Poslanci schválili důchodovou reformu
14.11.2024
Současný důchodový systém je dlouhodobě neudržitelný. Prodlužuje se doba dožití a zvyšuje se podíl seniorů nad 65 let. Lidé častěji studují a nastupují do práce později, než tomu bylo dříve, a rodí se méně dětí, než tomu bylo zvykem u našich rodičů nebo babiček. Chceme-li pro další generace v České republice zajistit důstojné stáří, jsou úpravy důchodového systému reagující na změny ve společnosti nezbytné. „Důchodová reforma, na níž pracovala řada odborníků, představuje nevyhnutelnou změnu, na kterou nikdo před námi neměl dlouhá léta odvahu. Díky reformě zajistíme důstojné a férové důchody nejen dnešním seniorům, ale i jejich potomkům. Zároveň platí, že současných důchodců se reforma nijak nedotkne a její náběh bude postupný. Každý rok v lednu se budou důchody i nadále zvyšovat o inflaci a třetinu růstu reálné mzdy,“ zdůraznil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Níže přinášíme přehled konkrétních prvků, které důchodová reforma přináší.
• Věk odchodu do důchodu bude předvídatelný
Důchodový věk bude lépe odrážet postupný očekávaný nárůst věku dožití, který je transparentním a nezpochybnitelným demografickým ukazatelem. Podle aktuálních prognóz ČSÚ se věk dožití bude ještě více prodlužovat, a to mimo jiné díky rozvoji medicíny nebo zlepšování pracovního prostředí. Ostatně tento pozitivní trend je pozorovatelný již přibližně 30 let a důchodový věk se postupně zvyšuje již od roku 1996. Důchodový věk bude zastropován na 67 letech. Této hranice se dosáhne nicméně až v roce 2056 u osob narozených v roce 1989. Reforma navíc reflektuje návrh České demografické společnosti, podle kterého důchodový věk poroste o jeden měsíc ročně. Původně se počítalo se dvěma měsíci. „Nejaktuálnější prognózy ve spojitosti se všemi opatřeními, která přináší důchodová reforma i předchozí přijatá opatření, ukazují, že je tato úprava možná. Posouvat věk odchodu do důchodu je nutné. I po reformě to ale budeme dělat pomaleji než dosud, kdy u mužů roste důchodový věk již od roku 1996 o 2 měsíce ročně a u žen až o 6 měsíců ročně,“ řekl ministr Jurečka.
• Rodinný vyměřovací základ ocení výchovu dětí a péči o závislé osoby
Další novinku představuje rodinný vyměřovací základ. Ten ocení výchovu dětí a péči obecně, čímž přímo řeší příčinu nízkých penzí u pečujících. Na takovou osobu se pro potřeby výpočtu důchodu bude po dobu péče nahlížet tak, jako by pobírala průměrnou mzdu. Pokud bude pečující také pracovat, jeho skutečný výdělek se k rodinnému vyměřovacímu základu přičte.
Tento systém postupně nahradí výchovné. Stále ale platí, že výchovné zůstane každému, komu již bylo přiznáno a také ženám, které vychovají tři a více dětí.
• Lidé pracující v nejnáročnějších profesích půjdou dříve do důchodu
Důchodová reforma nezapomíná na ty, kteří trávili velkou část profesního života rizikovou prací. Všechny osoby pracující na pracovištích s přítomností rizik kategorie 4 podle zákona o ochraně veřejného zdraví budou zvýhodněni formou snížení důchodového věku. Bude možné získat nárok na snížení důchodového věku maximálně o 15 měsíců při odpracování 2 200 směn. Snížení věku až o 30 měsíců bude možné po odpracování 4 400 směn, což odpovídá asi 20 letům práce.
Návrh pamatuje také na osoby na pracovištích s přítomností rizik kategorie 3, tito lidé budou mít nárok na příspěvek zaměstnavatele do třetího pilíře.
• Pracující senioři budou více zvýhodněni
Důchodová reforma obsahuje motivační prvky pro pracující důchodce. Stát pracujícím důchodcům odpustí zaměstnanecké sociální pojištění. „Reforma myslí na zvýšení motivace lidí, kteří chtějí a mohou pracovat v seniorním věku. Právě na vrcholu své kariéry mají lidé trhu práce stále co nabídnout, zejména pak své bohaté celoživotní zkušenosti a expertízu. Profitovat pak mohou nejen oni sami v podobě dalšího příjmu, ale také třeba samotné firmy,“ uvedl ministr Jurečka. Důchodová reforma předpokládá nahrazení trvalého zvyšování důchodů o malé částky snížením sazby pojistného o 6,5 % pro všechny starobní důchodce s výdělečnou činností. V případě OSVČ bude sníženo pojistné také o 6,5 %. Sazba pojistného placeného zaměstnavatelem zůstane zachována.
(Zdroj: moneymag.cz)
Dlouhodobě nemocní by si mohli přilepšit na nemocenské
28.02.2017
Dávky nemocenské pro dlouhodobě nemocné by mohly vzrůst od druhého měsíce nemoci na 66 procent, od třetího měsíce nemoci pak na 72 procent vyměřovacího základu. Kabinet dnes z šesti variant zvolil možnost, kterou podporovalo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) na Twitteru. Zvolená varianta by měla státní pokladnu vyjít na 2,4 miliardy korun ročně navíc. Novinka by mohla platit od příštího roku.
Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) uvedla, že vláda schválila návrat k době před škrty v době hospodářské krize, stejná pravidla platila do roku 2009. "Ráda bych viděla variantu ještě ambicióznější, bohužel to byly varianty dražší, hlasovali pro ně jen ministři ČSSD," uvedla na tiskové konferenci. Nižší varianty prosazovaly resorty ve správě hnutí ANO či Hospodářská komora ČR. Podle návrhu ministerstva financí se mělo přidávat až od čtvrtého či sedmého měsíce stonání, a to na 66 procent základu. Vyšlo by to buď na 700 milionů, nebo na 300 milionů korun. Odboráři chtěli, aby dávky stouply na 78 procent základu už po měsíci stonání. Na úpravě dávek se v listopadu dohodla tripartita, na výši ale shoda nebyla. Nepadla ani na jednání lídrů koalice. Původně byly návrhy čtyři - dva ministerstva práce, jeden odborů a jeden kompromisní. Resort financí po koaliční radě doplnil další dva. V prvních třech dnech stonání nyní lidé nedostávají nic. Od čtvrtého do 14. dne poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy za pracovní dny. Od 15. dne se nemocenské vyplácí z nemocenského pojištění. Činí 60 procent ze základu příjmu, který tvoří jen určitá část výdělku. Maximální denní nemocenské dosahuje letos 933 korun. Člověk s průměrnou mzdou, tedy s výdělkem 27 000 korun, dostává 480 korun za den. Systém nemocenského pojištění je v přebytku, který se ale v posledních letech snižuje. Loni za první tři čtvrtletí byly příjmy vyšší než výdaje o 1,7 miliardy korun. O rok dřív dosahoval přebytek 2,2 miliardy a v roce 2014 za první tři čtvrtletí pak 2,8 miliardy korun.
zdroj: ihned.cz
Novela zákona o DPH
23.02.2017
Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o dani z přidané hodnoty, která má účinnost od 1. 4. 2017.
Součástí schváleného balíčku je rozsáhlá novela zákona o dani z přidané hodnoty. Změny se týkají kromě jiného uplatnění DPH pro osoby, které společně podnikají na základě smlouvy o společnosti (novela v této problematice umožňuje přizpůsobit se novým pravidlům v přechodném období do 31. 12. 2018), obchodního majetku, nového přístupu k leasingu, zrušení speciální úpravy pro společnost bez právní subjektivity, upřesnění místa plnění, pořízení zboží do jiného členského státu pod českým DIČ, opravy základu a výše daně, osvobození služeb dětských skupin, služeb souvisejících s dovozem a s vývozem, mank a škod, rozšíření režimu přenesení daňové povinnosti, časového posunu, ručení za daň, nového institutu nespolehlivé osoby … Novela má účinnost od 1. 4. 2017.
Lhůta pro podání daňového přiznání
20.02.2017
V roce 2017 připadne poslední den lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období v neprodloužené lhůtě na sobotu 1. dubna, takže posledním dnem neprodloužené zákonné lhůty bude až pondělí 3. dubna 2017.
Zaměstnanci, kteří si nenechávají vypořádat daně od svých zaměstnavatelů, budou podávat daňové přiznání na novém zkráceném formuláři. Přiznání se vejde na dvě strany A4. Novinka je ale určena pouze pro zaměstnance, kteří nemají žádné vedlejší příjmy (příjmy z podnikání, příjmy z pronájmu či z kapitálových příjmů). Mohou však mít příjmy od více zaměstnavatelů.
Nebankovní firmy poskytly v minulém roce klientům 155 miliard
16.02.2017
Členské společnosti České leasingové a finanční asociace (ČLFA) v roce 2016 poskytly klientům prostřednictvím leasingu, úvěrů a factoringu 155 miliard korun, což je o sedm procent více než předloni. Ve středu o tom informovala ČLFA. O 8,4 procenta stouplo financování podnikatelských investic úvěry a leasingem, o 7,1 procenta spotřebitelskými úvěry či spotřebitelským leasingem a o 12,1 procenta financování factoringem.
Z celkových 155 miliard korun bylo 124 miliard určeno na financování firemních investic a provozu a 30,95 miliardy na financování zboží a služeb pro domácnosti. Loni pokračoval trend započatý po odeznění recese v roce 2014, kdy začaly silně narůstat objemy leasingových kontraktů. Hodnota leasingu movitých investic členů ČLFA v roce 2016 meziročně stoupla o 17,5 procenta na 57,36 miliardy korun. Naopak objem podnikatelských úvěrů meziročně poklesl o 1,5 procenta na 49,35 miliardy. Na leasingovém trhu loni opět zvýšil svůj podíl operativní leasing, a to na 60,1 procenta. Výrazný meziroční nárůst o 38,7 procenta zaznamenal leasing nemovitostí, který se přitom dlouhodobě potýká se specifickými nepříznivými daňovými podmínkami. V loňském roce jeho objem přesáhl čtyři miliardy korun. Nejvíce kontraktů jako každoročně loni členové ČLFA uzavřeli na financování automobilů. Na silniční dopravní prostředky poskytli 88,11 miliardy korun, z toho 46,09 miliardy bylo určeno na pořízení 113 000 nových osobních vozů. Prostřednictvím produktů členů asociace tak bylo financováno 43,5 procenta nových osobních aut prvně registrovaných v ČR. Objem peněz určených na pořízení nových osobních vozů meziročně vzrostl o 32 procent a jejich počet téměř o 20 procent.
zdroj: ihned.cz