Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Rozdíl mezi inflací důchodců a celé společnosti se zvýšil, zjistili experti
19.04.2023
Průměrná inflace domácností důchodců byla loni 15,6 procenta, zatímco pro celé Česko dosahovala 15,1 procenta. Letos v únoru se rozdíl meziroční inflace zvýšil, když u důchodců činila 20,5 procenta, zatímco v celé společnosti 16,7 procenta. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes zveřejnil Institut pro politiku a společnost. Institut je think-tankem opozičního hnutí ANO.
"V roce 2022 a 2023 je růst cen tažen především cenami energií. Růst těchto položek spolu s růstem cen potravin proporcionálně více dopadá na nízkopříjmové domácnosti. Mezi ty ze své podstaty patří taky domácnosti důchodců," uvádí analýza.
Materiál upozorňuje i na zdražování služeb, které využívají ve výrazně větší míře penzisté. Jsou to zejména ceny ubytování v domovech pro seniory, případně ceny sociálních služeb pro důchodce, kteří žijí ve vlastním bytě.
Analýza upozorňuje, že vyšší inflace domácností důchodců by se mohla projevit při dalších mimořádných valorizacích důchodů. Vláda už kvůli vysokým rozpočtovým nákladům schválila snížení červnové mimořádné valorizace, opozice s tím ale nesouhlasí a chce se obrátit na Ústavní soud.
"Prvotní pohled na průměrnou inflaci domácností celkem a domácností důchodců za minulý rok nenaznačuje výrazné rozdíly. Průměrný index spotřebitelských cen je pro rok 2022 pro domácnosti celkem 115,1 a pro domácnosti důchodců 115,6. Z komparace měsíčních dat je však již zřejmá dynamika zvyšující rozdíl mezi indexem spotřebitelských cen mezi domácnostmi celkem a domácnostmi důchodců, kdy od poloviny roku 2022 výrazně převyšuje růst spotřebitelských cen u domácností důchodců růst spotřebitelských cen u domácností celkem. Tento trend se v čase dynamizuje a na počátku roku 2023 byl rozdíl naměřených inflací téměř 4 p. b. To již naznačuje významný rozdíl v růstu cen u spotřebitelských košů běžných domácností a domácností důchodců," uvádí analýza.
Domácnosti důchodců mají pole analytiků celkově vyšší spotřebitelskou míru inflace, přičemž rozdíl se v čase navíc výrazně dynamizuje. V roce 2022 a 2023 je růst cen tažen především cenami energií. Růst těchto položek spolu s růstem cen potravin proporcionálně více dopadá na nízkopříjmové domácnostim zjistila analýza.
B
Ministerstvo zruší 77 z 201 územních pracovišť finančních úřadů
12.04.2023
Ministerstvo financí od července zruší 77 z 201 územních pracovišť finančních úřadů. Z toho 56 budou pracoviště, která už nyní fungovala v omezeném režimu. Místo zrušených úřadů Finanční správa lidem nabídne zvláštní linky pro telefonické konzultace, v době podávání daňových přiznání také rozšíří výjezdy do obcí.
Odborní pracovníci rušených úřadů se přesunou do jiných lokalit. Ministerstvo neupřesnilo, zda bude rozhodnutí znamenat i propouštění. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) krok přispěje k větší efektivitě Finanční správy. Stát podle něj v příštích třech letech ušetří až 150 milionů korun. Dostupnost a kvalita služeb finančních úřadů podle Stanjury zůstane zachována.
S
Při zrušení nejnižší sazby DPH bude mít stát o 24 miliard korun ročně více
12.04.2023
Chystané změny daně z přidané hodnoty jsou vlastně zvýšením daně, v rozporu s původními sliby vládních stran. Ministerstvo financí má pravdu v tom, že zamýšlené snížení počtu sazeb DPH, ze tří na dvě, představuje zjednodušení daňového systému. To je kýžené. Jenže způsob, jakým ke snížení počtu sazeb vláda hodlá dospět, bude v celkovém efektu daň lidem navyšovat. Vláda se přitom „schová“ za obchodníky a prodejce, protože DPH je daň nepřímá, takže lidé budou často za předpokládané související zdražení spílat právě obchodníkovi či prodejci, a nikoli vládě, která přitom bude skutečným původcem zdražení.
Ministerstvo financí hodlá v rámci snížení počtu sazeb DPH zrušit stávající sazbu nejnižší, desetiprocentní. Ta byla zavedena v roce 2015 tehdejší Sobotkovou vládou. Nyní jsou touto sazbou daněny například léky, kojenecká výživa, voda z vodovodu, stravování a ubytování nebo noviny, časopisy a knihy. Toto zboží by tedy po zrušení sazby zdražilo. To proto, že obchodníci a prodejci by do ceny rychle promítli vyšší sazbu DPH, a to čtrnácti, nebo dokonce 21procentní.
S
Zahradníkům stouply nástupní mzdy o třetinu
11.04.2023
Řadě profesí vzrostly v březnu výrazně nástupní mzdy, firmy reagují na inflaci. Například zahradníkům nabídly firmy nástupní mzdu v průměru 29 500 korun proti únorové průměrné nabídce 22 200 korun, což je o třetinu více. Polepšily si také nástupní mzdy malířů pokojů o dvacet procent či uklízeček o 19 procent. Ukazují to statistiky pracovního portálu JenPráce.cz, který data poskytl ČTK.
"Firmy nabízí stále dostatek pracovních pozic a za uplynulý měsíc vzrostly i mnoha profesím výrazně minimální nabízené odměny. Společnosti tak zareagovaly na inflaci, která trápí domácnosti už řadu měsíců," uvedla ředitelka JenPráce.cz Anna Kevorkyan.
Podle Českého statistického úřadu meziroční růst cen v Česku v únoru zvolnil na 16,7 procenta z lednových 17,5 procenta. Pokles inflace na jednocifernou hodnotu však očekávají analytici až v polovině roku nebo ve třetím čtvrtletí. Minimální mzda v Česku se od začátku letošního roku zvýšila o 1100 korun na 17 300 korun měsíčně hrubého. Minimální nabízená odměna vzrostla v březnu podle portálu nejvíce obchodním ředitelům a vedoucím pracovníkům, polepšila si ale i profese zahradníka či malíře, kterým firmy nabídly oproti únoru o 7300 korun, respektive o 5825 korun více. Uváděná změna přitom ukazuje minimální odměnu, kterou zaměstnanec dostane při nástupu. Nástupní mzdy rostly také daňovým specialistům, strojníkům či podpoře IT, uvedl web JenPráce.cz.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)