Pracujících důchodců v Česku přibývá
13.06.2023
Počet pracujících seniorů nad 65 let v Česku roste, potvrzují data shromážděná během posledního sčítání lidu. Stojí za tím snaha udržet si životní standard, ale i větší úsilí firem neztratit nedostatkovou pracovní sílu. Přes čtvrt milionu českých penzistů ve věku nad 65 let si k důchodu přivydělává a chodí alespoň na pár hodin týdně do práce. Vyplývá to z podrobných údajů z posledního sčítání lidu. Jedná se tak zhruba o 2,5 procenta obyvatel Česka. Počet seniorů s přivýdělkem v průběhu let roste. O deset let dříve to bylo jen necelé procento, konkrétně se jednalo o 86 tisíc lidí ve věku nad 65 let. Statistici ale během sčítání mezi "pracující důchodce" zahrnovali i mladší obyvatele, a to v případě, že pobírali invalidní důchod. Dohromady jich tak v roce 2021 bylo skoro 566 tisíc. "Počet pracujících důchodců v Česku se za deset let více než zdvojnásobil," spočítal Český statistický úřad.
Počet pracujících důchodců podle ředitele odboru sociálního pojištění ministerstva práce a sociálních věcí Tomáše Machance roste díky větší ochotě firem zaměstnávat seniory i motivaci důchodců pracovat. "V této oblasti například ministerstvo připravilo snížení pojistného pro pracující důchodce, které má potenciál motivovat více seniorů k práci v důchodovém věku," podotýká Machanec.
Slevu může uplatnit zaměstnavatel, pokud se zaměstnancem starším 55 let sjedná kratší pracovní dobu. Sleva platí od února a znamená pět procent z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců.
Podle ekonoma Filipa Pertolda z institutu IDEA při CERGE-E ovšem hraje roli při zaměstnávání důchodců fakt, že populace stárne. Na trh práce vstupují slabé ročníky, které nejsou schopné nahrazovat ty starší.
Český důchodový systém však funguje "průběžně". To znamená, že pracující lidé, kteří do důchodového systému přispívají, ať už jako zaměstnanci nebo OSVČ, financují penze svých spoluobčanů v důchodovém věku. V současnosti na jednoho důchodce přispívají zhruba tři pracující. Zhruba za 20 let to budou podle analýzy společnosti Cyrrus už jen dva.
Nejvíce pracujících důchodců pobírajících starobní důchod se nachází v hlavním městě. Pražanů nad 65 let, kteří k penzi i pracují, je 3,9 procenta všech obyvatel metropole. K datu posledního sčítání v roce 2021 se tedy jednalo téměř o 50 tisíc lidí. Následují okresy Hradec Králové, Brno a Plzeň-město.
Naopak nejmenší procento pracujících důchodců je například v Karviné, Novém Jičíně či ve Znojmě.
Počet starobních důchodů byl v březnu podle dat České správy sociálního zabezpečení 2,3 milionu. Z toho starobní důchod pobírá 687 495 důchodců. Žádostí o předčasné důchody na konci loňského roku výrazně přibylo. Penze přiznané v roce 2022 totiž byly díky mimořádným valorizacím vyšší než ty přiznávané letos. A to dokonce do takové míry, že se loni vyplatilo požádat o předčasný důchod, který za běžných podmínek naopak penzi krátí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Limitní omezení paušálních výdajů před novelou ZDP zákonem č. 170/2017 Sb.
12.09.2017
Podle zákona o daních z příjmů ve znění účinném před účinností zákona č. 170/¬2017 Sb. platí pro uplatnění paušálních výdajů dle § 7 odst. 7 zákona postup, že pouze při dosažení příjmů maximálně ve výši 2 000 000 Kč, lze jako paušální výdaje uplatnit procentní výši dle jednotlivých druhů příjmů (30 % až 80 % z dosažených příjmů)
Pokud příjem příslušného druhu příjmu přesáhne hranici 2 000 000 Kč, je nutno uplatnit pouze maximální částku paušálních výdajů dle § 7 odst. 7 ZDP (600 000 Kč až 1 600 000 Kč dle druhu příjmů). Toto se vztahuje i na paušální výdaje uplatněné k příjmům dle § 9 ZDP a k příjmům ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství zdaňované dle § 10 odst. 1 písm. a) ZDP a ve vazbě na znění § 10 odst. 4 ZDP.
Stávkovou pohotovost kvůli růstu platů vyhlásili odboráři z veřejného sektoru
06.09.2017
Odboráři z veřejného sektoru vyhlásili ve středu stávkovou pohotovost na podporu svého požadavku na růst platů. Ke školským odborům, které do stávkové pohotovosti vstoupily už v úterý, se tak připojily i odbory úřednické, zdravotnické, hasičské či policejní. Trvají na zvýšení platových tarifů učitelům o 15 procent a ostatním o deset procent od listopadu. Po jednání předáků to novinářům řekl šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) požadavek odborů podpořil.
Ve veřejném sektoru pracovalo loni 626 100 lidí. Vláda se zatím nedohodla na tom, o kolik, komu a kdy přidá. Podle ministra financí Ivana Pilného (ANO) na pokrytí odborářských požadavků v rozpočtu nejsou peníze. Výdělky by se zvedaly učitelům, hasičům, policistům, zdravotníkům, úředníkům, pracovníkům v sociálních službách či v kultuře. "Stávková pohotovost byla vyhlášena ve všech 13 odborových svazech. Jsme připraveni vyjednávat, ale připravujeme i kroky, abychom mohli přistoupit k vyhlášení stávky, která ale není náš cíl. Sociální smír má mnohem větší cenu než bouře v ulicích," řekl Středula. Premiér ve středu znovu požadavek odborů podpořil. Na svém facebookovém profilu uvedl, že chce přesvědčit koaliční partnery ve vládě, aby se zvýšením tarifů pro všechny od listopadu souhlasili. "Ekonomika rychle roste, opatření proti šedé ekonomice pomáhají výrazně zvyšovat výběr daní. Kdy jindy by měl stát zvednout platy svých zaměstnanců, když ne teď!" uvedl premiér.
zdroj: ihned.cz
Lidé budou moci žádat o tříměsíční placené ošetřovatelské volno
04.09.2017
Lidé dostanou možnost žádat až o tříměsíční placené ošetřovatelské volno na péči o vážně nemocné příbuzné. Volno uzákoní novela o nemocenském pojištění, kterou v pondělí podepsal prezident Miloš Zeman. O prezidentově podpisu informoval Hrad.
Z nemocenského pojištění budou lidé dostávat ošetřovné v podobě 60 procent základu svého příjmu. Ošetřovatelské volno bude podle předlohy podmíněno souhlasem zaměstnavatele. Nesouhlas s jeho poskytnutím bude moci ale zaměstnanci dát pouze v případě vážných provozních důvodů. Zavedení nové dávky kritizovala Hospodářská komora, podle níž zatíží zaměstnavatele a může ochromit výrobu v některých provozech. Komora očekává také to, že někteří lidé budou ošetřovatelskou zneužívat. Ošetřovatelské volno bude podle předlohy trvat až 90 dnů, členové rodiny se na něm budou moci střídat. Starat se budou moci manžel nebo registrovaný partner ošetřovaného člověka, příbuzní v přímé linii, sourozenci, druzi nebo družky žijící s ošetřovaným ve společné domácnosti i další příbuzní, například i tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta, strýc nebo jejich manžel, registrovaný partner či druh. Volno by si mohli vzít lidé s nemocenským pojištěním na péči o člověka, který strávil aspoň týden v nemocnici. Předloha bude účinná od devátého měsíce potom, co vyjde ve sbírce, tedy zhruba od poloviny příštího roku.
zdroj. ihned.cz
Paušální výdaje
25.08.2017
Zákon č. 170/2017 Sb., který nabyl účinnosti dnem 1. dubna 2017 a který bude pro stanovení daně z příjmů v naprosté většině případů aplikován až v roce 2018, mění (snižuje) výše uvedené limity výdajů takto:
- u příjmů ze zemědělské výroby lze uplatnit paušální výdaje do částky 800 000 Kč,
- u živnostenského podnikání lze uplatnit paušální výdaje do částky 600 000 Kč,
- u příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku lze uplatnit paušální výdaje do částky 300 000 Kč,
- u jiných příjmů ze samostatné činnosti lze uplatnit paušální výdaje do částky 400 000 Kč.
Způsob uplatnění výdajů podle tohoto odstavce nelze zpětně měnit. Pokud poplatník uplatní paušální výdaje a následně zjistí, že tato varianta pro něj byla nevýhodná, podání dodatečného přiznání, ve kterém by uplatnil výdaje skutečné, již nepřipadá v úvahu. Opačnému postupu však nic nebrání. Když by poplatník uplatnil v řádném daňovém přiznání skutečné výdaje a následně by zjistil, že výhodnější by bylo uplatnění paušálních výdajů, dodatečné daňové přiznání s touto změnou podat může.