Poslanci podpořili růst minimální mzdy do roku 2029 na téměř 19 tisíc koun
07.05.2024
Minimální mzda by měla do roku 2029 růst tak, aby odpovídala 47 procentům průměrné mzdy. Nyní je na 41,1 procenta a od ledna vzrostla na 18 900 korun. Zaručené mzdy podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce by měly od příštího roku platit už jen pro veřejný sektor, ne pro firmy. Počítá s tím novela zákoníku práce, kterou v úvodním kole projednali poslanci.
Kvůli rušení zaručené mzdy v soukromém sektoru si chtějí odbory stěžovat Evropské komisi. Podle novely se má minimální mzda v Česku postupně dostat do roku 2029 na 47 procent průměrné mzdy. Nyní je asi na 41 procentech. Zaručená mzda, která představuje nejnižší výdělek podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce a která se vyplácí v osmi stupních od minimální mzdy do jejího dvojnásobku, by se měla od ledna ve firmách zrušit. Zůstat by měla ve veřejném sektoru, ale ve čtyřech stupních od minimální mzdy do jejího 1,6násobku.
Přiměřené minimální mzdy upravuje předloňská směrnice EU, kterou mají členské země promítnout do praxe do poloviny listopadu. Předpis doporučuje nejnižší výdělek na 60 procentech mediánu hrubé mzdy či na 50 procentech průměrné hrubé mzdy. Minimální mzda se od ledna zvedla o 1600 korun na 18 900 korun a podle ministerstva práce odpovídá 41,1 procenta průměrného hrubého výdělku, který se předpovídal pro letošek. Podle dřívějšího vyjádření ministra práce Mariana Jurečky by měla minimální mzda do roku 2029 růst každý rok zhruba o stejné procento, příští rok by měla dosáhnout 42,2 procenta průměrné mzdy.
Výpočet minimální mzdy má vycházet z predikované průměrné mzdy na další rok, kterou by ministerstvo financí oznámilo do konce srpna. Vláda by stanovila koeficient, který by zohlednil kupní sílu, životní náklady, úroveň a tempo růstu mezd i vývoj produktivity. Ministerstvo práce by pak do konce září stanovilo minimální mzdu na další rok. Vypočítala by se jako součin očekávaného průměrného výdělku a koeficientu. Pokud by ale hrozilo, že nově vyhlášená minimální mzda bude nižší než ta předchozí, použila by se právě naposledy vyhlášená minimální mzda.
Místo osmi zaručených mezd by se měly vyplácet čtyři, ale jen v platové sféře. Pohybovat by se měly od minimální mzdy do jejího 1,6násobku. Podle vlády je současná právní úprava problematická, zaměstnavatelé ji kritizují a podle zjištění inspekce práce o povinnosti zaručené mzdy zaměstnavatelé často ani nevědí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Novela zákona o nemocenském pojištění – změna u členů jednotek záchranných sborů
19.04.2017
Senátoři ve středu schválili návrh novely zákona o nemocenském pojištění.
Návrh nyní dostane k podpisu prezident. Novela má nabýt účinnosti až devátým měsícem po zveřejnění ve Sbírce zákonů, což bude na počátku roku 2018. Novelizace zákona o nemocenském pojištění přichází tentokrát se třemi změnami. První změna se týká členů jednotek záchranných sborů. Členům jednotek sboru dobrovolných hasičů obce, kteří byli uznáni dočasně práce neschopnými z důvodu nemoci nebo úrazu, protože se podíleli na provádění záchranných nebo likvidačních prací při požáru, ekologické nebo průmyslové havárii, povodni nebo při jiných mimořádných událostech, anebo jim byla nařízena karanténa, se totiž poskytuje za předpokladu jejich účasti na nemocenském pojištění stejně jako jiným pojištěncům nemocenské od patnáctého kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény ve výši 60 % denního vyměřovacího základu, přestože vykonávají tuto činnost v obecném zájmu k ochraně života a zdraví občanů, jejich majetku a majetku právnických osob. Právní úprava se zřetelem na významné pozitivní dopady jejich činnosti umožní poskytování nemocenského odchylně od obecné úpravy ve výši 100 % denního vyměřovacího základu. Členům jednotky sboru dobrovolných hasičů obce, kteří byli uznáni dočasně práce neschopnými, nebo jim byla nařízena karanténa z důvodu, že se prokazatelně podíleli na provádění záchranných nebo likvidačních prací při požáru, ekologické nebo průmyslové havárii, při povodni, vichřici nebo vyšším stupni větrné pohromy nebo při jiných mimořádných událostech. Podmínkou rovněž je, že jednotka sboru dobrovolných hasičů obce byla povolána k zásahu operačním střediskem hasičského záchranného sboru. Další podmínkou k přiznání nemocenského ve zvýšené výměře je, aby hasičský záchranný sbor kraje, jehož operačním střediskem byla jednotka k zásahu povolána, vyhotovil potvrzení o tom, že žadatel o nemocenské je členem jednotky sboru dobrovolných hasičů obce, zúčastnil se zásahu a že k jeho dočasné pracovní neschopnosti nebo k nařízení karantény došlo v souvislosti se zásahem, k němuž byla tato jednotka povolána.
Na korunové dluhopisy může daňová správa jenom do července
11.04.2017
Nezačne-li finanční správa v kauze korunových dluhopisů, která se dotýká i ministra financí Andreje Babiše (ANO), urychleně jednat, od července už nebude co řešit. Za necelé tři měsíce vyprší tříletá lhůta, po kterou lze dodatečně stanovit daň za rok 2013, kdy nákupy privátních dluhopisů většinově proběhly. A hlavně pak už nebude možné prověřit původ peněz použitých na jejich nákup. Uplynutí lhůty může daňová správa zabránit, zahájí-li u dotyčných osob daňovou kontrolu.
Korunové dluhopisy sice dani nepodléhají, ale vyšlo najevo, že podnikatelé je využívali, aby ze svých firem získali nezdaněné peníze. Babiš nakoupil dluhopisy Agrofertu za skoro 1,5 miliardy korun. "Základní promlčecí lhůta pro hlavní vlnu korunových dluhopisů nakoupených v roce 2013 končí 1. července. Když finanční správa do té doby nezahájí kontrolu, pak už toho moc nenadělá," říká bývalý šéf finanční správy Jiří Žežulka, který je nyní daňovým expertem společnosti Apogeo. Tento fakt potvrdili HN i další oslovení právníci. Možnost stanovit daň z příjmů za rok 2013 do července se týká lidí, pro které zpracovává přiznání daňový poradce nebo kteří podléhají auditu. Pokud u nich začne kontrola, prodlouží se lhůta o další tři roky. "Podezření na daňové úniky u korunových dluhopisů standardně prověřujeme," tvrdí mluvčí finanční správy Petra Petlachová. Plošné kontroly, které požadují poslanci, ale odmítá. Šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček si stěžuje, že daňová správa je kvůli korunovým dluhopisům pod tlakem. Protestuje proti tomu, aby správu v této věci úkolovali poslanci. Sněmovní rozpočtový výbor Janečka 8. března požádal, aby jeho úřad neprodleně připravil metodiku k prověření dluhopisů, zda nemohlo dojít k obcházení zákonů v oblasti daní. Finanční úřady pak mají dle této metodiky zkontrolovat emise soukromých dluhopisů z roku 2012, usnesl se rozpočtový výbor. Dluhopisy tehdy vydala víc než pětistovka firem včetně bank
zdroj: ihned.cz
Schválená novela zákona o DPH
06.04.2017
Jaké změny novela přinesla?
Změny v zákoně o DPH se týkají: definice obchodního majetku, nového přístup k leasingu, zrušení speciální úpravy pro společnost bez právní subjektivity (dříve sdružení), upřesnění místa plnění v § 10, pořízení zboží do jiného členského státu pod českým DIČ, úpravy vzniku povinnosti přiznat daň nově, změny v DUZP, úpravy poukázek, změny v opravě základu a výše daně, osvobození služeb dětských skupin, služby související s dovozem a s vývozem, nové úpravy mank a škod, rozšíření režimu přenesení daňové povinnosti, časového posunu, ručení za daň, nového institutu nespolehlivé osoby.
Balíček daňových zákonů byl schválen
05.04.2017
Tzv. balíček daňových zákonů, který obsahuje kromě jiného novelu zákona o daních z příjmů i novelu zákona o dani z přidané hodnoty byl schválen.