Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Průměrná mzda v ČR vzrostla na 41 265 korun
07.06.2023
Průměrná mzda v ČR v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 8,6 procenta na 41.265 korun. Reálně se při započtení inflace výdělky zaměstnanců naopak o 6,7 procenta snížily. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Medián, tedy střední hodnota mezd, vzrostl v úvodním kvartále proti stejnému období předchozího roku o 8,9 procenta na 34 741 Kč. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 18 601 a 65 512 korunami.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Sněmovna schválila mimořádné odpuštění úroků při úhradě daňových nedoplatků
18.05.2023
Lidé zřejmě dostanou šanci zbavit se úroků a penále k neuhrazeným daním, pokud splatí původní dlužnou částku. Mimořádnou úlevu předpokládá vládní návrh zákona, který dnes schválila Sněmovna hlasy 154 ze 165 přítomných členů.
Proti nebyl nikdo. Předloha umožní také odpuštění drobných daňových nedoplatků, nyní ji dostanou k posouzení senátoři. Poslanci dnes schválili i obdobný návrh pro dluhy na sociálních odvodech.
B
Řetězce mají promítnout snížení DPH na potraviny do cen v plné výši
16.05.2023
Potravinové řetězce podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR promítnou do cen navrhované snížení daně z přidané hodnoty (DPH) na potraviny o tři procentní body na 12 procent v plné výši. Řekl to dnes na tiskové konferenci Hospodářské komory ČR. Dodal však, že naopak přesun nealkoholických nápojů do základní 21procentní sazby ze současné 14procentní a zvýšení spotřební daně na lihoviny o deset procentních bodů povedou k tomu, že se změny v nákupním košíku téměř vykryjí.
"Já si myslím, že je naprosto jasné, že k 1. lednu všichni sníží cenu potravin o ty tři procenta," uvedl. Poukázal na situaci z doby koronavirové pandemie, kdy byla zavedena nulová daň na respirátory. "Všichni okamžitě tohleto snížení promítli do cen," dodal. U změn DPH na nápoje podle něj měla vláda zaujmout jiný postoj, například kojeneckou vodu by ponechal ve snížené sazbě, řekl.
B
Velký balíček úspor přehledně. Vláda představila změny v daních, penzích i dotacích
16.05.2023
V pondělí 31 odborových svazů vyhlásilo kvůli balíčku stávkovou pohotovost. Přidaly se také odbory automobilky Škoda Auto. Premiér v pondělí po jednání tripartity řekl, že postoj odborů považuje za nezodpovědný a nátlakové akce nepřispívají k dialogu. Odboráři si v úterý znovu stěžovali na to, že s nimi kabinet o chystaných změnách nejednal.
"Pohybujeme se v řádu okolo jedné pětiny poklesu disponibilního příjmu. To je ta hrůza. Přitom to vypadá nenápadně, že by to jako šlo," uvedl ekonom ČMKOS Martin Fassmann.
Odboráři si jako model vzali tříčlennou rodinu. Oba rodiče pracují, každý vydělá zhruba 42 tisíc korun hrubého a potomek je předškolák. Domácnost má roční čistý příjem 864 416 korun. Po zavedení nemocenského pojištění 0,6 procenta zaplatí oba pracovníci státu 6048 korun.
Zatímco ministerstvo financí či národní banka odhadují inflaci do tří procent, podle odborů bude na šesti procentech. Zdůvodňují to zdražením po změně DPH. Znehodnocení výdělků by při šestiprocentním příjmu bylo 52 105 korun. Vláda plánuje snížení sumy na platy o dvě procenta.
Uvádí, že platy klesat nebudou, seškrtat se mají neobsazená či nepotřebná místa. Podle odborů by dvouprocentní snížení odměny ve veřejném sektoru znamenalo 17 368 korun. Zrušení školkovného představuje dalších 30 840 korun.
B