Poslanci schválili úsporný tarif, který má lidem pomoci s vysokými účty za energie
15.07.2022
Sněmovna ve čtvrtek schválila základní obrysy úsporného tarifu, který má domácnostem pomoci snížit účty za elektřinu a plyn. Proti původnímu vládnímu návrh rozšířila možnost příspěvku ze státního rozpočtu i na dodávky tepla do bytů. O konkrétní podobě tarifu, kdo ho dostane a kolik bude příspěvek státu činit, bude rozhodovat vláda. Podrobnosti stanoví pravděpodobně na přelomu července a srpna.
Půjde o dotaci státu ve prospěch obchodníků s plynem a elektřinou, kteří o tuto dotaci posléze sníží zákazníkům účet nebo zálohy. Budou to muset zřetelně uvést ve vyúčtování. Příspěvek na elektřinu a plyn dostanou lidé automaticky. Podpora se nemá vztahovat na víkendové nemovitosti a dobíjení elektromobilů. Horní hranici příspěvku státu u elektřiny a plynu zvýšila sněmovna stejně jako v případě tepla na 30 tisíc korun, zatímco vláda navrhovala původně 20 tisíc korun. Na úsporný tarif by vláda měla vyčlenit 30,6 miliardy korun.
Pro zákon hlasovalo všech 115 přítomných poslanců . Zákon podpořila i opozice, i když k němu měla výhrady. Schválenou novelu energetického zákona ještě musí projednat Senát a podepsat prezident.
V
(Zdroj: aktualne.cz)
Úrokové sazby zůstávají na rekordně nízké úrovni
04.05.2017
Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek nechala úrokové sazby beze změny na rekordně nízké úrovni. Informoval o tom mluvčí centrální banky Marek Zeman. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstala na 0,05 procenta. Sazby centrální banka snížila na minima v listopadu 2012.
Čtvrteční jednání rady bylo prvním měnovým po ukončení devizových intervencí 6. dubna. Ty centrální banka zahájila v listopadu 2013 kvůli obavě z deflace s cílem držet kurz koruny nad hranicí 27 korun za euro. V posledních dnech se koruna obchodovala kolem 26,90 koruny za euro, ve středu posílila na 26,78 koruny za euro. Zvyšování sazeb ekonomové očekávají nejdříve ve druhé polovině roku, spíše ale na přelomu letošního a příštího roku. Kroky ČNB budou podle nich záviset na vývoji kurzu koruny. Pokud měna neposílí, zvyšování sazeb může zahájit ČNB dříve, soudí analytici. Čtvrtečního měnového zasedání rady se zúčastnilo všech sedm členů. Tisková konference po jednání rady se uskuteční ve 14:15. Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům nižší úroky přinášejí levnější úvěry na investice a provoz, domácnostem například levnější půjčky na bydlení.
zdroj: ihned.cz
Přes milion Čechů ohrožuje příjmová chudoba
24.04.2017
Podíl obyvatel, kteří jsou v Česku ohroženi takzvanou příjmovou chudobou, loni dosáhl 9,7 procenta, tedy asi 1,02 milionu lidí. Zůstal tak prakticky na stejné úrovni jako v předchozích dvou letech. Vyplývá to z nově zveřejněných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).
"Příjmovou chudobou byl loni ohrožen zhruba každý desátý obyvatel České republiky," říká Michaela Brázdilová z oddělení sociálních šetření ČSÚ. Jde zejména o nezaměstnané, neúplné rodiny s dětmi a starobní důchodkyně, které žijí samy. Ohroženo je 8,5 procenta mužů a 10,8 procenta žen. Finanční hranice pro ohrožení příjmovou chudobou stále roste. U domácnosti samostatně žijícího člověka loni stoupla na 10 691 korun, což je téměř o 500 korun více než před rokem. U rodičů se dvěma dětmi do 13 let loni tato hranice dosáhla 22 450 korun. Na nejnižší hodnotu za posledních jedenáct let však loni klesla míra takzvané materiální deprivace. Zatímco v roce 2005 dosahovala 11,8 procenta a například v roce 2014 činila 6,7 procenta, loni už klesla na 4,8 procenta. Míra materiální deprivace ukazuje podíl osob, jejichž domácnosti si nemohou dovolit čtyři a více položek z těchto devíti: auto, pračka, telefon, barevná televize, dostatečně vytápěný byt, týdenní dovolená pro všechny členy domácnosti, konzumace masa každý druhý den, úhrada neočekávaného výdaje (ve výši odpovídajícího nynějším 9900 korunám) a včasné hrazení pravidelných plateb za bydlení či splácení půjček. Neočekávaný výdaj ve výši 9900 korun by si nemohla ze svých peněz (bez půjčky) dovolit zaplatit třetina obyvatel (32,1 procenta). Na týdenní dovolenou nemá peníze 28,9 procenta lidí. Míra ohrožení příjmovou chudobou, míra materiální deprivace a míra nízké pracovní intenzity (ta v Česku loni klesla z 6,8 na 6,7 procenta) tvoří dohromady ukazatel nazvaný souhrnný evropský indikátor sociálního vyloučení. Česká hodnota souhrnného indikátoru sociálního vyloučení loni klesla o sedm desetin procentního bodu na 13,3 procenta a zůstává mezi nejnižšími v Evropě. Podle zatím posledních dat za rok 2015 na tom byl lépe jen Island. Průměr EU dosahoval 23,7 procenta. Porovnání s ostatními státy za rok 2016 ještě není k dispozici. Statistici také zjistili, že více než šestina lidí (17,8 procenta) má problém s výdaji za zdravotní péči - tedy léky, ošetření a další služby zaplatí jen s obtížemi. Více než desetina (11,3 procenta) pak má potíže zaplatit školní družinu.
zdroj: ihned.cz
Otcové dostanou po porodu týden placeného volna, schválili senátoři
19.04.2017
Čerství tatínkové získají novou možnost, jak pomoci matce svého dítěte během šestinedělí. Senátoři ve středu schválili návrh ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD) na zavedení nové dávky ze systému nemocenského pojištění - otcovské poporodní péče. Návrh nyní dostane k podpisu prezident. Novinka pak začne fungovat nejspíše od ledna či února roku 2018, tedy devět měsíců poté, co vyjde ve Sbírce zákonů. Nárok na dávku získají i otcové dětí, které se narodí v období šesti týdnů před začátkem účinnosti.
"Otcovská" má trvat sedm dnů a muži si ji budou moci vybrat v prvních šesti týdnech po porodu. Stát jim během tohoto týdne vyplatí dávku, která se počítá stejně jako peněžitá pomoc v mateřství, tedy takzvaná mateřská. Nárok na ni budou mít zaměstnanci a také podnikatelé, kteří si platí dobrovolné nemocenské pojištění. Nová dávka podle ministerských výpočtů nahradí ušlou čistou mzdu hlavně lidem, kteří si vydělají přibližně od 15 do 25 tisíc korun hrubého měsíčně. "Při příjmu vyšším, než je průměrná mzda, by podíl otcovské k čistému příjmu postupně klesal," uvádí ministerstvo v návrhu. Dávka bude v praxi nižší než čistá mzda i pro lidi, kteří si vydělají zhruba 10 tisíc korun, což je podle úřadu způsobeno konstrukcí daně z příjmu. Při průměrné mzdě 26 tisíc korun bude "otcovská" za jeden týden volna činit zhruba 4200 korun, při hrubé mzdě 15 tisíc korun by mírně přesáhla 2400 korun a naopak při nadprůměrném výdělku 40 tisíc hrubého by otec dostal od státu kolem 5600 korun. Obecně bude tato dávka dosahovat - stejně jako u peněžité pomoci v mateřství - 70 procent takzvaného denního vyměřovacího základu (v zásadě hrubé mzdy, která je u vyšších hodnot omezena redukcí a stropem).
zdroj: ihned.cz
Novela zákona o důchodovém pojištění – úprava nároku na sirotčí důchod
19.04.2017
Senátoři ve středu schválili návrh novely zákona o důchodovém pojištění.
Návrh nyní dostane k podpisu prezident. Novela má nabýt účinnosti až devátým měsícem po zveřejnění ve Sbírce zákonů, což bude na počátku roku 2018. Novela upravuje vznik nároku na sirotčí důchod. V případě sirotčích důchodů, totiž ukazují praktické zkušenosti, že i přes dosud provedená zmírnění podmínky potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod pro účely vzniku nároku na sirotčí důchod se stále vyskytují případy, kdy nárok na sirotčí důchod nevznikne. Z toho důvodu se zavádí další alternativní možnost vzniku nároku na sirotčí důchod v případech, kdy by podle současné právní úpravy nárok na tento důchod nevznikl z důvodu, že zemřelý/zemřelá nesplňuje podmínku potřebné doby pojištění pro vznik nároku na „vlastní“ invalidní důchod (úmrtí se fiktivně považuje za den vzniku invalidity).