Poslanci podpořili růst minimální mzdy do roku 2029 na téměř 19 tisíc koun
07.05.2024
Minimální mzda by měla do roku 2029 růst tak, aby odpovídala 47 procentům průměrné mzdy. Nyní je na 41,1 procenta a od ledna vzrostla na 18 900 korun. Zaručené mzdy podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce by měly od příštího roku platit už jen pro veřejný sektor, ne pro firmy. Počítá s tím novela zákoníku práce, kterou v úvodním kole projednali poslanci.
Kvůli rušení zaručené mzdy v soukromém sektoru si chtějí odbory stěžovat Evropské komisi. Podle novely se má minimální mzda v Česku postupně dostat do roku 2029 na 47 procent průměrné mzdy. Nyní je asi na 41 procentech. Zaručená mzda, která představuje nejnižší výdělek podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce a která se vyplácí v osmi stupních od minimální mzdy do jejího dvojnásobku, by se měla od ledna ve firmách zrušit. Zůstat by měla ve veřejném sektoru, ale ve čtyřech stupních od minimální mzdy do jejího 1,6násobku.
Přiměřené minimální mzdy upravuje předloňská směrnice EU, kterou mají členské země promítnout do praxe do poloviny listopadu. Předpis doporučuje nejnižší výdělek na 60 procentech mediánu hrubé mzdy či na 50 procentech průměrné hrubé mzdy. Minimální mzda se od ledna zvedla o 1600 korun na 18 900 korun a podle ministerstva práce odpovídá 41,1 procenta průměrného hrubého výdělku, který se předpovídal pro letošek. Podle dřívějšího vyjádření ministra práce Mariana Jurečky by měla minimální mzda do roku 2029 růst každý rok zhruba o stejné procento, příští rok by měla dosáhnout 42,2 procenta průměrné mzdy.
Výpočet minimální mzdy má vycházet z predikované průměrné mzdy na další rok, kterou by ministerstvo financí oznámilo do konce srpna. Vláda by stanovila koeficient, který by zohlednil kupní sílu, životní náklady, úroveň a tempo růstu mezd i vývoj produktivity. Ministerstvo práce by pak do konce září stanovilo minimální mzdu na další rok. Vypočítala by se jako součin očekávaného průměrného výdělku a koeficientu. Pokud by ale hrozilo, že nově vyhlášená minimální mzda bude nižší než ta předchozí, použila by se právě naposledy vyhlášená minimální mzda.
Místo osmi zaručených mezd by se měly vyplácet čtyři, ale jen v platové sféře. Pohybovat by se měly od minimální mzdy do jejího 1,6násobku. Podle vlády je současná právní úprava problematická, zaměstnavatelé ji kritizují a podle zjištění inspekce práce o povinnosti zaručené mzdy zaměstnavatelé často ani nevědí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Kontrolní hlášení k DPH
09.06.2017
Kdo je povinen podat kontrolní hlášení vyplývá z § 101c zákona o DPH. Podle tohoto ustanovení má povinnost podat kontrolní hlášení za stanovených podmínek plátce daně, tj. tuto povinnost nemá osoba povinná k dani, která dosud není plátcem daně, ani identifikovaná osoba, přestože tyto osoby mají podle § 101 zákona o DPH za stanovených podmínek povinnost podávat přiznání k DPH.
Metodická informace GFŘ potvrzuje, že tato povinnost se vztahuje jak na plátce se sídlem v tuzemsku, tak i na plátce, kteří mají sídlo v jiném členském státě či ve třetí zemi. Kontrolní hlášení nemusí podávat za sledované období plátce, který neuskutečnil ani nepřijal za toto sledované období žádné plnění (v režimu přenesení daňové povinnosti, popřípadě neuplatňuje nárok na odpočet daně z přijatých plnění v běžném režimu). Kontrolní hlášení nepodává ani plátce, který uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně podle § 51 zákona o DPH. Plátce však může být správcem daně vyzván k podání kontrolního hlášení, protože se správce daně domnívá, že jej plátce ve stanovené lhůtě nepodal. Pokud plátci skutečně vznikla podle § 101c zákona o DPH povinnost podat kontrolní hlášení, je povinen jej podat do 5 dnů od oznámení výzvy. Pokud je však plátce na základě jemu známého faktického stavu přesvědčen, že mu povinnost podat kontrolní hlášení podle § 101c zákona o DPH za dotčené období nevznikla, podá, jako reakci na výzvu správce daně, tzv. „nulové kontrolní hlášení“ s vyplněním pouze údajů v záhlaví kontrolního hlášení a identifikaci plátce, které podá v rámci aplikace EPO. Plátce může případně v termínu pro podání řádného kontrolního hlášení dobrovolně podat nulové kontrolní hlášení a tím se vyhnout případné výzvě k jeho podání.
Příjmy z prodeje cenných papírů
09.06.2017
Od daně je podle § 4 odst. 1 písm. x) zákona osvobozen příjem z úplatného převodu cenného papíru, přesáhne-li doba mezi nabytím a úplatným převodem tohoto cenného papíru při jeho úplatném převodu dobu 3 let, a dále příjem z podílu připadající na podílový list při zrušení podílového fondu, přesáhne-li doba mezi nabytím podílového listu a dnem vyplacení podílu dobu 3 let; doba 3 let mezi nabytím a úplatným převodem cenného papíru u téhož poplatníka se nepřerušuje při sloučení nebo splynutí podílových fondů nebo při přeměně uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond.
Osvobození se nevztahuje na příjem
– z úplatného převodu cenného papíru, který je nebo byl zahrnut do obchodního majetku, a to do 3 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti,
– z kapitálového majetku,
– z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu, který byl nebo je zahrnut do obchodního majetku, a to do 3 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti.
Příjmy z budoucího převodu podílu v obchodní korporaci
08.06.2017
Osvobození se podle § 4 odst. 1 písm. s) zákona nevztahuje dále na:
– příjem, který plyne poplatníkovi z budoucího úplatného převodu podílu v obchodní korporaci v době do 5 let od jeho nabytí, i když smlouva o úplatném převodu bude uzavřena až po 5 letech od jeho nabytí,
– příjem z budoucího úplatného převodu podílu v obchodní korporaci pořízeného z poplatníkova obchodního majetku, pokud příjem z tohoto úplatného převodu plyne v době do 5 let od ukončení činnosti poplatníka, ze které mu plyne příjem ze samostatné činnosti, i když smlouva o úplatném převodu bude uzavřena až po 5 letech od nabytí tohoto podílu nebo od ukončení této činnosti.
Příklad
Poplatník nepodnikatel uzavřel v době kratší než 5 let od nabytí účasti na společnosti s ručením omezeným smlouvu o smlouvě budoucí na převod účasti na společnosti s ručením omezeným, na základě které bude uzavřena smlouva o převodu účasti až po 5 letech od nabytí. Otázkou je, zda příjmy plynoucí ze smlouvy o smlouvě budoucí budou příjmy zdanitelné.
Příjmy plynoucí na základě smlouvy o smlouvě budoucí na převod podílu ve společnosti s ručením omezeným, které poplatník obdrží do pěti let od nabytí obchodního podílu, budou příjmy zdanitelné, nevztahuje se na ně osvobození od daňové povinnosti. Příjmy plynoucí na základě smlouvy o smlouvě budoucí na převod podílu ve společnosti s ručením omezeným, které poplatník obdrží po pěti letech od nabytí obchodního podílu, budou příjmy od daně osvobozené. V daném případě není rozhodující kdy byl budoucí převod účasti uskutečněn, ale zda poplatníkovi plynuly příjmy z tohoto převodu do pěti let nebo po pěti letech od nabytí podílu.
Příjmy z budoucího prodeje věci z hlediska daně z příjmů
08.06.2017
Zákon o daních z příjmů stanoví pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob podmínky pro osvobození příjmů z prodeje jejich majetku od daně s tím, že zvláštní podmínky zákon stanoví pro případ osvobození příjmů z prodeje na základě smlouvy o smlouvě budoucí.
Příjmy z prodeje bytové jednotky a rodinného domu
Podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů je od daně z příjmů fyzických osob osvobozen příjem z prodeje:
– rodinného domu a souvisejícího pozemku, nebo
– jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a souvisejícího pozemku,
pokud v něm prodávající měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem.
Obdobně se postupuje také u příjmů z prodeje rodinného domu, jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší 2 let a použije-li získané prostředky na uspokojení bytové potřeby. Pro osvobození příjmu plynoucího manželům z jejich společného jmění postačí, aby podmínky pro jeho osvobození splnil jen jeden z manželů, pokud majetek, kterého se osvobození týká, není nebo nebyl zařazen do obchodního majetku jednoho z manželů.