Poslanci podpořili růst minimální mzdy do roku 2029 na téměř 19 tisíc koun
07.05.2024
Minimální mzda by měla do roku 2029 růst tak, aby odpovídala 47 procentům průměrné mzdy. Nyní je na 41,1 procenta a od ledna vzrostla na 18 900 korun. Zaručené mzdy podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce by měly od příštího roku platit už jen pro veřejný sektor, ne pro firmy. Počítá s tím novela zákoníku práce, kterou v úvodním kole projednali poslanci.
Kvůli rušení zaručené mzdy v soukromém sektoru si chtějí odbory stěžovat Evropské komisi. Podle novely se má minimální mzda v Česku postupně dostat do roku 2029 na 47 procent průměrné mzdy. Nyní je asi na 41 procentech. Zaručená mzda, která představuje nejnižší výdělek podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce a která se vyplácí v osmi stupních od minimální mzdy do jejího dvojnásobku, by se měla od ledna ve firmách zrušit. Zůstat by měla ve veřejném sektoru, ale ve čtyřech stupních od minimální mzdy do jejího 1,6násobku.
Přiměřené minimální mzdy upravuje předloňská směrnice EU, kterou mají členské země promítnout do praxe do poloviny listopadu. Předpis doporučuje nejnižší výdělek na 60 procentech mediánu hrubé mzdy či na 50 procentech průměrné hrubé mzdy. Minimální mzda se od ledna zvedla o 1600 korun na 18 900 korun a podle ministerstva práce odpovídá 41,1 procenta průměrného hrubého výdělku, který se předpovídal pro letošek. Podle dřívějšího vyjádření ministra práce Mariana Jurečky by měla minimální mzda do roku 2029 růst každý rok zhruba o stejné procento, příští rok by měla dosáhnout 42,2 procenta průměrné mzdy.
Výpočet minimální mzdy má vycházet z predikované průměrné mzdy na další rok, kterou by ministerstvo financí oznámilo do konce srpna. Vláda by stanovila koeficient, který by zohlednil kupní sílu, životní náklady, úroveň a tempo růstu mezd i vývoj produktivity. Ministerstvo práce by pak do konce září stanovilo minimální mzdu na další rok. Vypočítala by se jako součin očekávaného průměrného výdělku a koeficientu. Pokud by ale hrozilo, že nově vyhlášená minimální mzda bude nižší než ta předchozí, použila by se právě naposledy vyhlášená minimální mzda.
Místo osmi zaručených mezd by se měly vyplácet čtyři, ale jen v platové sféře. Pohybovat by se měly od minimální mzdy do jejího 1,6násobku. Podle vlády je současná právní úprava problematická, zaměstnavatelé ji kritizují a podle zjištění inspekce práce o povinnosti zaručené mzdy zaměstnavatelé často ani nevědí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Poprvé za osm let se na důchody vybralo více, než se vyplatilo
28.02.2018
Důchodový systém v Česku se loni poprvé po osmi letech dostal ze schodku. Na penze se vybralo o 0,9 miliardy víc, než se na ně vyplatilo. Penzijní soustava byla v deficitu od roku 2009. V letech 2012 a 2013 se blížil 50 miliardám korun. Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Do penzijního systému loni na odvodech přiteklo rekordních 405,3 miliardy korun. Důvodem je vysoká zaměstnanost a růst výdělků.
Důchodový účet byl v plusu naposledy v roce 2008. Příjmy z důchodových odvodů byly tehdy o šest miliard vyšší než suma, která se vyplatila na penzích. Na důchody se loni vybralo 405,3 miliardy. O rok dřív to bylo 372,9 miliardy. V roce 2015 pak příjmy činily 352 miliard. V minulém roce se na důchody vyplatilo poprvé přes 400 miliard korun, bylo to celkem 404,4 miliardy. Z toho 333,8 miliardy dostali starobní důchodci a důchodkyně. Na invalidní důchody se využilo 43,6 miliardy, na pozůstalostní pak 27 miliard. V době krize se systém propadl do dluhů. Po šestimiliardovém přebytku v roce 2008 spadl do minusu 30,5 miliardy v roce 2009. V letech 2012 a 2013 se deficit blížil 50 miliardám, pak začal se zlepšováním kondice české ekonomiky každoročně klesat. Předloni se snížil na 16,3 miliardy.
Lidl zvyšuje nástupní mzdy prodavačkám a pokladním
22.02.2018
Diskonty Lidl v České republice zvýší od března nástupní mzdu pokladních a prodavaček o pětinu na 28 000 korun, v Praze a okolí stoupne pak na více než 29 000 korun. Stejným tempem se zvýší i platy současných zaměstnanců. Do tří let chce firma přijmout 2000 lidí, neboť každoročně otevírá několik nových prodejen. Lidl to ve středu uvedl v tiskové zprávě. Od března zvýší mzdy i Penny Market.
Průměrná mzda v Česku v loňském třetím čtvrtletí meziročně stoupla o 6,8 procenta na 29 050 korun. Od loňska se tempo růstu platů v tuzemských obchodech výrazně zrychlilo, mzdy navýšila většina velkých obchodních řetězců, některé dokonce i vícekrát. Nutí je k tomu nedostatek provozních pracovníků či snaha udržet si ty stávající. "Chceme být nejatraktivnějším zaměstnavatelem v oboru, to znamená volbou číslo jedna pro ty nejlepší. Výborné ocenění velmi náročné práce přitom považujeme za základ, proto jsme se rozhodli pro další krok," uvedl generální ředitel společnosti Lidl ČR Pavel Stratil. Firma uvádí, že po dvou letech nástupní mzda stoupne v celé České republice na v průměru 30 286 korun, respektive v Praze a okolí na 31 429 korun. Za poslední dva roky Lidl přijal 2500 nových zaměstnanců. "Již dnes zaměstnáváme více než 10 000 zaměstnanců a v následujících třech letech počítáme s tím, že nabídneme práci dalším přibližně dvěma tisícům lidí," dodal Stratil. Firma začala loni nabízet kratší pracovní úvazky 30 nebo 35 hodin týdně, ty nyní využívá většina zaměstnanců prodejen. Nyní nově nabízí i úvazky 25 hodin týdně. Kratší úvazky se podle ředitele setkaly s velkým ohlasem.
Čechů v exekuci je už téměř 900 tisíc, v dluzích se topí i tisíce dětí
14.02.2018
Ekonomice se daří nejlépe v historii. V Trmicích na Ústecku to ale statistikům uvěří jen málokdo. V třítisícovém městě je v exekuci už přes 40 procent dospělých. Nemají peníze a do budoucnosti hledí s obavami. Stejně jako další statisíce lidí po celé zemi. Nová data navíc ukazují, že se situace stále zhoršuje. Mezi oběťmi dluhů přibývá seniorů a ušetřeny nejsou ani tisíce dětí.
Nová data projektu Mapaexekucí.cz ukazují, že v minulém roce mělo alespoň jednu exekuci už 862 507 lidí, to je meziroční nárůst o 3,4 procenta. Problémem je ale především růst počtu lidí, kteří mají více exekucí. Téměř půl milionu osob má více než tři exekuce, 151 tisíc z nich pak čelí dokonce více než 10 exekucím. Data navíc poprvé ukazují i věkovou strukturu dlužníků. Největší je skupina mezi 40 a 49 lety, v ní je téměř 230 tisíc lidí. Dluhy se dle dat nevyhýbají ani dětem, exekuci jich čelí téměř šest tisíc. Takové dluhy vznikly například ve chvíli, kdy jelo dítě bez lístku, chytil jej revizor a rodič pokutu neuhradil. Z několika set korun se pak časem mohou stát desítky tisíc. Další ohroženou skupinou jsou senioři a také matky s dětmi. Na růst počtu důchodců v exekuci upozorňovala už loni Česká správa sociálního zabezpečení. Podle projektu Mapyexekucí.cz je v exekuci téměř 61 tisíc lidí starších 65 let. Data sociální správy ukazují, že lidí, kteří pobírají důchod a zároveň jsou v exekuci, je už 88 tisíc. Správa ale mezi důchody počítá i ty sirotčí nebo invalidní. Na Ústecku tak například čelí exekuci každý desátý invalidní důchodce. Správa také uvádí, že prudce narůstá počet srážek z nemocenské či z peněžité pomoci v mateřství.
Proč dodaňovat dluhy
07.02.2018
Jako by nestačilo, že podnikatelé vedou¬cí podvojné účetnictví musejí platit daň z příjmů z pohledávek, aniž je inkasovali, tak musejí v určitých případech platit daň z příjmů také z dluhů, které neuhradili. Vypadá to na první pohled jako pou¬há negativní motivace – „Zaplať nebo zdaň!“ – která v daních nemá místo, protože podle uznávané daňové teorie by daně měly zůstávat vždy v pozadí ekonomických rozhodování, neměly by je ovlivňovat a působit tzv. distorze (narušení) volného trhu.
Při druhém, podrobnějším pohledu na věc ovšem dojdeme k závěru, že narušení volného trhu by naopak způsobilo nezdaňování neuhrazených dluhů (závazků).
Pro dlužníka vedoucího podvojné účetnictví totiž i neuhrazený dluh představuje daňový náklad (výjimky zatím nechme stranou). Nesolidní (neplatící) dlužník vydělá např. při koupi zboží hned třikrát
– od prodávajícího (věřitele) získal „bezúplatně“ zboží, které může okamžitě dále se ziskem prodat,
– zůstaly mu k dispozici peníze ušetřené za tuto „koupi“ (rychlého soudního vymáhání se s.r.o. bát nemusí) a
– přestože dluh nezaplatil, sníží mu vzniklý náklad účetní i daňový základ, a tak ještě ušetří na dani z příjmů.
Na druhé straně stojí nešťastný věřitel, pro něhož – vede-li rovněž podvojné účetnictví – představuje i neuhrazená pohledávka okamžitý zdanitelný výnos, takže u něj zaznamenáme zrcadlové tři nevýhody
– nemá prodané,
– nemá ani peníze z prodeje (kupní cenu), takže pořizovací cenu (výrobní náklady) zboží kryje ze svého a
– přestože pohledávku nemá zinkasovanou, zvyšuje mu vzniklý výnos základ daně, a musí jí celou zdanit.