Poslanci schválili daň z mimořádných zisků
07.11.2022
Na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky zřejmě od příštího roku dopadne daň z neočekávaných zisků. V pátek ji v takzvaném daňovém balíčku schválila sněmovna. Příjmy z daně mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Platit má po dobu tří let od příštího roku do roku 2025. Její sazba bude činit 60 procent.
Návrh musí ještě schválit Senát a podepsat prezident. Daň prošla v podobě, v jaké ji předložil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), pouze s jedním technickým zpřesněním. Většina koaličních poslanců, kteří vznesli své pozměňovací návrhy k podobě mimořádné daně, je stáhla. Zůstal pouze návrh předsedy klubu Pirátů Jakuba Michálka, který chtěl snížit práh pro vstup bank do systému daně na dvě nebo alternativně tři miliardy korun čistých úrokových výnosů. Michálek návrh zdůvodňoval tím, že daň by dopadla na víc bank a vynesla by během tří let celkově asi osm miliard korun navíc. Ani jednu z verzí sněmovna neschválila. Hlasovali pro ni jen všichni čtyři pirátští poslanci, nikdo jiný ruku nezvedl. Daň by měla v příštím roce vynést 85 miliard korun a počítá s ní už návrh rozpočtu na příští rok. Ministerstvo financí odhaduje, že na kompenzaci maximálních cen energií bude potřebovat zhruba 100 miliard korun. Další peníze chce získat na odvodech z výroby elektřiny.
V
(Zdroj: aktualne.cz)
Poslanci schválili skokové navýšení příspěvků na péči ve III. a IV. stupni závislosti
10.12.2018
Poslanci dnes ve 3. čtení schválili senátní novelu zákona o sociálních službách, která významně navyšuje příspěvek na péči pro osoby ve III. a IV. stupni závislosti, které nevyužívají pobytové sociální služby. Vnejvyšším IV. stupni (úplná závislost) se příspěvek zvýší ze stávajících 13 200 na 19 200 Kč. Pozměňovací návrh poslanců Romana Sklenáka a Aleny Gajdůškové (oba ČSSD) pak navyšuje příspěvek i ve III. stupni (těžká závislost), a to z 9 900 na 13 900 Kč u dětí a z 8 800 na 12 800 u dospělých.
Demografická data jsou neúprosná. Populace stárne a personální i lůžkové kapacity pobytových sociálních služeb již pomalu nestačí pokrýt poptávku. Výhled do budoucna je ale ještě varovnější. V roce 2030 bude zhruba čtvrtina obyvatelstva starší 65 let. V roce 2050 to bude už třetina obyvatelstva a každý desátý pak bude starší než 85 let. Je tedy nepochybné, že počet klientů sociálních služeb bude stále narůstat a tuto potřebu nemohou pokrývat jen pobytové sociální služby. „Potřebujeme masivně rozšířit jak pobytová zařízení, tak neformální způsoby poskytování péče. Pozměňovací návrh Romana Sklenáka, který dnes poslanecká sněmovna schválila, podporuje právě ty neformální pečovatele, kteří 24 hodin denně a 7 dní v týdnu pečují doma o ty nejsložitější a nejtěžší případy ve III. a IV. stupni závislosti. S ohledem na demografická data jsme přesvědčeni, že posilování neformální péče představuje správný trend,“ sdělila po hlasování ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová(ČSSD).
Lidé chtějí být raději doma
Cílem zvýšení příspěvků ve III. a IV. stupni závislosti je odlehčit finanční situaci těm, kteří se rozhodnou pečovat o své blízké v domácím prostředí. V současnosti je reálná dostupnost pomoci u příjemců příspěvku v III. a IV. stupni závislosti značně disproporční a znevýhodňuje ty, kteří si zvolí tuto náročnou cestu pomoci blízké osobě. Zůstat v péči blízké osoby v domácím prostředí upřednostňují nejen pacienti a jejich blízcí, ale jde o vhodnější variantu i ze zdravotního hlediska. Pobyt v domácím prostředí má totiž pozitivní vliv na psychiku a celkový zdravotní stav pacientů. Zvláště patrné je to u dětí, neboť III. a IV. stupeň závislosti se zdaleka netýká jen starých osob. Lidé, kteří se rozhodnou obětovat své pohodlí a možný výdělek v práci proto, aby mohli posloužit svým blízkým, se často dostávají do velmi složité ekonomické situace. Podle průzkumu Ministerstva práce a sociálních věcí je téměř třetina pečovatelů nucena využít své úspory, neočekávaný měsíční výdaj ve výši 9600 Kč představuje problém pro nadpoloviční většinu pečovatelů a většina neformálních pečovatelů (respondentů) uvedla, že s celkovým měsíčním příjmem vystačí jen s obtížemi.
Tenká hranice mezi III. a IV. stupněm
O často existenčních problémech lidí, kteří se rozhodli vzít na sebe břímě péče o osobu blízkou, se ví už nějakou dobu. Návrh na zvýšení těchto příspěvků proto připravila už vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD). Příslušný sněmovní tisk se však s koncem volebního období nestihl projednat a návrh tedy „spadl pod stůl“. Zvedli jej ale senátoři za ČSSD v čele s již bohužel zesnulým senátorem Vladimírem Plačkem (ČSSD) a předložili návrh, který osobám ve IV. stupni závislosti (úplná závislost), které nevyužívají pobytových sociálních služeb, zvyšuje příspěvek na péči z 13 200 na 19 200 Kč. Tento návrh posléze získal dostatečnou podporu poslanců v prvním i druhém čtení.
Podle poslance Romana Sklenáka (ČSSD) však bylo s ohledem na potřeby těchto lidí potřeba zajít ještě dál. Podle něj je totiž skutečná hranice mezi III. a IV. stupněm závislosti velmi tenká. Byl to prý také hlavní důvod, proč společně s poslankyní ČSSD Alenou Gajdůškovou navrhli, aby se navýšil i příspěvek lidem s III. stupněm závislosti. Pozměňovací návrh ČSSD se dotkne desítek tisíc lidí navíc. Zatímco navýšení ve IV. stupni se týká zhruba 25 tisíc osob, navýšení ve III. stupni závislosti se dotkne přibližně 60 tisíc osob.
Mnoho zdravotně postižených dnes spadá právě do této kategorie, což je také jeden z důvodů, proč návrh ČSSD ještě před hlasováním podpořila i Národní rada osob se zdravotním postižením (NRZP).
Odstranění nedostatků, zachování prevence
07.12.2018
Nová úprava vyřeší současné výše uvedené praktické nedokonalosti zákona a současně zachová potřebnou míru prevence zneužívání dávek v hmotné nouzi.
Nově se tedy dávka nebude vyplácet poukázkami v případech, kdy výše příspěvku na živobytí nepřesáhne 500 Kč a v následujících specifických případech, kdy je příjemce (nebo osoba společně s ním posuzovaná) osobou které:
1. jsou poskytovány pobytové sociální služby
2. je poskytována zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení po celý kalendářní měsíc,
3. byla pravomocným rozhodnutím soudu omezena svéprávnost,
4. byl přiznán příspěvek na péči ve stupni IV (úplná závislost), a to ode dne právní moci rozhodnutí o přiznání této dávky, nebo je osobou starší 70 let,
5. byla přiznána invalidita III. stupně,
6. nebo v případech, kdy se jedná o důvody hodné zvláštního zřetele.
Zvýšení částky živobytí z důvodu dietního stravování se vyplácí vždy v hotovosti.
(Zdroj: Tiskové oddělení MPSV)
Většina příjemců dávky nezneužívá
06.12.2018
A skutečně, ukázalo se totiž, že stávající úprava dopadla například na klienty sociálních služeb nebo na osoby hospitalizované ve zdravotnických zařízeních, kterým přinesla praktické problémy. Tyto osoby měly často potíže s úhradou stravy a základních potřeb, protože poukázky v některých těchto zařízeních není možné použít.
„Faktický stav je tedy takový, že většina příjemců dávky nezneužívá. Jsou mezi nimi staří, zdravotně handicapovaní či matky samoživitelky. Velká část pomoci je poskytována na zajištění základních potřeb nezaopatřených dětí,“ doplnila ministryně Jana Maláčová.
Kromě uvedených problémů pak také tento přísný režim výplaty pomoci v hmotné nouzi nadměrně administrativně zatěžuje Úřady práce a v některých případech je dokonce značně finančně neefektivní. Ukázalo se jako zbytečně náročné vyplácení části příspěvku na živobytí prostřednictvím poukázek v situacích, kdy je vyměřená dávka v nízké výši. V těchto případech je finančně náročnější výplata poukázek příjemci než samotná výše dávek.
„Administrativní kapacita Úřadu práce potřebná pro výplatu téměř 65 tisíc dávek v objemu téměř 90 milionů korun měsíčně, by byla smysluplněji využitelná ať již pro sociální práci nebo pro cílenou kontrolu zneužívání dávek,“ poznamenala Jana Maláčová.
Poslanci zmírnili pravidla pro výplatu dávek v poukázkách
06.12.2018
Poslanecká sněmovna dnes přijala změnu zákona o pomoci v hmotné nouzi ve znění schváleném Senátem. Senioři nad 70 let, invalidé, osoby závislé na pomoci druhé osoby či klienti v pobytových sociálních službách a další zranitelné osoby již nebudou dostávat část příspěvku v poukázkách. Původní opatření mělo sloužit jako obrana proti zneužívání této pomoci. V praxi se však projevilo jako problematické a poškozující poctivé a zranitelné klienty sociálního systému.
Povinný způsob výplaty příspěvku na živobytí všem příjemcům, kteří jej pobírají déle než 6 měsíců v posledních 12 měsících, nejméně v 35 % a nejvýše v 65 % prostřednictvím poukázek platil od prosince roku 2017. V praxi však přinesl značné problémy zejména těm nejpotřebnějším, kteří prokazatelně nemají jinou možnost výdělku. Původní opatření reagovalo na společenskou poptávku po prevenci zneužívání sociálních dávek. V případě pomoci v hmotné nouzi však poukázkový systém výplaty nejen že dopadl i na ty, kteří tuto pomoc nikdy nezneužívali, ale také značně komplikoval život nejzranitelnějším skupinám obyvatel.
„Vycházíme z faktu, že těch, u kterých existuje možnost, že by příspěvek na živobytí nevyužili k zajištění základních životních potřeb, je daleko méně, než těch, kteří tento příspěvek nikdy nezneužívali a ani zneužívat nemohou, protože ten příspěvek skutečně potřebují k zajištění svých základních potřeb,“ zdůraznila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).