jednání vlády nebo ve druhém čtení ve Sněmovně. Nemáme dostatek času na to, abychom tuto část měli připravenou pro zářijový návrh. Nechceme však brzdit celý proces a čekat na přesnou definici náročných profesí. To by zpozdilo celý postup," vysvětlil.
Plány vlády zahrnují nastavení penzijního věku podle očekávané doby dožití pro osoby starší 50 let. Nové důchody by měly být mírně nižší než současné, a lidé by si měli na své penze naspořit. Garantovaná penze by měla být 20 % průměrné mzdy místo současných 10 %. Páry by mohly mít společný výpočet pro výši penze.
Za mateřství, péči o blízké a další zohlední fiktivní odvody z průměrné mzdy. Většina opatření by měla být zavedena od roku 2025. Upravená pravidla valorizace penzí a předčasných důchodů by měla začít platit od příštího roku a změny u živnostníků a dohodářů pravděpodobně od pololetí 2024. Ministr Jurečka také uvedl, že se může ještě "doladit" návrh spoření na stáří, kdy by peníze byly vypláceny postupně v pravidelných splátkách.
B
Průměrná sazba hypoték na počátku srpna klesla na 6,19 procenta
14.08.2023
Průměrná sazba hypoték na počátku srpna klesla na 6,19 procenta z červencových 6,24 procenta, snížila se tak třetí měsíc za sebou. Vyplývá to z údajů Swiss Life Hypoindexu, který se zpracovává na základě údajů k pátému pracovnímu dni každého měsíce. Metodika odráží aktuální průměrnou nabídkovou sazbu hypotečního úvěru pro 80 procent hodnoty nemovitosti.
"Nabídkové hypoteční sazby bank klesají již třetí měsíc po sobě. Pokles proti minulému měsíci byl však opět jen v řádu setin, a od května tak činil pokles jen 0,13 procentního bodu. Jde tak stále spíše o kosmetické úpravy než o nějakou dramatickou změnu trendu směrem k nižším sazbám," uvedl hypoteční analytik Swiss Life Select Jiří Sýkora. Pokles sazeb od letošního května tak představuje u splátky hypotéky 3,5 milionu korun se splatností 20 let rozdíl 276 korun.
Měsíční splátka hypotečního úvěru na 3,5 milionu korun sjednaného do 80 procent odhadní ceny nemovitosti při splatnosti 25 let a průměrné nabídkové sazbě 6,19 procenta klesla o 118 korun na 22.950 korun.
"Splátka hypotečního úvěru klesá stejně jako průměrná nabídková sazba třetí měsíc v řadě. Pod hranici 23.000 korun se průměrná měsíční splátka hypotéky dostala naposledy v říjnu loňského roku, kdy při průměrné nabídkové sazbě hypoték 6,2 procenta činila 22.991 korun," dodal Sýkora.
Nejvýrazněji zlevnily v uplynulém měsíci hypotéky fixované na tři roky, a to o osm bodů. U hypoték do 80 procent zástavní hodnoty nemovitosti klesla průměrná sazba na 6,2 procenta a u hypoték pro mladé do 36 let (se zástavní hodnotou nemovitosti nad 80 procent) na 6,48 procenta.
O sedm bodů se snížila průměrná sazba hypoték fixovaných na pět let. U hypoték se zástavní hodnotou nemovitosti do 80 procent klesla na 5,92 procenta a u hypoték pro mladé na 6,2 procenta. Pět bodů odepsaly hypotéky s desetiletou fixací, a to na 6,03 procenta u hypoték se zástavní hodnotou nemovitosti do 80 procent. Sazby hypoték fixovaných na jeden rok klesly pouze o jeden bod, a to na 6,6 procenta, respektive 6,09 procenta.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) na srpnovém zasedání ponechala v souladu s očekáváním úrokové sazby opět beze změny. Základní úroková sazba tak již více než rok zůstává a zřejmě ještě nějakou dobu zůstane na sedmi procentech. Vyhlídky na snižování úrokových sazeb hypoték tak nejsou příliš pravděpodobné.
"Tak jako ČNB na počátku srpna neučinila žádnou změnu ve vyhlašovaných sazbách, tak logicky ani banky nepřistupují k nějakému výraznějšímu snižování hypotečních sazeb. A tak jedinými hybnými silami, které roztáčejí kola hypotečního trhu, zůstávají snižující se ceny nemovitostí a zmírnění omezujícího limitu DSTI,“ upozornil Sýkora. S platností od 1. července totiž zrušila ČNB limit ukazatele DSTI, který určoval, jaký nejvyšší podíl může mít celková měsíční splátka úvěru na čistém měsíčním příjmu žadatele o úvěr.
B
Vláda bude moci zvyšovat jmění státních podniků, Senát to již schválil
04.08.2023
Vláda zřejmě bude moci navyšovat základní jmění státních podniků. Umožnit jí to má novela zákona o státním podniku, která souvisí i se situací ve ztrátové České poště. Ačkoli dva senátní výbory doporučovaly novelu vrátit Sněmovně a vyřadit z ní úpravy, které se do ní ve Sněmovně dostaly, dali senátoři přednost návrhu novelu zákona schválit. Nyní ji dostane k podpisu prezident.
Vláda podle předlohy bude moci zvyšovat základní jmění státních podniků, pokud si takový krok vyžádají bezpečnostní zájmy státu nebo zajištění důležitých veřejných potřeb. Úpravu zákona kabinet předložil i s ohledem na situaci ztrátové České pošty, kterou po zrušení skoro desetiny poboček a propouštění čeká celková reorganizace. Státních podniků v Česku v současnosti existuje šest desítek. Zákon nyní neumožňuje navyšování jejich základního jmění podobným způsobem, jako je to možné u akciových společností, tedy novým vkladem vlastníků nebo vydáním nových akcií. Podle novely bude možné základní jmění státního podniku zvýšit rozšířením okruhu státního majetku, s nímž má státní podnik právo hospodařit. V praxi to podle důvodové zprávy bude zpravidla převedením peněz.
S
Lidé a firmy letos odevzdali 2,95 milionu daňových přiznání
03.08.2023
Proti loňsku se počet podaných daňových přiznání zvýšil zhruba o 120.000. Z celkového počtu podaných přiznání jich bylo 2,4 milionu od fyzických osob a zhruba 554.000 od firem. Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytlo Generální finanční ředitelství. U odevzdaných daňových přiznání poprvé převažovala elektronická forma podání nad papírovou, a to u lidí i u firem. Elektronickou formu využilo zhruba 59 procent fyzických osob a 99 procent firem. K nárůstu podílu elektronicky podaných přiznání přispělo i to, že tuto formu museli nově uplatňovat i živnostníci, kterým stát letos ze zákona zřídil datovou schránku.
Papírové přiznání bylo letos nutné podat do 3. dubna. Pro elektronické podání byl termín 2. května. Termín pro ty, kdo podávají přiznání prostřednictvím daňového poradce nebo advokáta, a pro firmy, jejichž účetní závěrka musí být ověřena auditorem, byl do 3. července. Den po uplynutí posledního termínu evidovala Finanční správa 2,89 milionu podaných přiznání, v dalších týdnech se jejich počet ještě zvýšil. Bez sankce za opožděné podání lze daňové přiznání odevzdat ještě pět pracovních dnů po zákonné lhůtě. Následné sankce za každý den prodlení činí 0,05 procenta ze zaplacené daně nebo 0,01 procenta stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení. Maximální postih je pět procent. Pokud daňové přiznání není odevzdáno vůbec, a to ani po výzvě úřadu, pokuta je minimálně 500 korun a maximálně 300.000 korun.
S