Poslanci schválili sociální superdávku
03.04.2025
Poslanci ve třetím čtení schválili návrh zákona o státní sociální pomoci, jenž spojuje několik dávek do jedné tzv. superdávky. Schválena byla závěrečná verze návrhu zákona o státní sociální pomoci, který sjednocuje několik různých dávek do jediné – tzv. superdávky. Kromě sloučení příspěvku na bydlení, přídavku na dítě, doplatku na bydlení a příspěvku na živobytí do jedné dávky, došlo také k několika pozměňovacím návrhům. Majetkový test zůstává nezměněný – pro nárok na dávku bude muset jednotlivec disponovat maximálně 200 000 Kč na bankovních účtech, a to bez ohledu na to, zda vlastní nemovitost.
Změněna byla úprava výpočtu normativních nákladů na bydlení. Zatímco dnes se vychází z cenových map Ministerstva financí, nový systém bude založen na smlouvách z databáze Úřadu práce. Tento krok může výrazně snížit výši nárokovaných částek pro některé příjemce dávky, což může znamenat, že na superdávku nedosáhnou.
Nově byly do seznamu zranitelných osob zařazeny i osoby pobírající vdovský nebo vdovecký důchod a pozůstalí manželé či partneři, a to maximálně na dobu jednoho roku. Tato změna zvýší podporu pro osoby, které se nacházejí ve složité životní situaci.
Poslanci také schválili mírné navýšení životního minima, i když část poslanců upozorňovala, že ani po tomto navýšení nebude odpovídat aktuálním životním nákladům. Tato změna by měla být účinná od 1. ledna 2026. Dále, pokud návrh projde celým legislativním procesem, stát začne vyplácet náhradní výživné po dobu 6 let, což je prodloužení oproti stávajícím 4 letům.
Jedním z pozměňovacích návrhů, který poslanci schválili, je zavedení tzv. hlídačkovného pro studující rodiče do 26 let. Tento příspěvek bude činit jednu třetinu minimální mzdy, což v současnosti odpovídá částce 6933 Kč měsíčně.
Přes opakované výzvy k ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV), stále nebyl zveřejněn vzoreček pro výpočet superdávky.
Změny podle nového zákona by měly vstoupit v platnost 1. října 2025, přičemž současní příjemci dávky začnou novou superdávku pobírat až od 1. dubna 2026. Nový systém tedy začne ovlivňovat pouze nově žádající osoby.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Letošní snížení platů soudců u soudu neobstálo. Mají nárok na zpětné dorovnání
29.05.2024
Trvalé snížení koeficientu pro výpočet soudcovské platové základny neobstálo před Ústavním soudem. Politici musí zákon změnit, soudcům náleží za letošek zpětné dorovnání. Soud se zabýval také zmrazením platů v letech 2021 a 2022. Zatímco v prvním roce bylo vzhledem k pandemickým mimořádným okolnostem v souladu s Ústavou, v následujícím roce nikoliv. Zpětné dorovnání za rok 2022 ale nedostanou.
Premiér Petr Fiala (ODS) rozhodnutí Ústavního soudu respektuje. Je na soudu, aby své rozhodnutí veřejnosti náležitě zdůvodnil, uvedla mluvčí vlády Lucie Ješátková. Vládní koalice bude situaci řešit, potvrdil vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Prezident Soudcovské unie Libor Vávra řekl, že argumenty soudu do značné míry odpovídají postojům unie. Za důležitou považuje nikoliv konkrétní výši platů, ale princip, že platy kopírují růst či pokles v celém národním hospodářství a nepodléhají svévolným zásahům.
Nález Ústavního soudu k platům soudců nevede k sociální solidaritě, míní opoziční SPD. Předsedkyně sněmovního klubu opozičního hnutí ANO Alena Schillerová spojila téma s avizovanou stávkou justičního personálu. "Ve světle toho, že má proběhnout stávka zaměstnanců soudů, mám z toho podivný pocit," uvedla Schillerová…
B
Televizní poplatek nově i pro domácnosti s internetem
17.05.2024
Počet domácností, které v Česku platí televizní poplatek, by se měl po přijetí mediálních novel zvýšit o 615 tisíc na 3,95 milionu. Vedle vlastníků televize nově budou mít povinnost hradit poplatek i všechny domácnosti s připojením k internetu. Těch jsou podle Českého statistického úřadu necelé čtyři miliony, tedy 87,5 procenta z celkového počtu domácností. Vyplývá to z údajů ministerstva kultury a České televize.
Povinnost ohledně hrazení poplatku se podle návrhu zákona nebude, stejně jako u televizních přístrojů, vztahovat na každé zařízení, ale pouze na jeden mobilní telefon, tablet nebo počítač připojený k internetu v rámci domácnosti. O uživatelích internetového připojení by přitom měli Českou televizi na vyžádání informovat poskytovatelé připojení. Bude pak na České televizi, aby uživatele internetu přiměla poplatek platit. Ministerstvo kultury zároveň navrhuje od příštího roku zvýšit televizní poplatek o 15 korun na 150 korun. Česká televize tím získá navíc v příštím roce 865 milionů korun. Letos televize předpokládá výnos z poplatků 5,7 miliardy korun. Český rozhlas předpokládá vlivem novely zvýšení počtu poplatníků během tří let o 250 tisíc až 300 tisíc ze stávajících 3,81 milionu. Zvýšení poplatku o desetikorunu na 55 Kč mu má příští rok přinést 331 milionů korun ke stávajícímu výnosu 2,06 miliardy korun. Návrhy novel musí schválit vláda a následně poslanci a senátoři. S účinností se počítá od začátku příštího roku.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Důchody porostou jen o pár stovek, inflaci to ale pokryje
09.05.2024
Důchody by mohly od příštího roku vzrůst o více než čtyři stovky. Řekl to hlavní ekonom společnosti Sirius Vít Hradil. Průměrný český důchod by se v příštím roce měl zvýšit o 433 korun, což představuje asi dvouprocentní růst.
Podle ekonoma Hradila by tato částka měla stačit na pokrytí inflace a dokonce zohledňuje i specifickou inflaci pro důchodce. "Konstrukce toho výpočtu je taková, že to bude přesně stačit na vykompenzování inflace. A nejenom to, ona se dokonce zohledňuje i jiná inflace než ta, která se týká průměrného Čecha. Důchodci nakupují trošku jiné zboží než průměrný Čech a pro tento účel se právě používá statistiky jinak vypočtená inflace," objasnil Hradil pro TNcz.
Hradil podotýká, že Česko je zhruba v průměru v celoevropském srovnání, co se týče výše důchodů. "Srovnání je obtížné, protože údaje o výši důchodů se liší v závislosti na populaci jednotlivých států. Například Itálie vydává na důchody více, ale má starší populaci, což logicky znamená vyšší výdaje na důchody," vysvětluje. Důchodci v Česku jsou historicky na tom podle Hradila dobře. "Náhradový poměr, tedy poměr průměrného důchodu k průměrné mzdě, je v současnosti kolem 48 %, což je historicky neobvykle vysoko. Důchodci jsou tak více ceněni než v minulosti, kdy se tento poměr pohyboval mezi 40 až 45 %," uzavírá Hradil.
S
Poslanci podpořili růst minimální mzdy do roku 2029 na téměř 19 tisíc koun
07.05.2024
Minimální mzda by měla do roku 2029 růst tak, aby odpovídala 47 procentům průměrné mzdy. Nyní je na 41,1 procenta a od ledna vzrostla na 18 900 korun. Zaručené mzdy podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce by měly od příštího roku platit už jen pro veřejný sektor, ne pro firmy. Počítá s tím novela zákoníku práce, kterou v úvodním kole projednali poslanci.
Kvůli rušení zaručené mzdy v soukromém sektoru si chtějí odbory stěžovat Evropské komisi. Podle novely se má minimální mzda v Česku postupně dostat do roku 2029 na 47 procent průměrné mzdy. Nyní je asi na 41 procentech. Zaručená mzda, která představuje nejnižší výdělek podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce a která se vyplácí v osmi stupních od minimální mzdy do jejího dvojnásobku, by se měla od ledna ve firmách zrušit. Zůstat by měla ve veřejném sektoru, ale ve čtyřech stupních od minimální mzdy do jejího 1,6násobku.
Přiměřené minimální mzdy upravuje předloňská směrnice EU, kterou mají členské země promítnout do praxe do poloviny listopadu. Předpis doporučuje nejnižší výdělek na 60 procentech mediánu hrubé mzdy či na 50 procentech průměrné hrubé mzdy. Minimální mzda se od ledna zvedla o 1600 korun na 18 900 korun a podle ministerstva práce odpovídá 41,1 procenta průměrného hrubého výdělku, který se předpovídal pro letošek. Podle dřívějšího vyjádření ministra práce Mariana Jurečky by měla minimální mzda do roku 2029 růst každý rok zhruba o stejné procento, příští rok by měla dosáhnout 42,2 procenta průměrné mzdy.
Výpočet minimální mzdy má vycházet z predikované průměrné mzdy na další rok, kterou by ministerstvo financí oznámilo do konce srpna. Vláda by stanovila koeficient, který by zohlednil kupní sílu, životní náklady, úroveň a tempo růstu mezd i vývoj produktivity. Ministerstvo práce by pak do konce září stanovilo minimální mzdu na další rok. Vypočítala by se jako součin očekávaného průměrného výdělku a koeficientu. Pokud by ale hrozilo, že nově vyhlášená minimální mzda bude nižší než ta předchozí, použila by se právě naposledy vyhlášená minimální mzda.
Místo osmi zaručených mezd by se měly vyplácet čtyři, ale jen v platové sféře. Pohybovat by se měly od minimální mzdy do jejího 1,6násobku. Podle vlády je současná právní úprava problematická, zaměstnavatelé ji kritizují a podle zjištění inspekce práce o povinnosti zaručené mzdy zaměstnavatelé často ani nevědí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)