Poslanci schválili důchodovou reformu
14.11.2024
Současný důchodový systém je dlouhodobě neudržitelný. Prodlužuje se doba dožití a zvyšuje se podíl seniorů nad 65 let. Lidé častěji studují a nastupují do práce později, než tomu bylo dříve, a rodí se méně dětí, než tomu bylo zvykem u našich rodičů nebo babiček. Chceme-li pro další generace v České republice zajistit důstojné stáří, jsou úpravy důchodového systému reagující na změny ve společnosti nezbytné. „Důchodová reforma, na níž pracovala řada odborníků, představuje nevyhnutelnou změnu, na kterou nikdo před námi neměl dlouhá léta odvahu. Díky reformě zajistíme důstojné a férové důchody nejen dnešním seniorům, ale i jejich potomkům. Zároveň platí, že současných důchodců se reforma nijak nedotkne a její náběh bude postupný. Každý rok v lednu se budou důchody i nadále zvyšovat o inflaci a třetinu růstu reálné mzdy,“ zdůraznil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Níže přinášíme přehled konkrétních prvků, které důchodová reforma přináší.
• Věk odchodu do důchodu bude předvídatelný
Důchodový věk bude lépe odrážet postupný očekávaný nárůst věku dožití, který je transparentním a nezpochybnitelným demografickým ukazatelem. Podle aktuálních prognóz ČSÚ se věk dožití bude ještě více prodlužovat, a to mimo jiné díky rozvoji medicíny nebo zlepšování pracovního prostředí. Ostatně tento pozitivní trend je pozorovatelný již přibližně 30 let a důchodový věk se postupně zvyšuje již od roku 1996. Důchodový věk bude zastropován na 67 letech. Této hranice se dosáhne nicméně až v roce 2056 u osob narozených v roce 1989. Reforma navíc reflektuje návrh České demografické společnosti, podle kterého důchodový věk poroste o jeden měsíc ročně. Původně se počítalo se dvěma měsíci. „Nejaktuálnější prognózy ve spojitosti se všemi opatřeními, která přináší důchodová reforma i předchozí přijatá opatření, ukazují, že je tato úprava možná. Posouvat věk odchodu do důchodu je nutné. I po reformě to ale budeme dělat pomaleji než dosud, kdy u mužů roste důchodový věk již od roku 1996 o 2 měsíce ročně a u žen až o 6 měsíců ročně,“ řekl ministr Jurečka.
• Rodinný vyměřovací základ ocení výchovu dětí a péči o závislé osoby
Další novinku představuje rodinný vyměřovací základ. Ten ocení výchovu dětí a péči obecně, čímž přímo řeší příčinu nízkých penzí u pečujících. Na takovou osobu se pro potřeby výpočtu důchodu bude po dobu péče nahlížet tak, jako by pobírala průměrnou mzdu. Pokud bude pečující také pracovat, jeho skutečný výdělek se k rodinnému vyměřovacímu základu přičte.
Tento systém postupně nahradí výchovné. Stále ale platí, že výchovné zůstane každému, komu již bylo přiznáno a také ženám, které vychovají tři a více dětí.
• Lidé pracující v nejnáročnějších profesích půjdou dříve do důchodu
Důchodová reforma nezapomíná na ty, kteří trávili velkou část profesního života rizikovou prací. Všechny osoby pracující na pracovištích s přítomností rizik kategorie 4 podle zákona o ochraně veřejného zdraví budou zvýhodněni formou snížení důchodového věku. Bude možné získat nárok na snížení důchodového věku maximálně o 15 měsíců při odpracování 2 200 směn. Snížení věku až o 30 měsíců bude možné po odpracování 4 400 směn, což odpovídá asi 20 letům práce.
Návrh pamatuje také na osoby na pracovištích s přítomností rizik kategorie 3, tito lidé budou mít nárok na příspěvek zaměstnavatele do třetího pilíře.
• Pracující senioři budou více zvýhodněni
Důchodová reforma obsahuje motivační prvky pro pracující důchodce. Stát pracujícím důchodcům odpustí zaměstnanecké sociální pojištění. „Reforma myslí na zvýšení motivace lidí, kteří chtějí a mohou pracovat v seniorním věku. Právě na vrcholu své kariéry mají lidé trhu práce stále co nabídnout, zejména pak své bohaté celoživotní zkušenosti a expertízu. Profitovat pak mohou nejen oni sami v podobě dalšího příjmu, ale také třeba samotné firmy,“ uvedl ministr Jurečka. Důchodová reforma předpokládá nahrazení trvalého zvyšování důchodů o malé částky snížením sazby pojistného o 6,5 % pro všechny starobní důchodce s výdělečnou činností. V případě OSVČ bude sníženo pojistné také o 6,5 %. Sazba pojistného placeného zaměstnavatelem zůstane zachována.
(Zdroj: moneymag.cz)
Stát bude vracet až stovky milionů
27.11.2017
Více než tři roky se v Česku špatně vypočítávala, a tedy i platila jedna z daní – konkrétně daň z nabytí nemovitosti. Její výpočet zpochybnil Nejvyšší správní soud (NSS) hned ve dvou rozsudcích, ze kterých vyplývá, že se do kupní ceny pro účely výpočtu této daně nemá počítat DPH, což bylo do té doby běžnou praxí finanční správy.
"V takovém případě by převodce danil nejen svůj zisk z převodu nemovitosti, ale i částku, kterou inkasoval pro stát a která se fakticky nestala částí jeho majetku," uvádí v rozsudku Nejvyšší správní soud. NSS se však zabýval pouze případem, že daň platí prodávající. Od ledna 2014 do října 2016 bylo totiž možné si vybrat, jestli daň z nabytí nemovitosti, zpravidla čtyři procenta z kupní ceny, zaplatí kupující, či prodávající. Možnost výběru stanovil na nátlak developerů v roce 2013 Senát, který mohl kvůli rozpuštěné Poslanecké sněmovně historicky poprvé zcela sám přijímat zákony. Nyní už má zaplacení daně na starosti jen kupující. Finanční správa konečně vnáší světlo do situace, kdy daň zaplatil kupující. V páteční tiskové zprávě oznámila, že bude postupovat v obou případech stejně. Tvrdí, že postupovala podle zákonu a jeho praxi potvrdily i krajské soudy. Výklad ale následně změnil již zmíněnými rozsudkny Nejvyšší správní soud. "Nakonec se dvěma rozsudky přiklonil k názoru, který je ve prospěch poplatníka, tedy že má Finanční správa u daně z nabytí nemovitých věcí akceptovat u poplatníka převodce cenu sjednanou bez DPH," uvedla finanční správa v tiskové zprávě.
Více než polovina firem neodvádí daň z příjmu
22.11.2017
Více než polovina firem je stále v učetní ztrátě, a tedy neplatí daň z příjmu právnických osob, ukazuje průzkum společnosti Bisnode, vycházející z údajů několika desítek tisíc firem, které pro roky 2012 až 2016 splnily zákonnou povinnost zveřejnit účetní výkazy.
Přesto přibývá firem, které jsou v zisku, což souvisí s tím, že česká ekonomika patří mezi nejrychleji rostoucí v Evropě a nezaměstnanost je rekordně nízká. Ještě v roce 2012 nevykazovalo zisk ke zdanění 59,5 % podniků, zatímco v roce 2016 už to bylo jen 51,5 %. Do lepší formy se dostává stále více velkých podniků. V roce 2012 odvádělo vyšší než milionovou daň 4,85 %, zatímco v loňském roce už to bylo 7,68 % z nich. „Roste počet subjektů, které daně odvádí. Daň z příjmu do sta tisíc korun odvádí každá čtvrtá firma ze sledovaného vzorku. Sto tisíc až jeden milion korun platí necelých 15 procent společností a milion až deset milionů na dani z příjmu do státního rozpočtu odvede přes šest procent společností,“ říká analytička Bisnode Petra Štěpánová. Největší plátce daní ocenily v květnu Ministerstvo financí a Generální finanční ředitelství. „Oceněné společnosti mají velký podíl na tom, že se nám v roce 2016 podařilo vybrat na dani z příjmů právnických osob do státního rozpočtu více než 156 miliard korun, což je meziročně o 18 miliard více a o 33 miliard více, než v roce 2014. Z této částky téměř 22 % pochází právě od TOP dvacítky,“ řekl generální ředitel Finanční správy Martin Janeček.
Většina Čechů daním nerozumí, ale chtějí více zdanit bohaté
20.11.2017
Lidé s většími příjmy by měli podle více než poloviny Čechů odvádět větší podíl z příjmů na daních. Vyplývá to z říjnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Přitom ale zároveň dvě třetiny lidí tvrdí, že daním nerozumí.
Většina Čechů je podle průzkumu pro progresivní zdanění příjmů. Lidé s vyššími příjmy by podle 57 procent dotázaných měli odvádět větší procento daně z příjmů než lidé s nízkými platy a mzdami. Přibližně pětina účastníků průzkumu dokonce uvedla, že zdanění bohatších lidí by mělo být výrazně vyšší. Že by naopak lidé s většími příjmy měli platit procentuálně menší daně, si myslí jen čtyři procenta Čechů. Podpora progresivního zdanění ale v posledních letech klesá. Nejvyšší byla podle CVVM v roce 2008, kdy chtěly větší zdanění lidí s většími příjmy přesně tři čtvrtiny dotázaných. V aktuálním průzkumu uvedly téměř dvě třetiny Čechů, že lidé s nízkými příjmy mají vysoké daně, zatímco lidé s vysokými příjmy podle téměř poloviny dotázaných mají daně nízké. Ohledně skupiny lidí s průměrnými příjmy jsou už názory vyrovnanější, podle 45 procent dotázaných má tato skupina daně přiměřené a podle 43 procent vysoké. Přitom ale zároveň skoro dvě třetiny Čechů tvrdí, že daňovému systému nerozumí. Že daním rozumí, uvedla jen méně než třetina dotázaných.
Daňoví úředníci kvůli honbě za výběrem daní neuznávají firmám úlevy za výzkum
15.11.2017
V předloňském roce uplatnilo odpočet na výzkum a vývoj podle Českého statistického úřadu 1322 firem (loňské údaje úřad ještě nezveřejnil). Snížily si daňový základ o 13 miliard korun, díky tomu ušetřily na daních dvě a půl miliardy.
Předběžná čísla za minulý rok, která stačila finanční správa zpracovat, ukazují na ústup v nárokování daňových odpočtů. Využilo je 1142 firem, které si snížily daňový základ o 9,5 miliardy. Na dani z příjmů tak ušetřily 1,8 miliardy. To je obdobná úleva jako v roce 2011, kdy ji ovšem využilo o 250 firem méně než vloni. Přitom investice do výzkumu a vývoje, které zvyšují konkurenceschopnost firem a produktivitu práce, jsou vzhledem k silnému tlaku na platy akutnější než kdy jindy. Jak tvrdí letošní zpráva Světového ekonomického fóra, v inovacích je na tom Česko hůř než Ázerbájdžán a stejně jako Keňa.