Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Podpora penzijního spoření by se měla od ledna změnit
16.06.2023
Státní podpora penzijního spoření by se od příštího roku měla změnit. Zvýší se práh pro čerpání státního příspěvku i maximální výše příspěvku a u nových smluv se prodlouží minimální doba spoření z pěti na deset let. Nově bude možné také využít daňové zvýhodnění dlouhodobých investičních produktů, které slouží k zajištění na stáří. Předpokládá to návrh zákona, který schválila vláda. Novelu ještě musí posoudit Parlament.
V současnosti stát vyplácí podporu penzijního spoření při minimálním měsíčním vkladu 300 korun, v takovém případě je příspěvek 90 korun. Maximální výše 230 korun dosáhne státní příspěvek při vkladu 1000 korun měsíčně. Podle novely zákona by nárok na příspěvek vznikal až od vkladu měsíčního 500 korun, kdy by činil 100 korun. S každou další stokorunou vkladu by se státní příspěvek zvyšoval o 20 korun, maximální výše 340 korun by dosáhl při měsíčním vkladu 1700 korun.
Spodní hranice pro odpočet příspěvků na spoření ze základu daně se zvýší z 11 korun měsíčně na 1700 korun měsíčně. Minimální doba spoření, po které bude možné peníze vybrat bez sankce, se prodlouží z pěti na deset let pro nové smlouvy.
Státní příspěvky podle novely již nebudou vypláceny střadatelům, kteří mají přiznaný starobní důchod. Podle ministerstva je smyslem podpory motivace lidí k tvorbě úspor pro důchodový věk, což po přiznání důchodu ztrácí smysl a spoření pak slouží pouze jako krátkodobý spořicí produkt.
Novela předpokládá rovněž zavedení nového typu fondu v doplňkovém penzijním spoření. Takzvaný alternativní účastnický fond by měl mít volněji nastavenou investiční strategii, takže lidé budou moct investovat i do rizikovějších produktů, které ale mohou dosáhnout vyššího zhodnocení.
Novou daňově zvýhodněnou formou spoření na stáří bude dlouhodobý investiční produkt. V rámci tohoto produktu bude možné evidovat například akcie, dluhopisy, podíly v investičním fondu nebo zajišťovací deriváty, sloužící ke krytí úrokového nebo měnového rizika, uvádí ministerstvo financí. Mezi podmínkami pro zvýhodnění podle důvodové zprávy k zákonu je, že produkt trvá nejméně deset let a majetek z něj nebyl vyveden před dosažením 60 let věku účastníka.
S
Žádost o přiznání důchodu budou moci lidé podávat patrně také on-line
14.06.2023
Žádost o přiznání důchodu budou moci lidé podávat patrně také on-line. Změní se i termíny výplaty penzí. Mělo by jich být méně a důchod by lidé měli dostávat v první polovině měsíce. Předpokládá to novela o sociálním zabezpečení, kterou v dnešním úvodním kole podpořila Sněmovna. Před dalším projednávání na plénu ji posoudí sociální výbor.
Žadatelé, kteří budou chtít podat žádost o přiznání penze osobně, už podle novely nebudou muset do pobočky správy podle bydliště. Úřad si budou moci vybrat.
Termínů pro výplatu penzí by mělo být nově pět, a to v sudé dny první poloviny měsíce. Nyní je termínů 12, od druhého do 24. dne v měsíci. Nově mají být mezi šestým a 14. dnem v měsíci. Někteří senioři tak budou dostávat peníze dříve než teď. Důchody se budou podle předlohy vyplácet na kalendářní měsíc, nikoli na takzvaný klouzavý měsíc, tedy od splatnosti do splatnosti.
B
Pracujících důchodců v Česku přibývá
13.06.2023
Počet pracujících seniorů nad 65 let v Česku roste, potvrzují data shromážděná během posledního sčítání lidu. Stojí za tím snaha udržet si životní standard, ale i větší úsilí firem neztratit nedostatkovou pracovní sílu. Přes čtvrt milionu českých penzistů ve věku nad 65 let si k důchodu přivydělává a chodí alespoň na pár hodin týdně do práce. Vyplývá to z podrobných údajů z posledního sčítání lidu. Jedná se tak zhruba o 2,5 procenta obyvatel Česka. Počet seniorů s přivýdělkem v průběhu let roste. O deset let dříve to bylo jen necelé procento, konkrétně se jednalo o 86 tisíc lidí ve věku nad 65 let. Statistici ale během sčítání mezi "pracující důchodce" zahrnovali i mladší obyvatele, a to v případě, že pobírali invalidní důchod. Dohromady jich tak v roce 2021 bylo skoro 566 tisíc. "Počet pracujících důchodců v Česku se za deset let více než zdvojnásobil," spočítal Český statistický úřad.
Počet pracujících důchodců podle ředitele odboru sociálního pojištění ministerstva práce a sociálních věcí Tomáše Machance roste díky větší ochotě firem zaměstnávat seniory i motivaci důchodců pracovat. "V této oblasti například ministerstvo připravilo snížení pojistného pro pracující důchodce, které má potenciál motivovat více seniorů k práci v důchodovém věku," podotýká Machanec.
Slevu může uplatnit zaměstnavatel, pokud se zaměstnancem starším 55 let sjedná kratší pracovní dobu. Sleva platí od února a znamená pět procent z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců.
Podle ekonoma Filipa Pertolda z institutu IDEA při CERGE-E ovšem hraje roli při zaměstnávání důchodců fakt, že populace stárne. Na trh práce vstupují slabé ročníky, které nejsou schopné nahrazovat ty starší.
Český důchodový systém však funguje "průběžně". To znamená, že pracující lidé, kteří do důchodového systému přispívají, ať už jako zaměstnanci nebo OSVČ, financují penze svých spoluobčanů v důchodovém věku. V současnosti na jednoho důchodce přispívají zhruba tři pracující. Zhruba za 20 let to budou podle analýzy společnosti Cyrrus už jen dva.
Nejvíce pracujících důchodců pobírajících starobní důchod se nachází v hlavním městě. Pražanů nad 65 let, kteří k penzi i pracují, je 3,9 procenta všech obyvatel metropole. K datu posledního sčítání v roce 2021 se tedy jednalo téměř o 50 tisíc lidí. Následují okresy Hradec Králové, Brno a Plzeň-město.
Naopak nejmenší procento pracujících důchodců je například v Karviné, Novém Jičíně či ve Znojmě.
Počet starobních důchodů byl v březnu podle dat České správy sociálního zabezpečení 2,3 milionu. Z toho starobní důchod pobírá 687 495 důchodců. Žádostí o předčasné důchody na konci loňského roku výrazně přibylo. Penze přiznané v roce 2022 totiž byly díky mimořádným valorizacím vyšší než ty přiznávané letos. A to dokonce do takové míry, že se loni vyplatilo požádat o předčasný důchod, který za běžných podmínek naopak penzi krátí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
V zákoně o daních z příjmů chce vláda hlavně rušit výjimky
12.06.2023
V rámci konsolidačního balíčku, který má ušetřit peníze ve státním rozpočtu, chce ministerstvo financí (MF) měnit také zákon o daních z příjmů. Chce v něm především rušit výjimky. Přinášíme přehled změn zákona obsažených ve vládním materiálu.
Rozpočtově nejvýznamnější změny v tomto zákoně spočívají v rušení výjimek.
Omezí se sleva na manželku či manžela pouze na ty případy, kdy manželka/manžel pečují o dítě do tří let věku. Tato výjimka podle důvodové zprávy k návrhu odrazuje poplatníky od vstupu na trh práce a započetí významnější výdělečné činnosti.
Zruší se takzvané školkovné, tedy daňová sleva za umístění dítěte do předškolního zařízení. MF tvrdí, že toto opatření nepřináší výhodu nízkopříjmovým poplatníkům, protože ho stejně nemůžou uplatnit. "K revizi této výjimky bylo přistoupeno mimo jiné s vědomím záměru vlády navýšit kapacity předškolních zařízení," píše.
Zruší se sleva na dani na studenta. Podle MF využijí nynější výjimku ti studenti, kteří vydělávají víc než 17.100 Kč měsíčně.
Zrušení osvobození nepeněžních benefitů zaměstnancům.
Zrušení osvobození nadlimitních stravenek.
Sníží se limit pro osvobození příjmů z tombol a hazardních her z dosavadního jednoho milionu na 50.000 korun ročně.
Zrušení odpočtu za členské příspěvky odborovým organizacím. Jde o vysoce selektivní výjimku, uvádí materiál. Ministerstvo argumentuje tím, že mnozí lidé jsou členy různých neziskových organizací a žádný odpočet od základu daně uplatnit nemůžou.
B
(Zdroj: https://moneymag.cz/)