Poslanci schválili důchodovou reformu
14.11.2024
Současný důchodový systém je dlouhodobě neudržitelný. Prodlužuje se doba dožití a zvyšuje se podíl seniorů nad 65 let. Lidé častěji studují a nastupují do práce později, než tomu bylo dříve, a rodí se méně dětí, než tomu bylo zvykem u našich rodičů nebo babiček. Chceme-li pro další generace v České republice zajistit důstojné stáří, jsou úpravy důchodového systému reagující na změny ve společnosti nezbytné. „Důchodová reforma, na níž pracovala řada odborníků, představuje nevyhnutelnou změnu, na kterou nikdo před námi neměl dlouhá léta odvahu. Díky reformě zajistíme důstojné a férové důchody nejen dnešním seniorům, ale i jejich potomkům. Zároveň platí, že současných důchodců se reforma nijak nedotkne a její náběh bude postupný. Každý rok v lednu se budou důchody i nadále zvyšovat o inflaci a třetinu růstu reálné mzdy,“ zdůraznil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Níže přinášíme přehled konkrétních prvků, které důchodová reforma přináší.
• Věk odchodu do důchodu bude předvídatelný
Důchodový věk bude lépe odrážet postupný očekávaný nárůst věku dožití, který je transparentním a nezpochybnitelným demografickým ukazatelem. Podle aktuálních prognóz ČSÚ se věk dožití bude ještě více prodlužovat, a to mimo jiné díky rozvoji medicíny nebo zlepšování pracovního prostředí. Ostatně tento pozitivní trend je pozorovatelný již přibližně 30 let a důchodový věk se postupně zvyšuje již od roku 1996. Důchodový věk bude zastropován na 67 letech. Této hranice se dosáhne nicméně až v roce 2056 u osob narozených v roce 1989. Reforma navíc reflektuje návrh České demografické společnosti, podle kterého důchodový věk poroste o jeden měsíc ročně. Původně se počítalo se dvěma měsíci. „Nejaktuálnější prognózy ve spojitosti se všemi opatřeními, která přináší důchodová reforma i předchozí přijatá opatření, ukazují, že je tato úprava možná. Posouvat věk odchodu do důchodu je nutné. I po reformě to ale budeme dělat pomaleji než dosud, kdy u mužů roste důchodový věk již od roku 1996 o 2 měsíce ročně a u žen až o 6 měsíců ročně,“ řekl ministr Jurečka.
• Rodinný vyměřovací základ ocení výchovu dětí a péči o závislé osoby
Další novinku představuje rodinný vyměřovací základ. Ten ocení výchovu dětí a péči obecně, čímž přímo řeší příčinu nízkých penzí u pečujících. Na takovou osobu se pro potřeby výpočtu důchodu bude po dobu péče nahlížet tak, jako by pobírala průměrnou mzdu. Pokud bude pečující také pracovat, jeho skutečný výdělek se k rodinnému vyměřovacímu základu přičte.
Tento systém postupně nahradí výchovné. Stále ale platí, že výchovné zůstane každému, komu již bylo přiznáno a také ženám, které vychovají tři a více dětí.
• Lidé pracující v nejnáročnějších profesích půjdou dříve do důchodu
Důchodová reforma nezapomíná na ty, kteří trávili velkou část profesního života rizikovou prací. Všechny osoby pracující na pracovištích s přítomností rizik kategorie 4 podle zákona o ochraně veřejného zdraví budou zvýhodněni formou snížení důchodového věku. Bude možné získat nárok na snížení důchodového věku maximálně o 15 měsíců při odpracování 2 200 směn. Snížení věku až o 30 měsíců bude možné po odpracování 4 400 směn, což odpovídá asi 20 letům práce.
Návrh pamatuje také na osoby na pracovištích s přítomností rizik kategorie 3, tito lidé budou mít nárok na příspěvek zaměstnavatele do třetího pilíře.
• Pracující senioři budou více zvýhodněni
Důchodová reforma obsahuje motivační prvky pro pracující důchodce. Stát pracujícím důchodcům odpustí zaměstnanecké sociální pojištění. „Reforma myslí na zvýšení motivace lidí, kteří chtějí a mohou pracovat v seniorním věku. Právě na vrcholu své kariéry mají lidé trhu práce stále co nabídnout, zejména pak své bohaté celoživotní zkušenosti a expertízu. Profitovat pak mohou nejen oni sami v podobě dalšího příjmu, ale také třeba samotné firmy,“ uvedl ministr Jurečka. Důchodová reforma předpokládá nahrazení trvalého zvyšování důchodů o malé částky snížením sazby pojistného o 6,5 % pro všechny starobní důchodce s výdělečnou činností. V případě OSVČ bude sníženo pojistné také o 6,5 %. Sazba pojistného placeného zaměstnavatelem zůstane zachována.
(Zdroj: moneymag.cz)
Průměrná mzda loni vzrostla o tři tisíce korun, reálně se však snížila
07.03.2024
Průměrná mzda činila v loňském roce 43 341 korun, v meziročním srovnání byla o více než tři tisíce korun vyšší. Reálně se však snížila o téměř tři procenta kvůli zvýšení spotřebitelských cen. Ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku vzrostla průměrná mzda o 6,3 procenta, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). "I přes více než 6% růst nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců klesla po započtení vlivu inflace reálná mzda ve 4. čtvrtletí 2023 o 1,2 %. Šlo přitom již o devátý pokles za sebou.
Reálně se za celý rok 2023 mzda snížila o 2,9 %, neboť inflace dosáhla 10,7 % a nominální růst mezd byl 7,5 %," uvedla vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ Jitka Erhartová. V závěrečném čtvrtletí loňského roku průměrná mzda reálně klesla o 1,2 procenta, protože spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 7,6 %. Proti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy po očištění od sezónních vlivů půldruhého procenta. Medián mezd činil 39 685 korun a vzrostl proti stejnému období předchozího roku o rovných šest procent. Čtyři pětiny zaměstnanců pobíraly mzdu mezi 20 073 Kč a 74 654 Kč. V roce 2023 dosáhla průměrná mzda 43 341 Kč, v meziročním srovnání činil přírůstek 3 024 Kč (7,5 %). Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 10,7 %, reálně se tak mzda snížila o 2,9 %.
S
Jaké termíny si musíte ohlídat a jak je to s daní z nemovitosti
28.02.2024
Daňové přiznání i přehledy pro zdravotní pojišťovnu a sociální správu musí osoby samostatně výdělečně činné odevzdat včas, jinak hrozí sankce. Platbu daně z nemovitých věcí lze zase rozložit do dvou splátek. V dalším díle daňového seriálu Aktuálně.cz připomeneme, jaké termíny si letos pohlídat.
Přiznání k dani z příjmu fyzických osob je třeba na příslušný finanční úřad podat do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období. To znamená nejpozději do 2. dubna 2024.
Pokud je však daňové přiznání podáno elektronicky, prodlužuje se lhůta pro podání daňového přiznání na čtyři měsíce po uplynutí zdaňovacího období, tedy do 2. května 2024. A pokud daňové přiznání osobám samostatně výdělečně činným zpracovává daňový poradce, je lhůta ještě delší, a to až do 1. července
Pro zaplacení daně platí stejné lhůty jako pro podání daňového přiznání, tedy do 2. dubna, 2. května nebo 1. července. Pokud vám naopak vznikne přeplatek, má na vrácení peněz finanční úřad 30 dnů. Tato lhůta začíná běžet den po posledním řádném termínu podání přiznání.
Zaměstnanci, kteří museli své daňové povinnosti vyřídit u zaměstnavatele už do 15. února, dostanou přeplatky ve mzdě za březen, tedy v dubnové výplatě...
B
Při výpovědi bez udání důvodu dvojnásobné odstupné. Stát zvažuje zásadní změnu
28.02.2024
Propustit zaměstnance by v budoucnu mohlo být snazší. Ministerstvo práce jedná o zásadní novele zákoníku práce, která může zahrnovat i možnost výpovědi bez udání důvodu. Zaměstnanec by ale v takovém případě podle zjištění Aktuálně.cz dostal dvojnásobné odstupné než dosud. O změně debatuje ministerstvo práce s týmy expertů. Kromě firem ji podporuje i ministr financí Stanjura, odbory jsou proti.
Česko má jedny z nejpřísnějších pravidel pro propouštění zaměstnanců. Na rozdíl třeba od Německa se nemůže firma zbavit pracovníka bez objektivního důvodu. Ekonomové i zaměstnavatelé tvrdí, že současná pravidla jsou příliš svazující. A navrhují, aby je stát zmírnil.
"Jsou firmy, které nemohou dokončit své zakázky, protože nemají kvalifikované zaměstnance. Problémoví zaměstnanci nebo zaměstnanci bez výkonu, pokud hrubě neporuší pracovní kázeň, jsou v Česku nepropustitelní," píše Národní ekonomická rada vlády v plánu na pomoc české ekonomice.
Podle rady by pomohlo, kdyby firmy mohly propouštět zaměstnance za volnějších pravidel. Nejen že by změna rozhýbala pracovní trh, ale současně by pomohla firmám s výběrem pracovníků, míní poradní orgán vlády.
Šéf Unie zaměstnavatelských svazů Jiří Horecký pro Aktuálně.cz říká, že mezi návrhy, které prošly sítem jednání s odborníky, je právě i výpověď bez důvodu. "Teď už jsme na konci jednání s ministerstvem práce a sociálních věcí. Zbývá 15 konkrétních opatření od odborníků, odborů, zaměstnavatelských svazů i stran a hnutí," popisuje Horecký. Informaci o zmírnění pravidel pro výpovědi potvrzuje také viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Bohdan Wojnar.
B
Akcionáři musí přiznávat v daňovém přiznání pouze dividendy ze zahraničí
27.02.2024
Kdo investuje do akcií společností, které vyplácejí svým akcionářům podíl na zisku neboli dividendy, se jejich zahrnutí do daňového přiznání vyhne, pokud jde o akcie české společnosti. Pokud je totiž akciová společnost, která dividendy vyplácí, daňovým rezidentem v České republice, podléhají dividendy 15% srážkové dani. Částka, kterou tedy akcionář dostává na účet, je již zdaněna. Povinnost uvádět příjem v daňovém přiznání má akcionář jen tehdy, pokud mu dividendy vyplácí akciová společnost, která je zahraničním daňovým rezidentem.
V takovém případě je poplatník nucen ji do daňového přiznání uvést, a to buďto v Příloze č. 4 v rámci samostatného základu daně, nebo v sekci „příjem z kapitálového majetku“ v rámci běžného základu daně. Jakou z těchto variant zvolit záleží na tom, zda se poplatníkovi vyplatí využít samostatný základ daně bez progresivních sazeb daně (tedy 15 %), či běžný základ daně, kde se aplikují progresivní sazby daně, ale na druhou stranu se dají nárokovat nevyužité odpočty od základu daně a daňové slevy. V příslušných částech daňového přiznání se pak uvádí hrubá hodnota vyplacené dividendy, tedy bez započtení případných poplatníků brokera či zahraniční daně, dodává Monika Lodrová, daňová poradkyně ze společnosti BDO.
S