Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Vláda chystá vyšší DPH na pivo a spotřební daň na víno
10.05.2023
Škrty, vyšší odvody, zdražování a zvyšování DPH. Takové návrhy změn se na nás valí ze všech stran. Podle návrhu ministerstva financí by se zvýšení sazeb DPH na 21 procent dotklo například vodného a stočného, tepla, točeného piva nebo ubytovacích služeb.
Podle aktuálního návrhu by mohlo zdražit i pivo, ale jen to točené, a to docela znatelně. Momentálně spadá točené pivo v restauraci do kategorie 10 % DPH. Kdyby návrh prošel, sazba by se zvýšila na 21 procent. Zlevnit by díky sníženému DPH z 15 na 14 procent mohly některé potraviny, nealkoholické nápoje, zdravotnické pomůcky, stavební práce či dětské sedačky. “Z hlediska dopadů na peněženky občanů bude poměrný znatelné zejména zvýšení vodného a stočného. Jedná se o služby související se základními životními potřebami. Pokud jde o zvýšení cen piva či vína, ty jsou u nás jedny z nejnižších v Evropské unii. Pokud by zvýšení cen alkoholu mělo vést ke snížení jejich spotřeby, mělo by to zřejmě pouze kladný efekt, protože v spotřebě alkoholu nejen v EU ale i ve světě neblaze vynikáme,” komentuje navrhované změny Michal Jelínek, partner V4 Group.
I ti, kteří více holdují vínu než pivu, budou muset nejspíš sáhnout hlouběji do peněženek. V České republice totiž máme nulovou spotřební daň na víno. Národní ekonomická rada navrhuje, aby spotřební daň na víno byla ve výši 10 až 23 korun za litr. Podle ministra zdravotnictví by vinaři měli být realisté, protože ať se jim to líbí nebo ne, spotřební daň na víno jednou bude. Naopak proti zavedení spotřební daně na víno je ministr zemědělství.
Momentálně jsou sazby DPH tři, a to 10, 15 a 21 procent. Ministr financí Zbyněk Stanjura navrhuje, aby sazby byly jen dvě, tedy základní 21 procent a jedna snížená 14 procent.
S
Zvyšme daně hlavně bohatším zaměstnancům, navrhli analytici
28.04.2023
Zatímco vláda svůj návrh na záchranu státního rozpočtu ještě připravuje, výzkumníci PAQ Research s ekonomy IDEA představili vlastní plán. Počítá s vyšším zdaněním zaměstnanců, přičemž zachovává úlevy pro ty s nižšími příjmy. Analytici přicházejí ve svých propočtech se dvěma variantami.
První varianta nazvaná vyvážená počítá s ponecháním základní sazby daně z příjmů na 15 procentech, progresivním zdaněním od průměrných příjmů, zvýšením slevy na poplatníka a zrušením selektivně čerpatelných slev a odčitatelných položek. Přinést by měla zhruba 32 miliard, přičemž více než 29 miliard by v tomto případě připlynulo od nejlépe vydělávajících zaměstnanců. Pro stabilizaci veřejných financí je potřeba získat dodatečných 115 miliard na dalších daních.
Druhá varianta, tzv. realistická pracuje se zvýšením základní sazby na 17 procent, progresivním zdaněním od středních příjmů, zvýšením slevy na poplatníka a rovněž zrušením selektivně čerpatelných slev a odčitatelných položek. V tomto případě by od zaměstnanců připlynulo do rozpočtu dodatečných 60 miliard, přes 42 miliard od těch s nejvyššími příjmy…
J
Odbory žádají růst minimální mzdy od července o 1000 korun, dále pak i od ledna
28.04.2023
Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) požaduje po vládě zvýšení minimální mzdy od července o 1000 korun na 18 300 korun. Přidání o dalších 1200 korun pak žádá od ledna 2024. Usilovat chce i o dorovnání šesti z osmi stupňů zaručených výdělků, které se letos na začátku roku neupravily, uvedl v pátek na tiskové konferenci předák ČMKOS Josef Středula.
Minimální mzda se v Česku zvedala naposledy od ledna o 1100 korun na 17 300 korun. Ministr práce Marian Jurečka novinářům řekl, že je připraven vládě případně předložit společný návrh odborů a zaměstnavatelů pro letošní navýšení a od příštího roku roku by se minimální mzda měla valorizovat už automaticky podle průměrné mzdy. Zaměstnavatelé jsou proti letošnímu navyšování, žádají zavedení automatické valorizace.
"Čistá minimální mzda je 15 372 korun. Je tak pod hranicí příjmové chudoby. Člověk, který ji pobírá, je tak z definice chudý. Navýšení minimální mzdy je skutečně žalostné, zoufalé a proti prosperitě," uvedl Středula. Poukázal na vysokou inflaci a propad reálných výdělků. Podle předáka by díky přidání lidé víc utráceli, a tak podpořili firmy a ekonomiku...
J
Na podání daně online zbývá už jen pár dní. Pro koho je povinné a jak předejít pokutě
28.04.2023
Do konce termínu pro podání daňového přiznání elektronicky zbývají už jen čtyři pracovní dny. Ten je totiž stanoven na úterý 2. května, tedy hned po prvním květnovém prodlouženém víkendu. Online musejí povinně podávat všichni podnikatelé i někteří další vlastníci datových schránek. Podívejte se, co vše je třeba si ohlídat.
Dle zákona musejí mít letos všechny podnikající osoby datovou schránku. Od ledna jim ji zřizovalo ministerstvo vnitra. Nyní už datovku skutečně všichni podnikatelé i firmy, spolky a neziskovky mají. A platí pro ně, že musejí podávat daňová přiznání elektronicky, tedy například právě přes datovou schránku.
Běžní občané, kteří si datovku zřídili sami dobrovolně, dostali na výběr – buď podali přiznání papírově do 3. dubna, nebo nyní elektronicky do 2. května.
Pro osoby, za něž podává přiznání daňový poradce či advokát, pak končí termín podání až 3. července.
Daňové přiznání v elektronické podobě musí být podáno v.xml formátu. Nestačí tedy poslat například naskenovaný formulář ve formátu.pdf prostřednictvím datové schránky nebo e-mailu…
J